Pohlaví, gender a identita
Na počátku bychom si měli ujasnit několik pojmů pro lepší orientaci v textu. Pohlaví ve smyslu anglického „sex“ představuje naše biologické pohlaví, tedy jednoduše, jestli jsme se narodili jako chlapeček, nebo holčička. Anglický výraz „gender“ poukazuje především na sociální stránku pohlaví, mluví se o tom, že „gender“ získáme výchovou a tlakem společnosti, tedy převážně zvnějšku. A nakonec zbývá nejtěžší pojem – „identita“ – která bývá vysvětlována jako „…prožívání a uvědomování si sama sebe, své jedinečnosti i odlišnosti od ostatních…“ (Hartl&Hartlová, 2000).
Na dobu experimentování s identitou si může vzpomenout každý z nás, kdo prošel pubertou. Dnes se ovšem pro toto „zkoušení, co jsem vlastně zač“ daleko více používá virtuálního prostředí Internetu. A lidé nejen testují, kdo jsou, ale také kým by mohli být a jak svět vnímají jiní lidé. Nejviditelnějším, nejkontroverznějším a dle mého názoru i nejzajímavějším odrazem tohoto trendu je zkoumání druhého pohlaví takzvaně „zevnitř“. Lidé jednoduše přijdou do chatové místnosti, do MMORPG světa, do diskusního fóra apod. a vydávají se muže (ženu), i když jsou si přitom docela jistí, že jsou žena (muž).
Podíl hráčů, kteří změnili své virtuální pohlaví v MMORPG hře (Hussain&Griffiths, 2008)
Proč lidé mění své „virtuální“ pohlaví
V zajímavé studii Marka Griffithse a Zaheera Hussaina (Griffiths&Hussain, 2008) někteří účastníci sepsali své důvody, proč v prostředí MMORPG vystupují za druhé pohlaví. Shrňme si ve stručnosti některé z nich. Muž ve věku 32 let uvádí, že mu to umožňuje poznat aspekty jeho charakteru, se kterými normálně nemůže experimentovat. 32letá žena se tímto způsobem vyhýbá únavě z toho, jak jí muži neustále nadbíhají. Oproti tomu další muž (23) si chválí způsob jednání mužů s jeho ženskou postavou, muži se prý k němu chovají o hodně lépe. Další žena (23) poznamenává, že je zajímavé zkoumat vystupování ostatních mužů k ní jako muži, a považuje to za „okno do podivného mužského vesmíru“.
Známý kyberpsycholog John Suler se též zabýval touto problematikou a nabízí nám některé podnětné myšlenky k tématu. Jako jeden z důvodů ke změně identity uvádí možnost objevit své vnitřní charakteristiky, které normálně odpovídají druhému pohlaví (jak se říká: „Každý muž má v sobě kus ženy a každá žena kus muže). Člověk se tak vymaní ze své genderově předepsané role a zjišťuje, jak moc se blíží „těm druhým“. Může to vyústit až do kybersexu a odhalení skrytých homosexuálních tendencí. Virtuální prostředí rovněž takto často využívají transvestité a transsexuálové. Ale vraťme se k běžnějším důvodům – muži se nejednou stávají virtuálními ženami, protože si užívají pozornost ostatních mužů, anebo protože chtějí z druhé strany poznat, jak mezi sebou komunikují muž a žena. Ženy naopak mají možnost odhalit podstatu mužské „moci“ a zjistit, jakými způsoby jiné ženy svádějí muže.
Většinou se tedy dostaneme k tomu, že gender swapping slouží k objevování světů druhého pohlaví, a to ve vší jejich komplexnosti – neodmyslitelně sem patří třeba sociální vztahy. Prostě a jednoduše se tito lidé snaží (řečeno mužem), aby žena již nebyla „otevřenou knihou, z níž nelze číst“. Pomocí gender swappingu se také stále častěji řeší otázky osobní genderové identity nebo sexuální orientace. A nakonec i sem proniká zištnost – změnou pohlaví lidé získávají v internetových komunitách určité výhody.
Kolik lidí na Internetu si mění pohlaví
Z výzkumu Griffithse a Hussaina vyplynulo, že z jejich vzorku hráčů MMORPG si více než polovina (57 %) někdy změnila pohlaví – překvapivě pak více žen (68 %) než mužů (54 %) (rozdíl byl statisticky významný). Výsledek tak potvrdil předchozí Griffithsovu studii, v níž uvedlo změnu pohlaví 60 % dotázaných. Můžeme oprávněně spekulovat o tom, jak by se čísla lišila v běžné internetové populaci, těžko však označíme tento jev za zanedbatelný.
Negativní dopady gender swappingu a jeho odhalování
Všechno má svá pozitiva a negativa, gender swapping rozhodně není výjimkou. Stačí si jen představit muže, který se celý den baví se ženou, přijde mu velmi atraktivní, sblíží se s ní, a pak se dozví, že vlastně koketuje s jiným mužem. Najdeme i daleko závažnější příklady, kdy se stává, že muž (žena) udržuje dlouhodobé virtuální přátelství s ženou (mužem), která se podezřele dlouho vyhýbá osobnímu setkání. Posléze na něj přistoupí a muž (žena) překvapivě v kavárně narazí na jiného muže (ženu) se symbolem-modrou růží v ruce. Každý se dokáže vžít do jeho rozčarování. Podobným situacím je tudíž třeba předcházet a „nebezpečný“ gender swapping odhalit co nejdříve.
Hodně lidí tvrdí, že prostě poznají ženu nebo muže podle toho, jakým způsobem píší. Měl jsem tu možnost se letos účastnit pokusu Václava Linkova z FSS MU v Brně, který se tak trochu týkal i tohoto tématu. Experiment se skládal ze dvou rozhovorů, kdy jsme měli mimo jiné označit, jak moc nám osoby na druhé straně lhaly (otázka záměrně nezdůrazňovala slovo „pohlaví“, které by bylo příliš návodné). V druhém rozhovoru si měli naši komunikační partneři vymyslet fiktivní identitu opačného pohlaví. Pokud se účastníci na druhé straně nepřepsali (nepoužili místo ženského tvaru mužský nebo naopak), prakticky v nikom nevzniklo výraznější podezření, že by ti druzí lhali o svém pohlaví. Tato moje zkušenost je v souladu s množstvím dalších studií po celém světě. „Jen tak“ gender swapping nerozpozná prakticky nikdo.
Objevilo se však několik triků a rad, a to hlavně na odhalování mužů vydávajících se za ženy. Pokud se žena chová příliš agresivně, sexuálně a používá vyzývavou přezdívku, zvyšuje se podezření, že jde ve skutečnosti o muže. Jak to však dokázat? Jednou z cest jistě bude zkoušení „typických ženských znalostí“ jako jsou věci týkající se velikosti ženského oblečení, prstenů, aspektů menstruace apod. Na druhou stranu se dá pochopit, když vám i skutečná žena na některé tyto otázky neodpoví. Doporučuje se tedy konfrontovat realitou – vyžádat si telefonní kontakt anebo navrhnout setkání tváří v tvář. Fotografie poslané jako důkaz musíte brát s rezervou – nikdy nevíte, kdo na obrázku vlastně je.
Jak přes Internet poznáváme gender
Každý z nás se narodil do světa buď jako muž, nebo jako žena a celý další život nás okolí dokáže (až na drobné výjimky) zařadit do jedné z těchto rolí podle našeho fyzického vzhledu. V prostředí Internetu však kategorie pohlaví vůbec nemusí figurovat, a přesto, pokud potkáte někoho s nevyhraněnou přezdívkou a bez vyplněné kolonky „sex“, všimněte si, že se ho snažíte jakousi cestou zařadit do jedné nebo do druhé škatulky. Soustřeďte se, na základě čeho tak činíte, a poznáte, jaký je váš prototyp muže a ženy. A toto je jen jeden ze způsobů, kterým nám Internet pomáhá pronikat do nás samotných.
Použité zdroje:
HARTL, Pavel & HARTLOVÁ, Helena. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2000.
HUSSAIN, Zaheer & GRIFFITHS, Mark. Gender Swapping and Socializing in Cyberspace: An Exploratory Study. In CYBERPSYCHOLOGY & BEHAVIOR, Volume 11, Number 1. New Rochelle: Mary Ann Liebert, 2008.
SULER, John. Do Boys (and Girls) Just Wanna Have Fun? In Gender Communication. Dubuque: Kendall/Hunt Publishing, 2004. (dostupné na http://www-usr.rider.edu/~suler/psycyber/genderswap.html)
ČLÁNKY DO MAILU