Google byl dlouhou dobu jediným „čínským“ vyhledávačem, který své výsledky nijak necenzuroval, narozdíl například od domácí jedničky Baidu, ve které Google vlastní pětiprocentní podíl. Bylo to možné proto, že v Číně fyzicky nehostoval žádné ze svých datacenter a nepodléhal tak čínské legislativě. Portály, které mají servery i v Číně, jako například Yahoo, jsou čínskou vládou tlačeny k podepsání záruk o „vhodném“ obsahu. Ostatně pokud pošlete e-mail obsahující slova jako je „demokracie“ někomu s adresou @yahoo.cn, bude vám nedoručen vrácen zpět.
Odmítavý postoj vůči čínským požadavkům pro Google znamenal jistá omezení. Po jistá období byl v Číně údajně úplně nedostupný. V jeho výsledcích se navíc objevovaly odkazy na stránky, které byly blokované, blokovaná byla i zrcadlová verze v Google cache. Čína totiž aplikuje na celém svém území tzv. Velký firewall, svým názvem odkazující k Velké zdi. Ten velmi účinně blokuje veškerý obsah, který je vládou považován za závadný. Uživatelé připojení z Číny tak v Googlu viděli velké množství odkazů vedoucích na nepřístupné weby.
Čínský internetový trh je považován za minimálně stejně nadějný, jako ten nedigitální. Největší podíl si dosud udržuje Baidu s 52 procenty, druhý je Google s 32 procenty a zbytek si rozdělují menší portály. Situace se však zdá být Googlu příznivá, výzkumy uživatelského chování říkají, že lidé hledající na Googlu jsou s výsledky více spokojení než na Baidu. Proto je dosti možné, že podíl Googlu začne v Číně výrazně růst. Dosud mu v tom mohly bránit politické důvody a možná i menší rychlost vzhledem k umístění datacenter mimo Čínu. Není proto divu, že nakonec Google čínskému nátlaku podlehl a upřednostnil potenciál čínského trhu před jednoznačným lpěním na svém mottu: Don't Be Evil
.
Jistý ústupek přišel již v září 2004, kdy došlo ke spuštění čínské verze Google News. Google se tehdy rozhodoval, jestli má mezi zdroje zařadit i takové servery, které jsou blokovány. Jak jistě předpokládáte, cenzurované stránky do své služby nezařadil. Toto rozhodnutí sklidilo kritiku již tehdy, nicméně zdaleka ne takovou, jako jeho současný krok.
Google totiž ustoupil čínské vládě a začal cenzurovat výsledky své čínské verze Google.cn. Na tuto stránku neodkazuji, protože člověk mimo Čínu je přesměrován na Google.com. Ze všech národních mutací Google je toto jediná, která vykazuje takovéto chování. Je jej však možno obejít (viz dále). Zdá se, že pokud jste v Číně, nejste zatím přesměrováni z Google.com na Google.cn. Je však velmi pravděpodobné, že se tak v budoucnu stane. Výsledky na doméně Google.com by však neměly být cenzurovány, pokud by se snad na ni nějaký Číňan dostal.
Věci však nejsou tak jednoznačné. Podporou cenzury se Google jistě nikde chlubit nebude. Zdá se však, že se alespoň snaží jít jen na tu nejnutnější hranici. Sergej Brin při hájení nutnosti tohoto ústupku zmiňuje, že se sám narodil v Sovětském svazu a je proto na podobné otázky citlivý. Připomíná, že Google byl donucen cenzurovat výsledky některých frází i ve Spojených státech, Francii a Německu – tam vyškrtl některé nacistické stránky. Zdůrazňuje, že pod výsledky s cenzurovaným obsahem umisťuje text, který o cenzuře informuje. Na čínském Googlu skutečně je možné nalézt text: Vzhledem k místním zákonům, regulacím a politice nejsou některé výsledky hledání zobrazeny.
K čínské podobě Googlu se můžete dostat bez velké námahy. Stačí k adrese Google.cn přidat parametr hl=zh-CN. Díky tomu je možné porovnat normální a cenzurované výsledky, jak velmi přehledně udělal Philipp Lenssen z Google Blogoscoped, který je na speciální stránce vystavil vedle sebe. Z této ukázky vyplývá, že některé fráze („Falun Gong“, jsou cenzurovány velmi znatelně a úplně, u jiných („human rights China“) se i v upravené verzi vyskytují odkazy na stránky, které jistě čínské vládě nevyhovují. Pravděpodobně na to však nemá Google žádný vliv, vyškrtává zkrátka vše, co Čína blokuje.
Kritika Googlu je poněkud pokrytecká. Existuje celá řada společností, které s Čínou spolupracují a legitimizují čínskou vládu. Celá řada výrobků v našich obchodech pochází z Číny. V Číně se budou konat olympijské hry. Pokud je takto všeobecně komunistická Čína akceptována, může být Google napadán, že se podrobil čínským zákonům? Západ se rozhodl jít cestou spolupráce místo izolace a věří, že právě zapojením Číny do světa zde časem dojde k demokratickým změnám. Toleruje proto tento autoritativní režim a tiše doufá, že jednou skončí. Proč by na celém světě jediný Google měl proti Číně bojovat a uzavírat si možnost být přítomen na místním trhu?
Na druhou stranu tento případ jasně ukazuje, že Google skutečně je komerční společností, jejíž misí není šíření dobra, ale vydělávání peněz. Je na tom něco špatného?