Letos na jaře měli podle původních plánů rozjíždět Storyous v Polsku. Nakonec se ostrý start trochu zpozdil. V Polsku jsme poskládali tým a získali jsme první zákazníky. Oficiální start proběhl vlastně na začátku září. Máme tam osm lidí jenom na obchod,
říká Třeslín v rozhovoru pro Lupu.
Polsko je také první zemí, kam se startupem, za kterým už kromě Třeslína stojí hlavně investiční skupina Rockaway, vyrazil.
A to i přesto, že průzkumy trhu si firma dělala i v Brazílii a Chile. Podle Třeslína je trh volný víceméně všude, až na Velkou Británii, kde už je rozdělený mezi místní hráče.
Vyhrálo Polsko, protože náklady, které musíme dát do každé nové země, jsou v podstatě stejné. Slovensko je třeba o dvacet procent lehčí kvůli jazyku, ale jinak všechno musí člověk udělat stejně jako kdekoliv jinde – regulace, zákony, najmout lidi a podobně. A navíc Polsko má násobně víc velkých měst. Na Slovensku je Bratislava a pak se tam jezdí po horách,
říká šéf firmy.
Jak je na tom Storyous skoro po roce a půl vaší vlády?
V Česku máme přes 1200 zákazníků po celé republice. V Praze teď narážíme na podobný problém jako v Polsku. Ještě nemáme know how, které z restaurací jsou pro nás ideální. Dostat se do velkých řetězců je těžké. Samozřejmě máme hipsterské podniky v centru, ale klasické velké restaurace zatím necháváme být. Jedeme postupně a v klidu.
Co se vlastně stalo se zakladateli?
David Menger nebyl úplně spokojený s dalším směřováním firmy. Tak jsme se domluvili na odprodeji jeho podílu. Část získalo Rockaway a část já, respektive investor Adam Świerczek. Investiční strategie Rockaway je v tomto projektu taková, že chtěl jednoznačnou majoritu.
Majetková struktura Storyous.com
Co znamenal váš příchod do firmy?
Původně bylo hodně byznysmodelů. Ať to byla sociální síť nebo objednávání a placení mobilem v restauraci, do kterého zasáhl rozjezd NFC plateb. Chtěli dělat i rezervační systém a pokladnu. Když jsem tam ale nastoupil já, tak mi to nedávalo moc smysl. Bylo tam pět vývojářů, kteří dělali od aplikace přes sociální síť až k platbám. Dneska je tam ajťáků patnáct a děláme jenom pokladnu.
Jak je v chodu Storyous zapojen investor z Rockaway?
Zpočátku nás chtěli víc do aktivit jejich value creation týmu. Ale postupně si to sedlo a nechávají nás být a pomáhají nám, jen když něco potřebujeme.
Prodal jste Lunchtime a mohl jste se pustit na novou dráhu třeba investora nebo mentora, proč jste se pustil zase do řízení firmy?
Po Lunchtime jsem se rozkoukával, co bych mohl dělat. Zkoušeli jsme s Adamem Kurzokem nějaký mikrofond s tím, že bychom radili pár projektům a zainvestovali bychom je. Pak se ale ozval Jakub Havrlant a po několika delších rozhovorech jsem tady. S Adamem jsme si zkusili zainvestovat a nějak s tím úplně nejsme spokojení. Teď už spolu ale víceméně neděláme, protože Adam se věnuje především Expandu. Ale jsme pořád kamarádi.
Storyous je teď tedy především pokladní systém. To vám přišlo zavedení EET celkem vhod, ne?
EET mi vlastně vadí, protože se mi změnily podmínky. Najednou tu vzniklo spoustu konkurence. Dlouho jsme se připravovali na to, jak se postavit velkým hráčům. Já jsem tomu, že se EET zavede, nevěřil do letošního února. Přišlo mi nereálné, že by to mohlo projít. Museli jsme předělat všechny plány a vlastně úplně všechno. Zároveň jsme tehdy řešili Polsko, tam už ale něco jako EET připravují také.
Nakonec to prošlo, otázkou ale je, jestli je EET dostatečně připravené.
Připravené to není ideálně, co si budeme povídat. Náš vývojářský tým jsme posílili o zkušené lidi z velkých firem. Ty termíny jsou ale šibeniční. Pokud dají dokumentaci v září, tak mi to nepřijde úplně fér. Sice se o tom psalo, ale nebylo nic konkrétního. A teď zbývá půl roku a ti lidé neví nic, jsou vystrašení a navíc se to má rozjet v prosinci, kdy je největší provoz. A týká se to víc než čtyřiceti tisíc podniků.
Jaké jsou první reakce od těch, kteří to zkouší?
Zkoušíme v tom pro hospodské hledat něco pozitivního. První ohlasy třeba jsou i takové, že se výrazně snížily krádeže. Zároveň se dozví, jaký mají denní čísla a budou mít mnohem větší přehled o fungování celého podniku.
Jaký máte plán na prosinec, kolik chcete ulovit zákazníků?
Rádi bychom do konce roku získali pět až osm tisíc nových zákazníků. Kampaň nějakou připravujeme, ale budeme ji hodně přesně cílit. Je nám jasné, že nemůžeme jít do přímého souboje s O2 nebo firmami, které mají v zádech silný kapitál. Jsme úzkoprofilová firma, děláme jenom gastronomii, tak si říkám, že když si kupuji boty na hory, tak jdu taky spíš do nějakého outdoorového obchodu než do obchoďáku.
Věřím, že první vlna bude extrémní. To vyprodají všichni všechno, co budou mít na skladě. Ale doufám, že v letech 2017 a 2018 přijde vlna druhá. Počítám s tím, že první vlna bude patřit především operátorům a velkým firmám. To přeakvírování jim ale možná nebude dávat tak velký smysl, a to bude šance pro nás, menší systémy. Problémy totiž přijdou a musí přijít. My to děláme dlouho a máme problémy, tak bych chtěl vidět, jak budou fungovat systémy od firem, které to nedělaly nikdy.
Jak jste vybírali hardware? Máte něco na míru, nebo jsou to běžné tablety?
Bereme od lokálních distributorů věci, které jsou odzkoušené. Nechtěli jsme podcenit EET tím, že dodáme hardware, který se začne po půl roce hroutit. Vzhledem k tomu, že tu nebyl čas nic testovat, tak by to byl dost dramatický příští rok, v podstatě bychom čekali, až se něco pokazí. A to jsme nechtěli riskovat za cenu třeba levnějšího hardware. Asi by šlo vymyslet něco levného z Číny, ale nakonec jsme se domluvili s Lenovem, které je teda taky čínské. Není to nejlevnější, ale je to třeba voděodolné.
Symbolem systému od Storyous byl v kavárnách dřevěný stojánek na tablet. Ten zůstává?
Nakonec přežil proměnu firmy jako jeden z mála. Stál totiž na konci všech debat. A to jsme i nakoupili plno plastových držáků z Číny. Ten původní dřevěný ale nakonec přežil. Zároveň se držíme verze pro Android.
Takže iPady nebudou?
Nebudou. V Německu nebo Americe může iPad fungovat, protože tam je to víceméně spotřební zboží, ale u nás je to pořád pro hospodského drahé zařízení. Když jsme dělali Bookio, tak jsme dávali iPady, ale mohlo si je dovolit jenom pár set restaurací. A je zbytečné se na tom zasekávat. I když je mi jasné, že v některých podnicích s Androidem narazíme.
Aplikace se ale nedá stáhnout v obchodě, proč?
Máme model – jedna aplikace na jeden tablet. A tak je to zatím taková otročina – musíte přijít do té hospody a ukázat to tomu šéfovi naživo a přesvědčit ho. Není to tak, že by si vzali tablet a stáhli si naši aplikaci z obchodu jen tak. To ale není nikde na světě. I v Americe to dělají podobně – tam to mají založené na brutální analýze kontaktů z webu a z kampaní. Ale pořád to musí v těch podnicích instalovat a naučit je to. Jediná konkurence, která neprodává osobně, je kanadské TouchBistro, a ti to dělají přes vzdálenou plochu. To testujeme také.
Startupy obecně dlouho žijí v červených číslech, může vás z nich EET vytáhnout?
Pořád rosteme, každý měsíc akvírujeme větší desítky zákazníků. Jakmile se ale začne na obzoru rýsovat nějaký problém, tak utáhneme kohoutky růstu a za půl roku můžeme být na nule, a to bychom byli, i kdyby nebylo EET. Před startem EET jsme ale najali pár lidí, které musíme dobře zaplatit. Pokud se nám povede rozjezd EET a byznys v Polsku, tak to bude na dobré cestě. Trh je hladový a naším cílem je urvat co největší podíl, protože to je teď nejdůležitější.
ČLÁNKY DO MAILU