Fab.com byl ještě minulý rok příkladem pro podnikání na internetu. Velmi dobře zpracovaný web, zvládnutí sociálních aktivit, nevídaný rozjezd, vše podložené financováním ve výši okolo 300 milionů dolarů.
Dnes je Fab.com „na prodej“, tedy lépe řečeno, bude prodán společnosti PCH International za pouhých 15 milionů dolarů, kombinovaných v akciích a hotovosti.
Fab.com se na internetu objevil v roce 2011 (není nezajímavé zmínit, že začal pod jménem Fabulis, sociální síť pro gaye) a podařilo se mu velmi rychle vystoupat do výšin elektronické komerce. Včetně toho, že mohl být (a byl) opakovaně zmiňován coby pozitivní příklad – zvládal dobře skoro všechno.
Dobře vypadající, atraktivní, použitelný web. Stejně tak komunikace i sociální komunikace. Z původního prodeje nábytku a dekorací do domácnosti se záběr stále rozšiřoval – byť to samozřejmě nebylo zcela jednoduché a bez otřesů.
Jako každý startup má i Fab.com v historii nějaká ta střídání šéfů, odchod jednoho ze zakladatelů (Bradforda Shellhammera) a ne zcela jasný vztah CEO (a dalšího ze zakladatelů) k vlastní firmě – Jason Goldberg si totiž vedle Fab.com pořídil ještě další prodejní aktivitu v podobě webu s nábytkem Hem.com.
Od desítek miliard do ztracena
Ještě v roce 2013 se o Fab.com psalo poměrně v superlativech, byť už tehdy se objevovaly pochybnosti. Původní model, tedy rychlý prodej designérského zboží, fungoval i nefungoval – ale až později se mělo ukázat, že prostě nevydrží delší dobu. V roce 2014 měl Fab přes dvě desítky tisíc „dodavatelů“ a v řadě případů šlo o vlivné a známé značky. V médiích se o Fab.com psalo jako o značce, která bude mít globální dopad, a doprovázelo se to částkami v desítkách miliard dolarů.
„Za deset let, v zásadě, budou v každém obývacím pokoji,“ tvrdil Geoffrey Prentice z investiční společnosti Atomico. Právě investice přinesly Fab.com potřebný kapitál – 325 milionů dolarů od zhruba čtyř desítek investorů. To celé nakonec vedlo k ohodnocení společnosti až na jednu miliardu dolarů. A pokud jste si v té době říkali něco o bublině, tak jste samozřejmě byli za blázna.
Fab přesvědčil investory dokonce několikrát a prakticky se, alespoň z této strany, neobjevovaly pochyby. Dokonce se argumentovalo tím, že Fab.com je na tom podstatně lépe, než úzce zaměřené e-komerční aktivity (často byl srovnáván se Zappos.com).
Fab.com v roce 2014
Snaha budovat značku, tedy Fab.com, hlavně v globální podobě pak vedla k jeho rozšíření do dalších zemí a k masivnímu růstu na šest stovek zaměstnanců. S tím ovšem došlo ke klasickým problémům: absenci řízení a chaotickému růstu. A když se na to podíváte zpětně, tak i k typickému spalování peněz, protože „peníze tu prostě jsou a v budoucnu se ukáže, jak to celé dopadne“.
Plány jsou na draka, improvizace vítězí
Nemít Fab.com stovky milionů investic, nejspíš by skončil ještě dříve. V roce 2012 se mu nepovedlo splnit plán, v dalších letech to nebylo o moc lepší, včetně obvyklých ztrát – v desítkách milionů dolarů ročně. V roce 2013 se už psalo o tom, že si Fab.com ve skutečnosti své obraty kupuje pouze masivními investicemi do marketingu. A to si Fab.com právě pro tento rok naprojektoval 200 až 300 milionů dolarů obratu (o dva roky předtím 20 milionů dolarů).
Raketový start a růst Fab.com byl pro mnohé samozřejmě překvapením, ale když se na to podíváte zpětně, tak je vidět opravdu hlavně to, že zakladatelé prostě byli „dobří“ v opatřování dalších peněz. A dokázali dobře „prodat“ počáteční úspěchy. Nakonec Fab.com byl poměrně bez rizika, společnost nic nekupovala, nic nevyráběla. Pouze počkala, až si lidé něco objednají a pak jim to dodala. Což, na druhou stranu, byl také jeden ze zásadních nedostatků – proč čekat na něco týdny, když to někde jinde (byť jiné) můžete mít hned.
Právě tento rozpor nakonec paradoxně vedl k tomu, že se Fab.com pokusil přejít na klasický model nakupování na sklad. Riziko, které se nakonec nejspíš nevyplatilo, ale přineslo další peníze od investorů. Ty ale na Fab.com stihl velmi rychle vyčerpat – nájmem velkých skladů, nakupováním, přijímáním nových lidí od konkurence, další expanzí mimo USA.
Válka klonů
Expanze mimo USA a hlavně zájem zákazníků mimo USA byl nakonec jedním z dalších velkých problémů. Model Fab.com se pokoušela okopírovat řada konkurentů, které se Fab.com pokoušel buď likvidovat, nebo kupovat. A opět: k tomu potřeboval další peníze od investorů – další nějaká ta stovka milionů dolarů tak přivedla Fab.com už někdy v roce 2012 k valuaci okolo 600 milionů dolarů.
Což samozřejmě stále bylo ničím proti tomu, na co si sami tvůrci Fab.com mysleli – v roce 2013 vybrali od investorů celkem přes 325 milionů dolarů, trh je nacenil na jednu miliardu a oni sami chtěli sáhnout na 10 miliard dolarů. Ani tehdy to nikomu stále nepřipadalo až tak divné.
Vše nakonec vedlo k dalším akvizicím, dokonce takovým, které Fab.com umožnily vyrábět vlastní zboží a mít záplavu designerů, jejichž zboží nakonec chce také masově vyrábět. A dostat se tak poměrně daleko od původního záměru, který spočíval v prodávání věcí bez rizika.
Konec o pár let poté
325 milionů dolarů, které se Fab.com podařilo získat od investorů, se nakonec podařilo úspěšně spotřebovat. A to i přesto, že sami zakladatelé v roce 2013 tvrdili, že vlastně tolik peněz ani nepotřebují. Ale když už je měli, tak proč je nevyužít – včetně utrácení za dodávání zboží zdarma, možnosti vracet co hrdlo ráčí a snižování ceny komukoliv, kdo ukáže, že jinde to mají levněji.
Příchod problémů pak už snad ani nepřekvapí, ztráta 90 milionů dolarů z roku 2012 je následována dalšími desítkami milionů ztráty v dalším roce, propouštěním a konečnou cestou do zapomnění. Zakladatelé to ale mají klasicky dobře spočítané. Shellhammer spouští nový Bezar.com (podíváte-li se, nemůžete nedojít k tomu, že tohle je prostě Fab 2.0), Goldberg se už nějakou tu dobu věnuje novému Hem.com (a mimochodem se chystá koupit výrobce nábytku Discipline.eu, takže i tady to vypadá na to, že historie se bude opakovat).
Sen o Fab.com, ze kterého se měla stát IKEA nové generace, se rozplynul. Raketový start v roce 2011, raketový růst do roku 2013, získání až 325 milionů dolarů (poslední investice podle všeho byla právě v roce 2013 a 150 milionů dolarů) a pak pád. Rok 2014 přinesl postupný konec – masivní škrty skončily propuštěním až 80 % lidí a ukončením aktivit všude mimo USA.
A i tam se Fab.com v posledních měsících existence věnoval pouze přeprodeji zboží třetích stran, tedy paradoxně vlastně něčemu, na čem v roce 2011 začínal. Není divu, protože v říjnu 2014, tedy před masivním propuštěním, média řešila, že Fab.com spaluje 14 milionů dolarů měsíčně. A Jason Goldberg to paradoxně celé komentoval tím, že se „nepodařilo získat tolik peněz, kolik očekával“.
ČLÁNKY DO MAILU