Petr Dvořák se 1. října 2011 ujal funkce generálního ředitele České televize. A během krátké doby za ním z televize Nova přišly desítky spolupracovníků. Tehdejšího předsedu Rady ČT Milana Uhdeho znepokojili zejména lidé zodpovědní za dramatickou tvorbu. „Jako divák, když si pustím televizi, se budu domnívat, že jsem na Nově. Nikoliv podle jmen, ale podle toho, že tvorba nese určitý charakter,“ obával se Milan Uhde.
S mnoha lidmi se Česká televize naopak rozloučila, anebo odešli sami. Na Kavčí hory se pak nezřídka vrátili jako členové kontrolního orgánu, tedy Rady České televize. Pomyslné klíče od televize předával Petru Dvořákovi prozatímní ředitel Vladimír Karmazín, zpravodajství opustili Roman Bradáč a Karel Novák. V lednu 2013 rezignoval ředitel ostravského televizního studia Ilja Racek. Všichni jmenovaní dnes zasedají v Radě ČT. Neúspěšně do ní například kandidoval také Radek Žádník, bývalý šéf programových okruhů. Později proslul tím, že na adresu Petra Dvořáka nešetřil tvrdou kritikou, zejména kvůli hospodaření.
Nový ředitel do svého managementu přizval i některé protikandidáty z konkurzu, dlouho se ale ve vedení televize neohřáli. Jana Kasalová byla půl roku ředitelkou vývoje nových formátů, pak několik let zasedala na základě nominace hnutí ANO v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Jan Svoboda se stal ředitelem marketingu a obchodu, ale z televize odešel k 30. září 2012. Naopak stabilním členem týmu je obchodní ředitel Hynek Chudárek, jenž na Kavčích horách pracuje dosud.
Programovým ředitelem České televize jmenoval Petr Dvořák dosavadního šéfa divize Nová média Milana Fridricha. Ten stejně jako Hynek Chudárek stále v televizi pracuje a program povede i pod nastupujícím generálním ředitelem Janem Součkem. Dvořák přivedl v roce 2011 i ředitele zpravodajství Zdeňka Šámala, a ten s ním 30. září letošního roku televizi zároveň opouští.
Česká televize v listopadu 2011 dokončila digitalizaci a plně přešla na digitální vysílání. Novela zákona jí zároveň od poloviny října stejného roku zakázala vysílat teleshopping na všech programech ČT a bloky s reklamními spoty na programech ČT1 a ČT24.
Dvořák se s týmem nových spolupracovníků rychle pustil do změn. Za neodkladný úkol označil zásadní změnu podoby hlavní večerní zpravodajské relace Události. V nové grafice a s novými moderátory se pořad objevil od dubna 2012. A ve stejném měsíci televize představila také svůj moderní vizuální styl od Studia Najbrt, včetně loga, které používá dodnes.
Pro většinového seriálového diváka se symbolem první Dvořákovy éry staly formáty, na které dohlížel Michal Reitler a další kreativní producenti. Systém tvůrčích producentských skupin vznikl v roce 2012, první projekty se na obrazovky dostaly v roce 2013 – třeba cykly Nevinné lži nebo České století. Premiéru si odbyl Cirkus Bukowsky nebo Sanitka 2. V lednu 2014 mohli televizní diváci poprvé sledovat Případy 1. oddělení, ve stejném měsíci se objevila Čtvrtá hvězda, romanticky založené divačky dostaly historickou ságu První republika.
Do první „Dvořákovy šestiletky“ spadají také úspěšné seriály Svět pod hlavou, Rapl, Clona, Marta a Věra, Život a doba soudce A. K., různé kriminální cykly režírované Janem Hřebejkem nebo Jiřím Strachem (Labyrint, Místo zločinu Plzeň, Případ pro exorcistu, Pět mrtvých psů…), česká adaptace britského seriálu Doktor Martin, ale i velkolepé projekty typu třídílného filmu Jan Hus. Realizován byl dlouho odkládaný historický seriál Já, Mattoni. Zaujaly komediální seriály Kosmo nebo Trpaslík.
Česká televize také v průběhu prvního funkčního období Petra Dvořáka spustila dvě nové stanice: dětský program ČT :D, obecně přezdívaný Déčko, a kulturní stanici ČT art. Vysílací schémata obou programů spuštěných na konci srpna 2013 na sebe navazují. Spuštění nových stanic umožnilo lépe profilovat zaměření jednotlivých kanálů České televize, například pravidelné dětské pořady se postupně přesunuly výhradně na Déčko.
Stát v roce 2013 zažil prezidentskou volbu, povodně nebo mimořádné sněmovní volby, což přitahovalo pozornost diváků k ČT24. Léto a podzim ale byly neméně rušné i na Kavčích horách. Vedení zpravodajství nejprve rozhodlo o tom, že Daniela Drtinová už nebude moderovat Události, komentáře. To rozčarovalo jejího kolegu Martina Veselovského i editory Jana Ouředníka a Jana Rozkošného, kteří veřejně žádali vysvětlení. Pokud jsou vám jména povědomá, nemýlíte se – později tento tým společně založil vlastní internetovou televizi DVTV.
Vedení televize odmítlo, že by Danielu Drtinovou nějak trestalo, podle manažerů ji naopak čekal kariérní postup, neboť měla moderovat podvečerní Interview, navíc s vlastním jménem v názvu. Problematiku veřejně komentovala tehdejší šéfka Nových médií Pavlína Kvapilová, 30. srpna ji Petr Dvořák odvolal.
V říjnu 2013 se 24 zaměstnanců zpravodajství obrátilo na Radu České televize s podezřením, že vedení zpravodajství ohýbá obsah ve prospěch Miloše Zemana, respektive zemanovců.
„Situace je o to vážnější, navíc nyní v době voleb do Poslanecké sněmovny, že nemusí jít o náhodné selhání jednotlivce ve vedení Redakce zpravodajství ČT, ale může se jednat o systematické a cílené využívání veřejnoprávního zpravodajství ke službě jedné politicko-obchodní skupině. Cenzorské zásahy či pokusy o ně, příkazy vedoucí k porušování objektivity a vyváženosti ze strany šéfredaktora zpravodajství se vystupňovaly v době kampaní před volbou prezidenta ČR a po zvolení Miloše Zemana hlavou státu,“ varovali zaměstnanci a dodali několik konkrétních případů.
Rada České televize sice stížnost projednala, ale nakonec většina radních došla k závěru, že pochybení uvedená ve stížnosti nelze prokázat. Mezi signatáři dopisu byli například Adam Komers nebo Daniela Drtinová, a nejen je rozhodnutí radních rozčarovalo. Generální ředitel Petr Dvořák prohlásil, že nebyl porušen ani zákon o České televizi, ani její kodex.
Na jaře 2014 oznámili odchod z televize Martin Veselovský, Daniela Drtinová i jejich spolupracovníci z Událostí, komentářů. Odbory České televize situaci ve zpravodajství komentovaly prohlášením o „dlouhodobě napjaté atmosféře“, od roku 2011 prý stoupla spotřeba antidepresiv indikovaných závodní lékařkou. V květnu 2014 vznikl v České televizi editoriální panel, který má řešit spory ve zpravodajství.
V době prvního funkčního období Petra Dvořáka se rovněž začalo zásadně měnit mediální prostředí v celé České republice. Jen v roce 2013 Andrej Babiš koupil Mafru a rádio Impuls, Daniel Křetínský a Patrik Tkáč získali společnost Ringier Axel Springer CZ (dnes Czech News Center), Economia Zdeňka Bakaly se spojila s internetovou firmou Centrum, změnil se management TV Nova, TV Barrandov ovládl Jaromír Soukup. V roce 2015 koupila investiční skupina Penta vydavatelství Vltava Labe Press.
Změny vyvolané těmito majetkovými, technologickými a politickými okolnostmi začaly v následujících letech výrazně formovat veřejnou debatu nejen o České televizi, která se stala oblíbeným otloukánkem části politické scény. Zároveň začaly vznikat nové tištěné i online projekty založené novináři, kteří z různých důvodů opustili svá původní působiště.
„Zatímco tolikrát v minulosti zmiňovaný přímý systémový politický vliv je mýtus, snaha oslabit veřejnoprávní televizi různými kampaněmi, ať již ze strany různých zájmových skupin, anebo jednotlivců, je zřejmá a doložitelná,“ poznamenal Petr Dvořák už ve výroční zprávě za rok 2014. Z roku na rok se tehdy skokově zvýšil podíl stížností podávaných dokola stejným okruhem osob z 29 % na 53 %.
Čím dál víc získávala na významu internetová média a internetová distribuce videa, od roku 2014 začal růst zájem o IPTV. V roce 2015 operátor O2 spustil vlastní stanici O2 Sport a začal skupovat exkluzivní práva na sportovní přenosy.
Podstatné události se odehrávaly také mimo Prahu, v roce 2015 začala výstavba nového brněnského televizního studia, odkud se začalo vysílat v srpnu 2016. Vznikla zpravodajská studia v Českých Budějovicích nebo Hradci Králové.
Sledovanost České televize v průběhu prvního mandátu Petra Dvořáka postupně rostla. Přebíral ji s průměrnou sledovaností 27,64 %. V roce 2016 se s podílem na publiku 30,96 % stala nejúspěšnějším českým vysílatelem. Oslovila nejvíce diváků od roku 2009.
Do výběrového řízení na funkci generálního ředitele se na jaře 2017 přihlásilo dvanáct lidí. Do finále jich postoupilo pět, Dvořáka nevyjímaje. A na konci dubna mohl slavit — dostal důvěru pro dalších šest let, když pro něj hlasovalo všech 15 členů Rady ČT. Druhému funkčnímu období se budeme věnovat ve čtvrtečním článku. Byla pro něj charakteristická například „druhá“ digitalizace – přechod z DVB-T na DVB-T2.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete dostávat exkluzivní tištěný speciál Lupa 3.0?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU