Googlegrácky, aneb vyhledávání převážně nevážně

Googlewhacking

S termínem googlewhacking (v češtině asi nejlépe zní „odbourávání Googlu“) přišel Gary Stock v lednu 2002. Samotná myšlenka – najít v Googlu dotaz, který vrací jen jedinou odpověď – však hravé jedince provokovala určitě již dlouho před tím. Stock dal ovšem tomuto sportu nejen jméno, ale i přesná pravidla:

1. Cílem hry je nalézt dotaz skládající se ze dvou slov, který v Googlu vrací jako výsledek přesně jeden odkaz.

2. Dotaz nesmí být uzavřen v uvozovkách a slova tedy nemusí být na cílové stránce těsně za sebou.

3. Obě slova musí existovat v referenčním slovníku, který Google používá pro kontrolu a výklad hledaných slov (dictionary.com).

4. Výňatek stránky, který Google zobrazí pod jejím titulkem, nesmí obsahovat prostý seznam slov.

Větší názornosti by určitě pomohlo pár příkladů, ale tím bych autorům jejich whacky zkazil (poté, co Google tento článek zaindexuje). Podívejte se proto raději na tento seznam, případně zkuste frázi prezidentova klaustrofobie, kterou jsem nalezl pro účely tohoto článku. Krátce po jeho vydání však přestane fungovat.

O popularitě googlewhackingu svědčí nejen vlastní doména googlewhack.com, ale i řada článků v seriózních médiích (např. CNET News.com). Existuje dokonce i automat, který líným whackerům usnadní práci.

Googlismus

Na hranici legrace a seriózního výzkumu se nachází Googlismus. Jedná se o nástroj, který pro zadané slovo vyhledá buď kdo to je, co to je, kde to je nebo kdy to je. Výsledky jsou samozřejmě často komické, jako např. ty, které jsem obdržel na dotaz, co je Lupa (poznámka: tento a další odkazy nemusí vždy fungovat, neboť je využito Google API limitované na 1000 dotazů za den):

• lupa is a place for respite (lupa je místo oddechu)
• lupa is in bed right now (lupa je nyní v posteli)
• lupa is not a driving instructor (lupa není učitelem v autoškole)
• lupa is available for private parties of 7 to 100 persons (lupa je k dispozici pro soukromé večírky od 7 do 100 osob)

Některé odpovědi však překvapí svou vážností. Např. vaclav havel is one of the great humanitarian intellectuals of the twentieth century (vaclav havel je jedním z největších humanistických intelektuálů dvacátého století), zatímco vaclav klaus is arrogant (překlad snad netřeba) a též at the heart of many conspiracies (srdcem mnoha konspirací).

Googlefight

Mezi hry spíše triviální patří Googlefight. V principu nejde o nic jiného než o porovnání počtu výsledků dvou dotazů. Pokud by se v této soutěži utkal náš minulý a nový prezident, rozdíl by byl kupodivu dost těsný:

václav havel: 49 300
václav klaus: 41 200

Googlefight ovšem může sloužit též jako velmi spolehlivý jazykový poradce. Píšete nějaký cizojazyčný text a nejste si jisti, která ze dvou variant je správnější? Zkuste obě v Googlu a porovnejte počet výsledků. Funguje to velmi dobře nejen na jednotlivá slova, ale i na víceslovné fráze (ach, ty anglické idiomy) a často dokonce celé věty.

Googleshare

O dost pokročilejší verzí Googlefightu je Googleshare, který vynalezl Steven Johnson a popisuje ho takto:

„V podstatě jediné, co uděláte, je, že vyhledáte v Googlu určité slovo a poznamenáte si počet výsledků. Pak vyhledáte něčí jméno ve výsledcích prvního dotazu. Vydělte druhé číslo prvním a získáte procentuální podíl toho, jak moc ona osoba ‚vlastní‘ dané slovo.“

Opět můžeme vyzkoušet naše dva poslední prezidenty a jejich význam pro Českou republiku. Nejprve vyhledáme sousloví Česká republika a nalezneme 250 000 výsledků. Nyní v rámci těchto výsledků (příkaz Search within results) položíme dotaz Václav Havel a dostaneme číslo 11 100, což dá Googleshare 4,44 procenta. Stejným postupem zjistíme, že Googleshare Václava Klause činí 3,83 procenta.

Trocha poezie

Nechme politiku politikou a zkusme trochu poezie. K vytváření automatických poetických textů na základě několika zadaných slov slouží nástroj Google Poetry. Pokud preferujete méně automatiky a větší osobní kontrolu, můžete zkusit recept Davida Pratera: zadejte do Googlu nějaké slovo a báseň libovolně sestavte z úryvků textu na první stránce výsledků. Zde je příklad, že taková search poem nemusí být špatná.

Poetický nádech má i Google Grokking. Konstruují se při něm dotazy, které dávají nečekanou, komickou, nebo jinak zajímavou množinu výsledků.

Google Groups Art

Na závěr se dostáváme k výtvarnému umění. Ano, ač se tomu těžko věří, Googlem je možné malovat i obrázky. Podívejte se na tohoto Barta Simpsona. Nevěříte, že je namalován Googlem? Ale ano, je. Princip je překvapivě jednoduchý. Do libovolné diskusní skupiny Google Groups (webové rozhraní pro Usenet) se nejprve pošle příspěvek skládající se z několika slov (či jen skupin písmen; ve výše uvedeném příkladu aa ae ao ea ee eo). Poté už stačí Googlu položit dotaz obsahující stejná slova a obdivovat, jak je sám krásně vybarví.

O tom, že se v Google Groups Artu najdou skuteční mistři, svědčí i tento obrázek Abrahama Lincolna.

Google sám je vtipálek

S Googlem ovšem nežertují jen jeho uživatelé. On sám je také pěkný taškář. Jestlipak jste věděli, že k vyhledávání můžete použít i klingonštinu, hackerštinu či toto šišlání? To jsou však všechno jen klientská rozhraní. Co bychom ale nalezli, kdybychom nahlédli pod kapotu tohoto nejmocnějšího vyhledávacího stroje na světě? Holuby!