Názory k článku E-knihy, e-čtečky, prostě takový e-svět (2)
-
"Chápu to tedy dobře, že takové dílo stáhnuté z eshopu (přes Internet) nemohu prodat, pokud k tomu nemám explicitní povolení - licenci- vykonavatele autorských práv (což mít nejspíš nebudu)?"
Ano, chápete to správně.
"Uvádíte, že k vyčerpání přáv na rozšiřování by došlo v případě nákupu díla s médiem. Lze si pak udělat kopii pro svou potřebu a originální médium prodat? (pochopitelně pokud nepřekonám technické překážky pro vytvoření takové kopie.). Liší se takový případ od normálních knih?"
Právně se tyto případy neliší. Podle mého názoru by toto mělo být možné. Nicméně nositelé práv by mohli teoreticky argumentovat obecnými zásadami, zejména, že "výjimky a omezení práva autorského lze uplatnit pouze ve zvláštních případech stanovených v tomto zákoně a pouze tehdy, pokud takové užití díla není v rozporu s běžným způsobem užití díla a ani jím nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora." Jednou z těchto výjimek je i zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu.
"Jak je to s nekomečním půjčením elektronických rozmnoženin literárních děl? Může mi kamarád půjčit takovou eknihu (příp. skladbu), kterou koupil v eshopu? Musí přitom ničit své kopie pro osobní potřebu?"
Elektronickou rozmnoženinu (bez nosiče) nelze v právním smyslu půjčit. Toto je poměrně komplikované na vysvětlování, nicméně zcela obecná odpověď je, že elektronickou rozmnoženinu Vám z právního pohledu "půjčit" nemůže. -
"V případě knih ale navíc také platí, že ten kdo oprávněně nabyl kopii autorského díla, je oprávněn toto dílo prodat. Teoreticky byste mohli e-knihu prodat, tedy za předpokladu, že byste svoji kopii s prodejem zničili."
Tato úvaha není správná. V podstatě jde o to, že pokud si koupím rozmnoženinu autorského díla v hmotné podobě (např. knihu, CD, DVD) mohu tuto konkrétní rozmnoženinu dále prodat, a to za předpokladu, že se jedná o oprávněně rozšířenou rozmnoženinu. Dojde totiž k tzv. vyčerpání práv na rozšiřování. V případě elektronických rozmnoženin autorských děl (včetně knih), nelze vyčerpání práv na rozšiřování aplikovat (za předpokladu, že jsem je nezískal již uložené na čtečce a neprodávám je společně se čtečkou). -
Chápu to tedy dobře, že takové dílo stáhnuté z eshopu (přes Internet) nemohu prodat, pokud k tomu nemám explicitní povolení - licenci- vykonavatele autorských práv (což mít nejspíš nebudu)?
Uvádíte, že k vyčerpání přáv na rozšiřování by došlo v případě nákupu díla s médiem. Lze si pak udělat kopii pro svou potřebu a originální médium prodat? (pochopitelně pokud nepřekonám technické překážky pro vytvoření takové kopie.). Liší se takový případ od normálních knih?
Jak je to s nekomečním půjčením elektronických rozmnoženin literárních děl? Může mi kamarád půjčit takovou eknihu (příp. skladbu), kterou koupil v eshopu? Musí přitom ničit své kopie pro osobní potřebu?
Děkuji za vysvětlení. -
anonymní"První e-knihy bylo možné číst právě třeba na Palmu a dodnes se zachoval tehdy používaný PDF formát, který se dal vytvářet z klasických textových souborů s pomocí konverzního programu v DOSu."
Opravdu se jednalo o pdf? Já měl prvního Palma až v době Palmu m515 a v pdf jsem na něm nepřečetl jedinou knihu. Všechno, co jsem tam četl, bylo v pdb. -
Velice ve stručnosti lze uvést, že nesprávně chápete pojem licence (to je poměrně obvyklé) a vztahy při distribuci knih obecně. Licence je oprávnění (a nikoliv předmět, se kterým by bylo možné nakládat). Toto oprávnění má pokaždé jiný obsah a obecně bez souhlasu nositele práv nelze licenci postoupit (či poskytovat podlicence k dílu).
Navíc při zakoupení knihy (v hmotné podobě) žádnou licence nenabýváte, koupíte si hmotnou věc, na které je zachyceno autorské dílo (např. román). Licenci zde bude mít vydavatel, distributor, kteří autorské dílo rozmnožují a rozšiřují, případně s ním jinak v právním smyslu nakládají. Na to, aby si čtenář mohl knihu přečíst, licenci od nositele práv nepotřebuje. V případě knihy (v hmotné podobě) žádné rozmnoženiny díla čtenář nevytváří. V případě knihy v elektronické podobě čtenář zhotoví rozmnoženinu do svého zařízení, přičemž se bude jednat o tzv. volné užití (pro osobní potřebu fyzické osoby). Nicméně v případě, že bude využívat elektronické knihy pro podnikání, může to být složitější (to by mohl být zajímavý námět pro článek).
Pro otázku dalšího nakládání s „knihou“ je skutečně rozhodné, jakým způsobem je autorské dílo (či počítačový program) distribuováno, zdali na hmotném nosiči či bez něj. Viz problematika vyčerpání práv dle § 14 odst. 2 autorského zákona. -
me (neregistrovaný)
Adobe Digital Editions ma problem s cestinou v EPUB knihach, v knihach bez DRM (nemam zadnou EPUB knihu s DRM). Misto znaku s diakritikou zobrazuje otazniky; lze si to overit na PC, stejne jako na HW cteckach s ADE. FBreader zobrazuje ceske EPUB knihy korektne.
Nevsiml jsem si, ze by autor tento neprijemny problem v clanku zminil, ale z nejakeho duvodu pouzil v ukazce ADE anglicky text... ;-)
-
Tomáš (neregistrovaný)
Na konci článku je odkaz na jakýsi blog, který již neexistuje (respektive adresa nefunguje). Rád bych upozornil na náš blog informující o dění v e-book světě - http://www.ebook-ctecky.cz/blog/
-
Jan (neregistrovaný)
Určitě souhlasím ! :) myslím že nejlepší čtečky najdete na http://elektronicke-ctecky-knih.cz/ odkud ji mám i já a jsem maximálně spokojen a díky lehkému uchopení mužu číst za každé situace.
-
Jan (neregistrovaný)
Určitě souhlasím ! :) myslím že nejlepší čtečky najdete na http://elektronicke-ctecky-knih.cz/ odkud ji mám i já a jsem maximálně spokojen a díky lehkému uchopení mužu číst za každé situace.
-
Milan (neregistrovaný)Jen bych upozornil, že pdb je obecně databázový soubor pro systém Palm OS, který může mít libovolný obsah. Je tedy trošku zavádějící přiřazovat k tomuto nějaké specifické vlastnosti. Btw. většina pdb knížek, kterou najdete na českém netu jsou jen obyčejné txt s obskurní kompresi v naprosto dementním pdb containeru :)
-
anonymní> "Chápu to tedy dobře, že takové dílo stáhnuté z eshopu (přes Internet) nemohu prodat, pokud k tomu nemám explicitní povolení - licenci- vykonavatele autorských práv (což mít nejspíš nebudu)?"
> Ano, chápete to správně.
Uz jsem chtel napsat ze mi to pripada jako pekna blbost a potom jsem si vsimnul kdo to psal. Uvital bych ale nejaky odkaz na zakon.
I kdyz Vam verim ze to podle zakona tak je, pripada mi to nelogicky. Pokud neco koupim (ne dilo ale licenci) pak je moje a smim ji prodat, tak je to snad se vsim, alespon me nenapada zadny priklad kdy bych nesmel. -
K tomu bych se pripojil - prave jednoducha manipulace je u me obrovske plus pro ebooky na PDA. Neni problem vytahnout v MHD a precist par odstavcu/stran mezi stanicemi, v cekarne u lekare nebo na urade. Vzhledem k tomu, ze mam elektronickou knihovnicku (nebo jeji aktualnejsi cast) v PDA ktere u sebe nosim vzdy, tak mam o potencialni zabavu a vypln mrtveho casu vzdy postarano.
Ja bych jeste prihodil jednu skvelou vec (byt na WM PDA uz to neni tak idealni jak na Palmech) - moznost cist bez potreby osvetleni, inverzni mod (bile pismo na cernem pozadi) se stazenym podsvicenim muzu s trochou nadsazky cist i divadle :) a nikoho nebudu rusit. Ale realneji jsem to myslel spis v posteli nebo treba pri spolujizde v aute a podobne. -
Pokud neco koupim (ne dilo ale licenci) pak je moje a smim ji prodat, tak je to snad se vsim, alespon me nenapada zadny priklad kdy bych nesmel.
Nechci odpovídat za pana Aujezdského, ale.. Mylím, že klíčové je si uvědomit, že licence je smlouva. Žádnou smlouvu nemůžete převést na někoho jiného pokud s tím všechny strany nesouhlasí nebo pokud k tomu nemáte explicitní oporu v zákoně. V daném případě byste asi musel nějak(?) obhájit ono vyčerpání práv na rozšiřování. -
ater (neregistrovaný)Tři poznámky:
1) Google Books jsou už dneska neobyčejně bohatým zdrojem pramenů pro historiky. Je to dáno paradoxně právě tím, že zdarma jsou dostupné tituly do cca 1860, což jsou knihy, které skutečně většinou využije jen historik. Ještě před deseti lety bylo nutno za starými tisky, které nebyly v Čechách, jezdit do zahraničí - člověk dostal 20.000,- z grantu a jel do Vídně načíst literaturu pro svůj výzkum. V podstatě to byl strašně neefektivní způsob práce. Dneska mnoho věcí najdeme ve velmi dobře čitelném formátu na GB.
2) Není příliš známo, že své "Books" má už i Národní knihovna v Praze. Jsou dva systémy, jeden je přístupný pro soukromníka jen za poplatek, jmenuje se manuscriptorium a najdeme tam především rukopisy. Toto částečně komerční řešení je podle mého nešťastné, ale to je na delší diskuzi. Veřejnost bude asi víc zajímat systém kramerius, který je dostupný ze stránek NKP zdarma, a nabízí starší literaturu z 19. století. Technicky je to realizováno přes lehce obskurní formát, ale knihovna nabízí i stažení částí knih po 20 stranách v pdf. Takže pokud něco chcete hodně, stačí trocha práce u počítače a máte českou alternativu výstupu z Google Books.
3) Co se DRM týče, jde myslím především o problém terminologický. Česká, potažmo evropská, legislativa by měla donutit prodejce médií k tomu, aby přestali mást zákazníky slovy o "prodeji hudby", "prodeji e-knih", etc., když se zjevně jedná pouze o prodej licence na čtení či poslech a to pouze pokud má zákazník dodatečné prostředky (specifickou čtečku, přístup k autentizačním serverů, atd.).
Řešením je jasně definovat, že prodej knihy je prodej něčeho, co funguje nezávisle na prodejci. Jinak je totiž zákazník v nebezpečí, že prodejce zkrachuje, změní podmínky, aktualizuje formát, atd. a tím se data změní v bezcennou hromadu nul a jedniček.
Na druhou stranu celou řadu věcí čteme jen jednou v životě, proč bychom si tedy takový produkt nemohli půjčovat v nějakém DRM systému? Klasickou ukázkou jsou filmy, většina z nás nepotřebuje knihovnu plnou dvd, na které se podíváme maximálně dvakrát. Tady by technicky dobře zvládnuté DRM v kombinaci s internetovou půjčovnou (něco jako iTunes) vůbec nemuselo vadit. Stejně je to i u produktů jakou jsou skripta, návody, příručky atd. ALE kupující musí od začátku vědět, že si nekupuje nýbrž půjčuje.
Důsledkem tohoto rozlišení by bylo, že ti prodejci, kteří by se rozhodli používat produkty bez DRM, jako to dělá u hudby iTunes a Amazon (při prodeji mp3), by byli ve výhodě (byl by to silný reklamní argument) a mohli by nastavit vyšší ceny.
ČLÁNKY DO MAILU