Filip Rožánek (Digizone): Koncesionářské poplatky má nově platit na 600 tisíc domácností. Otázkou je, co bude po volbách

7. 6. 2024
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

 Autor: Lupa.cz s využitím DALL-E
Příklad Slovenska ukazuje, jak rychle se po politickém obratu mohou veřejnoprávní média dostat pod kontrolu vlády. Jaké scénáře jsou pravděpodobné v Česku? Uvnitř: PODCAST.

Pokud vyjde vládní plán, začnou Češi tak od ledna příštího roku platit více za sledování České televize (ČT) a poslech Českého rozhlasu (ČRo). Konkrétně 150 korun za televizi, což je o patnáct korun víc než dosud, a za rozhlas to má být 55 korun. Dnes je tento koncesionářský poplatek 45 korun.

Jenže plán se může lehce zadrhnout, jak vysvětluje v redakčním podcastu mediální analytik a editor sekce Digizone Filip Rožánek. Opoziční hnutí ANO i SPD Tomia Okamury chtějí projednávání co nejvíc ztížit. „Během června by se novela příslušných zákonů měla dostat na jednání vlády, první čtení by ve sněmovně mohlo proběhnout tak už v první polovině července. Opozice nemá dost hlasů, aby schválení zákonů zastavila, ale může to vládě zkomplikovat,“ říká Rožánek.

Celý podcast si můžete pustit přímo zde:

„Pak to musí projít Senátem a nakonec schválené změny musí podepsat prezident. Vláda počítá, že se to stihne. Stejně jako Česká televize a Český rozhlas, pro které by případné oddálení znamenalo komplikace. S těmi penězi navíc už počítají. Ale uvidí se, zda to půjde tak rychle,“ dodává Rožánek.

O velké mediální novele opakovaně na Lupě psal. Zájem čtenářů vyvolal především text, který popisuje, že Česká televize by měla podle Ministerstva kultury, které změny přichystalo, dostat od operátorů informaci o domácnostech, jež mají internetové připojení.

Outstream Placeholder

V podcastu proto detailně probíráme, jak by to mělo v praxi vypadat. A velkou část rozhovoru věnujeme i tomu, jak by mohlo vypadat memorandum o veřejné službě, což je nový dokument, který by měli do půl roku od začátku platnosti změn vypracovat generální ředitelé televize i rozhlasu. Rožánek ale upozorňuje, že není jasné, zda dokument, který by měl vymezovat, co vlastně v případě ČT a ČRo veřejná služba je, vůbec vznikne. A rozebírá i další úskalí memoranda.

Co se stane po volbách?

Otázkou také je, co se stane po následujících parlamentních volbách, které proběhnou v roce 2025. Pokud je vyhraje hnutí ANO, jak dnes naznačují volební průzkumy, dá se čekat, že koncesionářské poplatky úplně skončí. „Hnutí ANO už to avizovalo s tím, že financování obou médií chce řešit v rámci státního rozpočtu,“ konstatuje Rožánek.

Měly by se zrušit koncesionářské poplatky?

A zároveň vypočítává, jak je to s placením v okolních státech. Upozorňuje ale v této souvislosti na situaci na Slovensku. „Tam se to celé převrátilo během několika měsíců. V lednu 2023 se tehdejší slovenský parlament dohodl, že výměnou za schválení státního rozpočtu bude muset vláda připravit zrušení televizních poplatků. Ty byly zrušeny v červenci 2023 a byla stanovena fixní sazba, že RTVS bude dostávat 0,17 procenta z hrubého domácího produktu. Načež byly volby, k moci se dostal Robert Fico a začal připravovat rozpočet na rok 2024. Škrtnutím pera se pak ta hodnota dostala na 0,12 procenta,“ vysvětluje Rožánek.

Slovenská televize a rozhlas následně museli výrazně škrtat ve svých plánech. V březnu letošního roku pak slovenské ministerstvo kultury oznámilo, že chce zrušit RTVS a nahradit ji novou institucí. Především jde o to, aby vláda dostala televizi pod svou kontrolu a nahradila nepohodlné novináře těmi poslušnými, jak sám přiznal tento týden předseda mediálního výboru slovenského parlamentu Roman Michelko (SNS).

V podcastu kromě velké mediální novely probíráme i to, co se děje na tuzemské televizní scéně. V posledních několika měsících se v éteru objevilo několik nových stanic, o resuscitaci se snaží nový majitel televize Barrandov. Podle Rožánka to rozhodně nebude mít lehké. Zároveň podle něj některé nové stanice nepřežijí delší dobu.

V podcastu, který běží od poloviny roku 2018, zpovídáme zástupce české e-commerce, IT scény, mediálních domů i osobnosti z dalších souvisejících oborů. Naposledy jsme mluvili třeba Pavolem Rusnákem ze SatoshiLabs, Markem Rosou z GoodAIs etickým hackerem Martinem Hallerem nebo s kryptoanalytikem Pavlem Vondruškou.

Podcast serveru Lupa.cz najdete na všech hlavních platformách: Apple PodcastsSpotify nebo PodBean. Sledovat můžete i náš kanál na YouTube.

  • Chcete mít Lupu bez bannerů?
  • Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
  • Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
  • Chcete dostávat exkluzivní tištěný speciál Lupa 3.0?
  • Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?

Staňte se naším podporovatelem

Seriál: Rozhovory
ikonka

Zajímá vás toto téma? Chcete se o něm dozvědět víc?

Objednejte si upozornění na nově vydané články do vašeho mailu. Žádný článek vám tak neuteče.

Autor článku

Autor je od ledna 2018 ředitelem médií vydavatelství Internet Info. Předtím 6 let vedl zpravodajskou sekci portálu iDNES.cz, ještě předtím byl několik let reportérem celostátní redakce MF DNES. Občas si rád něco napíše.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).