Ne, ne, ne. Tisíckrát ne. Policie musí dodržovat stejná pravidla jako ostatní uživatelé, takže žádné falešné profily pro sledování podezřelých povolovat nebudeme. Postoj Facebooku k žádostem amerického protidrogového úřadu (DEA) je jasný. Naopak chce od vyšetřovatelů potvrzení o tom, že tímto způsobem sociální síť nezneužívá. Podle informací agentury AP se celá kauza vynořila během soudního projednávání jedné drogové kauzy.
Policisté si totiž vytvořili falešný profil a využili pro to fotky ze zabaveného telefonu podezřelé Sondry Arquiett. Po jejím zatčení agenti komunikovali s ostatními podezřelými z falešného profilu s nadějí, že prozradí něco, co by je mohlo také poslat za mříže. Arquiett teď kvůli tomu DEA žaluje o čtvrt milionu dolarů.
Bezpečnostní šéf Facebooku Joe Sullivan potvrdil, že podobné praktiky státní úřady zkouší. Teď už ale překročily meze. „Považujeme chování DEA za vážné porušení pravidel provozu Facebooku,“ tvrdí Sullivan a očekává od DEA, že jim potvrdí, že to bylo naposledy.
Celý případ není ojedinělý. Všechno ale odstartovala předloňská sledovací kauza PRISM, ze které se Silicon Valley ještě úplně nevzpamatovalo. Kromě toho, že zvýšená citlivost na bezpečnost a ochranu soukromí nechala vydělat pár novým startupům, velké firmy to nechtějí nechat jen tak.
Po několika oficiálních nótách vládě, aby mohly globální služby alespoň zveřejnit, co po nich tajné služby chtěly, přišla tvrdší opatření. Twitter už třeba americkou vládu rovnou zažaloval.
ČLÁNKY DO MAILU