HDTV, digitální televize s vysokým rozlišením

20. 9. 2005
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Postupný přechod z analogového na digitální způsob přenosu televizního signálu sebou přináší celou řadu zajímavých technických novinek. Jednou z nich je Hight Definition Television (HDTV), televize s vysokým rozlišením obrazu. Systém HDTV umožňuje příjem televize v kvalitě srovnatelné nebo dokonce vyšší než DVD a uvítají ho zejména majitelé domácích kin, plazmové televize, ale i provozovatelé velkoplošných obrazovek a projekčních sálů.

Pro uživatele běžných televizorů však HDTV nepřináší žádné výrazné zlepšení, tudíž nelze očekávat jeho masové rozšíření jako v případě obyčejného digitálního vysílání. V čem se HDTV liší od klasického televizního obrazu? Především v lepších technických parametrech pro širokoúhlé obrazovky, ostřejším obrazu, sytějších barvách a zvuku v kvalitě 5.1 dolby digital. Výhoda spočívá zejména v hustější síti bodů, z nichž se skládá televizní obraz. Zatímco běžný obraz tvoří maximálně 720 svislých sloupců a 576 vodorovných řádků, tedy 414.720 bodů (systém PAL běžný v Evropě včetně České republiky), u HDTV to je nejčastěji 1920 sloupců na 1080 řádků, tedy 2.073.600 bodů. Taková kvalita si logicky žádá i výkonnější přijímače.

Podmínkou je speciální set-top-box

Teoreticky však mohou existovat hned čtyři formáty HDTV podle hustoty bodů, z nichž se skládá televizní obraz. Kromě nejčastěji používaných 1080 řádků jich může HDTV mít také 720, 1125 nebo 1250. Podle toho se pak obraz dělí na 1280 nebo 1920 sloupců. Prakticky používané formáty jsou dva: 1080i a 720p. První nabízí obraz rozložený do 2.073.600 bodů, přičemž písmeno i znamená, že pro přenos signálu se využívá tzv. interlacingu – nevysílají se celé obrázky, ale prolínají se pouze půlobrazy, z nichž se skládá celý obraz. Druhý formát nabízí obraz rozložený do 921.600 bodů a písmeno p znamená, že jde o progresivní metodu spočívající v prolínání celých obrazů (považuje se za uživatelsky příjemnější, ale při vyšším počtu řádků je přenos signálu touto metodou technicky velmi náročný).

Uživateli je v podstatě jedno, v jakém formátu toto vysílání přijímá. Přijímače dokáží rozluštit oba a tudíž ani nezáleží na tom, zda konkrétní televizní kanál přechází u různých pořadů z jednoho formátu do druhého, což lze dokonce předpokládat. Jinou kvalitu přenosu si totiž vyžádají filmy a jinou třeba sportovní přenosy, které bude možné systémem HDTV přenášet na filmová plátna v kinech a zavést tak novou službu placené projekce (jako alternativu ke sledování sportovních událostí v restauracích a sportovních barech). Veřejné projekce si ale oproti klasickému domácímu kinu vyžádají větší rychlost bitového toku.

Pro příjem televize v systému HDTV je nutný nejenom kvalitní širokoúhlý televizor nebo projektor, ale především speciální set-top-box, který zvládne právě vyšší bitový tok. Například první evropská televize s vysokým rozlišením HD1 vysílá rychlostí 19 Mbit/s, což klasický set-top-box pro příjem satelitního digitální vysílání nezvládá. Ten může dekódovat pouze systém MPEG-2 MP@ML obsahující základní diagram a profil na základní úrovni, zatímco pro příjem HDTV je nutný přijímač kompatibilní se systémem MP@HL pro profil na vysoké úrovni. Nové set-top-boxy jsou výrazně dražší a méně dostupné než přijímače pro klasické pozemní, kabelové nebo satelitní digitální vysílání.

Domácí kino vybavené na příjem televize s vysokým rozlišením obrazu ale nabízí celou řadu dalšího externího využití – přes camcordéry HD, DVD Blue Ray, rekordér D-VHS, rekordér HD po připojení ke kabelové síti pro systém HDTV. Možností bude postupně přibývat, už nyní se například uvažuje o ukládání záznamů HDTV na běžné DVD disky, což by přiblížilo tuto technickou novinku většímu množství uživatelů. I tak lze ale předpokládat, že se HDTV stane doménou spíše horních deseti tisíc s vyššími příjmy a nikdy si nezíská tak velký počet příznivců jako klasická televize.

Rozpačité evropské začátky

Zatímco ve Spojených státech, Mexiku, Brazílii, Austrálii, Číně, Japonsku nebo Koreji je vysílání HDTV realitou už mnoho let, Evropa svoji první televizi s vysokým rozlišením obrazu spustila teprve loni v lednu. Nejprve pod názvem Euro 1080, později jako HD1 a HDe. O zavedení HDTV se ale v Evropě uvažovalo již od konce osmdesátých let minulého století. Německo investovalo přes miliardu marek do vývoje analogové televize D2-mac, která se ale nedočkala velké přízně diváků a kromě zkušebního vysílání ve Francii a Norsku o ni nikde nejevili zájem.

Zatímco mimo starý kontinent se formát HDTV vyvíjel celkem rychle, v Evropě veškeré snahy o jeho zavedení postupně utichaly, takže v roce 1992 skončilo i zkušební vysílání na platformách Eureka 95 a HD-MAC. Později se sice objevily promo kanály na satelitech Hot Bird a Atlantic Bird či přenos z konference o systému HDTV ve Francii, ostrý provoz však spustil až letos provozovatel kanálů HD1 a HDe, belgická společnost Alfacam. Pro příští rok však plánují podobné kanály také francouzská placená satelitní platforma TPS a německá Premiere. Ta spustí k 1. listopadu 2005 speciální sportovní, filmový a dokumentární kanál. Největší provozovatel placené digitální satelitní televize v Evropě, společnost Sky Digital, plánuje stejný krok až na rok 2006.

Právě Německo, Francie a Velká Británie sehrají podle odborníků hlavní roli při zavádění HDTV v Evropě. Pařížský institut Euroconsult předpokládá, že do roku 2008 se v západní Evropě prodá přes 15 milionů televizorů kompatibilních se systémem HDTV. Pro porovnání: v Japonsku může už dnes HDTV sledovat asi šest milionů domácností, v USA ke konci loňského roku vlastnilo osm milionů domácností televizor vhodný pro příjem HDTV, ale jen zlomek z nich mělo také potřebný set-top-box. Mnozí diváci totiž zaměňují HDTV s klasickým pozemním digitálním vysíláním a nevědí, že pro příjem televize s vysokým rozlišením obrazu potřebují speciální přístroj. Přitom v kvalitě HDTV vysílá již přes třicet televizních stanic v USA, a ty největší z nich – NBC, CBS nebo ABC – vyrábí nové pořady už pouze ve vysokém rozlišení.

Americké satelitní společnosti předpokládají, že zájem o přijímače HDTV bude v nejbližších letech strmě stoupat (jenom za první pololetí loňského roku se počet prodaných přístrojů v USA meziročně zvýšil o 57 procent). Největší operátor DirecTV proto připravuje rozšíření nabídky HDTV hned na čtyřech nových satelitech. První dva, Spaceway 1 a Spaceway 2, zahájí pravidelný provoz v polovině příštího roku. Zbylé dva, DirecTV 10 a DirecTV 11 firma zprovozní v roce 2007. Celkem z nich bude vysílat na tisíc lokálních a 150 národních kanálů HDTV.

Velký tlak na zavedení HDTV v Evropě vyvíjí Japonsko, které podmiňuje přenosy z Mistrovství světa ve fotbale 2006 právě vysíláním v tomto formátu. Německý týdeník Spiegel napsal, že pokud by pořadatel mistrovství nezajistil přenosy ve vysoké kvalitě, může se stát, že fotbalové zápasy uvidí pouze diváci v Evropě. Kromě Japonska, kde ve formátu HDTV vysílá přes 50 procent všech televizních stanic, a USA totiž tento systém používá i většina kanálů čínské státní televize CCTV, naprostá většina korejských televizí, mexická TV Azteca, brazilská TV Globo, Channel 7 Australia a další stanice.

Čeští operátoři vyčkávají

A jak se připravuje na nájezd HDTV kanálů Česká republika? První tři operátoři pozemní digitální televize jsou k této technologické novince zatím spíše skeptičtí. HDTV asi není na pořadu dne nejen pro ČR, ale ani pro Evropu, přestože se už začalo na satelitu vysílat a jsou dostupné i přijímače. Jsou to pionýrské začátky, snaha prosadit komerčně nové služby záleží na zájmu spotřebitelů, říká Jiří Rajdus, manažer projektu pozemního digitálního vysílání společnosti Czech Digital Group, jež v současné době provozuje experimentální multiplex v Praze. HDTV jsme netestovali a pokud vím, ani konkurenční operátoři. Je to poměrně nákladné a prozatím neexistují pro nás dostupné zdroje a ani přijímače HDTV pro pozemský příjem. Při současných technologiích se podle Rajduse dá přes pozemní digitální síť vysílat jeden, maximálně dva televizní kanály s vysokým rozlišením, což se operátorům nevyplatí. Vyšší jsou také náklady na výrobu HDTV pořadů.

Jiří Rajdus předpokládá, že zavedení HDTV v České republice bude hudbou daleké budoucnosti. Záleží prý na vývoji v okolních zemích, zejména v Německu. Určující bude cena dostupných zařízení a samozřejmě i obchodní plány televizních společností, zda a kdy se do takového projektu pustí. Televize podle mého názoru půjde tímto směrem, ale rozvoj HDTV nastane, až se trh nasytí standardní televizí. Konkurenční České radiokomunikace ale o HDTV uvažují již dnes. Počítáme se zařazením HDTV zřejmě ve formátu 720p50Hz, bude-li dokončena standardizace a projeví-li zájem naši zákazníci. Odhadujeme, že vysílání HDTV by přicházelo v úvahu přibližně v letech 2006 až 2007, říká šéf Úseku vysílacích služeb Martin Roztočil, podle něhož sice televize s vysokým rozlišením zabere větší bitový tok, při zamýšleném formátu by to ale nemělo být více než 8 Mbit/s.

Provozovatel třetí pozemní digitální sítě, Český Telecom, ve svých představách o zavádění HDTV zatím tak daleko nedošel. Chceme a musíme se nejprve soustředit na standardní digitální vysílání. Otázka experimentů s HDTV může přijít na řadu po zvládnutí přechodu na digitální vysílání, očekáváme tak nejdříve kolem roku 2008. Nevylučujeme však experimenty do zdi v dřívějším období, uvedl koncem minulého roku tehdejší mluvčí firmy Vladan Crha. Český Telecom, stejně jako České radiokomunikace a Czech Digital Group, zatím v rámci experimentálního vysílání tento formát nezkoušel. Neumožňuje nám to ani současné licence, vysvětloval Crha, podle něhož ale Český Telecom vývoj v této oblasti bedlivě sleduje a v budoucnu počítá se zkušebním vysíláním: Celkový přístup ale bude ovlivněn rychlostí uplatnění HDTV v Evropě a samozřejmě i výsledky přechodu na digitální vysílání standardní televize.

Marketing meeting Ai a tvorba obsahu

Jisté představy o zavádění HDTV mají už i kabeloví operátoři. Největší z tuzemských firem, UPC Česká republika, podle svého mluvčího Františka Maliny počítá v případě diváckého zájmu se zavedením televizních kanálů s vysokým rozlišením obrazu jak do kabelových rozvodů, tak na satelitní službu UPC Direct. Samozřejmě záleží na formátu vysílání, ale budeme se umět vyrovnat i s digitálním záznamem. Problém je, že neexistuje nabídka na straně programérů, a vybavenost domácností příslušnými typy televizorů rovněž není vysoká (je spíše nulová). Technické úpravy na straně UPC by byly podle Maliny minimální a ani finanční náklady by neměly být enormně vysoké. Jisté je, že kanály HDTV by vysílaly jako prémiové, tedy zvlášť placené. Uměli bychom ale připravit zajímavou cenu, slibuje Malina, podle něhož však UPC dosud nezaznamenala ze strany klientů o tuto službu žádný zájem.

Druhá největší česká kabelová společnost Karneval Media je podle svého marketingového ředitele Dušana Jelínka na vysílání televize ve formátu HDTV technicky připravena již nyní, ale potýká se stejným problémem jako UPC – postrádá nabídku od poskytovatelů programu. Jakmile bude existovat vhodná paleta programů, můžeme je začít nabízet i naším zákazníkům, slibuje Jelínek. V samotných kabelových rozvodech nejsou zapotřebí úpravy. Pro každý program v HDTV by byl vyhrazen samostatný kanál. Klienti však budou potřebovat vhodný dekodér signálu – tzv. set-top box, který bude převádět signál do podoby potřebné pro televizní přijímač HDTV. Jelínek předpokládá, že nabídka HDTV bude zajímavá zejména pro klienty, kteří jsou zvyklí na sledování filmů v DVD kvalitě. Kolik by jich mohlo být? To záleží na programové nabídce, která bude ve formátu HDTV na českém trhu dostupná, říká Jelínek. Jak na to zareagují české televize?

Stane se HDTV po zavedení digitální televize masovou záležitostí?

Autor článku

Autor je šéfredaktorem serveru o digitálním vysílání DigiZone.cz a redaktorem týdeníku Reflex.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).