Téměř současně s Českou republikou schválily zákon o elektronickém podpisu Spojené státy americké. Jaký dopad bude mít schválení tohoto zákona na celosvětový obchod? Budou „papírové podpisy“ nahrazeny elektronickými? Co se stane v okamžiku, kdy bude elektronický podpis uveden do praxe? Ptá se Michal Zálešák.
Internet jako takový má bezesporu americký nádech, odráží se v něm do velké míry zdejší svobodomyslná kultura. Spojené státy americké, respektive jejich legislativa také určuje světu, jak na Internet nahlížet, jaké přijímat zákony a čeho se naopak raději stranit. Stávalo se tak, že nejdříve přišla s příslušným opatřením americká strana, o notnou chvíli později ji následovala západní Evropa či Japonsko, poté dlouho, dlouho nikdo a pak další země. Nakonec jsme se dočkali my, poměrně malá internetová komunita ve střední Evropě. Nic však nemůže trvat věčně, ani tento technologický a legislativní náskok. Důkazem, zatím však jediným, je zákon o elektronickém podpisu. Americký prezident Bill Clinton jej v pátek konečně podepsal.
Zhruba 200 let (224 přesně) uplynulo od doby, kdy byla na stejném místě podepsána jedno z nejzávažnějších prohlášení své doby, Declaration of Independence, neboli Prohlášení nezávislosti. Tehdy použili příslušní zákonodárci ještě brkového pera. Pro kouzlo atmosféry se Bill Clinton v pátek rozhodl pro mnohem příhodnější „nástroj“. Na rozdíl od ostatních nařízení, více či méně populárních, které odsouhlasil letmým podpisem plnicího pera, se nyní s důvěrou obrátil na moderní technologie a šifrovací metody. Inu, účel světí prostředky.
Zákon o elektronických podpisech v globálním a národním obchodování (Electronic Signatures in Global and National Commerce Act) dodává dokumentům opatřeným elektronickým podpisem stejnou platnost jako jejich „papírovým“ protějškům tam, kde figuroval běžný podpis, o kterém doc. Smejkal a pan poslanec Mlynář na jedné z přednášek konference Prague Internet World svorně prohlásili, že je mnohem méně bezpečný než jeho elektronicky zašifrovaná alternativa.
Podobně jako v České republice, i ve Spojených státech amerických prošel zákon nejdříve sněmovnou (Kongresem), na počátku června jej dále drtivou většinou podpořil i Senát. „Tento zákon by měl podnítit další rozvoj elektronického podnikání (e-commerce), ušetřit mnoho času a prostředků. Když vejde v platnost, budou moci společnosti uzavírat smlouvy online a virtuálně nakupovat a prodávat výrobky v ceně mnoha milionů dolarů,“ stojí v oficiálním prohlášení Bílého domu. Běžným spotřebitelům takové opatření skýtá stejnou úroveň ochrany jako v otázce právních dokumentů opatřených běžným podpisem. Žádné zvýhodnění či znevýhodnění se tedy neplánuje.
Na rozdíl od ostatních nařízení však tento zákon není v ničem svazující, spotřebitelé se stále mohou rozhodnout, která forma jim více vyhovuje, zda elektronický podpis nebo ručně podepsané papírové dokumenty.
V souvislosti s novým zákonem promlouval americký prezident k americké veřejnosti den po jeho schválení, v pátek. Ve stejný den se na Lupě Jiří Peterka ptal, co nastane poté, až podepíše Václav Havel vlastnoručně (nikoliv elektronicky) dokument zhruba stejného obsahu, propagující další růst e-commerce, elektronického obchodování. Stejnou otázku bych si na závěr dovolil položit i já. Týkat se však bude amerického trhu. I odpověď by tudíž měla být zcela odlišná. Pro tamější veřejnost je Internet a elektronická komunikace věcí mnohem rozšířenější než v České republice. Zákon o elektronických podpisech v globálním a národním obchodování je tak dalším mílovým krokem vpřed, který popožene procenta amerického hrubého domácího produktu ještě o několik desetinek výše. Řečeno jinými slovy, na takové nařízení čekal americký internetový trh již delší dobu a bylo jen otázkou času, kdy se přenese přes všechna byrokratická úskalí až do současné podoby.
Co dodat na úplný závěr? Nezbývá nic jiného, než doufat, že elektronický podpis bude pro lokální elektronické obchodování dobrým začátkem k vytváření kvalitního trhu a zároveň zlepší komunikaci se státní správou.
ČLÁNKY DO MAILU