Když v roce 1996 vznikl projekt TEN-34, byla jeho hlavní motivací snaha srovnat krok s Amerikou. Páteřní síť USA již tehdy svištěla na 45 Mb/s. Naproti tomu Evropa se nacházela ve stínu monopolních telekomů a jejich surrealistických cen. Špičkovou rychlostí zde byly 2 Mb/s a propast se dále rozvírala.
V rámci projektu vznikla evropská páteřní síť TEN-34, která členské země propojila rychlostí 34 Mb/s. Podmínkou účasti bylo vybudování národní infrastruktury, což významným způsobem přispělo k rozvoji akademických sítí v řadě zemí. Starý kontinent srovnal krok.
Na sklonku roku 1998 na dosavadní výsledky navázal nový projekt nazvaný Quantum. V jeho rámci vznikla síť TEN-155. Asi vás nepřekvapí, že její jádro tvoří linky s rychlostí 155 Mb/s. Tato síť je aktivní ještě v současné době, ale dny její existence se chýlí ke konci. Původní plány předpokládaly, že projekt Quantum skončí na jaře 2000. Později byl prodloužen do konce října.
Od listopadu letošního roku nastoupí nový projekt a později i síť s názvem Géant. Oficiálně nebyl význam této zkratky zveřejněn, ale člověk nemusí být zrovna Sherlock Holmes, aby tušil cosi jako Gigabit European Academic NeTwork. Některé detaily se teprve dojednávají, nicméně základní obrysy jsou již jasné.
V souladu se současným stavem techniky bude Géant postaven na gigabitových rychlostech. Jádro sítě bude začínat s kapacitou 2,5 Gb/s a během čtyřletého trvání projektu by se mělo propracovat k rychlostem v řádu desítek až stovek gigabitů za sekundu. Body přítomnosti ležící mimo jádro budou pomalejší – pro začátek 34, 155 či 622 Mb/s.
Jelikož jedním z notorických problémů sítě TEN-155 byla spolehlivost (ta ve srovnání s TEN-34 poklesla), klade se značný důraz na zálohování a redundantní trasy. Ke každému bodu přítomnosti by měly vést alespoň dvě nezávislé cesty. Konkrétní topologie však zatím není známa – dosud probíhá výběrové řízení na datové trasy.
Pozice České republiky je v něm až překvapivě dobrá. Sdružení Dante, které je nositelem projektu a provozovatelem sítě, dostalo 4 nabídky na linky do ČR s rychlostí 10 Gb/s a na rychlost 2,5 Gb/s dokonce 13 nabídek. Zda se nám podaří přesunout se ze stávající pozice koncového uzlu do významnější role se ukáže až počátkem příštího roku, kdy bude představena topologie nové sítě Géant. K jejímu uvedení do provozu by mělo dojít během prvního pololetí roku 2001.
Bude také podstatným způsobem rozšířen počet zemí, které se do projektu zapojí. Přibude Slovensko, pobaltské republiky, Rumunsko, Bulharsko, Kypr a Izrael. Toto rozšíření přináší nepříjemné komplikace, protože v infrastruktuře jednotlivých zemí jsou propastné rozdíly (např. Německo versus Rumunsko).
Radikální obrat zaznamenal přístup k zaoceánské konektivitě, která by se nyní měla stát integrální součástí projektu. Plánuje se vytvoření peeringového centra, které zajistí členským sítím kvalitní propojení do USA či k významným komerčním poskytovatelům Internetu. Podobná koncepce se velmi osvědčila v Internetu2 (StarTAP).
Asi největší revolucí, kterou projekt Géant přináší, je opuštění ATM. Tato technologie, která se v polovině devadesátých let zdála být nejvýznamnější cestou vpřed v rozvoji sítí, již delší dobu ztrácí dech. Očekávané zrychlování se nekoná a cenám se také nechce dolů. V USA na ATM nikdy příliš nevěřili, zato v Eropě mělo poměrně silnou pozici (síť TEN-155 byla postavena striktně na bázi ATM).
Nynější odklon znamená jasný signál „bylo to s vámi hezké, ale vývoj kráčí jinudy“. Integrace datových, telefonních, televizních a jiných sítí se zkrátka vyvíjí jinak. Místo časového sdílení drátů jde spíše cestou využití IP (čili konfekčního Internetu) jako přenosového média pro hlas, obraz a další. Požadavky těchto médií na kvalitu přenosového kanálu se řeší silou – zvyšováním kapacity sítě.
Opuštění ATM je jedním z kroků, které směřují k technologicky co nejjednoduššímu řešení sítě. Neznamená to však, že by se měl pustit z rukou hlavní trumf ATM – služby s definovanou kvalitou (QoS). Síť Géant má ambice služby tohoto charakteru poskytovat, pokud možno v celosvětovém měřítku. Bude je však realizovat technologiemi na bázi IP, jako je diffserv či MPLS.
Projekt je významným způsobem podporován Evropskou unií, konkrétně se z jejího rozpočtu hradí 40 % nákladů. Smlouva na řešení projektu Géant byla slavnostně podepsána 6. listopadu v Nice. Sečteno a podtrženo: máme se v nejbližší době na co těšit.
Další informace: www.dante.net
ČLÁNKY DO MAILU