Jak dlouhá tato cesta byla, výmluvně dokládá například měnící se přístup k původně ryze technické regulaci, jako je od začátku pandemie připravované nařízení o trzích s kryptoaktivy (Markets in Crypto-assets, zkráceně MiCA), nebo podoba nového pravidla o převodech fondů (Transfer of Funds Regulation), které se tvrdě dotkne privátních kryptopeněženek. Když se zdá, že nic horšího už přijít nemůže, zvládnou EU a její zákonodárci znovu a znovu překvapit.
Zatím poslední takovou černou labutí, nebo zatím spíš jen její vlaštovkou, byla pondělní řeč italského ekonoma Fabia Panetta z výkonné rady Evropské centrální banky adresovaná kolumbijské univerzitě. Vzhledem k tomu, že jako běžní smrtelníci nemáme příliš možností zjistit, co se děje za zavřenými dveřmi při interních jednáních ECB, slouží podobné proslovy jako lakmusový papírek ukazující náladu nejen v samotné instituci, ale také v některých dalších zpolitizovaných unijních orgánech, jako je třeba Evropský parlament.
Člen představenstva Evropské centrální banky ve své prezentaci obhajuje mnohem přísnější regulaci kryptoprostoru a jednotný celosvětový přístup jako prevenci potenciálního masivního kolapsu. Současný stav je prý divokým západem, což je rétorika nápadně podobná té, kterou reprezentuje v Americe například šéf Komise pro cenné papíry a burzy Gary Gensler.
Panetta tvrdí, že kryptoměny vyžadují těžší regulační zátěž, protože zatím nesplnily svou slibovanou filozofii skutečně decentralizovaných, důvěryhodných peněz. V praxi by to znamenalo nejen zavést do světa soukromých peněz stejné požadované standardy, jaké dnes platí pro přeregulovaný tradiční finanční sektor, ale v některých případech nastavit laťku pro kryptosegment ještě výše.
To se ostatně již děje. Udělejme si nyní malou odbočku. Jednou z takových prvních vlaštovek je výše zmíněné přijetí nového pravidla o převodech fondů – Transfer of Funds Regulation, které by se v podobě, jakou odhlasovali členové pracovní skupiny výboru Evropského parlamentu pro ekonomické a peněžní otázky (ECON) a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) na konci března, nepříjemně dotklo všech uživatelů, kteří si spravují své kryptoměny sami.
Potíž je v tom, že si Evropský parlament k navrženým bodům, které řeší různé aspekty spojené s ochranou před praním špinavých peněz a financováním terorismu ve vztahu ke kryptoměnám, přidal jedno kontroverzní a poměrně zbytečně doplňující pravidlo. Původně totiž pravidlo o převodech fondů pouze v souladu s doporučeními FATF vyžadovalo, aby burzy a další provideři kryptoslužeb prováděli plnou identifikaci všech uživatelů, kteří si své kryptoměny spravují sami (rozuměj mimo hostované peněženky), a aby uživatelé prokazovali původ prostředků před interakcí s burzou. Parlament ale prosadil další doplňující pravidlo, které providerům služeb ukládá povinnost pravost uživateli poskytnutých informací také ověřovat. Zní to v celém kontextu poměrně nevinně, tedy jen jako další byrokratický opruz, ale ďábel je ukryt v detailu.
Něco takového je totiž, zejména pro menší poskytovatele kryptoslužeb, prakticky neproveditelné. Je tak poměrně pravděpodobné, že burzy a další kryptoprovideři jednoduše odříznou všechny nehostované kryptopeněženky, aby učinili pravidlu za dost, ale zároveň na sebe neuvalili enormní byrokratickou zátěž.
Zpět ale k Panettovi. Znepokojivá je v podstatě každá věta z jeho proslovu. Celý kryptotrh je již nyní větší, než byl trh s podřadnými hypotékami v časech svého kolapsu. Oba trhy ale mají pozoruhodně podobnou dynamiku, prohlašuje například. Právě z tohoto důvodu je podle něj nezbytné, obzvláště s ohledem na rychle rostoucí čísla nekrytých sektorů kryptosvěta (jako decentralizované finance), aby regulátoři zakročili ihned.
„Silná přitažlivost kryptoaktiv, zejména těch nekrytých, je důvodem k vážným obavám vzhledem k nedostatku fundamentů, počtu nedávných skandálů, jejich používání v nezákonných aktivitách a vysoké cenové volatilitě,“ prohlašuje s odkazem na nezdravou dynamiku trhu. Panetta neopomněl zmínit ani energetické a environmentální kontroverze distribuovaného konsensu proof of work a potenciální využití kryptoměn k vyhýbání se daním nebo uvaleným sankcím.
V této souvislosti připomeňme, že Rada EU nedávno přijala pátý sankční balíček proti Rusku, který ve svém druhém bodě (Finanční opatření) uzavřel další z relativně dostupných možností, jak snadno obcházet sankce skrze kryptoměny. Přinesl totiž zákaz poskytovat ruským občanům a institucím takzvané služby v oblasti kryptografických aktiv vysoké hodnoty.
Poslechněme si ale, co dalšího ve své vyhrocené řeči tvrdí Panetta: „Kryptoaktiva jsou spekulativní aktiva, která mohou způsobit společnosti velké škody. V současné době odvozují svou hodnotu hlavně z chamtivosti, spoléhají se na chamtivost ostatních a naději, že systém bude pokračovat bez překážek. Tedy alespoň do té doby, dokud se tento domeček z karet nezhroutí a nenechá lidi pohřbené pod jejich ztrátami.“
Na to, jakého čerta na zeď Panetta maluje, vidí řešení ve směšně jednoduchém receptu. Prý by mělo stačit, když se kryptoaktiva zregulují podle standardů tradičního finančního systému, což bude zahrnovat například implementaci standardů Financial Action Task Force, sladění ohledně danění kryptoaktiv a zavedení vyšších daní pro kryptoměny, které jsou považovány za potenciálně škodlivé pro životní prostředí, jako například proof of work.
Panetta by také chtěl zavést ještě další povinné požadavky na transparentnost firem podnikajících v kryptosektoru a posílení veřejných orgánů k odhalování nezákonných obchodů a vznikajících hrozeb. Pokud vám tato vize sama o sobě ještě nepřipadá dost orwellovská, pak vězte, že by si Panetta ve skutečnosti přál zajít ještě dále.
„Musíme se více zaměřit na nekryté aktivity s kryptoaktivy, které jsou prováděny bez poskytovatelů služeb. Kromě toho si nemůžeme dovolit nechat on-chain peer-to-peer platby neregulované, protože mohou být použity k obcházení jakékoli regulace. A konečně, pokud opravdu chceme výrazně harmonizovat dohled ve všech členských státech EU, měl by nový Evropský úřad pro boj proti praní špinavých peněz dohlížet na nejrizikovější poskytovatele kryptoaktiv,“ dodává.
Zde již nejde jen o (ať již oprávněnou, či nikoli) kontrolu nad on-ramp a off-ramp službami, ale o zcela dystopickou vizi totální kontroly nad soukromými prostředky, která popírá všechno, co původně krypto v čele s Bitcoinem představovalo – tedy hlavně zdravou (neinflační) měnu, necenzurovatelnou transakční síť a soukromé peníze zcela nezávislé na tradičním finančním systému.
Možná ale celé toto strašení mělo ještě jiný účel. Panetta na konci své řeči vyzdvihl aktivity EU v oblasti práce na digitálním euru, tedy první celoevropské digitální měně centrální banky. To údajně vzniká hlavně s cílem umožnit občanům používat suverénní měnu k rychlým platbám kdekoli v eurozóně a zároveň stále fungovat jako kotva pro platební a měnový systém.
To, že ale při 7,5procentní inflaci v eurozóně někteří lidé možná důvěru v oficiální měnu eurozóny dávno ztratili a že instantní platby nejsou všechno, obzvláště pokud hlavní trade off spočívá v riziku, že se před ECB svléknete do naha a vydáte jí své prostředky plně na milost, si Panetta očividně nepřipouští.
ČLÁNKY DO MAILU