Evropská unie v posledních měsících začala na různých úrovních řešit takzvanou technologickou suverenitu. Dotýká se kde čeho. Starý kontinent má například obavy z toho, že je závislý na amerických cloudech nebo na produkci nedostatkových čipů z USA a Asie.
Začala se proto hledat řešení. Evropská komise chce do polovodičového sektoru poslat až 135 miliard eur, už nějakou dobu se buduje evropská síť superpočítačů, kam je zapojena i Ostrava, připravuje se evropský procesor a v případě cloudů se pak zformoval projekt Gaia-X. Hlavními tahouny myšlenky tohoto „evropského cloudu“ jsou Francie a Německo.
Ne každý v Evropě ale současný vývoj kolem Gaia-X a technologické suverenity vnímá pozitivně. Ozývat se začala také Česká republika, a to skrze Svaz průmyslu a dopravy (SP ČR), který našel zastání například u ministerstva průmyslu a obchodu.
Obavy z protekcionismu
„Existují obavy, že snahy o zajištění technologické suverenity povedou k omezování vnitřního trhu a volného obchodu,“ uvádí SP ČR v oficiálním stanovisku. „Větší smysl má zaměřit se na technologickou autonomii, která zajistí imunitu vůči ekonomickému nátlaku ze třetích zemí a právo volby pro spotřebitele i pro firmy. Ti musí mít možnost vybrat si nejlepšího partnera, produkt nebo službu.“
Kolem Gaia-X panuje řada nejasností. Do projektu se primárně připojily technologické a průmyslové firmy z Francie a Německa s tím, že je třeba mít jakési standardy, jak při využívání cloudů nakládat s daty, kde je uchovávat, zajistit jejich přenositelnost a podobně. Mezitím se ale začaly objevovat zprávy o vytvoření evropské konkurence pro Microsoft Azure, Amazon Web Services a spol. Jeden cloud ohlásil Deutsche Telekom s OVH, druhou akci pak OVH tentokrát s Atosem.
Svaz průmyslu, jehož členy jsou i americké IT firmy jako Google, Microsoft, IBM, Amazon nebo Cisco, vyjadřuje obavy, že prosazování tohoto evropského řešení povede k protekcionismu. Jeden příklad za všechny: do Gaia-X sice mají mít přístup i mimoevropské podniky typu Googlu, ale když mají sídlo mimo Evropu, nemohou být plnohodnotnými členy.
„Pokud tito dodavatelé budou splňovat podmínky, které po nich Evropa chce, není přece problém je do projektu pustit,“ myslí si viceprezidentka Svazu průmyslu Milena Jabůrková, jinak také zaměstnankyně IBM. „Situace se řeší na základě národnostního principu. Podle nás by to mělo být tak, že ten, kdo dodržuje evropské hodnoty, měl by mít možnost na evropském trhu spolupracovat,“ doplňuje Jabůrková pro Lupu.
Tlak Francie jako důsledek brexitu
Mezi kritiky aktivit Evropy v technologické suverenitě se objevují názory, že za skutečnou motivací stojí zejména Francie, která se snaží tlačit své „národní šampiony“, v případě cloudů tedy především Atos a OVH. Francie ostatně projekt Gaia-X do velké míry protlačila. „Nikomu kromě Německa k tomu nenechali moc co říci,“ uvádí jeden ze zainteresovaných odborníků.
S tímto pohledem souhlasí i Svaz průmyslu. „Jde o jeden z důsledků brexitu, kdy došlo k přeskupení v rozložení sil. Po odchodu Velké Británie v Evropské unii chybí silný liberální hlas. Francouzský prezident Macron přišel s hodně nacionalistickou agendou a je v tomto ohledu dobře připraven. Francie se odklání od NATO a Spojené státy vidí jako rivala podobně jako Čínu,“ míní Jabůrková. Dá se to parafrázovat i tak, že se Francouzi chovají jako Francouzi, jen nyní mají v Evropě větší moc.
Thierry Breton, eurokomisař pro vnitřní trh
Hlavní osobou, která Gaia-X a další aktivity v Evropě prosazuje, je francouzský eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Ten dříve působil například jako šéf France Telecomu, výrobce superpočítačů Bull a ještě do roku 2019 jako prezident a výkonný ředitel již zmiňovaného Atosu. Breton má v případě aktivit kolem technologické neutrality značný vliv.
„Reálně hrozí, že se do některých projektů nepustí například americké cloudy a uměle se protlačí jen evropští hráči,“ varuje dále Jabůrková. Zároveň se Gaia-X soustředí pouze na ochranu evropského trhu a nemá žádné vývozní ambice, kterými Azure a další dávno disponují. U silně exportně orientované Evropy podle ní hrozí, že když se začne uzavírat, nemůže nabídnout dostatečnou protiváhu, aby si blokace mohla dovolit.
„Chci, aby Avast měl za partnera nejlepšího poskytovatele cloudových služeb, který neustále inovuje, ne někoho, kdo je slabý, ale splňuje geopolitická kritéria,“ připojil se ke kritice technický šéf Avastu Michal Pěchouček. „Politici musí podporovat inovační potenciál evropských firem, ne je zamykat v minulosti.“
„Řešíme protekcionismus našeho trhu, ale už se neptáme, proč je Evropa v IT pozadu. Je třeba řešit roztříštěnost, regulaci a podobně,“ navazuje Svaz průmyslu.
Dle kritiky je problémem evropské technologické suverenity i to, že není nikde jasně definována a že si pod ní každý představuje něco jiného. Pojem technologické suverenity se přitom objevuje v čím dál větším množství evropských materiálů včetně průmyslové politiky. Pojem je pokaždé vykládán jinak.
Formování odboje
Proti aktivitám Bretona a Francie se ale v Unii postupně začíná formovat odpor, primárně přes několik neformálních koalic. Jedné z nich je členem i Česká republika a ozývají se i země jako Švédsko či Irsko. Dvanáct evropských premiérů už poslalo Evropské komisi dva dopisy, kde před rostoucím protekcionismem varují. Problémem technologické suverenity se bude zabývat Evropská rada.
TIP: Karel Masařík (Codasip): Čipová válka mezi USA a Čínou nám pomáhá, poptávají nás největší hráči
„Teď jde o to, aby jednotlivé země našly dost kuráže a úsilí a nahradily pozici Velké Británie,“ popisuje další ze zapojených osob. Podporu vyvažovacím aktivitám vůči Francii vyjadřuje i místopředsedkyně Evropské komise odpovědná za digitalizaci Margrethe Vestager.
Situací se koncem března zabývala i neformální rada pro konkurenceschopnost v rámci české vlády. Ministři vyjadřují názor, že se nemá jít protekcionistickou cestou, ale i tak se hledala jistá forma technologické nezávislosti. Ta by se dala označit za strategickou autonomii. V ní má jít o to, aby Evropa nebyla závislá například na jednom dodavateli, který by nás pak mohl svým způsobem vydírat, a zároveň se šlo dovolat právní ochrany.
„Je zcela namístě podpořit vlastní kapacity a investice v EU na výrobu vakcín, léčiv, mikročipů a dalších strategických výrobků. Zároveň se musí zachovat otevřený přístup k obchodním partnerům, diverzifikovat dodávky a ve spolupráci s partnery prosazovat volný mezinárodní obchod,“ informoval ministr průmyslu Karel Havlíček po jednání s evropskými ministry pro průmysl a vnitřní trh.
Jisté obavy vedle evropského cloudu budí také diskutované akce kolem kapacit Evropy v produkci čipů. Evropa řeší, jak na zdejším území zajistit výrobu. Mává miliardami eur a snaží se přemluvit TSMC či Samsung.
„Pro evropskou továrnu jednoduše neexistuje obchodní model, především kvůli nedostatku zákazníků,“ uvádí ovšem Reuters. Jinými slovy v Evropě neexistují firmy jako Apple, které by dokázaly z továren odebírat takové množství čipů, aby se obrovské investice do stavby vyplatily. Úsilí by se tak mělo napnout spíše směrem k tomu, aby Evropa oživila své kapacity v navrhování čipů.
„Aby se třeba TSMC rozhodlo postavit výrobu v Evropě, na to by byl potřeba výrazně větší počet firem, jako je Tachyum,“ souhlasí zakladatel a šéf slovenské firmy Tachyum Radoslav Danilák, který aktuálně chystá do výroby svůj univerzální procesor Prodigy.
Další příspěvky na téma technologické suverenity v Evropě lze najít na Science Business, Business Europe, ECIPE a dvakrát Politico.
ČLÁNKY DO MAILU