Hledaní zboží na Internetu z druhé strany

10. 11. 1999
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Nedávno jsme se zabývali hledáním zboží v Internetových obchodech z pohledu zákazníka, dnes se podíváme na stranu obchodníka. Dosud mu stačilo zaregistrovat se v seznamech obchodů a jenom čekat, kolik přijde lidí. Nyní už to tak jednoduché není, jak to funguje píše Miroslav Suchý.

Jaké je prohledávání zboží pro zákazníka už zde bylo popsáno. Dnes se chvíli věnujme těmto vyhledávačům ze strany obchodníka. Pro ně tento způsob vyhledávání přináší nové závazky. Dosud jim stačilo zaregistrovat se v seznamech obchodů a jenom čekat, kolik k nim bude posláno lidí. Pokud ale přistoupí na vyhledávání podle komodit, musí začít s vyhledávači aktivně spolupracovat. Podívejme se tedy jak tato spolupráce vypadá u Centra a Atlasu.

Atlas požaduje, aby předávaná databáze zboží byla vystavena na serveru elektronického obchodu a byla přístupná přes protokol HTTP. Jejich robot pak v pravidelných dohodnutých intervalech stáhne soubor a provede aktualizaci databáze na Atlasu. Soubor musí být v datové struktuře XML, což je derivát HTML, který umožnuje více než klasické HTML a má jej postupně nahradit (tento formát již podporuje jak NN a IE, tak i MS Office 2000, ale to by byla jiná kapitola). Je s podivem, že autoři Atlasu používají takové futuristické multiplatformní protokoly, ale nabídky obchodům rozesílají ve formátu MS Word předpokládajíce, že každý má naistalované Windows, a zapomínají na ty co používají Linux.

Centrum požaduje databázi ve formátu CSV (středníkem oddělené položky, řádek ukončený znaky CR LF). Soubor by měl být zazipovaný a je možné ho posílat do Centra emailem, nebo si ho mohou stahovat z dohodnute adresy (HTTP i FTP). Každá položka může mít v současné době maximálně 15 různých parametrů; strukturu těchto parametrů si může obchodník určit sám.

Jaké má který systém výhody a nevýhody? Na Centru je podle mého názoru výhodou používání CSV formátu. Jeho export z libovolné databáze by neměl být problém pro žádného obchodníka, což se o XML formátu říci nedá. Autoři Atlasu sice nabízejí XML rutiny pro ASP, ale uživatelé, kteří tuto technologii nepoužívají, si musí poradit sami. Další nevýhodou Atlasu je nemožnost komprimovat data. Databáze v XML je navíc oproti CSV asi dvakrát až třikrát větší a může dorůst i čtyřnásobné velikosti! Pokud má vaše databáze pár kilo nemusí vám to vadit, ale například databáze Music Katalogu má cca 200MB a její převod do XML ji ještě řádně zvětší. Přenášet denně takový objem jistě není maličkost. Přesto se oba vyhledávače staví k takovým objemům čelem a tvrdí, že jim nebudou dělat problémy. Snad jedinou výhodou XML formátu jsou jeho nadějné vyhlídky do budoucna a jeho snadná modifikovatelnost, kdy každá položka může mít různý počet parametrů. Zda to však vykoupí nárust objemu dat, je diskutabilní v situaci, kdy má většina obchodníků beztak fixní počet parametrů položky a všechny je používá.

Navzdory tětmo nevýhodám se nedomnívám, že by se měl Atlas obávat nezájmu obchodníků (narozdíl od dříve popisovaného SeznamuCen). Atlas má totiž velký počet uživatelů a ty si žádný rozumný obchodník nenechá ujít. A Centrum? Škoda, že za ním stojí zrovna monopolní Telecom. Jinak bych ho pasoval na mého interního favorita.

Miroslav Suchý

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).