Je nutno upamatovat se na skutečnost, že většina BBSek byla buďto izolovaná, nebo – a to častěji – propojená do FidoNETu. V obou případech to vedlo k tomu, že uživatel začal používat jednu BBSku jako svoji primární, kde si četl svoji Fido poštu, tedy tato BBSka byla Node pro uživatelův point, abychom se drželi terminologie. Uživatelé sice zprvu několik měsíců bloumali po všech možných BBSkách, pak se ale jejich připojování stabilizovalo na velmi malém okruhu uživateli sympatických BBSek. Je tedy jasné, že názory na význam jednotlivých BBS se budou lišit – každý uživatel preferuje tu svoji. Dovolím si tedy vypíchnout pouze ty BBS, které byly něčím zvláštní nebo prokazatelně zajímavé. A ani zde nepostihnu zřejmě všechny, které by si to zasloužily.
BAID BBS
Správcem, majitelem a provozovatelem v jedné osobě BAID BBS byl David Baierle, pozdější zakladatel LantaNetu. Jeho významným počinem bylo založení českého seznamu BBSek, takzvaný BBS.CSK. Do té doby bylo velmi obtížné sehnat telefonní čísla na jednotlivé BBSky, a když už jste telefonní číslo sehnali, hrozilo nebezpečí, že neznáte provozní hodiny. Některé BBSky fungovaly jen přes den, naopak jiné fungovaly zase pouze v noci, a pokud jste volali nevhod, hrozilo, že budete opravdu volat velmi nevhod.
Seznam BBS.CSK byl jedním z nejstahovanějších souborů na BBSkách, ale s úpadkem obliby BBS přišel i jeho konec. Poslední aktualizace proběhla 9. května 1999.
Bajt BBS
Časopis Bajt patřil do poloviny devadesátých let mezi nejlepší české počítačové časopisy – obsáhlé recenze šly do hloubky, jen velmi málo prostoru bylo věnováno firemním prezentacím a profilům firem, které hardcore uživatele nezajímaly. Vydával jej Svaz uživatelů výpočetní techniky.
Později si šéfredaktor Bajtu Ladislav Zajíček uvědomil, že minimum zahraničních zpráv ho může diskvalifikovat v konkurenčním boji, a tak navázal spolupráci s renomovaným americkým Byte. Jenže přestup do druhé poloviny devadesátých let Bajt jako časopis nepřežil.
Jak Bajt zkrachoval? Někteří tvrdí, že právě proto, že nevycházel tolik vstříc firmám jako jeho konkurenti, a tedy proto, že jednoduše jako „hardcore“ časopis pro technické nerdy nemohl obstát na tak malém trhu v konkurenci vysokonákladových časopisů.
Jinak to vidí jeho šéfredaktor Ladislav Zajíček? „Bajt byl rozkraden zevnitř zaměstnanci, o čemž jsem v době, kdy ho rozkrádali, neměl tušení. Konkrétně šlo o škrcení příjmů z reklamy, což byl a je hlavní zdroj příjmů všech papírových časopisů. Dotyční zaměstnanci si založili reklamní agenturu a reklama pro Bajt šla do jejich agentury. O tom jsem se dozvěděl až po krachu Bajtu. Některé okolnosti nasvědčují tomu, že šlo i o plánovanou likvidaci Bajtu z reklamního trhu.“
Krach časopisu Bajt byl nepříjemný pro jeho předplatitele – svoje peníze za předplacený časopis už zpět nedostali. Aby jim to Svaz uživatelů výpočetní techniky nějak vynahradil, umožnil předplatitelům přístup k Internetu přes Bajt BBS. Později za cenu rovnající se předplatnému bývalého Bajtu (324 korun ročně) umožnil přístup k Internetu pro kohokoliv. Bajt BBS se tak prakticky stala nejlacinějším připojením k Internetu ve své době. To bylo vyváženo nevysokou rychlostí přípojné linky (původně modem 28,8 kbit/s) a počtem přípojných linek (cca čtyři).
Skutečnost, že namísto časopisu Bajt dostali předplatitelé připojení k Internetu, mnohé z nich nepotěšila a ještě dodnes ve spojení s časopisem Bajt padají názory, že čtenáře vydavatel okradl. Mnoho z čtenářů se totiž o pozadí krachu Bajtu dozvědělo jen málo. Ladislav Zajíček na tato obvinění odpovídal „Nikomu jsem osobně nic neukradl (a to nikdy v životě). Důsledky pádu Bajtu jsou pro mne hodně nepříjemné – nemám od té doby ani kde bydlet a všechno, co jsem měl, jsem dával nepodvádějícím zaměstnancům, kteří v Bajtu zůstali do jeho trpkého konce (a kdy už nebylo na mzdy).“
Bajt BBS patřila mezi BBSky s vysokým počtem přípojných linek a logicky byla vyhledávaným místem online kecálků zejména v době, kdy Infima BBS utahovala kohoutky. Také velmi laciné, byť ne zdaleka komfortní připojení k Internetu mnoho lidí ke své spokojenosti využívalo.
Zajímavé na Bajt BBS je ještě to, že sysopem této BBSky byl kdysi Marek Antoš, dnes spolumajitel společnosti Internet Info vydávající mimo jiné server Lupa.cz.
FCC Folprecht
Tato BBSka byla zajímavá především tím, že měla čtyři telefonní linky a shodné ovládání jako Infima, protože ji obsluhoval stejný software. Vytvořila ji firma Folprecht, zřejmě se stejným záměrem jako Infima – zpropagovat svoje jméno. Ovšem BBSka neobsahovala tolik služeb, a byť na svět přišla v době, kdy Infima BBS o mnoho uživatelů v důsledku restrikcí přicházela, nepodařilo se jí proti Infimě prosadit.
A1FEL
V tomto případě jde o BBSku akademickou, provozovanou FEL. Měla dvě linky, hromadu přístupného software a postupem času i přístup k Internetu.
Mezi další velmi populární BBS patřil například Super 7 a Liane. Je třeba si uvědomit, že popularita BBSek byla v praxi limitována na okruh telefonní předvolby v níž působila – jen málokterá BBSka uměla zaujmout i uživatele, kteří na ni museli telefonovat meziměstsky.
Nakonec bych se zastavil ještě u jedná BBSky.
Codalan BBS
Tou první je Codalan BBS provozovaná společností Computer Data a.s. Codalan BBS. Na ní se v osobě zřizovatele a administrátora setkáváme s další výraznou osobou českého Internetu, s Danielem Dočekalem. Tato BBSka nebyla ani tak zaměřena na vykecávání jako na praktické informace. Obsahovala velmi živá diskusní fóra týkající se programátorských a síťových problémů a obrovskou zásobárnu software. Byla centrem příznivců operačního systému OS/2 firmy IBM, tehdejší protiváhy Windows NT. Daniel Dočekal tehdy tento systém hojně používal, propagoval a detailně se v něm vyznal. BBS byla dostupná i přes Fido, s nástupem Internetu a webových technologií do českých krajů šla ale její sláva logicky dolů a nahradily ji stránky Codalan věnované všem tématům provozovaným na BBSce, ale dostupným přes web a FTP.
ČLÁNKY DO MAILU