Když byl Knol spuštěn, hovořilo se o něm jako o převratné novince. Nabízel autorsky zaručený přístup k informacím, možnost kooperace na různých textech, stejně jako samostatnou práci. A navíc zde vznikla možnost na svých textech vydělávat pomocí Google AdSense. Vznikla velká mediální vlna plná dohadů, kdy porazí Knol v návštěvnosti Wikipedii, jak bude znamenat změnu v přístupu k informacím na webu. Po roce a půl mediální zájem téměř ochladl a u nás o něm nikdo příliš nepíše ani nemluví. Přesto se událo nemalé množství novinek a ani článků zde není nikterak málo. A pro Google se (zatím) nejedná o neperspektivní projekt.
Google se snaží budovat maximálně silnou pozici v oblasti vědy a vzdělávání. Prozatím neprovozuje žádný e-learningový systém, ale nabízí prohledávání vědeckých publikací, provozuje největší digitální knihovnu a v neposlední řadě také Knol. V tomto kontextu také musíme význam projektu pro Google vidět – nejde o vlajkovou loď nebo nějaký mimořádně progresivní projekt (jako třeba YouTube), ale o součást něčeho, co by bylo možné nazvat univerzitní balíček. Spolupráce s vysokými školami je jednou z dlouhodobých priorit internetové jedničky. Jako poznámku pod čarou uveďme, že někteří pedagogové a vědci již uvádějí vedle renomovaných indexů citací a publikací také odkaz na Google Scholar. Dostat do něj své dílo je otázkou poměrně prestižní, neboť vaše výsledky může velmi rychle vidět celý svět.
A nutno říci, že se právě do tohoto prostředí Knol poměrně intenzivně stylizuje, stačí se podívat na jednu z dílčích změn, kterou prodělal – u každého článku naleznete přímý odkaz na citaci. Google by tak rád, aby články na něm uložené byly součástí aktuální vědecké diskuse. Jako místo na uveřejňování preprintů (v omezeném rozsahu) se hodí poměrně dobře. Pokud tedy píšete anglicky – oplátkou můžete dostat diskusi, náměry a dotazy od čtenářů, rychlejší zveřejnění vědeckých výsledků, případně se dozvíte, kde je možné práci ještě vylepšit a zdokonalit.
Zde byla naznačena největší „slabina“ celého projektu. V zásadě existuje jen velmi malé množství stránek psaných v národních jazycích, dominuje latina jednadvacátého století, tedy angličtina. Pokud chcete být ve výsledcích vyhledávání, mít vysokou čtenost a třeba také něco vydělat, vaše šance rostou s užitím právě anglického jazyka. Zajímavé je, že nemalý úspěch mají také články v arabštině.
Novinky na Knol
Jak jsme již předeslali, encyklopedie prodělala celou řadu drobných změn. Nejedná se ani tak o změnu směru, jako spíše o zvýšení možností a komfortu. Pro návštěvníka, který neprovádí editace, patří mezi nejpříjemnější změn zobrazení formátu citace u každého zdroje, což šetří čas i práci. Český uživatel by možná uvítal, kdyby zde byla možnost volby standardu citace. Pro česky psané texty je potřebné původní citaci trochu pozměnit.
Druhou zajímavou službou je možnost vytvářet si vlastní knihovnu s příspěvků. Jedná se opět o „one-click“ službu. Jednotlivé kolekce si můžete sami nadepisovat, doplňovat poznámkami, organizovat. Tímto způsobem lze například také vydávat recenzované časopisy. Stačí oslovit autory, provést recenzi a vydávat. Žádné náklady a informační přínos vysoký. Pro běžného uživatele se pak hodí možnost budovat si vlastní knihovny či časopisy a udržet si v nich pořádek.
Mezi další změny patří udělování různých cen a metálů. Setkáte se tak s články, které mají zlatou medaili za kvalitu nebo za čtenost. Stejná ocení získávají také jednotliví autoři. Autoři se tímto způsobem snaží zviditelnit zajímavé nebo informačně přínosné texty. Udílení jakýchkoli cen tohoto charakteru je na jedné straně motivační, na straně druhé bude jistě vzbuzovat polemiky o tom, proč ten který text či autor cenu získal. Autorů pyšnících se cenou Top Pick Author Award je zatím 441, článků (s cenou Top Pick Knol Award) pak 899. Výběr je tedy poměrně přísný.
Drobných vylepšení se dočkal také celkový vzhled webu, který již nepůsobí jako z šablony pro web 2.0, ale střídmým, konzervativním dojmem. Oproti Wikipedii se může pochlubit (již od samotného počátku) příjemným prostředím, které nabízí vše potřebné pro tvorbu odborných textů v přehledném balení. Snadná je tvorba citací i referencí, příspěvky mohou obsahovat prezentace, tabulky, videa, mapy nebo i celé dokumenty vyrobené v Google Docs. Zde by se možná hodila větší otevřenost vůči konkurenční projektům, ale ze strany Google je tato uzavřenost poměrně pochopitelná.
Vylepšení se dočkalo také vyhledávání. Nyní je možné procházet jednotlivé kategorie, což je vhodné především u slov, která jsou poměrně frekventovaná. Například pokud hledáte nějaké informace o laseru jako o technickém prvku a nepotřebujete vědět informace o jeho využití v medicíně a kosmetice. K dispozici je navíc i podrobné vyhledávání.
O dalších novinkách na Knol si můžete přečíst v oficiálním věstníku. Jako poznámku pod čarou je možné uvést, že žádný hluboký úpadek serveru či nezájem uživatelů nenastal. Již půl roku po spuštění obsahovala encyklopedie 100 000 textů a další přibývají.
Češi na Knol
Knol se zatím nějaké velké popularitě mezi česky píšícími autory netěší. Hlavní důvody je možné spatřovat v neexistujícím přizpůsobení češtině, tedy v nemožnosti snadno si zobrazit česky psaný obsah. Dalším problémem může být skutečnost, že hlavním jazykem vědy je právě angličtina a také nevědecké články v tomto jazyce mají větší šanci na čtenost i na nějaký ten drobný výdělek. V neposlední řadě je možné uvést také to, že jednotlivé texty nemají ve vyhledává ní Google prioritu, i když se původně očekávalo, že Google přiřadí Knolu vyšší pořadí ve výsledcích vyhledávání. Proto se často vyplatí publikovat na webu autora. Ačkoliv lze přiznat, že komfort publikování na Knolu je daleko napřed a například Wikipedia, ale dodneška i Wordpress mu ho pro jednotlivé články může závidět.
Pokud byste české autory na Knol přece jen hledali, pak je možné jako po prvním zdroji sáhnout po seznamu Marka Prokopa, na který se každý česky píšící autor může připojit. Asi nejúspěšnějším článkem je Twitter od autorů Javůrka a Prokopa, který obdržel obě dvě zmiňované ceny za článek a dosáhl čtenosti téměř 9200 zobrazení (dle integrovaného počítadla).
U nás se Knol tedy zatím příliš neprosadil, a to i přes to, že se jedná o poměrně pohodlnou publikační platformu. Někteří uživatelé by jistě přivítali lokalizaci, kterou ale nepovažuji za největší překážku. Publikujícím zatím spíše chybí motivace a vůbec znalost této možnosti.
Splnila se očekávání?
Od projektu se slibovalo mnohé. Asi největší nepříjemností, a nutno dodat že ne příliš pochopitelnou, je absence vlastní domény druhého řádu a nepříliš dobrá SEO optimalizace. Zajímavé je, že Google preferuje texty z Wikipedie před Knol a přitom Knol nezařazuje ani do vyhledávače Scholar. Přitom kolem webu nevznikla dostatečně silná komunita, která by jej tlačila někam dál.
To neznamená, že by zde nebyly kvalitní texty a výborní autoři, jen všechno bude trvat poněkud déle, než většina lidí původně soudila. Šancí pro Knol mohou být editoři, kteří houfně opouštějí Wikipedii, která je již nepotřebuje, protože většina hesel v anglické verzi je již dostatečně obsáhlá. Tito lidé by mohli přijít realizovat své encyklopedické sklony právě na Knol.
Očekávání, spojená s Knol v době spuštění byla rozdílná. ČTK varovala před podobným osudem, jaký potkal zemřelý Base, Jakub Čížek zase poznamenal, že Knol není typická encyklopedie, ale spíše panoráma článků na nejrůznější témata. Knol má zatím k naprostému propadáku poměrně daleko, ale je zřejmé, že některé cíle, o kterých se mluvilo, zřejmě nesplní. Jeho velikost není taková, aby se stal oporou pro sémantické vyhledávání a ani se nestal konkurencí Wikipedie, jak si možná mnozí přáli. Přesto má co nabídnout a soudě podle produkovaných novinek tomu tak bude i nadále. Čím více na něm bude textů, tím spíše ho lidé navštíví. Úspěchy se tak možná začnou objevovat až se čtenářsky přitažlivějšími zítřky…
ČLÁNKY DO MAILU