Máte mobilní telefon a chcete přenášet data a faxy? Možná by Vás zajímálo jak propojit Váš mobilní telefon s počítačem. Právě o tom bude další článek Františka Horejce.
Nejnovější běžně využívanou metodou je zahrnutí faxmodemu přímo do mobilního telefonu. Dosud byly mobilní telefony pro přenos dat a faxů pouze přizpůsobeny, a bez speciální karty ve formátu PCMCIA by nebyly schopny tuto komunikaci realizovat (proto také údaj o podpoře dat znamenal to, že k telefonu lze přikoupit faxmodemovou kartu).
Dnešní nejnovější telefony však mají přímo v sobě zabudován faxmodem, a díky standardnímu rozhraní (sériové, infračervené…), kterým je takový telefon vybaven, jej lze snadno připojit k výpočetnímu zařízení.
Při tomto řešení je využit tzv. hardwarový faxmodem, tedy zařízení, které uvnitř telefonu slouží právě pro konverzi datových a faxových dat tak, aby je bylo možné přenášet přes síť GSM. Existují však i softwarová řešení, kdy se telefon připojí k výpočetnímu zařízení stejným způsobem, jako telefon s hardwarovým modemem, ale vlastní konverze dat je prováděna samotným výpočetním zařízením (funkce faxmodemu jsou softwarově emulovány a prováděny procesorem počítače). Softwarová emulace je však poměrně náročná na výpočetní výkon procesoru, a proto je dnes dostupná zpravidla jen pro výkonné počítače PC. Existují však i řešení (například od firem Global Pulse či softGSM), které dokáží simulovat faxmodem i na zařízeních, jako jsou 3Com Pilot či minipočítače s operačním systémem Windows CE. Asi nejznámějším propagátorem softwarových modemů je však Nokia, a to díky své sadě NCDS.
Připojení prostřednictvím mobilního telefonu je možné třemi způsoby – prostřednictvím sériového rozhraní, infračerveného rozhraní a konečně prostřednictvím rozhraní PCMCIA. Posledně jmenovaný způsob jsme zevrubně rozebírali v minulém pokračování, takže se k němu již nebudeme vracet. Do budoucna se počítá i s dalším typem propojení (vysokofrekvenčním radiovým signálem, tzv. Blue Tooth), ale toto řešení je zatím ve fázi vzniku a dosud žádný výrobce jej komerčně nenabízí.
Propojení sériovým portem…
Připojení prostřednictvím sériového rozhraní je poměrně jednoduché, protože probíhá na standardizované a osvědčené bázi. Telefon je vybaven kabelem, který je zakončen zpravidla 9pinovým konektorem RS-232, který lze zasunout do počítače. Malým zádrhelem takového řešení je to, že uvedený sériový kabel je opět závislý na konkrétním typu telefonu, takže výrobce jeho cenu většinou zvýší tak, že se v některých případech blíží řešení postavenému na bázi PCMCIA. Dalším zádrhelem může být to, že některá výpočetní zařízení (například počítače do dlaně) nejsou vybavena standardním sériovým konektorem, takže uživatel si musí pro každé takové zařízení dokoupit speciální kabel. Ten je vyráběn buď výrobcem mobilního telefonu (určen pro specifický druh výpočetního zařízení), anebo naopak výrobcem výpočetního zařízení (určený pro konkrétní typ mobilního telefonu. Není třeba zdůrazňovat, že tím se celé řešení opět značně zdražuje.
Při připojení faxmodemu (resp. mobilního telefonu) sériovým rozhraním se řešení chová stejně jako v případě, že by k počítači byl připojen standardní faxmodem. Faxmodem v telefonu lze ovládat prostřednictvím standardních AT-příkazů a jeho ovladače se vůči aplikacím tváří stejně jako jednoúčelové faxmodemy. Sériovým rozhraním je dnes vybaveno v podstatě každé výpočetní zařízení, takže lze předpokládat, že tento typ připojení je vhodný v podstatě pro všechny kombinace počítače a mobilního telefonu. Jediný problém může nastat při již zmiňovaném softwarovém modemu, kdy pro některá zařízení (nebo operační systémy) nemusí být dostupné softwarové emulace těchto modemů.
Modely mobilních telefonů, které nabízí sériové rozhraní pro datové přenosy, jsou například některé přístroje od firmy Bosh (908…), Ericsson (SH888…), Motorola(v3688…), Nokia (8810…) či Sagem (řada 730…).
…a infračerveným portem
V případě připojení pomocí infračerveného rozhraní je možné uvažovat pouze o těch mobilních telefonech, které podporují standard IrDA 2. Tím je například duální model Ericsson SH 888 nebo Nokia 8810 (firma Ericsson rovněž nabízí rozšíření DI-27 telefonů řady 6×x a 7×x, které dovolí těmto telefonům komunikovat s vnějším světem prostřednictvím standardního infračerveného rozhraní). Existují však i řešení infračerveného portu, které nejsou standardní (příkladem může být známý výrobek Nokia 6110 nebo 6150). U těchto produktů je třeba využít speciálních ovladačů nebo speciálních nastavení, aby komunikace byla zprovozněna. U zmiňovaných modelů Nokia je celá záležitost navíc komplikována tím, že uvedené telefony namjí hardwarový modem, a tudíž datovou konverzi je třeba simulovat na výpočetním zařízení (takže například při spojení s kapesním počítačem Psion je vzájemná spolupráce v podstatě vyloučena.
Komunikace mezi telefonem a příslušným výpočetním zařízením při situaci, že jsou oba protipóly vybaveny standardním rozhraním IrDA, pak probíhá velmi jednoduše – telefon se postaví vedle zařízení tak, aby infračervené porty na obou zařízeních byly proti sobě a přenos dat probíhá nejčastěji rychlostí 115 000 b/s. Avšak při použití například systému Windows NT, který nemá nativní podporu pro infračervené přenosy, mohou nastat určité problémy (zvláště u řešení firmy Ericsson, která u modelu SH 888 předpokládá infračervený formát přenosu dat i při propojení metalickým kabelem). Avšak i pro tyto případy existujíc speciální apliakce třetích výrobců, které uvedenou situaci dokáží řešit.
Příště se podíváme na řešení kombinující výpočetní zařízení a mobilní telefon v jednom produktu a podíváme se i na dnes dostupná řešení mobilní kanceláře.
Starší, související články:
ČLÁNKY DO MAILU