Jedna z krásných definic rozdílu mezi bulvárním a seriózním tiskem spočívá v tom, že první pracuje zásadně s aktualitami, zatímco ten druhý s informacemi. Rozdíl mezi aktualitou a informací je v tom, že zatímco cena aktuality v čase klesá, hodnota informace s časem naopak roste. Kdybyste nechápali, proč tolik řečí na úvod: jednak se mi ta definice skutečně líbí a mám tak nutkání se o ni podělit, jednak se snažím učinit z nouze ctnost, když o zprávě INECu informuji dva týdny po jejím vydání. Na druhou stranu však od té doby byly vydány další zprávy a staly se další události, takže to mohu vzít komplexněji.
Co se tedy u INECu vlastně stalo? Jak víme, byla tato společnost připojena původně dlouhou dobu u IBM, později přibrala připojení u Global One. V současné době situace vypadá tak, že INECnet je připojen prostřednictvím Global One a nově má též satelitní připojení prostřednictvím Telenoru. Naopak minulostí je připojení přes IBM. Z toho zřejmě vyplývá i další skutečnost, totiž že INEC vystoupil ze sdružení místních partnerů IBM PartnerNET, při jehož vzniku přitom sehrál významnou roli.
V části tiskové zprávy, která se věnuje připojení do zahraničí, se bohužel INEC nevyhábá určitému mlžení o způsobu připojení. Je to ostatně zřejmě tuzemský zvyk, že každý poskytovatel udává kapacity svých linek jednou s kompresí, jednou bez komprese, linky Praha-Praha se prezentují jako linky do Ameriky atd. Vždycky se proto všem snažím vysvětlit, že číslo, které udává poskytovatel jako kapacitu zahraničních linek je nejen z tohoto důvodu ne zcela významné – mnohem podstatnější je reálný stav, který záleží i na mnoha jiných faktorech (kolik má poskytovatel uživatelů, jak moc sosají, kde ta linka končí na druhé straně…).
INEC říká, že „k 27.5.1998 INEC s.r.o. byla navýšena přípojná kapacitu INECnet do Frankfurtu nad Mohanem a do páteřní sítě amerického internetu v Pennsaukenu na 512 kbit/s. Spojení je realizováno optickým kabelem a jeho dodavatelem je firma Global One, společný podnik telekomunikačních a internetových operátorů Deutsche Telecom, France Telecom a amerického Sprintu.“ Ve skutečnosti je přitom zřejmě připojen linkou z Prahy do Prahy a provoz dále probíhá po linkách Global One, který tak v tomto případě není jen dodavatelem přenosového spoje, nýbrž dodavatelem celého připojení k Internetu. Traceroute to potvrzuje.
Zajímavá je i druhá část zprávy, která říká, že: „Během června bude také uvedena do provozu další, satelitní linka s rychlostí 256 kbit/s do Stockholmu. Satelitní terminál bude umístěn přímo na budově INEC v Praze, takže linka nebude závislá na pozemních trasách a v případě jejich výpadku bude sloužit jako záložní spojení. Dodavatelem technologie, satelitního spojení a IP konektivity je společnost Telenor.“ Pokud dobře rozumím textu této zprávy, odpovídá toto řešení způsobu, kterým je připojena společnost LUKO Czech-Net. Telenor ČR, člen NIXu, by pak poskytoval pouze onen satelitní spoj, zatímco připojení k Internetu by bylo realizováno přes AS holdingu Telenor. Ten členem NIXu není, protože i když 100% vlastní český Telenor, nejedná se pochopitelně o totožnou právnickou osobu. Jsem proto zvědav, jak dopadne opakovaná žádost INECu o přijetí, o které bude tento týden ve středu rozhodovat další valná hromada NIXu – je-li můj výklad situace správný, INEC v tuto chvíli vyhovuje stejným způsobem jako třeba LUKO, výhledově se patrně do stejného postavené dostane i Terminal Bar a časem možná další; ti všichni již členy NIXu jsou.
Určité novinky v oblasti peeringu jsou však patrné už teď. Zřejmě od pátku totiž navázala peeringové styky s Telenorem a Terminal Barem společnost Global One, této věci se budu věnovat ještě v dalším článku. Spolu s G1 získal peeringové propojení i INEC. Více informací o současné situaci na poli peeringu najdete v naší peeringové tabulce.
ČLÁNKY DO MAILU