V Radě České televize patříte za největšího oponenta generálního ředitele ČT Jiřího Janečka. Kdy jste o začala pochybovat o jeho manažerských schopnostech?
Pokud mi je předložen materiál o prodeji pozemků pět minut před začátkem zasedání Rady ČT a já mám do hodiny zvednout ruku pro nebo proti, mám s tím problém. Chci se s problematikou důkladně seznámit. Stejně tak, pokud je mi představen projekt nového způsobu vymáhání televizních poplatků a není mi řečena důležitá informace, že je to projekt za miliardu, tak jistě chápete, že se mi to přestane líbit. Nechci za každou cenu kritizovat management České televize, ale dle zákona o České televizi je posláním Rady kontrolovat účelné a hospodárné využívání finančních zdrojů ČT. Dělám svoji práci.
Dodnes se spekuluje o tom, čí hlas Janečkovi pomohl v červenci 2009 zvítězit ve výběrovém řízení a pokračovat v druhém funkčním období generálního ředitele ČT. Do poslední chvíle pro Janečka hlasovalo devět radních, potom předseda Rady Jiří Baumruk svolal neveřejné dohadovací řízení, po kterém najednou pro Janečka hlasovalo deset radních. Spekuluje se o tom, že tím jedním hlasem jste byla vy. Je to pravda?
Pokud byste se podíval do archivu článků k tématice volby generálního ředitele, zjistil byste, že hned po volbě vyšlo, že jsem byla mezi těmi, kteří Jiřímu Janečkovi hlas nedali.
Ta spekulace šla ještě dál v tom, že za hlas pro Janečka jste měla získat nějaké výhody, které ale nepřišly, a proto se teď Janečkovi mstíte. Co říkáte na takovou konstrukci?
Nemám žádné obchody s Českou televizí ani Janečkem a nic mi nabídnuto nebylo. Vaše otázka mne uráží.
Už před časem jste požadovala, aby ČT zveřejňovala náklady na výrobu všech svých pořadů. Jiří Janeček to odmítal s tím, že po právní stránce to není možné. Po loňském dopise umělců otočil a najednou náklady zveřejňovat chtěl, dokonce to slíbil. Dodnes tak ale neučinil. Ptáte se ho v Radě, proč?
Do výroby pořadů je jen v externích nákladech investována ročně částka 2,1 miliardy korun, v součtu interních nákladů se pak dostáváme na částku 3,5 miliardy, což je polovina rozpočtu ČT. Nastala situace, kdy se Rada ČT nesmí dostat k nákladům na pořady (neboť podle managementu podléhají obchodnímu tajemství) a já si myslím, že je to špatně. A ještě k tomu výroba pořadů nepodléhá výběrovým řízením. Mám kontrolovat hospodaření a při tom jsem bezmocná v proniknutí do části rozpočtu ve výši 3,5 miliardy. Pokud Jiří Janeček splní, co slíbil a odtajní řadu informací, budu první, která to ocení.
Janeček říkal, že veškeré nové smlouvy na výrobu pořadů budou napsané tak, aby zveřejňování nákladů, rozepsaných na jednotlivé položky, bylo možné zveřejňovat. Má Rada k dispozici nové znění smluv a porovnala ho s původním zněním?
Na posledním zasedání jsem se ptala na další postup a kroky vedoucí ke zveřejňování, a zatím se řeší právní možnosti. Prý je to velice složité. Dle mého názoru není. Je to klasická smlouva, ze které se vypustí dodatek o mlčenlivosti a komu se to nelíbí, ať jde točit do jiné televize.
Loni na podzim jste Jiřímu Janečkovi odmítli přiznat čtvrtletní prémie, generální ředitel si je podle MF Dnes přesto nechal vyplatit, protože jste mu je přímo nezakázali. Pouze jste odmítli usnesení, podle kterého na ně má nárok. Zákon tím Janeček neporušil, jak se ale k celé situaci postaví Rada?
Na předposledním zasedání Rady jsem vyzvala pana Mrzenu, aby nám řekl, zda byla pohyblivá složky mzdy vyplacena. Po zjištění, že ano, jsem navrhovala, abychom s tím něco jako Rada dělali. Kolegové měli jiný názor a já jej musím akceptovat. I když se mi tento způsob obejití Rady nelíbí. A nelíbí se mi ani fakt, že o tom Rada informována nebyla. Připadá mi toto jednání managementu trapné hlavně po té, co tenkrát na podzim Rada manažerská rozhodnutí Jiřího Janečka kritizovala a žila v přesvědčení, že díky nepřijetí usnesení peníze nedostane.
Za právním výkladem, podle kterého Janeček získal čtvrtletní odměnu, ačkoli jste mu ji odepřeli, má stát bývalý předseda Rady ČT Jan Mrzena, kterého Jiří Janeček před čtyřmi lety zaměstnal ve svém managementu a dnes vede jako výkonný ředitel program ČT 2. Je podle vás v pořádku, že bývalý předseda Rady ČT, která v roce 2003 pod jeho vedením zvolila Jiřího Janečka poprvé do funkce generálního ředitele, získal od Janečka manažerský post na prvním stupni řízení bez výběrového řízení (personální ředitel), navíc pozici, která vznikla jenom kvůli němu?
Jiří Janeček má právo vybrat si ředitele podle svého uvážení. Nechám na každém, ať si k tomu udělá úsudek.
Loni v prosinci jste kritizovala nízkou sledovanost hlavní zpravodajské relace ČT Události a „okoukanost“ jejích moderátorů. Kolik diváků by tedy měly Události mít, aby to podle vás bylo v pořádku?
To byly trochu zkreslené a zjednodušené informace. Řekla jsem, že by se ČT měla zamyslet nad poklesem sledovanosti Událostí, což i deklaroval management ČT a přijali i opatření. I když je pokles sledovanosti způsoben také mimo jiné tím, že divák průběžně během dne sleduje ČT 24, a pak se dá předpokládat, že Události nemají takovou sledovanost. Ke sledovanosti Událostí na ČT 1 je také nutné přičíst sledovanost na ČT 24. Na otázku, co by se s tím dalo dělat, jsem odpověděla, že řada televizí to řeší změnou studia, novými znělkami, novou strukturou zpráv, přilákáním diváka na pořady před zprávami (o to už se ČT pokouší od ledna), a nebo to televize řeší změnou moderátorů. A pak se v inkriminovaném deníku objevila informace, že chci, aby odešla Jolana Voldánová, které si naopak nesmírně vážím a nic proti ní nemám.
A kolik diváků by tedy měly mít Události?
Myslím si, že by se sledovanost Událostí měla pohybovat nad milionem diváků. Nejde ale ani tak o číslo, jako o fakt, že by sledovanost neměla rapidně klesat. I když samozřejmě chápu, že v současné době, kdy je daleko více česky mluvících televizních kanálů, je velice obtížné sledovanost udržet.
Nekritizovala jste „okoukané“ tváře Událostí jenom proto, že většina z nich stála během televizní krize v roce 2001 na jiné straně než vy coby moderátorka Událostí tehdejšího generálního ředitele Jiřího Hodače?
Myslím si, že Marcela Augustová nebo Jolana Voldánová a Iveta Toušlová jsou nejlepší moderátorky českých televizních zpráv. Neřeším, kdo kde stál v roce 2001. Pro mne to jsou profesionálky a stejně tak jsou dobří profesionálové moderátoři Událostí.
Připouštíte si, že by vás dění z doby televizní krize dodnes ovlivňovalo při vašich rozhodováních v Radě ČT? Nebo je to pro vás už minulost, za kterou se už neohlížíte?
Je to minulost, za kterou se neohlížím. Pokud člověk setrvává ve starých křivdách a chce se nějakým způsobem mstít nebo nechat ovlivnit, je to špatně. Dívám se na současnost a budoucnost a za co například musím Jiřího Janečka pochválit, je vytvoření kanálu ČT 24. To je pro mne veřejná služba ČT v pravém slova smyslu. I když se občas něco nepovede, je to skutečně dobře fungující součást ČT. A za to ředitel zaslouží jedničku.
Pak jsou tu ale další programy, které třeba premiér Petr Nečas označil za komerci v rouchu veřejné služby: většinový kanál ČT 1, který konkuruje Nově a Primě, a sportovní ČT 4. Ztotožňujete se s premiérem? Jaký je váš názor na Nečasovu představu, že by veřejnoprávní televize měla mít jen programy ČT 2 a ČT 24?
Abych byla zcela upřímná, tak vnímám řadu pro a proti a nemám zcela jednoznačný názor. Programy ČT 1 a ČT 4 je dražší než ČT 2 a ČT 24. Chápu, že je potřeba podporovat českou kinematografii, český sport, ale na druhou stranu nesouhlasím zcela s tvrzením, že sportovní kanál a „zábavný“kanál ČT 1 je potřebný. V současné době díky zvýšení koncesionářského poplatku od roku 2005 z 75 na 135 Kč nemá ČT problém s financemi a může si utrácet ve velkém za čtyři kanály. Situace se v budoucnu ale může změnit.
Čím by se měla třeba ČT 1 lišit od plnoformátových televizí Nova a Prima, aby se dalo říct, že to je služba veřejnosti, kterou bychom si měli platit?
Na to nedokážu jednoznačně odpovědět, diskusí nad tématem, co je funkcí veřejnoprávního média, už bylo tolik a nikdo nedokáže dokonale říci, co by to mělo obsahovat.
Vadí Radě ČT obecný pokles sledovanosti dvou původních programů ČT, tedy Jedničky a Dvojky?
Zabýváme se tím. Jedním s kritérií hodnocení generálního ředitele, na základě kterých získává pohyblivou složku mzdy, je i sledovanost.
Jak se stavíte jako radní ČT k návrhu senátorů, aby si veřejnoprávní televize zachovala ve vysílání reklamu i po dokončení digitalizace? Komerční televize nabízejí, že pokud reklama v ČT skončí, budou samy financovat Státní fond na podporu kinematografie. Má zůstat reklama ve vysílání ČT, nebo ne?
Díky zvýšení koncesionářského poplatku z 75 na 135 Kč v postupných krocích má v rozpočtu Česká televize z původních necelých tří miliard v roce 2005 téměř šest miliard od roku 2008 z nás koncesionářů. Další peníze plynou z reklamy a obchodu. Část těchto peněz (pro tento rok je to 480 milionů) putuje na digitalizaci, archiv a do fondu kinematografie. Česká televize nemá potřebu šetřit. Pokud tedy skutečně privátní televize přispějí do fondu kinematografie, je reklama na České televize zbytečná. Digitalizace končí a archiv zvládne digitalizovat sama, pokud bude efektivně hospodařit. Pokud by reklama zůstala v ČT zachována, mělo by podle mého názoru dojít ke snížení koncesionářského poplatku.
Jiří Janeček je posledních několik měsíců terčem útoků bulváru, vytahují se na něj různé kauzy, ať už jde o opravdu vážné věci, nebo jenom spekulace. Je to podle vás kampaň, nebo shoda náhod? Ono to totiž jako kampaň vypadá, i když si Janeček mnohokrát naběhl sám.
Po postu Jiřího Janečka touží řada lidí, a tak se dá očekávat, že má řadu nepřátel a i mocných nepřátel s vlivem na média. Myslím, že tyto útoky jsou z části kampaní vedenou proti Jiřímu Janečkovi, a také si někdy naběhl sám.
Dokážete v Radě rozlišovat mezi rádobyskandálními obviněními z bulváru a skutečně vážnými pochybeními generálního ředitele?
Myslím si, že ano. Pokud noviny napíší, že si Jiří Janeček koupil nové auto a motorku, vím, kolik to stojí a také vím, že si na to z platu legálně vydělal, a tak se tomu všichni zasmějeme. Neřeším, co píše bulvár, mým zdrojem informací jsou fakta a ověřené doklady nejen z ČT.
Od loňského podzimu se spekuluje o tom, že Janeček letos z vedení ČT odejde a nebo bude odvolán. Dokonce se už mluví o jeho nástupci – bývalém řediteli Novy Petru Dvořákovi. Je to podle vás pravděpodobné? Máte v Radě ČT informace o tom, že Jiří Janeček nechce dokončit svoje druhé funkční období?
Žádné takové informace nemám. Nemyslím si, že by chtěl Jiří Janeček sám odejít a na odvolání ředitele je potřeba 10 hlasů v Radě. Letos také do konce roku skočí pět členů Rady a jeden stále ještě není zvolený, takže se může stát, že nás na konci roku bude jen devět členů. Což znamená, že může být Jiří Janeček neodvolatelný.
Byl by dnes v Radě ČT dostatek hlasů na Janečkovo odvolání, nebo v ní má většinu svých příznivců? A našly by se objektivní důvody pro vyvolání hlasování o odvolání generálního ředitele?
Už jsem na to částečně odpověděla. Pokud by se hypoteticky objevila zásadní manažerská selhání, která by měla významný vliv na chod televize, může se samozřejmě stát, že by někdo v Radě vyvolal hlasování o odvolání.
Dokážete si na Janečkově místě představit bývalého ředitele Novy?
Zatím jsem o tom nepřemýšlela, ale jisté je, že je to člověk, který má zkušenosti s vedením velké televize. Je to dobrý manažer, který kdyby se přihlásil do výběrového řízení na post generálního ředitele, byl by bezesporu jedním z horkých kandidátů.
Foto: 2× Český rozhlas (Khalil Baalbaki), 1× www.e-knihovnicka.cz
ČLÁNKY DO MAILU