Ilustrace: Nenad Vitas
Díky článku v Guardianu jsem se dozvěděl, že Times Online má archiv zdarma, neuvěřitelných 20 milionů článků o době trvající dvě stě let. Skvělý je hlavně fakt, že je možné mezi články jednoduše vyhledávat. Zajímá vás třeba Napoleon? Napíšete jeho jméno a během chvilky se můžete probírat v tisících článků mapujících jeho kariéru. Stejně tak je možné postupovat při hledání informací o nejrůznějších osobnostech nebo událostech.
Uživateli pomáhá pěkně zpracovaná časová osa, na které jsou vyznačeny milníky, které by ho mohly zajímat. Po výběru události se zobrazí klíčový článek, jako je tomu například k bitvě u Waterloo. Nebo je libo „aktualita“ o potopení Titanicu? Fanoušek historie a možná i profesionální historik si přijde na své. Redakce pro línější uživatele připravuje upoutávky na důležité události, z nabídky si myslím vybere každý.
Myslím, že jsem ještě nenarazil na podobný archiv, který by mě tak zaujal. Témata, která mě baví, tak mohu vidět pohledem věhlasných novin. Archiv nabízí fascinující pohled do historie. Anne Spackman, šéfeditorka internetových Timesů, pro Guardian prohlásila, že se s kolegy snažila nastavit nový standard v internetových médiích. Zatím je archiv zdarma, ovšem stále se neví, zda se za něj nakonec nebude muset platit. Rozhodnutí přijde v době, až bude mít tato novinka vybudovanou slušnou uživatelskou základnu. Co se mě týče, tak si určitě pro jistotu udělám čas a o víkendech budu brouzdat historií, dokud je zadarmo. Zatím se mi zdá, že i kdyby se za archiv platilo, tak to jeho příznivce neodradí. Je totiž skvělý.
Pokud bych měl za nějakou službu na Internetu platit (byť jen minimální částku), tak archiv obsahující 20 milionů článků by byl horkým kandidátem k odčerpávání mých peněz. Takové množství informací za pár drobných stojí, nepředpokládám totiž, že se bude jednat o vysokou částku. A například pro profesionální historiky může být archiv skvělou pomůckou, která mimo jiné hlavně šetří čas.
Pokud Timesy nastavily nový standard v internetových médiích tímto určitě velmi finančně i produkčně náročným projektem, nemůže mě nezajímat, kdy se něčeho podobného dočkáme u nás. Nejenže nemáme noviny, které by vycházely před dvěma sty lety i nyní, ale hlavně k tomu asi chybějí peníze a lidi. Digitalizují se jiné, důležitější dokumenty, takže našinci nezbude než chodit do kamenných archivů a knihoven a přehrabovat se v hromadách tlejícího papíru. Bylo by ale krásné, kdybychom si za pár let mohli na svých monitorech prohlížet vydání Lidových novin z roku 1939, tedy z období, kdy byla zaváděna cenzura…
ČLÁNKY DO MAILU