Nebyl to nešťastný pátek třináctého, tedy aspoň ne pro otevřená data. 13.–14. září se v pražském sídle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) sešli středoškoláci, dlouholetí fandové otevřených dat, ale i seniorní vývojáři na třetím Hackathonu veřejné správy.
Oproti minulému roku byla místnost, kterou NKÚ pro akci tradičně věnuje, zase o něco plnější. Na hackathon se přihlásilo celkem 71 lidí, někteří se ale registrovali až na místě (a někteří nepřišli nebo svůj projekt nakonec nedokončili). Do finále své nápady nakonec dotáhlo 17 týmů či jednotlivců.
24hodinový maraton spočívající ve vývoji prototypu aplikace postavené nad otevřenými daty některého ze zapojených státních úřadů letos přilákal mimo jiné i Jakuba Vránu, zkušeného vývojáře, autora aplikace Adminer a prvního českého programátora, který pracoval pro Facebook.
Přibyly také nové datové zdroje. Poprvé se letos hackathonu účastnila například města Praha a Brno, která poskytla některé své datové sady. Vybraná data poprvé nabídl také Český rozhlas a na seznam zdrojů poprvé přibylo i ministerstvo zdravotnictví.
Galerie – Hackuj stát! hackathon veřejné správy potřetí:
Kdo vyhrál
Třetí místo obsadil tým nazvaný „Druhá odmocnina z 1764“ s aplikací nazvanou Kam za vědou. Skupina středoškoláků z Prostějova dostala nápad při exkurzi na jisté fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde se jim chlubili, že právě tato fakulta získává nejvíce peněz na výzkumné projekty. Mladíci nelenili a toto tvrzení se pokusili ověřit. Jejich aplikace porovnává fakulty na českých vysokých školách podle toho, jak jsou v této oblasti úspěšné. Vychází z dat Technologické agentury ČR a z údajů o školách, které si tým sehnal z ministerstva školství. Porota ocenila zdravou nedůvěru k autoritám, ověření tvrzení na základě otevřených dat a také to, že svou aplikaci dali k dispozici veřejnosti.
Stříbrnou příčku obsadila aplikace Nebyty, za kterou stojí tradiční účastník soutěže, tým Střední školy zemědělské a potravinářské z Klatov (loni skončil na třetím místě). Aplikace z dostupných dat vyfiltrovala obce, ve kterých se za posledních pět let nepostavil ani jeden byt, dům nebo stavba. V těchto 734 obcích se pak pokoušeli zjistit příčiny, proč se v nich nestaví. Použili k tomu data z Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb (ÚZIS ČR), Státní pokladny, ARESu nebo údaje ze sčítání obyvatelstva (ČSÚ).
Vítězem třetího ročníku hackathonu se stal messengerový chatbot Statistika hrou, který má zábavnou formou kvízu přiblížit uživatelům různá statistická data. Při ukázce kladl uživateli dotazy, jako například: Kolik turistů z Itálie přespalo v březnu 2013 v Praze? Kolik brambor se vypěstovalo v roce 2007 v Libereckém kraji? Kolik zemědělsky využívané půdy ubylo za posledních pět let v okrese Praha? Na konci kvízu aplikace nabídla také správně odpovědi.
Při tom, jak je v Česku populární Pubquiz, by možná mohla masovou veřejnost zaujmout, zaznělo při prezentaci projektů. Porota uznala, že by se prostřednictvím chatbota mohla data veřejné správy dostat i k uživatelům, kteří by se o ně normálně nezajímali.
Další zajímavé projekty
Kromě tří oceněných vítězů se v soutěži objevila řada dalších nápadů. Bytovou výstavbou se zabývala například aplikace $stavVíme, která se pokoušela analyzovat nárůst staveb v letech 2011–2018 a jeho dopad v souvislostech. Jak se kde stavělo? Do kterých obcí se stavebním boomem se nejvíce přesouvají lidé? Existují obce, kde se staví, ale lidé se do nich nestěhují? Nebo naopak takové, kde se nestaví, ale lidé se tam přesto přesouvají?
Tématu bydlení se věnovala také aplikace Kam se přestěhovat? Na základě dat stažených z inzertního webu Sreality a webu Obcevdatech (průzkum konzultační firmy Deloitte) ukazovala například pohyb cen nemovitostí v jednotlivých oblastech a pokoušela se také na základě různých indexů vyjádřit, jak si člověk polepší či pohorší, pokud se přestěhuje z jednoho města do jiného.
Zajímavá data nabídla aplikace Obsazenost parkovacích zón v Praze. Její autor Jakub Vrána se potýkal s nedostatkem zdrojových dat – současné API Operátora ICT má totiž za dva týdny skončit (od října je podle městské firmy nahradí nové API). A jak vám může potvrdit i autor tohoto článku, získat data od Technické správy komunikací (TSK) je téměř nemožné. Aplikace se i tak pokusila na základě (nejen) historických dat odhadovat, jaká je reálná obsazenost zón v konkrétních místech.
Pobavila také jediná aplikace postavená nad otevřenými daty Českého rozhlasu, nazvaná Co nejhoršího se může stát hudbě. Vycházela z dat o playlistech a umožňovala vygenerovat si náhodný vlastní playlist ze skladeb, které ve vysílání skutečně zazněly, a poté prokliknout na videa dotyčných písní na YouTube.
Informace o všech zúčastněných aplikacích a týmech najdete na webu Hackathonu veřejné správy.
Připomenout si můžete také první dva ročníky akce:
ČLÁNKY DO MAILU