Jojo, NIX, to není jednoduchá věc. Poslední valná hromada, od které ještě neuběhl ani týden, byla věru zajímavá a mimo jiné se na ní diskutovalo i o některých problematických bodech provozního řádu NIXu.
Jeden z nich se stal osudným společnosti INEC, která se snažila o vstup, ale zůstala za dveřmi. Svůj nesouhlas dala najevo v oficiálním stanovisku, které vedle Lupy zveřejnil i Svět namodro a ISDN server. Jak již jsem uvedl v dřívějším komentáři, nemohu souhlasit se vším, co v něm stojí, ale myšlenka je podle mého názoru správná.
Toto stanovisko však nezůstalo bez odezvy. Zareagoval na ně totiž Ing. Lorman z Datacu, na což znovu zareagoval INEC, a aby toho nebylo dost, vyjádřil se k celé věci i zástupce IBM. Tento kolotoč oznámení, stanovisek, veřejných dopisů i reakcí je poměrně zábavné pozorovat, nepamatuji si žádný podobný případ, kdy by byli poskytovatelé tak aktivní ve veřejném působení; INECu se nepochybně podařil jeho záměr, tedy vyvolat určitou polemiku. Poskytovatelé se zkrátka kočkují, ovšem úsměv poněkud pohasne, když si uvědomíme, že tu nejsme na pískovišti, a jedná se o celkem důležité věci.
Vezmu to popořadě, začnu tedy Datacem. Své stanovisko, které zveřejnil Svět namodro, staví především na údivu nad tím, že INEC svým zájmem o vstup do NIXu projevil vůli zachovávat jeho stanovy, ale již o den později, když přijat nebyl, je zpochybňuje. S tímto postojem nemohu souhlasit – znamenalo by to, že pokud všichni členové vyjádřili svůj souhlas se stanovami, jejich změna je navždy vyloučena. Nebo ještě jinak: pokud se poslanci zavazují dodržovat Ústavu a zákony ČR, neměli by rozhodně přijímat žádný nový, protože tím mění právní řád, na který přísahali.
To ale není všechno, co Ing. Lorman říká, a s jeho dalším postojem musím vyjádřit určité pochopení. NIX je podle něj velmi křehkým tělesem, které spojuje konkurenční firmy, a které se rodilo velmi těžce. Domnívá se proto, že všechny změny je potřeba provádět citlivě a vůle po jejich přijetí by měla vycházet zevnitř NIXu, nikoliv zvenčí. Musím uznat, že NIX skutečně není tak docela standardním subjektem, právě kvůli tomu, že jej tvoří množství firem, které si jinak velmi ostře konkurují, a všechna rozhodnutí proto musí být dělána velmi opatrně a na základě konsensu. Když jsem o tom přemýšlel, zjistil jsem, že občas i já jsem v minulých komentářích na NIX „střílel“ trošku divoce, bez ohledu na to, jak komplikovaně funguje.
Reakci INECu na reakci Datacu na reakci INECu přinesl opět Svět namodro. INEC v ní vyjadřuje přesvědčení, že přestože to NIX nemá lehké, jeho členové se prostě nemohou bránit veřejné kritice svých činů, zvláště pokud nedodržují vlastní pravidla. S tím zcela souhlasím, NIX prostě není v pozici ryze tajného klubu, do kterého nemá nikdo strkat nos. Jedná se o dosti významnou instituci, která svým charakterem ovlivňuje vývoj celého českého Internetu. Není možné přijmout názor, že co se děje v NIXu je výhradní věcí jeho členů, kteří nejsou nikomu odpovědní (a co zákazníci) a jakákoliv veřejná polemika o něm je nepřípustná.
INEC také vyvrací tvrzení, že NIX nemá na peering monopol a nikoho nenutí, aby v něm byl nebo nebyl.Tímto argumentem se představitelé NIXu ohánějí poměrně často. Pokud bychom se omezili na takzvaný legální monopol, tedy monopol daný zákonem, nepochybně mají pravdu – náš právní řád nezná slůvko Internet, těžko si lze tedy představit, že by mu něco říkal peering, nebo že by dokonce někomu přidělil monopol na jeho provozování. Pojem monopol je ovšem třeba chápat v celé jeho šíři – t.j. i jako faktický monopol. A nezlobte se na mne, postavení NIXu v peeringu dnes snad každý soudný člověk z klidným srdcem může nazvat monopolním.
Pokud jsem se nespletl v počítání, je přes NIX realizováno celkem 45 peeringů. Mimo něj 3, vetšinou z historických důvodů, a členové NIXu všeobecně nejeví ochotu peerovat jinak, než přes NIX – snad mimo Internet CZ, který naopak nejeví ochotu peerovat přes NIX. :-) Je-li tedy někomu znemožněno stát se členem NIXu, je fakticky odříznut od možnosti peeringu, to jsou fakta.
S poslední zajímavou reakcí přispěchala společnost IBM, rovněž na zamodralém světě. Upřímně řečeno se mi zdá, že se zde míchají dvě věci do jedné. IBM říká, že nepřijetí INECu nijak nesouvisí s bodem 7, který stanoví požadavek členství v RIPE NCC. To ale INEC nikdy netvrdil, řeč je o bodu 6. O bodu 7 se mluvilo v souvislosti se společnostmí IBM a Global One, které jej (narozdíl od INECu) porušují, a přesto členy NIXu jsou.
IBM argumentuje tím, že IBM jako celek, stejně jako holding Global One, je tzv. Supernational registries s nadnárodní působností. To je pravda, ovšem má to háček, který je navlas stejný, jako v případě již dříve popisované kauzy Telenoru – členem NIXu je IBM ČR, s.r.o. a Global One, s.r.o. Ani jedna z těchto společností není přispívajícím členem RIPE NCC a každý právník vám potvrdí, že zde naprosto bez diskusí dochází k porušení zmíněného pravidla. Z právního hlediska je irelevantní skutečnost, že vlastníci těchto společností v RIPE NCC jsou.
I toto stanovisko však obsahuje jeden pozitivní moment – IBM ústy Ing. Pilného říká: „Provozní řád však neodpovídá plně současným požadavkům a IBM spolu s prakticky všemi členy NIX.CZ vyjádřila na valné hromadě i uvnitř diskuzní skupiny NIX.CZ zájem na revizi nekterých podmínek mezi které i přesná formulace tohoto bodu provozního řádu patří.“ Myslím si přesně totéž a těším se na další valnou hromadu, kde by se měly změny projednávat.
Dovolte mi, abych se s vámi tímto optimistickým závěrem pro dnešek rozloučil, popřál nám všem světlé zítřky, a zvlášť sobě dobrou noc.
Marek Antoš
ČLÁNKY DO MAILU