Pavel Hanuš, Rudolf Pop: Spuštění Kojálu bude posledním digitálním oříškem

Česká televize na konci listopadu zahájí zemské digitální vysílání z hlavního jihomoravského vysílače Kojál. Zároveň dojde k přeladění stávajících dvou brněnských vysílačů multiplexu 1 – Hády a Barvičova – z nynějšího kanálu 25 na kanál 29. Proč se vlastně musí měnit tento vysílací kanál?

Pavel Hanuš: Na to by bylo lepší se zeptat Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), protože kanál 25 není zkoordinován na digitální vysílání z lokality Kojál, a pro digitalizaci České televize byl určen kanál 29.

To je Kojál, ale já se ptám na brněnské vysílače Hády a Barvičova.

Pavel Hanuš: Nebylo by dobré čekat, protože Technický plán přechodu (TPP) určuje, že tyto dva vysílače jsou v jednofrekvenční síti společně s Kojálem. Je jenom logické, že je přeladíme zároveň se spuštěním digitálního vysílání z Kojálu. Tento stav už potom bude konečný, nebude tam už docházet k dalším změnám. Je to uvedení do stavu, který předpokládá TPP.

Brněnští anténáři si stěžují, že nebudou mít dostatek času na úpravy společných televizních antén (STA). K přeladění vysílacích kanálů veřejnoprávního multiplexu na vysílačích Hády a Barvičova dojde 1. prosince a oni se obávají, že všechny domy nestihnou upravit do Vánoc, na což budou mít zhruba tři týdny.

Pavel Hanuš: Pokud se nemýlím, TPP byl přijat 28. dubna 2008, včetně termínu přeladění digitálního vysílání České televize v Brně. Očekával bych, že brněnští anténáři už po přijetí TPP zjistili, že půjde o listopad letošního roku. Nezaznamenal jsem, že by protestovali u ČTÚ a žádali, aby s tím něco udělal. My nemáme žádnou možnost tento termín změnit. Technicko-organizační podmínky nám umožní pouze to, co uděláme, a co nám stanovuje TPP: tuto změnu provedeme v listopadu. Podobné výtky jsem zaznamenal v Praze, když se loni v říjnu přecházelo na definitivní vysílací sítě – že se to nestihne. Praha je o „něco“ větší než Brno, počet STA je v ní významně vyšší, a k žádnému zásadnímu problému nedošlo. Na rozdíl od Prahy, kdy se přecházelo z kanálu 25 na kanál 53, což byl přechod přes celé vysílací spektrum, se v Brně přechází z kanálu 25 na kanál 29. Takže pokud byly rekonstruovány antény STA pro příjem kanálu 25, nepůjde teď o žádnou kompletní rekonstrukci. Spíš jde o typický problém, že se úpravy STA nechávají na poslední chvíli.

A může se vůbec STA upravovat na příjem kanálu 29 ještě v době, kdy se na tomto kanálu v Brně digitálně vysílat nebude?

Pavel Hanuš: Určitě by na STA mohl být přidaný digitální kanál 25 a případně upravené rozvody a antény. Jedinou změnou by pak bylo buď přeladění kanálu, nebo výměna kanálové vložky. To bych už nepovažoval za rekonstrukci celé STA.

Rudolf Pop: K tomu bych chtěl uvést takový příklad. Když jsme před několika lety ukončili satelitní vysílání na pozici 28,5 stupně východně na satelitu Kopernikus a stěhovali se na Astru na pozici 23,5 stupně, také to bylo v závěru roku, kdy nám provozovatel satelitu oznámil, že z technických důvodů se musíme rychle přesunout na jinou pozici. I tehdy jsme na to měli dopředu negativní ohlasy ze všech odborných firem, a výsledkem bylo, že změna proběhla relativně dobře. Nemůžu si odpustit takové malé rýpnutí do brněnských anténářů: kolik podniků by během hospodářské krize bylo rádo, kdyby dostalo takovouhle senzační možnost si v posledním čtvrtletí splnit hospodářský výsledek díky práci, která se jim takto naskytne? Nakonec to tedy má i nějaká pozitiva.

Společně s Kojálem začne ČT digitálně vysílat i z Děvína u Mikulova, a oba vysílače vytvoří po přeladění brněnských vysílačů Hády a Barvičova velkou jednofrekvenční síť na kanále 29. Nebojíte se, že u tak velkého počtu vysílačů dojde k problému pre-echo, tedy vzájemnému rušení těchto vysílačů?

Pavel Hanuš: To je spíš otázka pro České Radiokomunikace, ony budou muset naladit tuto jednofrekvenční síť tak, aby tam tyto problémy byly minimální. Samozřejmě nevylučujeme, že k nějaké degradaci signálu způsobené vícecestným příjmem může dojít. Proto také u jednoho z dvou brněnských vysílačů používáme vertikální polarizaci, která by měla být v některých případech výhodnější. Obavu z pre-echa tedy nemáme, protože zkušenosti, které máme, nás k ní nevedou. Na druhou stranu nic takového nemůžeme vyloučit.

Rudolf Pop: Ale musíme počítat s tím, že se v prostředí, které bylo vyladěno na určitý nižší výkon vysílačů, a teď v něm dojde ke spuštění dalšího silnějšího vysílače, a zvláště v městské aglomeraci, toto pokrytí mnohonásobně silnějším signálem může způsobit problémy. Předpokládáme, že k něčemu takovému eventuálně dojde. Výhodou ale je, že první poznatky s těmito problémy už máme z Prahy, kde lidé, kteří předtím čtyři nebo pět let přijímali bez problémů digitální vysílání, najednou měli problém naladit televizi.

Zmínil jste také, že spouštíme navíc ještě vysílač na Děvíně. Tento vysílač ani není součástí TPP, vyjednali jsme ho s Českými Radiokomunikacemi až poté, co se ukázalo, že odtud bude vysílat i multiplex 2 s hlavními komerčními televizemi. Myslíme si, že je lepší spustit všechny tyto vysílače a přeladit je na jeden společný vysílací kanál v jednom okamžiku a řešit celou jednofrekvenční síť najednou, než tam pouštět další velké vysílače postupně a znovu si ladit problémy, které by vznikly interferencí mezi několika zdroji signálu. Proto taky počítáme s tím, že tentokrát nepůjde o vypnutí střihem, jako jsme to dělali jinde, že ve 23:59 vypneme analog a od 00:01 začneme na tom samém kanále vysílat digitálně, ale jsme domluveni s Českými Radiokomunikacemi, že až do ranního vysílání, tedy do pěti nebo šesti hodin, bude možné ladit jednofrekvenční síť v rámci všech lokalit, z nichž bude vysílat. Sami víme, že to bude technologicky náročné.

Čili o půlnoci vypnete analogový program ČT 2 z vysílače Kojál, ihned poté se na stejném vysílacím kanálu začne vysílat digitálně, ale do pěti hodin ráno budete toto vysílání ladit a může docházet k výpadkům?

Rudolf Pop: Ano. České Radiokomunikace mají připraveno základní nastavení vysílačů, ale pak bude kritické zajistit zpoždění časování jednotlivých vysílačů tak, aby se signály, které se v nějakém místě potkají a budou mít různou intenzitu, vzájemně nerušily a aby byla splněna pravidla bezproblémového fungování jednofrekvenční sítě. Na to se dá určitým způsobem reagovat, i když nějaké velké korekce se dělat nedají. Ale v rámci jedné noci by se mohly určité detaily vyřešit a zbytek se ukáže až při následném měření pokrytí. V Praze jsme podobná měření také prováděli mezi vysílači Cukrák a Žižkov, které rovněž fungují v jednofrekven­ční síti.

Pavel Hanuš: Hlavně bych zdůraznil, že na rozdíl od Prahy je v Brně definitivní kmitočet o hodně příznivější. Kanál 29 je rozhodně příznivější než kanál 53 v Praze. Takže si myslím, že podmínky příjmu digitálního signálu České televize budou na jižní Moravě lepší než ve středočeské oblasti, vzhledem k tomu, že tam použitý 53. kanál je už přeci jenom poměrně vysoký kmitočet, jde o více jak 720 MHz.

Pojďme k samotnému vypínání analogové ČT 2 na Kojálu. Ve skutečnosti budete vypínat vysílací kanál, na kterém dnes vysílá analogová ČT 1 (kanál 29). Diváci z toho mohou mít chaos, protože varovný piktogram o vypínání analogu vysíláte v obrazu analogové ČT 1, zatímco diváci přijdou o ČT 2.

Rudolf Pop: Myslíme si, že to zmatečné není, protože na rozdíl od jiných lokalit, kde jsme nejprve vysílali dva měsíce samotný piktogram a nedoplňovali jsme ho informační lištou, u Kojálu jsme hned od začátku vysílali společně s piktogramem i tu informační lištu, která tuto anomálii vysvětlovala. Takže na dotazy, proč vlastně indikujeme vypínání programu, který nebude vypnut, odpovídáme, že indikujeme vypínání vysílacího kanálu 29, nikoli programu, který na něm vysílá.

Původně ale Česká televize chtěla několik týdnů před vypnutím analogové ČT 2 na Kojálu prohodit vysílací kanály analogových programů ČT 1 a ČT 2, takže byste potom varovný piktogram a informační lištu vysílali ve skutečně vypínaném programu ČT 2. Proč jste od tohoto záměru upustili? Tak jste to přece dělali u jiných vysílačů.

Pavel Hanuš: Z regionu nám přišly připomínky, vzhledem k nastavení společných antén, že tam je většinově používán kombinovaný příjem z brněnského vysílače Barvičova a z Kojálu. A v tom momentě, kdybychom prohodili vysílací kanály obou analogových programů ČT jenom na Kojále, bychom se dostali do stavu, kdy by na některých společných televizních anténách byl jenom jeden analogový program ČT dvakrát. To by bylo nepříznivé. Pak se nám nabídla možnost, že bychom ve stejném termínu přeladili vysílací kanály analogových programů na obou vysílačích najednou. Jenomže to už jsme měli relativně málo času na to, abychom tuto změnu odkomunikovali.

Nakonec jsme se dohodli, že k tomu není důvod, vzhledem k tomu, že vlastní prohození kanálů ČT 1 a ČT 2 nic podstatného z hlediska digitálního vysílání neřeší. Spouštění digitálního vysílání z Kojálu bude komplikované, protože ve stejný den začneme digitálně vysílat z Děvína, spustí se jednofrekvenční síť a vymění se vysílací kanály digitálního vysílání ČT na obou brněnských městských vysílačích. Rozhodli jsme se všechny změny co nejvíc nahustit k sobě, aby ČT co nejdřív vysílala digitálně v cílovém stavu. Čili určitý mezistav bude trvat pouze od 26. listopadu do 1. prosince.

Dojde k tomu, že se na Kojálu zamění analogová ČT 1 a ČT 2, zároveň se zamění tyto dva analogové programy i na vysílači Barvičova v Brně, takže zmizí problém s dvojí analogovou ČT 1 nebo ČT 2 v některých společných televizních anténách. Po prohození vysílacích kanálů na Kojálu se hned vzápětí bude vypínat analogová ČT 2.

Čili budete prohazovat vysílací kanály analogových programů České televize i na brněnském vysílači Barvičova?

Pavel Hanuš: Ano.

Rudolf Pop: Je to taková ukázka toho, jak jsme reagovali pružně na poznatky, které nám přišly z regionu od místních praktiků. Člověk si to pak uvědomil. Je to logické. Vznikalo to tím, že Československá televize dříve vysílala z Kojálu na kanále, na který pak přešlo vysílání Novy a pak na tom, který dnes využívá naše Jednička. Na to byly nastaveny společné televizní antény, nasměrované na Kojál. Pak přišel nový vysílací kanál pro ČT 2, a ten už anténáři z Brna směřovali na vysílač Barvičova. Proto tam vznikla taková anomálie, že jeden analogový program ČT přijímá řada společných antén v Brně z Kojálu a druhý z Barvičovy.

Ne že by to muselo postihnout všechny diváky, ale chtěli jsme tím prohozením vysílacích kanálů vyhovět právě těm, co mají takto nastavené společné televizní antény. Musím si ale trochu postesknout, jakým způsobem jsou tyto chystané změny interpretovány v médiích. Řada regionálních novinářů spekulovala o některých věcech dříve, než jsme my sami rozhodli, jak je provedeme. Řada lidí říkala, že když všude dělají tyto věci dva měsíce předem, tak se to v Brně taky bude dělat dva měsíce předem. A pak o nás psali, že jsme měnili strategii za běhu. To není pravda.

Pavel Hanuš: Co se týká identifikace kanálů, které se budou vypínat, správně bychom měli upozorňovat na vypínání u obou analogových programů ČT na Kojálu, protože v jednom případě půjde o vypínání programu a v druhém případě o vypínání vysílacího kanálu. Čili my to teď na závěrečný měsíc uděláme, jakmile si uvolníme technologii ze středočeského vysílače Cukrák. Proto jsme také velmi zkrátili období, kdy po vypnutí Cukráku budeme na původním vysílacím kanálu analogové ČT 1 vysílat textovou informaci o vypnutí. Budeme ji tam mít asi jenom dva nebo tři dny. Potom tuto technologii přesuneme na Kojál. Pak budeme schopni identifikovat vypnutí u obou analogových programů na Kojálu.

Rudolf Pop: Pronajali jsme si od Českých Radiokomunikací sadu technologií pro vysílání těchto identifikačních znaků k vypínání, ale máme jich jen omezené množství.

Pavel Hanuš: Jejich počet už nebudeme navyšovat, takže je musíme stěhovat z vysílače na vysílač. Navíc Kojál bude poslední podobnou velkou operací. Chceme maximálně využít to, co máme. Poslední tři týdny před vypnutím analogové Dvojky z Kojálu budeme upozorňovat na vypínání v obraze ČT 1 i ČT 2.

Rudolf Pop: Ono to není lehké zajistit ani z distribučního hlediska. Odpojovací informace, třeba informační spot, vysíláme opravdu jen z toho „postiženého“ vysílače. Musíme specificky nastavit vysílání, a tyto oddělené informace pro konkrétní vysílač vysíláme z Prahy, zařazuje je režie na Kavčích horách, aby se vešla inteligentně do self promo spotů, které běží ve zbytku republiky, zatímco vypínaný vysílač nabízí spot k vypínání analogu. Spolu s naším distributorem signálu na zemské vysílače, společností Telefónica O2, se to muselo technologicky vyřešit jako další distribuční cesta. Není to zrovna jednoduché řešení.

Jak to vypadá s indikováním vypnutí analogového vysílání na analogových dokrývačích, které přebírají signál z Kojálu? Jestliže dnes upozorňujete na vypínání analogové ČT 1, ale fakticky budete vypínat analogovou ČT 2, musí v tom mít diváci opět zmatky.

Pavel Hanuš: Je třeba si uvědomit, jak je to vlastně realizováno. Tuto identifikaci jsme schopni dostat jenom na takový vysílač, na kterém máme datové připojení k páteřní distribuční síti. Jestliže vysílač není připojen na páteřní síť, což jsou všechny převaděče a případně i některé vysílače, musí signál přebírat z velkého vysílače a my pak nejsme z tohoto přebíraného signálu schopni cokoli odmazat. Nejsme tedy schopni z nich vyndat varovný piktogram, když je tento piktogram součástí vysílání daného programu na velkém vysílači.

V případě vypínání vysílače, jakým je Kojál, může nastat situace, že při přelaďování analogových dokrývačů dotyčnému divákovi zmizí varovný piktogram. To je důkaz toho, že nebezpečí, které mu hrozilo, tedy že tento program bude vypnut, pro něj skončilo. Zároveň si myslím, že je správné, že tento piktogram vysílá i pro tyto diváky závislé na dokrývačích, které se teď vypínat nebudou, protože vědí, se již účastní digitalizačního procesu. Problém s vypínáním analogu na Kojálu se jich týkal, a zmizení piktogramu signalizuje, že u něj tento problém skončil. Tedy na nějakou dobu. Základní zpráva je, že to je jenom dočasné, a že by si dotčený divák stejně měl začít zajišťovat digitální příjem televize. Dřív nebo později se bez něj stejně neobejde.

A co když si ho začne zajišťovat, a zjistí, že v místě jeho bydliště digitální signál není, a přesto mu bude Česká televize indikovat vypnutí analogového vysílání?

Pavel Hanuš: Ve většině případů tomu tak není, nějaký digitální signál by ten divák mít měl. V případě, že ho nemá, existuje ohlašovna poruch na webu www.digict.cz, může se obrátit na ČTÚ, České Radiokomunikace, a žádat, ať provedou měření tohoto místa. Pak se výsledky vyhodnotí a rozhodne se, podle rozsahu problému o případném dokrytí. Pro komunikaci tohoto typu už ale nemáme jednoduché technické prostředky. V takovém případě to už musí jít přes orgány místní správy, protože my nemáme možnost technicky zabezpečit, aby to měření proběhlo. Ale dáme mu pak přes místní samosprávu vědět, zda tam zprovozníme digitální dokrývač, nebo ne. Lepší technické možnosti, jak to jednoduše dostat na obrazovku, nemáme. Převaděče nejsou pod centrální správou, to je jenom jakási lokální záležitost. Tuto komunikaci tedy musíme nechat na standardní komunikační kanály prostřednictvím místní správy.

Rudolf Pop: A také můžeme vydávat naše tiskové zprávy. Ale všichni ti, co jsou závislí na analogových převaděčích, budou mít nadále zajištěn příjem programu ČT 1. U toho to je stoprocentní, všechny převaděče budou mít analogový signál Jedničky i nadále, protože jsou připojeny na Kojál, odkud se analogová Jednička bude vysílat dál. U Dvojky to je 80 ku 20, kdy se část se musí řešit jinak. V některých případech není možné sehnat náhradní zdroj analogového signálu z primárního vysílače.

A to je těch 20 procent případů?

Rudolf Pop: V 80 procentech případů najdeme jiný zdroj primárního analogového signálu, u zbytku to budeme řešit převodem signálu ze zemského digitálního vysílání. Platí tam také to, co jsme říkali o rychlém vyhodnocování, zda vůbec v těchto lokalitách musí být nějaké vykrývání v případě digitálu zajištěno.

Dá se říci, kolika analogových převaděčů, závislých na primárním signálu z vysílače Kojál, se bude týkat přeladění?

Rudolf Pop: Okolo padesáti u analogové Jedničky. Divákům se nic nezmění. Na tom vysílacím kanálu, na kterém přijímali z dokrývače Jedničku, ji budou mít nadále. Co se týká Dvojky, z necelých padesáti dokrývačů u deseti lokalit se bude přeladění řešit až po zahájení digitálního vysílání z Kojálu, protože nelze sehnat primární zdroj analogového signálu ČT 2 z jiného vysílače.

Pavel Hanuš: V těchto deseti místech divákům skutečně vypadne vysílání analogové Dvojky, ale v průběhu čtyř nebo pěti dní se znovu objeví.

Takže do pěti dní by měli mít všichni znovu analogovou ČT 2.

Rudolf Pop: Ano, a u ČT 1 k žádnému výpadku nedojde. Pro diváky to je samozřejmě problematické, to si uvědomujeme. Jiné řešení ale není možné. Je také pravděpodobné, že v oblastech, kde přeladíme dokrývače dříve, se divákům objeví ve vysílání na jeden nebo dva dny program, který nebude definitivní, a teprve po prohození vysílacích kanálů na Kojálu se jim objeví definitivní program. Tomu nemůžeme zabránit, protože někde chceme přeladění dokrývačů připravit s předstihem. U dokrývačů, které budeme přelaďovat až po termínu vypnutí analogové ČT 2 z Kojálu, to nenastane.

Pavel Hanuš: Je jasné, že Kojál je poslední taková velká komplikovaná akce, která má svá rizika a neřešitelné věci. Souvisí to právě s identifikací vypínaných programů. Dosah Kojálu je naprosto výjimečný, a tím je dána ta komplikovanost. Ale řekl bych, že Kojálem se taková ta horká fáze digitalizace pro ČT završuje a že pak už nastane finální fáze dokončení přechodu na digitální vysílání. Kojál je prostě vrchol.

Rudolf Pop: Převaděče, o kterých mluvíme, patří Českým Radiokomunikacím, ale máme tam také několik převaděčů dalších poskytovatelů, a řada z nich už bere signál ze satelitu, takže u nich problém nenastane. Na druhou stranu musíme ocenit přístup Českých Radiokomunikací, že jsou schopny v relativně krátkém okamžiku udělat tak velké změny.

Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz