Gmail – rozdíl není ve velikosti

1. 9. 2004
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

Google na apríla prohlásil, že nabídne emailovou schránku s 1 GB prostoru zdarma. To přimělo k aktivitě řadu dosud nepříliš inovativních freemailů, které jeho krok následovaly a vypadalo to, že hlavní pointa myšlenky Gmailu bude "privatizována" ještě před jeho vznikem. Jenže rozdíl nakonec není ve velikosti...
Freemailové služby jsou běžným standardem na Internetu již nějaký ten rok a jen málokdo oplakává dobu, kdy za emailové schránky bylo zvykem svému ISP platit. Jenže je nutno také připomenout, že freemailové schránky se od prvních verzí Post.cz nebo Hotmailu liší prakticky jen velikostí schránky a počtem obsluhovaných zákazníků, případně nápaditější grafikou, v lepších případech ochranou proti spamu a virům, v těch nejlepších případech neplacenou. Tím jako by se vývoj freemailových služeb zastavil.

Když v průběhu letošního roku začaly prosakovat zprávy o chystané freemailové službě Google, byla zpráva přijímána prakticky jako samozřejmost, protože emailové služby do portálů zkrátka a prostě patří. Když Google nakonec na prvního apríla svoji službu oficiálně potvrdil a oznámil, že bude nabízet kapacitu 1 GB, šokoval tím prakticky všechny a mnozí toto oznámení považovali dlouho za aprílový žertík. Pak se ukázalo, že Google to myslí vážně. Mnoho komentátorů to považovalo za nešťastný krok a poukazovali na fakt, že Google tak pouze roztáčí „inflační spirálu kapacity“, kdy nabízí radikálně větší kapacitu, než kolik odpovídá pokles ceny diskových polí běžným kapacitám emailových schránek. A řada diskutujících neopomněla připomenout, že pošta se stejně stahuje přes POP3 a tak je ten gigabajt jen marketingový trik a takovou kapacitu uživatel nikdy nevyužije.

Řada provozovatelů freemailových systémů přispěchala s prohlášením, že kapacitu svých schránek rovněž navýší na 1GB – u nás na tom pracuje jak Seznam, tak Centrum. Vypadalo to na zvláštní situaci, kdy Google přijde s myšlenkou, kterou jeho konkurenti realizují dříve, než on sám, protože Gmail v té době ještě neběžel.

Když spustit, tak opatrně

Ke spuštění Gmailu si Google vybral opatrnou cestu pozvánek, metodu, kterou úspěšně vyzkoušel již dříve na Orkutu. Ponejprve rozdal řadu pozvánek prvně registrovaným zájemcům o službu a podle intenzity používání služby jim přiděloval další pozvánky, které mohly rozdávat mezi své přátele a známé. Předpokládaným efektem bylo určité řízení zátěže, kdy se Google počtem vydaných pozvánek mohl vyhnout přetížení své služby a degradaci jejího jména coby nespolehlivé, což je obvyklý průvodní jev u každé nové a zajímavé služby, která se na Internetu spouští. Je pravděpodobné, že podobnou cestu budou příště mnohé nové služby používat. Druhým efektem bylo důkladné testování a odzkoušení služby „na lidech“. A konečně třetím efektem bylo potvrzení existence virtuální ekonomiky, kdy se pozvánky na Gmail na Ebay prodávaly z počátku i za desítky dolarů, ačkoliv s rostoucím množstvím jejich hodnota devalvovala a dnes je můžete občas sehnat i zdarma. Padající cena pozvánky do Gmailu přišla nejenom s rostoucím množstvím tohoto oběživa (dokonalá demonstrace devalvace), ale také spolu s pověstmi, že v září Google svůj email zpřístupní všem.

Jaká je tedy služba, kolem níž bylo tolik humbuku? Je 1 GB prostoru jejím jediným lákadlem, které už okopírováno běží na mnoha jiných serverech či se na nich také chystá, nebo je Gmail něčím víc než velkým místem na disku?

Google se při tvorbě svého freemailu podíval na to, jak lidé s emaily pracují a zjistil několik jednoduchých a asi nepříliš překvapujících fak­tů.

  1. Lidé si emaily organizují velmi zřídka. Hodně uživatelů zprávy nijak nefiltruje a netřídí, přesto často potřebují sledovat vlákno konverzace s určitým člověkem.
  2. Většina poštovních klientů pracuje s emaily jako se soubory, takže veškeré třídění zpráv se zakládá na tom, do které složky podle určitých kritérií email spadne.
  3. Spam je velmi nepopulární.
  4. Řada uživatelů má Inbox / Příchozí složku narvanou emaily a promažou ji pouze v případě, když už jejich klient opravdu nestíhá.

Tato zjištění Google promítnul do toho, jak Gmail vypadá, a vytvořil velmi odlišný freemail od jakéhokoliv jiného, který známe. Gmail vypadá jako emailový systém, jenž se přizpůsobil člověku, zatímco běžné poštovní programy a servery vedle něj vypadají jako naprosto neuspořádané skladiště dat, které musíte pracně udržovat.

1. Gmail organizuje

A tím přicházíme k první výhodě Gmailu: pomáhá vám s organizací zpráv. Pokud s někým vedete emailovou diskusi a píšete si s ním, Gmail automaticky celou vaši korespondenci shrnuje a jednotlivé emaily řadí chronologicky za sebe. V praxi to vypadá tak, že vám přijde dopis na téma, o němž s někým korespondujete. Jako nový se tento email objeví první v Inboxu, vedle zprávy se objeví číslo (můžete si také zapnout souhrn obsahu emailu, jak vidno na obrázku tím šedivým písmem), kolik emailů je již v tomto diskusním vláknu a když na dopis kliknete, vidíte sice text došlého emailu, ale také záložky a shrnutí předchozích zpráv v daném diskusním vláknu. Díky tomu si snadno udržíte přehled o tom, komu jste co psali.

1321
Takhle vypadá zobrazený email. Protože moje odpověď je ve vláknu poslední (již jsem odpověděl), je také vidět jako první. Klikem na řádku jména uvidím celý předešlý dopis. Text Show Quoted Text ukáže citaci, kterou Gmail schoval. Šedě vedle jména je shrnutí emailu. Tento screenshot je detailem, oříznuta jsou postranní menu.

Gmail také automaticky schovává citace předchozích emailů, které do zprávy vkládají poštovní klienti – tedy pokud se Gmailu zdá, že to je ku čitelnosti emailu. Pokud si tedy s někým vyměníte vždy jednu větičku a nepromazáváte email, Gmail vám schová ty staré texty (můžete si je zobrazit klikem na link). Díky tomu, že vidíte všechny zprávy najednou, je to pro vás přehlednější a nemáte na obrazovce texty zbytečně několikrát.

2. Gmail je skoro jako nativní klient

Druhým pozitivem Gmailu je výborná javascriptová podpora. Více než webovou stránku připomíná nativní aplikaci, protože stačí kliknutí, a prakticky okamžitě se něco stane, aniž byste viditelně čekali na načítání. Pravda – poprvé si počkáte, protože Gmail nastahuje javascriptový kód, ten se ale následně uloží do cache a příště už se nemusí přenášet. Rozdíl v rychlosti a komfortu práce je znatelný. Nevýhodou je, že Gmail nefunguje v některých prohlížečích se slabší podporou Javascriptu a prozatím také v Opeře – v MSIE a v Mozilla prohlížečích funguje bez problémů.

1322
Takhle vypadá titulní stránka Gmailu. Čísla vedle jmen indikují počet emailů ve vláknu konverzace, vlevo zeleně vidíte jednotlivé Labely / Pohledy.

3. Gmail má silné vyhledávání

Třetím positivem Gmailu je silné vyhledávání. Stačí zadat slovo do vyhledávacího okénka a prohledá se celý obsah emailů, výsledky se objeví prakticky ihned, jak jsme zvyklí z Google. Pokud byste chtěli vyhledávat sofistikovaněji, máte prostor – vyhledávat lze podle odesílatele i příjemce, lze určitá slova zakázat, lze vyhledávat v rozsahu kolem určitého data i podle příloh. V porovnání s poštovními klienty, kterým prohledání pár emailů trvá minuty, je Gmail přízračně rychlý.

4. Labely / Pohledy místo složek

Čtvrtou silnou stránkou Gmailu jsou Labely – Pohledy. Každý email můžete ručně či automaticky (filtrem) označit určitým Pohledem, například zprávy ze své banky označíte pohledem Banka. Pak stačí kliknout v Pohledech na nápis Banka a zobrazí se vám pouze emaily označené tímto Pohledem. Na první pohled to odpovídá zatřídění dopisů do složek, jenže vtip je v tom, že v Gmailu může mít každý email více Pohledů. Korespondenci s bankou o svojí hypotéce můžete tedy označit také pohledem Hypotéka a mít ji označenou dvěma i více pohledy. Přidělování jednotlivých pohledů je díky javascriptu velmi jednoduché a snadné, stránka se nemusí po volbě jména Pohledu obnovovat, jen do oranžového okénka upozorní, že jste tento email označil tím a tím pohledem.
Upozornění: Pohled je můj překlad Labelu, nikoliv oficiální Google překlad, takže se s ním jinde nemusíte setkat…

… a řada drobností

Pak už jsou zde drobnosti. Gmail automaticky ukládá do adresáře kontakty na pisatele, jimž na email odpovíte. Také máte možnost jedním stiskem tlačítka dopis označit jako spam. Není mi sice přesně jasné, jak s takto označenými zprávami Gmail nakládá, kromě toho, že je přesune do složky spam, daří se mu ale úspěšně filtrovat i takové české spamery jako Ross Hedvicek nebo Ivo A. Benda. Se zahraničními se vypořádává prakticky bez problémů. Pro vaši orientaci umí Gmail šipečkami odlišit emaily, které byly poslány přímo vám nebo pouze vám, takže je jasně rozpoznáte od zpráv rozeslaných do konferencí.

A zajímavost – emaily lze smazat, což je funkce, se kterou Google původně nepočítal. Jenže nakonec ustoupil uživatelům, jimž podle všeho ani tak nešlo o to, aby si lidé z Google nemohli pročítat něčí soukromou poštu, jak se obávaly některé organizace, jako spíše o to, že určité emaily lze prostě bez obav smazat, protože jsou bezcenné. Mnoho lidí si posílá nejrůznější ladící výpisy, objednává odběry diskusí atd., které rozhodně nechtějí archivovat.

Gmail nepřipojuje k emailům žádné reklamní patičky, pouze v okamžiku, kdy vám zprávu zobrazuje, vypíše do pravého sloupce související reklamní odkazy z AdWords.

Má i mušky

Gmail má i své mušky – nebo spíše vlastnosti, které uživatele příliš nepotěší. Tak především v něm nelze nastavit, aby se z něj odeslaný email tvářil, jako poslaný z nějaké vaší vlastní domény. Příjemce vždy vidí jako odesilatele Gmail. Můžete si ale nastavit Reply-To, tedy odpověď na jinou adresu, než ze které byl email poslán, například tedy z vaší domény. Funkčně to samozřejmě ničemu nevadí, můžete to ale považovat za nevhodné, aby adresát viděl adresu z freemailu. Takováto služba ani na freemailech není obvyklá.

Asi nejrozporuplnější vlastností Gmailu je ale absence POP3 podpory. Ta je ale logická – Gmail je spíše než místo na disku službou pro uspořádávání emailů a pokud odsud emaily odstraníte, není co uspořádávat.

Lidová tvořivost

Málokterá služba vybudila tolik lidové tvořivosti, jako Gmail. Záhy se objevila řada programů, které byly schopny detekovat nové emaily a patřičně je indikovat na obrazovce, až samotný Google vydal oficiální Gmail Notifier.

Záhy se také objevily programy, které umí simulovat POP3 a vašemu poštovnímu klientu naservírovat Gmail jako POP3 schránku. Existuje také opačný software GML, který umí importovat do Gmailu obsah vašeho email klienta a nadále přenechat organizaci vaší pošty Gmailu – ten to řeší tak, že přes SMTP Google naposílá vaši starou poštu do Gmailu.

Úplnou lahůdkou lidské tvořivosti je software GmailFS – program v Pythonu, který umí Gmail namountovat do Linuxu jako síťový disk.

Služba, která zaujme

Gmail je služba zcela nepokrytě určená pro lidi s pevným připojením k Internetu, kterým je už v podstatě jedno, zda služba používá místo na jejich vlastním pevném disku, nebo zda emaly nechávají na síti u provozovatele služby, protože nemají stres z toho, že platí za každou minutu připojení, a tudíž své emaily musí vyřizovat odpojeni.

Vhodný je také pro lidi, kteří se chtějí zorientovat ve svých emailech a přitom tomu nechtějí věnovat příliš mnoho práce a zejména času. Gmail se snaží zprávy organizovat sám a mírně vás také tlačit k tomu, abyste mu ukazovali, jak to má dělat. Pokud disciplinovaně roztřiďujete emaily do složek ihned po přečtení, nebude pro vás Gmail velkým přínosem.

Společnosti Google se podařilo při vytváření freemailové služby přijít s inovativním pohledem na to, jak bychom s emaily mohli pracovat – s dostatečně inovativním na to, aby Gmail pomáhal a málo inovativním na to, aby obtěžoval a měnil příliš zaběhlé zvyky. Zároveň také Google ukázal, že 1 GB volného prostoru není zbytečný trik, ale realisticky stanovená velikost poštovní schránky pro lidi, kteří email hodně používají. A naposledy Google odpověděl kritikům, kteří tvrdili, že zvýšit velikost email schránky na 1 GB není problém. Opravdu to není problém, větším problémem je vytvoření takového software pro práci s emailem, který by uživateli pomáhal udržet si snadněji přehled.

Preferujete ukládání pošty na svůj počítač, nebo vás zaujal Gmail s poštou na serveru?

Autor článku

Autor byl v letech 2008 – 2012 šéfredaktorem serveru Lupa.cz. Stál u zrodu řady projektů. Je spoluzakladatelem Energomonitoru, v CZ.NIC vedl projekt Turris. Je předsedou místní organizace Pirátské strany v Brandýse – Staré Boleslav.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).