Google, Microsoft, Yahoo a "ti druzí" (aktualizováno)

Microsoft se snaží na Internetu uspět v podstatě dvanáct let. Na samém počátku mu téměř ujel vlak. Bill Gates a jeho nejbližší Internet podcenili a projevovaly se i všechny nevýhody rozsáhlé firemní struktury i procesů. Microsoft tak do internetového vlaku naskočil pozdě a v řadě případů nepříliš šťastným způsobem.

Součástí firemní i aplikační kultury Microsoftu je snaha budovat vlastní řešení, která v prvních verzích vynikají zejména komplikovaností (ne nadarmo se říká, že cokoliv od Microsoftu je opravdu použitelné až od třetí verze). Historie internetových aktivit ukazuje i na dlouhotrvající nejistotu, co vlastně bude obchodním modelem, respektive na které obchodní modely budou aplikace a služby napojeny. Microsoft se pokoušel o všechno možné, obsah, vyhledávání i další služby. I přes monopolní postavení na trzích operačních systémů, desktopů a kancelářských aplikací se ale Internet ukázal jako nelehký úkol.

Současnost

Microsoft…

… Online Services Division (OSD) a související internetové aktivity dnes Microsoftu vytvářejí ztráty ve výši až jedné miliardy dolarů ročně. Nespokojenost panuje i okolo růstu v těchto divizích, kde OSD například vykazuje roční růst pouze okolo 25 % (Microsoft's On­line Division: Flat Growth Rate, Still Burning Cash). Jakkoliv má Microsoft v současné době zajímavé a použitelné produkty (které se snaží zahrnout pod Live značku), stále se mu nedaří získávat dostatek nových uživatelů. A nedaří se mu ani výrazně ukrajovat z inzertního koláče. Právě inzertní koláč je jediným současným skutečně funkčním obchodním modelem.

Microsoft je perfektně fungující stroj na peníze stejně jako Google. Zdroje příjmů jsou ale zcela rozdílné.

Finanční síla Microsoftu je dostatečně ilustrovatelná i částkou 21 miliard USD, kterou má k dispozici v hotovosti, a celkovým ročním obratem 60,2 miliardy dolarů (odhad pro rok 2009 je 66,4 miliardy).

Pokud by došlo ke koupi Yahoo, Microsoft by si pravděpodobně část financí půjčil (koupě bude představovat 50/50 výměnu akcií a platbu v hotovosti, respektive 31 dolarů nebo 0,9509 akcie Microsoftu za akcii Yahoo).

Yahoo…

… se v poslední době daří získávat nové uživatele, nedaří se ale držet náklady na přijatelné úrovni. Případně, pokud se na to podíváte z opačné strany, nedaří se získávat dostatek inzerce, která by odpovídala nadměrným výdajům. Výsledkem je čerstvé oznámení o propuštění (možná až) tisícovky zaměstnanců a odstoupení Terryho Semela. A to i přes velmi dobrou pozici (viz Řeč čísel níže).

Yahoo v současnosti potřebuje pomoc v nelehké situaci. A snaha Microsoftu o koupi je, jak některá média uvádí, svého druhu zahnáním do kouta. Buďto Yahoo přijme a bude prodáno, nebo bude muset hledat nové silné partnery. Včetně druhé krajní možnosti, spojení s Google, minimálně alespoň v podobě aliance.

Google…

… je dokonale rozjetý a spouští nové a nové služby, zatím co ta nejpodstatnější (o kterou také nakonec jde) mu přináší dostatečné příjmy. Ve vyhledávání má proti všem ostatním podobný náskok jako český Seznam před ostatními portály. Sázka na inzerci ve spojení s obrovskou návštěvností umožňuje mít příjmy, aniž by bylo nutné na ně vynakládat další finance. Ty jsou pochopitelně v nebývalé míře pumpovány do vyvíjení nových služeb.

Google navíc není omezen tím, že by musel vytvářet jakékoliv hmatatelné produkty. Neprodává se v krabicích ani na CD a oproti Microsoftu tak má velmi výraznou výhodu. Inovace a investice do infrastruktury vytvářejí pouze další produkty, které mají stále stejný obchodní model. Vše je (s mírnými výjimkami) poskytováno zadarmo a motorem je reklama.

Google je pro Microsoft problémem opravdu jenom v oblasti vyhledávání. www.google.com je jedinou významnou komoditou, kterou Google má – z desítek služeb, které Google nabízí, je podíl Google.com zhruba 70 % a na druhém místě je s 10 % něco, kde Google nebyl úspěšný, dokud si to nekoupil – YouTube. Podívejte se na dvacítku nejnavštěvova­nějších Google služeb (viz Google Properties Breakdown, a také skvělý Google Cheat Sheet) je hodně zajímavý.

Řeč čísel

Pro lepší pochopení situace je vhodné se podívat na některá čísla. Jednak na podíly na trhu vyhledávání, v podstatě nejdůležitější ukazatel, a za druhé na návštěvnost jednotlivých hráčů.

V celosvětovém měřítku je situace podobná, s výjimkou třetího místa. To patří čínskému vyhledávači Baidu.com, jak můžete vidět i v tabulce č.2. Google se navíc daří zvyšovat podíl, což vyvolává snižování podílu ostatních. A právě Microsoft vykazuje větší pokles.

V návštěvnosti je situace mírně jiná. Yahoo je v návštěvnosti na prvním místě, poměrně blízko následuje Google. Třetí Microsoft má už odstup větší. A je otázkou, jak obstojí tlaku Time Warner, který je opravdu „příliš“ blízko (Tabulka 3). A podle Compete.com má Yahoo a Microsoft společných 96 milionů návštěvníků. Co to znamená, je snadno pochopitelné.

Jak už to tak u statistik bývá, záleží na zdroji statistik. Hitwise pro změnu udává podíly návštěvnosti pro týden končící 26. lednem  pro Yahoo ve výši 13,2 %, Google 7,7 % a MSN (Microsoft) 2,4 %.

Ve vyhledávání jsou odpovídající čísla za leden 2008 (leden 2007) tato: Google 65,98 % (63,06 %), Yahoo 20,94 % (21,40 %), Microsoft 6,90 % (10,35 %) a Ask.com 4,21 % (3,54 %). Právě zde je asi nejlépe vidět, jak se Microsoftu nedaří ve vyhledávání.

A poslední důležitá čísla, pohled na vývoj cen akcií všech tří hráčů. Snaha Microsoftu o koupi Yahoo pochopitelně vyhnala takřka okamžitě akcie Yahoo o zhruba 50 % aktuální ceny vzhůru. Ceny akcií Microsoftu a Google podle očekávání klesají.

Netradiční pohled a co vlastně Microsoft získá

Pro dočasné odlehčení od tabulek a čísel bych chtěl nabídnout následující graf. Ukazuje zájem o slova Google, Microsoft a Yahoo s pomocí Google Trends (Yahoo = žlutá, Microsoft = červená, Google = modrá).

Ze všech uvedených čísel lze odvodit, že Microsoft získá dvě hlavní výrazné výhody :

• Microsoft se stane jedničkou v (možném) objemu zobrazovaných inzerátů. A pokud se ještě připočte možná inzertní kapacita *.microsoft.com, nebude Google schopen konkurovat (počty; o schopnosti tuto výhodu využít není řeč).
• Microsoft bude schopen lépe konkurovat Google ve vyhledávání.

V akvizici Yahoo nakonec nejde o nic jiného než o inzerci na Internetu.

Microsoft nabídl za Yahoo 44.6 miliardy dolarů, jde to odmítnout?

Na přelomu ledna a února Microsoft přišel s razantním krokem. Yahoo oficiálně nabídl koupi za 44,6 miliardy dolarů. Pokud by k obchodu došlo, Yahoo by bylo  koupeno za výrazně více, než jakou má současnou tržní hodnotu. A šlo by o jednu z největších transakcí v historii Internetu.

Podle některých analytiků je nepravděpodobné, že by Yahoo vůbec mohlo nabídku Microsoftu odmítnout. A pokud snad tento (osobně bych řekl neuvážený) krok udělá, bude muset skončit v náruči Google. Byť v podobně aliance, zaměřené na společné podnikání v inzerci. V případě koupě Yahoo Microsoftem by navíc nejspíš nebylo třeba podstoupit schvalovací proces antimonopolního úřadu. V případě partnerství s Google by k tomuto procesu určitě došlo (dohromady mají 80 % trhu).

Případné odmítnutí má ale další problematické momenty. Nabídka je opravdu hodně zajímavá. A Yahoo musí v této věci sledovat zájmy akcionářů. V případě odmítnutí by pak muselo své akcionáře uspokojit. Což by nejspíš znamenalo nutnost výplaty mimořádných dividend, a to je něco, co si Yahoo nemůže dovolit. V analýze AP se dokonce hovoří o tom, že by Yahoo čekalo ještě vyšší propouštění (až 4500 zaměstnanců, 31 %), nutnost prodat některé investice a možná úhrada až 20 miliard dolarů.

Yahoo by samozřejmě mohl někdo zachránit před odkoupením – v médiích jsou zmiňovány různé společnosti. Řada z nich, jako News Corp, AT&T či Comcast, se mezitím vyjádřily poměrně jasně, že nemají zájem přeplatit Microsoft.

Ani případné prvotní odmítnutí nemusí být konečným řešením. Microsoft má dostatek financí i tržní hodnoty, aby nabídku ještě navýšil. Podle některých analytiků by mohlo vše dojít tak daleko, že by Microsoft nabídl až 35 dolarů za akcii Yahoo (tržní hodnota před nabídkou byla 19,18 dolaru, magická hranice 35 dolarů vychází z poslední nejvyšší ceny za akcie Yahoo, 34,08 v říjnu loňského roku).

Yahoo navíc může situaci využít. Případná snaha o uzavření partnerství s Google by totiž mohla vyvolat reakci Microsoftu spočívající v právě již zmíněném navýšení ceny.

Vycouvat z odkoupení by Yahoo mohlo také s pomocí již zmíněné ceny akcií těsně přes 34 dolarů, protože potom by mohlo dojít k argumentaci o podcenění hodnoty společnosti. Případně také může bojovat proti převzetí vypuštěním velkého množství nových akcií, což by sice vedlo k neúnosnému zdražení transakce, ale také nejspíš k velké nevoli akcionářů.

Právě akcionáři jsou problém. Jejich současný pohled na Yahoo není nijak pozitivní a v řadě případů jsou opravdu zklamaní z výsledků. Odpovídá tomu i odstoupení vedení a snahy o restruktura­lizaci.

Rizika

Spojení Microsoftu a Yahoo přináší řadu rizik. Některá z nich se mohou ukázat i jako nepřekonatelná a mohou vést k selhání v původních cílech akvizice.

Především je potřeba si uvědomit, že se spojuje čistě technologická/ser­visní společnost (Microsoft) a mediální společnost (Yahoo). Výsledný kolos by měl najít nové modely činnosti, protože to, jak doposud Microsoft fungoval, už nebude možné. Spojení přinese zejména nutnost nového rozdělení kompetencí, nové vnitřní struktury a změny v systémech řízení v obou společnostech.

Narazí na sebe i rozdílné kultury. Jakkoliv Yahoo je stále spíš společností klasické firemní kultury (na rozdíl od Google), je zde velký rozdíl oproti Microsoftu. A to jak ve vztazích k zákazníkům, tak ve vnitřních mechanismech. A akvizice Yahoo nebude v ničem podobná desítkám akvizicí, které kdy Microsoft provedl. Je jiná v tom, že se spojují dvě velmi silné společnosti, nikoliv situaci kdy Microsoft doplňuje své portfolio. V rámci spojení je příliš mnoho třecích ploch, obě společnosti totiž jsou konkurenty v řadě služeb. 

Problematické tedy bude i určení toho, která ze značek (a konkrétních služeb) přežije. Yahoo je velmi silnou značkou a Microsoft se bude muset vypořádat s tím, jestli ji zachová, nebo zlikviduje převedením většiny aktivit pod Live označení. Označení, které ve skutečnosti není ani zdaleka tak silné jako Yahoo – nejvíce s ohledem na poměrně krátkou dobu existence a časté střídání jmen používaných pro online aktivity Microsoftu (špatně se zapomíná na předchůdce, MSN).

Nechá Microsoft naživu MSN, Live a Yahoo? Budou si tyto značky navzájem konkurovat nebo dojde k rozdělení služeb mezi jednotlivé služby? Které z řešení na dodávku inzerce a obsluhu klientů nakonec převládne? Robustní od Microsoftu bez klientů? Nebo to od Yahoo, ve kterém není o klienty nouze?

Je jisté, že období po akvizici bude problematické. U společností tak velkých  jako je Microsoft a Yahoo bude velmi obtížné dosáhnout sladění cílů i prostředků. Právě v tomto přechodném období bude pro konkurenci nejjednoduší zaútočit a získat výhody. Nejde přitom pouze o Google. Ve hře jsou stále ostatní hráči zmínění již dříve ve statistikých vyhledávání a návštěvnosti – AOL (Time Warner) a Ask.com jsou pravděpodobně největší hrozbou.

Nejde pochopitelně jenom o tyto společnosti. Nielsen Online dlouhodobě sleduje (ano, opět trochu jiná čísla) týdenní návštěvnost. A přestože jsem původně nechtěl uvádět ještě další tabulky, tahle je zajímavá (týden končící 27. lednem). Ukazuje totiž další zajímavý ukazatel – kolik času uživatelé tráví na jednotlivých webech a tím také několik dalších možných konkurentů, kteří určitě chtějí z reklamního koláče ukrojit více.

Akvizice má také problematickou lidskou stránku. Pro řadu zaměstnanců Yahoo je problematické, že by se stali zaměstanci Microsoftu. Výsledek bude očekávatelný, z Yahoo odejde řada lidí. A odcházet budou i ti, kteří proti Microsoftu (z principu) nic nemají, ale nebudou schopni přijmout rozdílnou korporátní filozofii. A na trhu s nedostatkem špičkových lidí? Už teď si head-hunteři brousí tužky.

Pozitiva

Koupí Yahoo by Microsoft velmi významně posílil v řadě aspektů. Nejenom ve vyhledávání. Nejlépe je to vidět v přehledu od Hitwise. Yahoo má totiž velmi silnou pozici v poštovních službách (Yahoo Mail), stejně tak jako ve finančních webech (Yahoo Finance). Je také jedničkou v portálech (Microsoft dvojkou), zpravodajství, nakupování či hudbě. Yahoo Messenger úspěšně konkuruje Live Messenger a Flicker je silný v oblasti fotografií. Do portfolia Yahoo patří i populární služby jako del.icio.us či Geocities.

Sečtěte tohle všechno a je více než jasné, že spojení Microsoft + Yahoo předstihuje Google. Pouze v jedné věci ne. Ve vyhledávání se dostanete zhruba na 60/30 % podíl.

Pro Microsoft může být akvizice Yahoo i přínosem pro přístup k firemním zákazníkům. Yahoo má silnou pozici ve finančních webech i v informacích pro podnikání (a hlavně o podnikání).

Google se koupě Yahoo zjevně velmi obává, může ho připravit o poměrně snadné výsadní (nebo alespoň výhodné) pozice. Monopolní postavení Google umožňuje de facto diktovat podmínky, ať již jde o podmínky inzerce, nebo ve vyhledávacích službách. Součástí toho je i stoupající negativní vnímání Google, který své monopolní postavení využívá příliš snadno a proti jeho (dalo by se říci) arogantnímu přístupu neexistuje žádná obrana. Vytvoření dalšího silného hráče (byť hovoříme o 60/30) může vytvořit dostatečný tlak na to, aby se Google začal chovat vůči inzerentům „zodpovědněji“. Jakkoliv to může znít nejistě, bitva o reklamní rozpočty nepatří mezi jednoduché procesy.

Partnerství s Google? Proč je vlastně Google nekoupí?

Pokud by Yahoo odmítlo odkoupení a uzavřelo partnerství s Google, nebylo by to opravdu výhodné řešení. Jakkoliv by došlo k navýšení příjmů z inzerce, část by patřila Google. Yahoo by navíc prakticky mohlo odepsat dvou miliardové investice do vlastního vyhledávání a inzertního systému. Investice provedené (s mizivým efektem) právě proto, aby Yahoo bylo lépe schopné konkurovat Google.

Yahoo a Google už spolupracovali. Od roku 2000 do roku 2004 to byl Google, kdo Yahoo dodával vyhledávací služby. V té době ale nešlo o žádnou spolupráci na prodeji inzerce na Yahoo.

Logicky očekávatelná otázka je, proč Google prostě nekoupí Yahoo? Odpověď je stejně složitá jako jednoduchá. Brání mu v tom antimonopolní zákony. Jediné, co by Google mohl udělat, je koupě podílu v Yahoo.

Google vyrazil do boje proti koupi jiným způsobem

Důležitost této události musí být pro Google opravdu někde na nejvyšších příčkách. David Drummond, nejvyšší právník v Google, na oficiálním blogu zveřejnil článek Yahoo! and the future of the Internet, ve kterém se trochu zvláštní předjímá, že by Microsoft mohl v budoucnu sáhnout k omezování přístupu uživatelů k webů konkurence, mailu, IM i webů vůbec. Tvrdí, že „jde o zachování samotných principů Internetu – otevřenosti a inovací“.

Na tento článek pochopitelně odpověděl i Microsoft, viz Statement from Brad Smith, General Counsel, Microsoft. Odpověď je věcná, nejpodstatnější v ní je, že Google má 75% podíl v placených výsledcích vyhledávání celosvětově, 65 % podíl na vyhledávání v USA, 85 % v Evropě. A spojení Yahoo a Microsoftu bude znamenat 30% podíl v USA, 10% v Evropě.

Čísla jsou dobrá k tomu, aby bylo jasné, že je to ve skutečnosti Google, kdo má tu moc „vygumovat“ z Internetu cokoliv, co bude chtít zneviditelnit. A také je jasné, že jde o první výkopy ve vleklé bitvě lobbingu, do které dříve či později budou zataženy regulační orgány. Bylo by překvapujcí, kdyby se Google nezačal dříve či později (opět) dovolávat pomoci antimonopolních úřadů. Těch úřadů, které Google šetřily či šetří v jiné akvizici, v rámci které chce Google pohltit DoubleClick a stát se tak ještě větším monopolem. A těch úřadů, s jejichž pomocí Google už jednou bojoval proti Microsoftu ohledně zabudovaného vyhledávání ve Windows Vista (kde Microsoft mimochodem prohrál).

Prozatím (viditelně) Google pouze kontaktoval Yahoo, stejně tak jako možné jiné kupce. A snaží se seč může najít nějaké řešení, které by mu umožnilo vytáhnout Yahoo z problému.

„Velký Bratr“ Google nebo Vilém Tell?

Už v roce 2003 byl Google navržen na nominaci do Big Brother. O pět let později má ještě lepší pozici, než kdykoliv předtím. Bylo by zbytečné opakovat co jsem již psal v článku Podle EU je IP adresa osobním údajem zde na Lupě, případně v Google a využití geolokace. Ku prospěchu či k zlosti? na POOH.CZ.

Zmíněný David Drummond ve svém utočném textu také říká, že „Microsoft často přistupoval k formování proprietárních monopolů – aby využil své dominance pro (vstup na) nové, vyvíjející se trhy“.

Nahraďte si v této větě slovo „Microsoft“ slovem „Google“ a minulý čas nahraďte za přítomný. Google stejnou strategii používá právě nyní. Vytváří monopol v online vyhledávání a používá tuto dominanci pro vstup na nové trhy – inzerce, elektronická pošta, kalendářové služby, kancelářský software, atd. Včetně příkladu toho, jak se snaží svůj monopol ještě více posílit. Koupě Doubleclicku není ničím jiným než chytrým tahem, jak získat ještě lepší pozici.

Google paradoxně používá i další negativně vnímanou taktiku, kterou používal Microsoft. Jeho produkty a služby jsou zadarmo. A efektivně tak likviduje kohokoliv, kdo by mu v této oblasti chtěl konkurovat.

A ne, Google skutečně není Vilém Tell, který by bohatým (Microsoft) bral a chudým (uživatelé) dával.

12. února 2008, aktualizace:

Vývoj v bitvě Microsoft vs. Google (kde ve hře je Yahoo)

Je čas zrekapitulovat další vývoj ve snaze Microsoftu koupit Yahoo. Především, představenstvo Yahoo odmítlo nabídku Microsoftu jako podhodnocenou (Microsoft nabízí za Yahoo asi o 62 procent více, než byla hodnota akcií v době nabídky). Odmítnutí bylo vcelku očekávatelné. Jednak proto, že se to tak běžně dělá (aby se dosáhlo lepších podmínek, když už ne přímo ceny), druhak proto, že Yahoo dělá všechno možné, aby nebyla pohlcena.

Microsoft okomentoval odmítnutí jako „unfortunate“ a nabídku zopakoval. A nejspíš usilovně řeší co dál. Jedna z variant je navýšení kupní ceny z 31 na 35 USD (což by odpovídalo loňské nejvyšší ceně akcií), teoreticky problematický krok, protože Yahoo si prý pomýšlí na 40 USD. A také je to problematické z hlediska akcionářů Microsoftu, pro které není vývoj příliš pozitivní (akcie Microsoftu reagovaly poklesem, momentálně někde na něco přes 28 USD, akcie Yahoo pochopitelně stouply, momentálně někde pod 30 USD, vývoj obou zde).

Druhá možnost je, že by Microsoft oslovil přímo akcionáře Yahoo Od nich sice nemůže koupit více než 15 % akcií (díky existenci takovéto pojistky), ale může je přesvědčit, aby v březnu vyměnili představenstvo nebo aspoň jeho významnou část. Všech deset členů představenstva Yahoo se totiž bude v březnu znovu volit.

Aby toho nebylo málo, skupina akcionářů Yahoo podala na společnost žalobu, protože nepřijala nabídku k odkoupení Microsoftem v minulém roce. A Yahoo podle některých informací jedná s AOL o možném spojení (což by dávalo smysl, protože Time Warner/AOL má poměrně dobrou pozici, byť se topí ve stejných problémech jako Yahoo). Velmi pravděpodobně ale Yahoo žádných úspěchů v hledání jiného kupce (partnera, investora) nedosáhla.