Celkem 3,6 milionu eur, tedy víc než 90 miliony korun ve formě investice, se nedávno pochlubil česko-slovenský startup Sloneek. Stal se tak jedním z vítězů startupového boje o peníze letošního roku. Jde na české poměry o relativně vysokou investici, nejobvykleji se totiž finanční injekce pohybují kolem jednoho milionu eur. A ve startupu, který má za cíl změnit ve firmách procesy HR, ji nadšeně oslavovali. Je však zároveň ukázkou toho, jak se startupový svět změnil a kýžený venture kapitál zůstává zdrženlivý. Původní představy totiž hleděly jinam.
Pokud jde o startupovou dráhu Sloneeku, plní si důležité milníky. Firma sídlící v Košicích s vývojovým centrem v Praze pomáhá digitalizovat HR a analyzovat mimo jiné to, jak lidi pracují, i za pomoci umělé inteligence. Sloneek před pár měsíci překročil obrat, který odpovídá výši jednoho milionu eur ročně. Služby společnosti využívá na 300 firem, a v systému jsou tak vyšší desítky tisíc zaměstnanců. Většina z nich je z Česka či Slovenska, ale s tím, jak se firma rozšiřuje za hranice, přibývají z dalších zemí, nejdřív z Polska a nejnověji z Itálie, prvního dílku vysněné expanze na západ.
Startup se na trhu investic pohybuje už se zkušenostmi, v předchozích letech získal investice dvakrát. V roce 2020 od slovenského investora Vision Ventures 350 tisíc eur (tedy necelých 8,8 milionu korun) a o dva roky později milion eur (zhruba 25 milionů korun) od fondů Vision Ventures a Presto Ventures.
V září startup oznámil zmíněnou 90milionovou investici od českého fondu Purple Ventures a slovenských Venture to Future Fund a Vision Ventures. „Pro západní investory jsme byli exotičtí,“ říká Filip Lukáč, CEO a spoluzakladatel startupu Sloneek.
Jaké to tedy je, získávat v aktuální situaci investici?
Zcela upřímně je to nanic.
Jak to? Oznámili jste na české poměry jednu z těch vyšších částek v době, kdy se trh investic do startupů jen ztěžka rozhýbává po loňském pádu.
Výše investice se určitě odvíjí od velikosti startupu jako takového, takže ta suma je adekvátní fázi, ve které se nacházíme. A současně odráží trend, kdy už i ve střední Evropě se firmy zajímají o to, jak se starat o své zaměstnance. Proběhl covid, nastupuje nová generace, přístup společností se mění. My v tom vidíme obrovský potenciál a investoři podle všeho taky.
Nicméně?
Původně jsme se chtěli soustředit na západní investory, mají přeci jen větší kapitál a víc kontaktů v západním světě, který je pro každý startup nakonec lukrativnější. Když jsme za nimi chodili, říkali nám, že jsme dosahovali čísel, která měl v Česku a na Slovensku málokdo, rozhodně v SaaSu (software as a service, poskytování služby na bázi předplatného, pozn. red.). K tomu ale dodávali „dobře, ale nemáte žádný západní trh“. Ale na to, abychom na západním trhu byli, bychom potřebovali jejich peníze. Měli jsme západní zákazníky, ale v jednotkách nebo malých desítkách, trh ne. Byl to ten klasický problém vejce, nebo slepice, diskuse byly velmi náročné.
Jak daleko jste se dostali?
Přesvědčili jsme je, u dvou investičních skupin jsme dosáhli term sheetu, jedné z Nizozemska, jedné z Lucemburska. Nakonec ale v obou případech nějaký představitel toho fondu přišel s tím, že je pro ně exotické investovat do země, jako je Česko či Slovensko. Skutečně v tomto máme nevýhodu.
Nic na tom nemění ani radostné vyjadřování mnohých loňského roku, že se teď zahraničním fondům vyplatí investovat v regionu, protože tu za málo peněz dostanou hodně muziky?
Z mé zkušenosti ne. Ano, trefili jsme špatnou dobu. Kdybychom realizovali investici před dvěma lety, jistě by se nám podařilo uspět, možná ne s nějak extrémně vysokou částkou, ale věřím, že třeba s pěti miliony eur by nebyl problém. Dnes už peníze neprší tak jako v roce 2021. Znám zakladatele, který byl se startupem v polovině cesty, co my, a v roce 2021 dostal od zahraničních investorů stejné peníze. Když to zjednoduším, tak jen poté, když řekl, co dělá, jaká má čísla, a investoři mu je poslali. Dnes chtějí vidět řadu parametrů, ekonomiku firmy, možnosti profitability, kolik peněz se pálí a jak… Tehdy se na to opravdu nehledělo.
Jak dlouho jste investici uzavírali?
Asi sedm měsíců, zhruba od září či října loňského roku, bavili jsme se přitom souběžně se zahraničními i českými investory.
Dnes se říká, že loňský rok byl pro uzavírání investic vůbec nejhorší, máte ten dojem?
Mám. Ale nemohli jsme čekat. Především jsme chtěli expanzi. Vidíme, že ten trend změn ve firmách můžeme využít. A taky si nebudeme lhát, startupový svět funguje tak, že vám nemůžou dojít investorské peníze. Když máte málo, musíte poškrtat marketing, zmenšit tým a udělat další opatření, kterými se dostanete na úroveň slabého růstu. V něm vám ale zas nikdo nedá peníze. Takže musíte konstantně udržovat přísun financí třetích stran, abyste zachovali růst a investoři viděli výkon, jaký vidět potřebují. Samozřejmě, existují tací, kteří ta čísla zvládli bez investic, ale je to velmi limitující.
Tým startupu Sloneek
Jaký podíl firmy jste prodali?
To nezveřejňujeme, můžu ale říct, že si necháváme víc než polovinu společnosti.
Se západním trhem teď tedy bude už kolo zahraniční, kdy se do něj pustíte?
Někdy na konci příštího roku. Ač jsme investici oznamovali nedávno, její uzavření proběhlo v květnu. Přitom plánujeme podle nastavení, že by investice měla vydržet 18 měsíců. Z toho se jako zakladatel rok věnujete firmě a zbylého půl roku si necháváte na další vyjednávání, takže v létě začínáme znovu.
Už se psychicky připravujete?
Já jsem raději něco zapomněl (smích). Pořád jsem něco sepisoval, reálně jsme komunikovali s nějakými sedmdesáti fondy napříč Evropou, některé jsme oslovovali sami. Polovina z nich reagovala, z nich část chtěla vidět čísla, přitom každý vyžadoval něco jiného. V pozdějších fázích měli specifické požadavky, stále každý jiné, a chtěli data do týdne či dvou. Nebylo to jednoduché.
Ty předchozí zkušenosti, investice roku 2020 a 2022, byly odlišné?
Velmi. Jednodušší to bylo jak poprvé s Vision Ventures, tak podruhé s nimi a českým Presto Ventures, i když napodruhé jsme museli trochu víc přesvědčovat, protože jsme nevykazovali tak velké obraty. V první fázi musíte investorům ukázat, že jste jako zakladatelé dobří, že máte ten „drajv“. Toto kolo už bylo převážně o číslech a tvrdých datech. Důležité pro nás ale bylo, že jsme dokázali najít extrémně silné lidi do vedení, týmy musí být sladěné.
Co s investicí plánujete dělat?
Budeme ji směřovat do dvou částí. Máme šanci skutečně změnit způsob, jakým firmy HR administrativu řídí. V málokterém oboru se otevírá taková příležitost pro zcela racionální implementaci AI. Takže bychom chtěli vytvořit virtuální asistentku s umělou inteligencí. Aby uměla převést mluvenou řeč na text, porozuměla mu a pak automaticky vykonala daný úkol. Představte si scénář, kdy do mobilního telefonu něco řeknete – třeba požadavek pro export zbylých dnů dovolené nebo naplánování feedbacku s konkrétním členem týmu – a systém to vykoná okamžitě, bez jakýchkoliv komplikací. S nadsázkou něco jako Neuralink od Elona Muska – vy si něco pomyslíte ohledně úkolu a ten se automaticky provede bez potřeby fyzické interakce. Dá se krásně pracovat s automatizací. Například když nastoupí do společnosti nový zaměstnanec, dostane všechny potřebné informace k tomu, aby mohl začít efektivně pracovat už od prvního dne. V Sloneekovi máme všechny potřebné nástroje, spravujeme kompletně celý zaměstnanecký cyklus od náboru až po ukončení pracovního poměru zaměstnanců. Za pomoci umělé inteligence budeme schopni zjednodušit práci primárně pro HR specialisty a ušetřit jim čas strávený na méně smysluplných úlohách, jako je zadávání dat do systému či jejich vyhledávání ve velkých databázích informací.
Druhá část prostředků je zaměřena na expanzi. Momentálně fungujeme na českém, polském a slovenském trhu. Nedávno jsme otevřeli pobočku v Itálii. Ale zákazníky máme téměř ze všech koutů světa, od USA až po Čínu. Největší počet našich klientů pochází z Evropy, ale snažíme se podporovat lokální trhy tam, kde vidíme potenciál růstu.
Když mluvíte o umělé inteligenci, už teď máte funkcionality, které mě zaujaly: slibujete přehled o dovednostech zaměstnanců, na stránkách ukazujete hezké grafické znázornění toho, co lidé umějí… Je tam tedy v nynější fázi implementována umělá inteligence?
Částečně ano, ta evaluace ale prochází osobním setkáním jeden na jednoho s manažerem daného pracovníka, který ho hodnotí. Ale výstup je shrnutí výsledků analýzy konkrétního pracovníka spolu s doporučenými dalšími kroky.
Jak tato data získáváte?
Momentálně je zadává samotný personalista, což dlouho trvá. Časově náročné bývá roční hodnocení výkonu, protože se skládají různé údaje… Data lze snadno shromáždit zodpovězením několika otázek, avšak obtížnost spočívá ve správném objektivním hodnocení výkonových metrik. Když hodnotí personalista, ta evaluace může být zkreslená tím, jak sympatický mu člověk je. To chceme odstranit, ale zachovat i interakce mezi personalistou a pracovníkem. To, aby spolu mluvili, je základ. Vyhodnocení pak má ale dělat stroj, bez emocí a objektivně.
Co může umělá inteligence hodnotit?
Úplně všechno. Typický příklad – zadám jí, aby mi ukázala nejméně performujícího člověka z firmy. Ukáže textový výstup, co si myslí, grafickou prezentaci, kterému člověku se nedaří, možná nějaké návrhy, co by bylo třeba s ním dělat. Koreluje řadu parametrů ze systému. Umí řešit, proč se mu nedaří a další náznaky. Možná dřív udával, že se mu nelíbí nálada ve firmě, a následně si vzal dovolenou. Nesplňuje svoje OKR, nemá na pozici schopnosti… Dokážeme parametry umělé inteligence nastavit a vyhodnotit tak, aby to dávalo smysl a pochopili jsme jádro problému, a ještě připravit predikci tak, aby se problém vyhnul dalším zaměstnancům ve firmě.
V jakém ohledu takové informace firmu zajímají? Není jednodušší se s neperformujícím člověkem zkrátka rozloučit?
Když zjistím, že se někomu něco nedaří a jsem firma co k čemu, nechci takového člověka jen tak vyhodit. Jeho nábor byl velmi drahý. Je daleko jednodušší zjistit, proč mu něco nejde, soustředit se na to, aby se posunul tam, kam se posunout chce, zabezpečit třeba školení a řešit to s ním znovu například za půl roku. Je ale fakt, že některé firmy to nedělají, a to vidím jako největší ztrátu peněz, kterou taková společnost může utrpět. Není to jen o tom vyhodit zaměstnance a dát mu odstupné. Musím jeho místo obsadit novým člověkem.
Můžete jako odborník na pracovní trh, který před sebou ta data vidí, říct, na kolik taková akce firmu vyjde?
Samozřejmě záleží na pozici, ale určitě je to o vyšších tisících eur, možná až k deseti tisícům. Kolega Milan Rataj například přišel s výpočtem, že v Česku se takto v některých odvětvích vynaloží asi 40 procent mzdových nákladů. Na vyhazování a přijímání nových lidí.
A díl investice směřovaný na expanzi? Kam byste se chtěli dostat?
Jako první jsme otevřeli Itálii a na to, abychom se na trhu etablovali, jde poměrně dost finančních prostředků. Máme lokální tým, italský sales, marketing i podporu… Pokud se nám země rozběhne dobře, máme další tři v Evropě na výběr, ale to zatím nebudu blíž rozvádět.
Když jste oznamovali investici, zmiňovali jste, že Sloneek pomáhá s řešením přehřátého pracovního trhu a snižující se produktivitou firem. Jak takový trh vnímáte?
Projevuje se tu poměrně nízká nezaměstnanost, firmy se na své lidi dívají jako na nějaká čísla a řeší jen to, co mají takoví pracovníci produkovat. A častokrát pozice obsazují lidmi, kteří nemají vhodné kompetence a dovednosti. Snažíme se takové problémy odhalovat a dávat k nim doporučení.
Co je ta nejčastější funkce, kterou u vás společnosti používají?
To se odvíjí od vyspělosti firmy, ty menší nejprve naplňují potřeby předepsané zákony, musejí mít správně sestavené a podepsané dokumenty, reporty pro výplaty… Z těch vyspělejších některé firmy používají systém už při náboru a dál na onboarding. A pak na hodnocení výkonu, výzkumy a další věci, o kterých jsme hovořili. Asi 20–30 procent zákazníků ve Sloneeku řeší všechno, od A do Z. Obecně za poslední čtyři roky máme dojem, že firmy se víc soustředí na výkon, vzdělávání zaměstnanců a jejich well-being. Nemám data, ale řekl bych, že klidně polovina firem jde tím směrem.
Čím to je?
Ovlivnila to korona, práce z domu, firmy povolují home office, lidé se nevídají tak často, ale společnosti potřebují vědět, jak pracují.
Zmiňovali jste, že evropské firmy se připravují na novou etapu, víc než polovinu zaměstnanců mají tvořit mileniálové a generace Z, je to opravdu tak jiný svět?
Je to absolutně jiný svět. Takzvaně devadesátkoví manažeři se soustředili extrémně na management, to je proti leadershipu velmi odlišný pojem. Management jsou jednoduše tvrdá data. Jak zaměstnanec doručuje, tak funguje. V opačném případě ne a hotovo. Dnes se řeší, proč nedoručuje, hledají se cesty, jak to udělat lépe… Moderní doba dává víc pozornosti měkké části vedení.
Není to pro společnosti zbytečně nákladné?
To se zase vracíme zpátky k náboru, nabrat nového pracovníka stojí tisíce eur, a kdybychom to měli dělat každých několik měsíců, ztratím o mnoho víc, než když se budu věnovat jednomu člověku, který mi na konci dne bude loajální, ve společnosti zůstane třeba deset let a nabídne mi zajímavý výkon.
O generaci Z se ale přeci říká, že zaměstnavatelům příliš loajální nejsou…
Pokud se zaměstnavatelé k těm lidem chovají podle pravidel, podle nichž je ostatně i Sloneek navržený, dokáží být velmi loajální. Tedy pokud se jim věnují a vytvářejí prostředí, kde se jim líbí. Vidíte v reálných datech, jestli daný člověk do firmy doopravdy sedí tím, co umí, a jak se v ní cítí. On sám to posoudit nedokáže, vy ano. Firmy si to uvědomují a je to vidět třeba i na tom, že se během posledních deseti let změnilo už samotné označení pozice z „HR“ například na „head of people“.
To platí i pro výrobní firmy? Přeci jen se bavíme o Česku a Slovensku, silně průmyslových zemích.
I z průmyslu máme asi deset procent zákazníků a je pravda, že potřebují řešit trošku jiné problémy, legislativní nastavení, výplatnice… Ale obě země jsou v Evropě velmocí, co se týče počtu IT firem nebo například e-shopů. Všechny ty Košíky, Carvaga a další jsou slibné podhoubí pro takové služby. Obecně firmy, které nabízejí digitální produkty, jsou hlavní část našich zákazníků. Věříme, že v Česku a na Slovensku jsou dost silné.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete dostávat exkluzivní tištěný speciál Lupa 3.0?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU