Pokud vyjde vládní plán, začnou Češi tak od ledna příštího roku platit více za sledování České televize (ČT) a poslech Českého rozhlasu (ČRo). Konkrétně 150 korun za televizi, což je o patnáct korun víc než dosud, a za rozhlas to má být 55 korun. Dnes je tento koncesionářský poplatek 45 korun.
Jenže plán se může lehce zadrhnout, jak vysvětluje v redakčním podcastu mediální analytik a editor sekce Digizone Filip Rožánek. Opoziční hnutí ANO i SPD Tomia Okamury chtějí projednávání co nejvíc ztížit. „Během června by se novela příslušných zákonů měla dostat na jednání vlády, první čtení by ve sněmovně mohlo proběhnout tak už v první polovině července. Opozice nemá dost hlasů, aby schválení zákonů zastavila, ale může to vládě zkomplikovat,“ říká Rožánek.
Celý podcast si můžete pustit přímo zde:
„Pak to musí projít Senátem a nakonec schválené změny musí podepsat prezident. Vláda počítá, že se to stihne. Stejně jako Česká televize a Český rozhlas, pro které by případné oddálení znamenalo komplikace. S těmi penězi navíc už počítají. Ale uvidí se, zda to půjde tak rychle,“ dodává Rožánek.
O velké mediální novele opakovaně na Lupě psal. Zájem čtenářů vyvolal především text, který popisuje, že Česká televize by měla podle Ministerstva kultury, které změny přichystalo, dostat od operátorů informaci o domácnostech, jež mají internetové připojení.
V podcastu proto detailně probíráme, jak by to mělo v praxi vypadat. A velkou část rozhovoru věnujeme i tomu, jak by mohlo vypadat memorandum o veřejné službě, což je nový dokument, který by měli do půl roku od začátku platnosti změn vypracovat generální ředitelé televize i rozhlasu. Rožánek ale upozorňuje, že není jasné, zda dokument, který by měl vymezovat, co vlastně v případě ČT a ČRo veřejná služba je, vůbec vznikne. A rozebírá i další úskalí memoranda.
Co se stane po volbách?
Otázkou také je, co se stane po následujících parlamentních volbách, které proběhnou v roce 2025. Pokud je vyhraje hnutí ANO, jak dnes naznačují volební průzkumy, dá se čekat, že koncesionářské poplatky úplně skončí. „Hnutí ANO už to avizovalo s tím, že financování obou médií chce řešit v rámci státního rozpočtu,“ konstatuje Rožánek.
Měly by se zrušit koncesionářské poplatky?
A zároveň vypočítává, jak je to s placením v okolních státech. Upozorňuje ale v této souvislosti na situaci na Slovensku. „Tam se to celé převrátilo během několika měsíců. V lednu 2023 se tehdejší slovenský parlament dohodl, že výměnou za schválení státního rozpočtu bude muset vláda připravit zrušení televizních poplatků. Ty byly zrušeny v červenci 2023 a byla stanovena fixní sazba, že RTVS bude dostávat 0,17 procenta z hrubého domácího produktu. Načež byly volby, k moci se dostal Robert Fico a začal připravovat rozpočet na rok 2024. Škrtnutím pera se pak ta hodnota dostala na 0,12 procenta,“ vysvětluje Rožánek.
Slovenská televize a rozhlas následně museli výrazně škrtat ve svých plánech. V březnu letošního roku pak slovenské ministerstvo kultury oznámilo, že chce zrušit RTVS a nahradit ji novou institucí. Především jde o to, aby vláda dostala televizi pod svou kontrolu a nahradila nepohodlné novináře těmi poslušnými, jak sám přiznal tento týden předseda mediálního výboru slovenského parlamentu Roman Michelko (SNS).
V podcastu kromě velké mediální novely probíráme i to, co se děje na tuzemské televizní scéně. V posledních několika měsících se v éteru objevilo několik nových stanic, o resuscitaci se snaží nový majitel televize Barrandov. Podle Rožánka to rozhodně nebude mít lehké. Zároveň podle něj některé nové stanice nepřežijí delší dobu.
V podcastu, který běží od poloviny roku 2018, zpovídáme zástupce české e-commerce, IT scény, mediálních domů i osobnosti z dalších souvisejících oborů. Naposledy jsme mluvili třeba s Pavolem Rusnákem ze SatoshiLabs, s Markem Rosou z GoodAI, s etickým hackerem Martinem Hallerem nebo s kryptoanalytikem Pavlem Vondruškou.
Podcast serveru Lupa.cz najdete na všech hlavních platformách: Apple Podcasts, Spotify nebo PodBean. Sledovat můžete i náš kanál na YouTube.