Vláda se bude na středečním zasedání zabývat takzvanou velkou mediální novelou. Zákon připravený Ministerstvem kultury má kromě jiného zvýšit televizní a rozhlasové poplatky, rozšířit okruh poplatníků nebo zavést memoranda o náplni veřejné služby. Ministerstvo navrhuje také novou povinnost pro firmy, které by platily poplatky podle počtu zaměstnanců, a nikoliv podle toho, jestli mají nějaký přijímač.
Podle nového zákona se budou poplatky vztahovat i na domácnosti, které sice nemají klasický televizor, ale mohou sledovat vysílání přes internet například na počítači nebo mobilu. Ministerstvo proto chtělo umožnit České televizi a Českému rozhlasu, aby od poskytovatelů internetového připojení dostávaly seznamy zákazníků. Operátoři proti takovému záměru hlasitě protestovali a ministerstvo jim slíbilo, že tuto pasáž vyškrtne.
Upravená verze pro jednání vlády ji už skutečně neobsahuje. Redakci DigiZone to potvrdil ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti). „Legislativní rada vlády vyškrtla povinnost providerů informovat na žádost televize a rozhlasu o svých zákaznících. Měla za to, že už je to trochu nad rámec,“ říká.
„Bude to založené na stejném mechanismu jako doposud. Pořád tam zůstává stávající právní domněnka, že kdo má přípojku na elektřinu, považuje se za poplatníka, pokud na výzvu čestně neprohlásí, že to tak není,“ pokračuje Michal Šalomoun. „Z této domněnky je pak konstruována informační povinnost dodavatele elektřiny sdělovat Českému rozhlasu a České televizi seznamy lidí, kteří odebírají elektřinu. To je systém, který funguje doposud, a na něm by se nic měnit nemělo,“ vysvětluje ministr.
Teprve pokud by se ukázalo, že tento systém není funkční, zabýval by se stát nějakým doplňkovým mechanismem, který by vylepšil důkazní situaci provozovatelů vysílání ze zákona. „Nic takového se ale v podkladových materiálech neobjevuje. Pak se takové opatření nezdá zcela nezbytné a ani proporcionální k řešení stávající situace, tedy je vhodné ho nezavádět,“ dodává předseda Legislativní rady vlády.
Memorandum? Vypustit bez náhrady
Není to jediná připomínka, kterou vládní legislativci měli. Z několika důvodů se jim nelíbil ani nově zaváděný institut memoranda o veřejné službě. Dokument mají generální ředitelé veřejnoprávních médií podepisovat s ministrem kultury na dobu pěti let. „Memorandum je v právu typicky pojem pro něco právně nezávazného. Ale v tomto případě to tak není, protože jeho neplnění může být jedním z důvodů k odvolání ředitele,“ nastínil Michal Šalomoun.
„Obecně je vhodné v právu nemíchat různé pozice. Proto by mělo zůstat odlišené definování veřejné služby a její naplňování. Česká televize a Český rozhlas by měly veřejnou službu naplňovat, ale ne ji spoluutvářet, a to i proto, že je třeba je chápat jako soutěžitele na poli televizního, respektive rozhlasového vysílání,“ poznamenává ministr.
„Také se nám zdálo, že memorandem se nenaplňuje jeden z cílů zachovat stávající nezávislost, nebo ji eventuálně posílit. Typicky nezávislost na politicích. Ale najednou je tu dokument s účastí vrcholného politika. Důvodům rozumím, ale právně to nesedí a vládu na to upozorňujeme a navrhujeme vypustit tento institut bez náhrady. Doposud jsme se bez něho obešli a Legislativní radě vlády se nezdá, že by něco razantně vylepšoval, spíše přináší naznačené problémy,“ shrnuje Michal Šalomoun.
Z diskuse s předkladateli vyplynulo, že samotná definice veřejné služby, která je i v současném znění zákona, netrpí zásadními nedostatky. „Je ale žádoucí ji mít co nejvíc v zákoně a moc ji nerozšiřovat prostřednictvím dalších mechanismů,“ podotýká předseda Legislativní rady vlády.
Automatické zvyšování poplatků
Parlament už do budoucna nemá schvalovat zvýšení rozhlasových a televizních poplatků. Místo toho se v novele objevilo automatické zvyšování poplatků navázané na inflaci. Jakmile souhrnná míra inflace za předchozí roky překročí šest procent, má vláda vydat nařízení, kterým poplatky zvýší o šest procent. Toto zvýšení je v zákoně zároveň stanoveno jako maximální, i když bude kumulativní inflace vyšší.
Legislativci tento proces upravili. „Valorizaci jsme udělali lepším způsobem. Bude přímo ze zákona a vláda do ní nebude žádným nařízením zasahovat, protože nařízení samo o sobě nemá žádnou přidanou hodnotu. Místo toho vyjde ve Sbírce zákonů obecné sdělení, že nastaly podmínky pro zvýšení poplatků,“ přibližuje ministr pro legislativu.
Co si myslíte o návrhu, podle něhož by operátoři museli ČT předávat data o lidech s připojením?
Právníci soukromých médií v minulých týdnech upozorňovali, že podle nich může být novela v rozporu s evropským právem, konkrétně s pravidly státní podpory. „Z hlediska státní podpory je to i problém právního charakteru. Kdyby ji náhodou Evropská komise prověřovala, nebude schopna říct, jestli peníze budou utraceny na veřejnou službu, nebo na něco jiného,“ řekl například v nedávném rozhovoru pro DigiZone Pavel Kubina, ředitel pro mediálněprávní záležitosti skupiny Prima.
Vládní legislativci o tom vedli debatu. „Není to úplně jednoduché téma. Má dvě roviny. Jednak, zda je povinnost notifikace u Evropské komise, když se teď poplatky jednorázově zvýší. A potom, jak to bude se zaváděním nových významných služeb médií veřejné služby, v tom mohou být docela zásadní aspekty hospodářské soutěže,“ vysvětluje Michal Šalomoun.
Ministerstvo kultury má za to, že vyjádření Evropské komise není nutné. „My jsme trochu opatrnější. Naše doporučení nakonec zní, aby se uskutečnila konzultace s Evropskou komisí. Spíše kvůli právní jistotě, z procesní opatrnosti, aby byla zpětná vazba, jestli je notifikace žádoucí,“ podotýká ministr Šalomoun.
Jak spočítat zaměstnance?
Legislativní rada vlády se zabývala také novým modelem poplatků pro firmy, kde už nebude záležet na vlastnictví přijímače, ale jen na počtu zaměstnanců. Podniky jsou v novele rozdělené na několik pásem, přičemž malí podnikatelé do 25 zaměstnanců nebudou muset poplatky platit. Naopak firmy s více než 500 zaměstnanci by měly každý měsíc hradit stonásobek základního poplatku.
Proti takovému záměru se ostře ohradil Svaz průmyslu a dopravy. „Upravená mediální novela představená ministrem kultury de facto zavádí novou daň pro firmy v podobě extrémního zvýšení koncesionářských poplatků za služby, které firmy nevyužívají,“ upozornil prezident svazu Jan Rafaj. „Pokud by návrh prošel, na firmy dopadne další finanční zátěž. Vláda bohužel řeší nedostatek peněz pro veřejnoprávní média tak, že chce zatížit firmy další skrytou daní,“ dodal.
Legislativní rada vlády sice novou povinnost pro firmy v zákoně nechala, podle Šalomouna ale bylo potřeba lépe definovat, jak počítat zaměstnance. Ve firmách totiž pracují lidé i na základě dohod o provedení práce nebo na zkrácené úvazky. „Bude tam doplnění, že se bude brát v úvahu přepočet na plné úvazky,“ uvedl ministr pro legislativu. Pravděpodobně to tedy ovlivní výpočet předpokládaných výnosů z poplatků.
Léto s novelou
Legislativní rada vlády doporučuje vládě schválit zákon ve znění předložených připomínek. Konečná podoba ale vyplyne až z hlasování na jednání kabinetu. Schválenou verzi následně čeká projednávání ve sněmovně. Koalice chce první čtení zákona zařadit ještě na program červencové schůze dolní komory, která začne 8. července.
Pak se novelou budou zabývat sněmovní výbory. Vláda předpokládá, že na druhé čtení zákona dojde v září a závěrečné třetí čtení se uskuteční v říjnu. Následovat bude projednání Senátem a po něm obdrží zákon k podpisu prezident. Účinnost je navržena od 1. ledna 2025.
Projednání ve sněmovně pravděpodobně budou komplikovat opoziční obstrukce, protože hnutí ANO i SPD jsou silně proti novele. Ve sněmovně už delší dobu leží neprojednaný návrh skupiny poslanců ANO, kteří chtěli od placení poplatků úplně osvobodit všechny starobní a invalidní důchodce i osoby se zdravotním postižením. S tím vláda vyjádřila nesouhlas.
V posledních měsících se rétorika ANO vyostřila a hnutí Andreje Babiše chce televizní a rozhlasové poplatky úplně zrušit. Nyní se přiblížilo k postoji SPD Tomia Okamury, že by Česká televize a Český rozhlas měly být státními příspěvkovými organizacemi. Babiš tvrdí, že vláda chce zvýšením poplatků korumpovat veřejnoprávní média a zajistit si jejich přízeň před volbami.
Chci odebírat newsletter
