Na první pohled by se mohlo zdát, že zástupci mediální scény ve Vídni řešili virtuální problémy s hlavou v oblacích, ale občas zazněla i tvrdá čísla. A to jen pár týdnů potom, co se z rakouské metropole vrátila domů další várka snílků a vizionářů ze startupového Pioneers Festivalu.
Čísly se prezentovala především agentura Reuters. Z jejího letošního průzkumu vyplynulo, že média jsou ve špatné kondici především proto, že ztrácí důvěru svých čtenářů. Do celé studie se zapojilo 70 tisíc čtenářů on-line zpravodajství v šestatřiceti zemích.
Všechno zlé je ale pro něco dobré. „Už jen debata o fake news postupně zvyšuje hodnotu žurnalistiky a ověřených a ověřitelných informací,“ komentoval výsledky David Levy z Reuters Institute. V celkových číslech pak věří médiím 43 procent lidí a 29 procent se naopak zprávám vyhýbá. Nejvíce důvěřují zprávám ve Finsku (62 procent) a nejméně v Řecku nebo Jižní Koreji (23 procent).
Každopádně situaci v Česku popisuje analýza Digital News Report 2017 tak, že klasickým médiím věří 32 procent čtenářů. Přičemž už víc než devadesát procent Čechů hledá informace na webu. Televize jakožto zdroj informací u Čechů klesla na 80 procent.
„Jak jsme se do takové situace dostali? Jednoduše. Zaspali jsme. Trvalo nám dlouho, než jsme se adaptovali na nový svět. Moc dlouho jsme tkvěli na postupech určených pro televizi nebo noviny, ačkoliv internet přinášel nové požadavky,“ tvrdí studie s tím, že jedním z problémů je třeba zahlcení informacemi. „Čtenáři museli bojovat se záplavou informací, ve kterých se nemohli orientovat. Ve vzniklé kakofonii si našli takové, kterým rozuměli a kteří mluvili jejich jazykem,“ dodává studie Reuters Institutu.
K tomu také skončil monopol na informace, který média dosud držela. A díky němuž také do jisté míry zpohodlněla. „Měli bychom být hledači pravdy a ne si myslet, že jsme její držitelé,“ komentuje situaci studie s tím, že redakční úsudek se svého času považoval za důležitý. Podle Levyho se ale situace mění. A k lepšímu. Z Digital News Reportu totiž vyplývá, že po amerických volbách stoupla důvěra v klasická média, a to včetně ochoty za ně platit. Možná za to může i Donald Trump, který označuje za fake news v podstatě cokoliv, co se neshoduje s jeho názory.
Staří bohové nestíhají. Televize a počítače dohání mobily
Mění se i zařízení, která informace přinášejí. Když pomineme papírové noviny, které už sledují jen fajnšmekři, tak během posledních dvou let začal růst podíl chytrých telefonů na úkor počítačů. Když už ale někdo na počítači zprávy sleduje, tak víc než pětina lidí používá adblocker.
V tom se Češi drží na 22. místě, z šestatřiceti sledovaných zemí. „Ochota platit za obsah je v Česku jedna z nejnižších v Evropě (8 procent). Příčinou i důsledkem toho může být to, že většina místních médií zůstává bezplatná,“ tvrdí studie.
Podobně jako ve světě, i u nás se postupně přesouvá hlavní síla sdílení informací ze sociálních sítí do prostředí chatovacích aplikací, které jsou mnohem privátnější a ještě více izolují uživatele ve svých bublinách. Podle Levyho používá každý týden 80 procent lidí alespoň jednu aplikaci od Facebooku. A obsahové aplikace obecně rostou. Během posledního výzkumu je používalo 27 procent oslovených alespoň jednou týdně. Koneckonců, 32 procent lidí podle průzkumu čte zprávy na záchodě.
WhatsApp třeba globálně začíná trochu zatápět Facebooku a na některých trzích funguje jako prostředek pro sdílení informací u poloviny uživatelů. Jde tedy převážně o Malajsii a Brazílii. Evropa je konzervativnější. Celou studii si můžete prostudovat níže, nebo si ji můžete i stáhnout přímo od autorů.
Na třídenní konferenci se, stejně jako loni, prezentovaly i nové technologie, které by mohla média využívat při vyprávění svých příběhů. Zatímco loni se chlubila ruská státní televize RT využitím virtuální reality při reportování z rozbombardovaného Aleppa, letos své zkušenosti přivezli Číňani.
Každopádně nástupu technologií se novinařina nevyhne. Robotičtí autoři už dokáží zpracovávat finanční nebo sportovní výsledky a některé redakce už je i zaměstnávají.
V americké zpravodajské agentuře AP třeba robot dokáže zpracovat hospodářské výsledky 3700 firem, zatímco redakce za jich tři týdny zvládla jen 300. A proměnit noviny na fabriku chce i Washington Post, který chce zapojit platformy jako Amazon Echo nebo Google Home.