V rámci pokračování článku z minulého týdne navazuje sekretář České asociace satelitních operátorů Patrik Brom analýzou vodítek, která poskytuje rozhodnutí Evropské komise ohledně kompenzací souvisejících s uvolněním pásma 700 MHz v Německu pro veřejnou podporu plánovanou v České republice v souvislosti se zaváděním vysílacího standardu DVB-T2 v pozemním televizním vysílání.
ROZHOVOR: Podle Patrika Broma prosazuje vládní strategie přechodu na DVB-T2 pouze jedinou možnou variantu
Pro přehlednost odvodí Brom své úvahy od hlavních principů tohoto rozhodnutí.
Patrik Brom
Náklady na DVB-T2 jsou z kompenzací vyloučené
Evropská komise v článku 27 zmiňovaného rozhodnutí cituje příslušný německý předpis, který z kompenzací výslovně vylučuje náklady na upgrade na DVB-T2. Za takové náklady se považují i náklady na vysílání v přechodových sítích. Tyto sítě jsou totiž považovány za pouhý marketingový nástroj („marketing option“) související s upgradem pozemního vysílání na technologii DVB-T2.
Dodejme, že ačkoliv nejvýznamnější německý terestrický operátor Media Broadcast už přechod na DVB-T2 zahájil, a to s harmonogramem, který kopíruje harmonogram vyklízení pásma 700 MHz, německá vláda se nepokouší prezentovat přechod na DVB-T2 jako podmínku uvolnění pásma 700 MHz.
Připomeňme také, že Německo není ojedinělým případem takového přístupu; např. Slovensko ve své národní strategii výslovně konstatuje, že s uvoľňovaním pásma 700 je možné spojiť proces prechodu z DVB-T na DVB-T2, nie je to však podmienkou
. A jaké náklady tedy hodlá Slovensko kompenzovat dotčeným terestrickým operátorům? Naprosto žádné. Vše si budou hradit ze svého.
Oproti tomu české ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s příjemci příslušné veřejné podpory (nedávno např. ústy jednatele společnosti Digital Broadcasting Radima Pařízka) svorně tvrdí, že jim stát má kompenzovat náklady na upgrade jejich vysílací technologie na DVB-T2, jelikož vyklizení pásma 700 MHz je v Česku údajně přechodem na DVB-T2 podmíněno.
Rozhodnutí Evropské komise ohledně německých kompenzací ovšem tvrzení, že je uvolnění pásma 700 MHz podmíněno přechodem na DVB-T2, jednoznačně popírá.
Je politováníhodné, že této historce uvěřila i Česká televize, která ve svých oficiálních materiálech a televizních spotech tvrdí krom jiného, že „je nutné tímto způsobem (poznámka autora: myšleno přechodem na DVB-T2) uvolnit prostor pro mobilní sítě páté generace“ a že se přechod na DVB-T2 děje „na základě mezinárodních dohod“.
Rozhodnutí Evropské komise ohledně německých kompenzací dává dle našeho názoru zapravdu tvrzení naší asociace, že vyklizení pásma 700 MHz bylo v České republice použito jako falešná záminka pro poskytnutí masivní veřejné podpory vybraným komerčním subjektům, konkrétně skupině České Radiokomunikace a společnosti Digital Broadcasting. A dále také k přesvědčení masy diváků k tomu, aby poslušně akceptovali nutnost přizpůsobit se zavedení nové vysílací technologie v pozemním vysílání, o kterém bylo ovšem rozhodnuto jenom a pouze na domácí půdě.
Kompenzují se jen přímé náklady, překompenzování nehrozí
Náklady, jejichž kompenzaci Evropská komise schválila, jsem zmínil v prvním díle tohoto článku, takže jenom dodám, že kompenzace těchto „technical conversion costs“ jsou stanovené (v čl. 24 až 26) formou paušálů. Ty jsou odstupňované podle výkonu vysílačů a měly by odpovídat 48 až 86 procentům odhadovaných skutečných nákladů souvisejících s přeladěním sítí.
Proplácení nákladů v jejich skutečné výši bude umožněno pouze v případech, kdy by tyto na daný vysílač přesáhly dvojnásobek paušálu. Takto definovaný mechanismus má za cíl mj. zabránit tzv. překompenzování (čl. 90). Zásadní je povaha těchto nákladů – německé kompenzace se (dle čl. 77, 86 a 89) týkají výhradně přímých nákladů souvisejících s vyklizením pásma 700 MHz, které (dle čl. 94) nezahrnují žádné náklady na technologický upgrade terestrického vysílaní.
S velice restriktivním pojetím německých kompenzací ostře kontrastuje štědrost české vlády. Ta pro vybrané české operátory připravila širokou škálu různých forem veřejné podpory a s nepochopitelnou lehkostí hodlá proplácet kromě přímých nákladů souvisejících s vyklizením pásma 700 MHz i náklady na modernizaci vysílací technologie, které s vyklizením pásma 700 MHz vůbec nesouvisí.
Otázka překompenzování české úřady zjevně vůbec netrápí, což lze ilustrovat např. na zamýšleném bezplatném prodloužení frekvenčního přídělu pro společnost České Radiokomunikace a její celoplošný DVB-T multiplex 2. Ten expiruje v květnu 2021 a vyklizením pásma 700 MHz k červnu 2020 je tudíž zkrácen o pouhých třináct měsíců („pouhých“ proto, že byl udělen v roce 2005).
Za kompenzační opatření se českou vládou prezentuje jeho bezplatné prodloužení do konce roku 2030, což je téměř desetinásobně (!) více, než o kolik má být zkrácen. V takto rozsáhlé výhodě poskytnuté privátnímu subjektu lze „kompenzaci“ nalézt jen velice ztěžka.
A co na tom, že podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je kmitočtové spektrum statkem nejen veřejným, ale i vzácným, a udělit k němu licenci zdarma a bez výběrového řízení je tudíž zcela nepřípustné?
Německá veřejná podpora je selektivní
Rozhodnutí Evropské komise cituje (v kapitole 3.1.2) obecné principy pro poskytování veřejné podpory, dle kterých jsou náklady podnikatelů spojených s přizpůsobením se regulatorním změnám součástí jejich běžného podnikání a jako takové neospravedlňují nárok na státní pomoc. Německá veřejná podpora je tudíž selektivní tím, že poskytuje ekonomickou výhodu terestrickým operátorům, kteří (dle čl. 4, 54 a 61) konkurují na jednom trhu kabelovým, satelitním a IPTV operátorům.
V článku z loňského července jsem trh televizního vysílání označil slovy „jeden trh, čtyři technologie“, což je popis, který Evropská komise jednoznačně potvrdila. Její rozhodnutí k německým kompenzacím tak snad jednou provždy smetlo ze stolu argument českých oficiálních míst, že se vyklizení pásma 700 MHz a přechod na DVB-T2 operátorů jiných technologií netýká. Jistěže se jich týká, když má v této souvislosti dojít k poskytnutí masivních dotací jejich konkurenci.
Selektivní opatření může být přípustné
Specifickým tématem, které rozhodnutí Evropské komise detailně komentuje, je německá legislativa. Ta neumožňuje odebrat držitelům frekvenčních přídělů (de facto výhradních licencí k užívání určitých kmitočtů) tyto příděly před jejich expirací, což je rok 2025, bez rizika žalob proti německé vládě.
Německu tak reálně hrozilo, že by bez dohody s držiteli frekvenčních přídělů, jejíž součástí byl závazek vlády kompenzovat jim vyvolané náklady (avšak pouze částečně – viz předchozí řádky), nebylo schopno splnit závazky vyplývající z příslušného Evropského rozhodnutí. To vyžaduje vyklizení pásma 700 MHz do června 2020, popř. v odůvodněných případech do června 2022.
Oproti tomu česká legislativa, konkrétně § 19 zákona o elektronických komunikacích (označovaného zkratkou ZEK), umožňuje frekvenční příděly jak odebrat, tak upravit (například poskytnutím náhradních frekvencí). Takový krok je spojen s kompenzacemi definovanými v § 27 ZEK. Česká legislativa tak oproti německé obsahuje právně čistý a nekontroverzní způsob, jakým se pásmo 700 MHz v Česku mohlo (a mělo) vyklidit.
A mimochodem, výše citovaná možnost využít odkladu pro vyklizení pásma až do června 2022 (čl. 74) je alternativa, kterou české ministerstvo průmyslu a obchodu doposud vehementně popíralo.
Evropská komise při posuzování navržené veřejné podpory dále vzala v potaz, že terestrické vysílání je v Německu marginální s celostátním tržním podílem na úrovni pouhých devíti procent (čl. 4), přičemž ten je navíc klesající (čl. 82). Schválené kompenzace je tedy možné vnímat částečně i jako záchranný balíček pro tuto vysílací technologii.
Rozhodnutí Evropské komise dále konstatuje, že kritéria pro schválení Německem navržené veřejné podpory jsou splněna mj. proto, že kompenzace jsou omezeny výhradně na proplácení přímých nákladů a nepřinesou terestrické platformě žádnou nákladovou úsporu (čl. 86).
Podíly televizních platforem na českém trhu.
Postavení pozemního vysílání je v Česku diametrálně odlišné – tato technologie je dlouhodobě nejvýznamnějším způsobem příjmu TV signálu s cca 45% tržním podílem (podle primárního zdroje příjmu v českých domácnostech), a nedá se tedy považovat za technologii, které v důsledku vyklizení pásma 700 MHz hrozí zánik.
Naopak, díky zavedení technologie DVB-T2 v kombinaci s kodekem HEVC vzroste této platformě několikanásobně kapacita, což posílí její konkurenční pozici a umožní další rozvoj, např. spuštěním služeb placené televize.
Problematickým místem této modernizace je ovšem to, že má být financována z veřejných prostředků, což je v příkrém rozporu s principy rozhodnutí Evropské komise ohledně kompenzací v Německu.
Závěrečné shrnutí
Principy rozhodnutí Evropské komise komentované v tomto článku potvrzují prakticky beze zbytku námitky naší asociace ohledně záměru české vlády poskytnout platformě pozemního televizního vysílání neoprávněnou masivní subvenci.
Snaha rozdat terestrickým operátorům z veřejných zdrojů víc, než na kolik mají (v souladu se ZEK) nárok, bude tak s největší pravděpodobností důvodem, proč tento český plán nakonec ztroskotá. Otázkou je pak spíše to, zda je reálné, aby se na příslušném ministerstvu našla vůle se z nedávného rozhodnutí Evropské komise poučit a celý záměr přehodnotit dříve, než komise vydá zamítavé rozhodnutí.
ČLÁNKY DO MAILU