E-knihy, e-čtečky, prostě takový e-svět (2)

Není nezajímavé, že „e-knihy“ mají opravdu dlouhou historii – mé první setkání s elektronickými knihami bylo v době, kdy klasický Palm představoval vrchol techniky a jedno z nejlepších PDA. Tedy pokud to dnes ještě tak můžeme nazývat. První e-knihy bylo možné číst právě třeba na Palmu a dodnes se zachoval tehdy používaný PDF formát, který se dal vytvářet z klasických textových souborů s pomocí konverzního programu v DOSu. Od té doby se nicméně situace změnila a formátů pro e-knihy existuje řada. Liší se různým druhem použitelnosti a hlavně i podporou u čteček (ať již software či hardware).

Následující přehled není úplný, některé méně časté či obskurní formáty byly vynechány (doporučím E-Book formats na MobileRead Wiki a Comparison of e-book formats na Wikipedii) – ty, se kterými se setkáte nejčastěji, jsou v následující tabulce označeny hvězdičkou. Většinou je možné získat na Internetu programy pro převod mezi jednotlivými formáty, ale v některých případech to buď možné není, nebo to vede ke ztrátě nějakých informací. Naštěstí v době Google není příliš problém rychle najít cokoliv o kterémkoliv z formátů – ať už jde o dostupné čtečky či programy pro převod.

Pokud chcete získat e-knihy pro jakoukoliv čtečku, musíte předem vědět, jaké formáty podporuje – na webech nabízejících e-knihy je pak běžně nabízena možnost stahovat danou knihu ve více formátech. Pokud jde o knihy kupované, tak DRM (ochranu práv) nabízí v podstatě pouze dva formáty – PDF for Digital Editions a ePub for Digital Editions.

Kde začít s e-knihami bez klasické čtečky?

Pokud vlastníte klasickou čtečku (viz první díl seriálu), bude se vše točit okolo konkrétního modelu čtečky, kterou máte – určí formát e-knih, způsob stahování/kupování i řadu dalších věcí. Chcete-li ale číst e-knihy na něčem jiném, musíte si najít odpovídající software, který bude podporovat určité formáty e-knih. Záležet bude samozřejmě na tom, zda budete chtít číst knihy na PC, Macu, PDA či mobilním telefonu. Možnosti je, bohužel, až příliš – takže to chce vyzkoušet si jednotlivá nabízená řešení a rozhodnout se podle toho, jak vám budou vyhovovat. Mít čtečku na svém hlavním počítači navíc umožní i organizování „digitální“ knihovny.

Adobe Digital Editions (Windows/MAC pouze) byste určitě měli vyzkoušet. Už proto, že jde o jedno z nejrozšířenějších řešení pro čtení knih v PDF a jedinou možnost jak číst DRM chráněné PDF knihy (v počítači) – ty není možné číst v klasickém Adobe Readeru. Mírnou komplikací je skutečnost, že se musíte u Adobe registrovat – to je ale samozřejmě dané tím, že Adobe potřebuje vaši identifikaci pro vydávání DRM chráněných knih a práci s nimi.

Stejně tak trochu komplikovaný je samotný software. Do standardů použitelnost v roce 2010 má poměrně daleko – a nic moc navíc toho nenabízí (vytvoření záložky a hledání). Funkčnost je, jak jinak, založená na použití prohlížeče a Flashe. Podporovány jsou navíc pouze dva formáty – ePub a PDF.

Adobe Digital Editions přehled knih

Adobe Digital Editions čtení knížky

EPUBReader je rozšíření pro Firefox (domovská stránka) podporující ePub formát, použitelné skrz prohlížeč prakticky všude, kde je možné Firefox nainstalovat – tedy například i v Linuxu, ale také na Maemo (N900). Pro začátky s e-knihami je dobré i to, že obsahuje přímo odkazy na některá úložiště e-knih, takže není problém začít získávat nový obsah. Bude mít sice trochu problémy (zejména) s případnou změnou šířky okna (odmítá jít pod určitou minimální šířku) a některými dalšími drobnostmi, ale celkově jde o užitečnou pomůcku do vaší digitální knihovny.

EPUBReader a čtení Války s mloky přímo v prohlížeči

FBReader je dostupný pro řadu platforem, například pro Android – ale hodit se samozřejmě bude i pro Linux, Windows či Maemo. Výhodou je podpora řady formátů – ePub, fb2, plucker, Mobipocket, podpora archivů a řada dalších možností. Připravte se na občasné problémy s češtinou, ale to je bohužel něco, s čím budete u e-knih čas od času bojovat.

FBReader v Ubuntu

eReader.com e-Book Reader existuje pro řadu mobilních, PC i MAC platforem, ale je poněkud svázaný s eReader.com a tím pádem i aktivitami Barnes & Nobble. Po vytvoření účtu a přihlášení v aplikaci nicméně můžete získat řadu knih zdarma. Podmínkou pro nákup placených knih je platební karta. Nespornou výhodou je podpora řady platforem, včetně mobilních telefonů.

eReader.com E-Book Reader v Ubuntu

Přehled čteček

Pokoušet se poskytnout vyčerpávající přehled dostupných čteček je problematické, protože jich existuje neuvěřitelné množství. Pokud v následujícím seznamu nenajdete čtečku, kterou používáte, určitě se podělte o své zkušenosti v diskusi pod článkem. Následující přehled je použitelný pro začátek. Konkrétní čtečky je ideální předem vyzkoušet a zvolit tu, která vám bude nejvíce vyhovovat – jak z hlediska podporovaných formátů, tak z hlediska použitelnosti.

Kde vlastně brát e-knihy

Pokud vám předchozí přehledy nepřipadaly úplné, pak vězte, že stejně tomu bude i v případě návodu, kde vlastně můžete e-knihy získat. Možností jsou totiž desítky. Zpravidla se budou lišit v mnoha ohledech – zejména v podporovaných formátech. Některé knihy navíc nejsou dostupné zdarma, takže narazíte také na bariéru v podobě nutnosti nakupovat pomocí platebních karet (občas se objeví podpora PayPal). Pokud vlastníte hardware čtečku, budete muset otázku podpory různých formátů řešit více než při použití některé ze softwarových čteček – v jejich případě si prostě stáhnete takové, které budou dané formáty podporovat. S problémy se také setkáte v souvislosti s češtinou – naše skvělá nabodeníčka totiž nejsou zrovna něčím, co by usnadňovalo život. Brzy však zjistíte, že opatřit si lze prakticky jakoukoli knihu – otázkou ale je, zda „legálně“ či „nelegálně“.

Zlé jazyky například uvádějí, jak se nejnovější Harry Potter objevil v e-knižní podobě zhruba tři dny poté, co byl uveden na trh. Pochopitelně ne v „legální“ podobě – bestsellery typu H.P. se totiž jaksi v e-knižní podobě legálně a oficiálně nevyskytovaly. Ten dostupný, na P2P sítích a jinde, byl velmi dobře provedený scan knihy do elektronické podoby.

Následující přehled není tedy zdaleka vyčerpávající, ale pro základní orientaci by mohl stačit. Na Facebooku existuje mnou udržovaná stránka E-knihy (E-books) klasické knihy (ne)nahradí, jejíž součástí je i záložka „Užitečné odkazy“, která je pravidelně aktualizována.

Dnes je volně (zdarma) dostupných více než dva miliony elektronických knih. Toto číslo se samozřejmě týká zejména angličtiny a dalších světových jazyků.

DRM či ne

Elektronická kniha je kopií knihy klasické a je autorským dílem se všemi výhodami i nevýhodami. Věc vcelku jasná, která ale přináší několik otazníků. Problémy totiž nastávají v případě, když si koupím knihu „obohacenou“ o DRM, tedy o omezení nějakým systémem na správu digitálních práv. V následující tabulce se pokusím shrnout výhody a nevýhody klasických a elektronických knih. Nejenom z hlediska DRM, ale i z hlediska použitelnosti. Asi vám z té tabulky vyjde, že patřím mezi příznivce elektronických knih – nebo že na nich aspoň vidím některé věci, které je umožňují (pro určité činnosti) využívat lépe než klasické knihy. Neberte to ale příliš absolutně, papírové knihy miluji a narvané police v knihovnách doma o tom dostatečně svědčí. Plusy a mínusy v následující tabulce ale paradoxně ukazují hlavně na problém s DRM a právní aspekty.

Zpět k nakousnutému tématu jménem DRM – asi se mnou většina z vás bude souhlasit, když řeknu, že DRM je zlo a že snad jednoho dne konečně vymře. Prozatím tomu ale tak není a řada vydavatelů i autorů není a nebude ochotná uvolnit knihu „pro Internet“ bez možnosti kontroly nad šířením a ochranou autorských práv. Proto existuje DRM a ještě dost dlouho existovat bude. V případě e-knih se budete setkávat hlavně s DRM od Adobe.

Adobe se podařilo Adobe Content Server prosadit poměrně dobře – používají ho desítky knižních obchodů, jak v PDF podobě, tak v ePub s doplněným DRM. Včetně toho, že Sony své původně proprietární řešení nahradilo právě DRM od Adobe. Navíc existuje DRM od Microsoftu (pro Microsoft Reader), ale tady se Microsoftu nijak nedaří. Pro některá další e-knižní řešení existují proprietární DRM, ale jsou zpravidla vázána na jednoho konkrétního vydavatele a točí se okolo vydávání unikátního klíče ke každé prodané knize. Je však možné říci, že dříve nebo později je každé DRM překonáno.

U DRM je nutné aby fungovalo „dostatečně“ pro ochranu práv před hromadným volným šířením a zároveň nebylo příliš obtěžující/ome­zující pro uživatele. Proto jsou například DRM omezující čtení knihy jenom na jedno zařízení nevhodná. Stejně jako prodej e-knih, kdy není možné knihu opakovaně stáhnout – může vám odejít pevný disk, nebo si knihu prostě omylem smažete. V takovém případě je víc než jasné, že na omezující DRM budete jenom nadávat.

Právní aspekty

Pro získání v elektronické podobě je nutné, aby případný vydavatel měl práva k jejímu digitálnímu šíření. Vydá-li ji sám autor, je to sice jednodušší, ale stále tu jsou všechny aspekty týkající se knihy jako autorského díla. Kniha samotná zpravidla navíc neobsahuje jenom text od autora, ale možná také nějaké ilustrace (další autorská práva). Pokud jde o překlady knih, je nutné brát v úvahu i autorská práva překladatele. Paradoxně právě práva překladatelů často stojí v cestě k vydání díla, které má již klasická práva „prošlá“ (tzv. volné dílo).

„Prošlé“ autorské právo je vůbec zajímavý fenomén – ve většině zemí a případů trvají majetková autorská práva po dobu života autora a 70 let po jeho smrti (50leté trvání podle Bernské úmluvy je asi vhodné ignorovat). Pokud je autorů více, řídí se vše podle posledního žijícího autora. Anonymní a pseudoanonymní díla počítají lhůtu od prvního oprávněného zveřejnění.

Co se autorského práva týče, je v případě knih důležité vědět, že zde platí možnost použití díla pro osobní potřebu. Můžete si tedy v praxi udělat kopii knihy, ale nesmíte tuto kopii dále šířit (neplatí pro počítačové programy a elektronické databáze). Mimochodem právě zde se objevují „kolektivní správci“ a ona podivná forma zdanění za prázdná CD a podobná média (ale to bychom byli už někde jinde).

Karel Čapek v Google Books

Jakkoliv „70 let po jeho smrti“ zní vcelku jednoduše, zdaleka to jednoduché v praxi není. Sice je díky tomu možné získat tisíce elektronických knih, ale případné ověřování jejich zpřístupnění bývá obtížné – časově i organizačně náročné. Při komplikacích v podobě ilustrací či práv překladatele je vše ještě složitější.

V případě knih ale navíc také platí, že ten kdo oprávněně nabyl kopii autorského díla, je oprávněn toto dílo prodat. Teoreticky byste mohli e-knihu prodat, tedy za předpokladu, že byste svoji kopii s prodejem zničili. Otázkou ovšem je, a takové už je právo, zdali by to bylo v souladu s podmínkami nabytí e-knihy. A zda by někdo více chytrý nezačal říkat něco o počítačovém programu či elektronické databázi. Je otázkou, kdy si toho všimne neexistující česká BSA – ta by totiž možná po tažení proti „nelegálním fontům“ mohla vyrazit i na tažení proti „nelegálnímu stahování knih“.sic!

Právní aspekty bohužel stojí často v cestě k elektronickému vydání řady knih v češtině – vydavatelé uzavírali autorské či překladatelské smlouvy v době, kdy je ani nenapadlo, že by součástí smlouvy mělo být i digitální šíření. Vydavatelé totiž zpravidla nejsou schopni smlouvy zpětně rozšířit. A to buď z administrativních důvodů, nebo z hlediska toho, že by autoři a překladatelé nepochybně v rámci rozšíření požadovali další platby.

Drobnosti na závěr

Původně jsem zamýšlel věnovat Google Books delší povídání, ale o tomto projektu už toho bylo napsáno hodně. Na jednu stranu je to projekt problematický a kontroverzní. Google se po hlavě vrhl do digitalizace knih, aniž by jakkoliv řešil autorská práva. V USA kauza nakonec skončila až u soudu a celosvětově je to ještě problematičtější (zejména tam, kde neplatí „fair use“). Na stranu druhou se jedná nepochybně o projekt důležitý a je vhodné ho sledovat. Byť českých knih se skoro netýká – digitalizace českých knih neproběhla a ani není v plánu. V Google Books najdete nicméně i poklady – věděli jste například, že digitalizují i tištěné magazíny?

Life magazín v Google Books

Pozornost si zaslouží také Google Fast Flip, který lze do „e-books“ služeb počítat také. Byť se netýká knih, ale internetových titulů. Prozatím jde o Google Labs produkt, ale možnosti nabízí zajímavé -zejména při použití mobilní podoby.

Jedním z prvních projektů věnujících se e-knihám byl Project Gutenberg Vznikl již v roce 1971 – to aby bylo jasno, jak dlouho už vlastně e-knihy existují. Dnes nabízí přes 30 tisíc zdarma dostupných elektronických knih a stále se věnuje digitalizaci.

Nemohu nezmínit Evropskou Unii a projekt Europeana. Svým způsobem může sloužit prozatím pouze jako příklad toho, jak složité je řešit otázku e-knih v právním rámci. Objevuje se zde totiž i termín „osiřelá díla“ (díla u kterých není jasné, kdo je vlastníkem práv) – právní záležitost, na které prozatím všechny snahy o řešení selhávají. Ukazuje se také, že autorské právo není jednotné ani na úrovni EU, natož na celosvětové úrovni.

O'Reilly Eboks doporučím jako zajímavý experiment v oblasti „DRM free“ e-knih. Nabídnu též názor Davida Poguea, který vcelku jasně ukazuje, jak to s „pirátstvím“ v oblasti e-knih je:

Well, it sounded like it could be a very costly experiment. But I agreed. My publisher, O'Reilly, decided to try an experiment, offering one of my Windows books for sale as an unprotected pdf file. After a year, we could compare the results with the previous year's sales.

The results? It was true. The thing was pirated to the skies. It's all over the Web now, ridiculously easy to download without paying.

The crazy thing was, sales of the book did not fall. In fact, sales rose slightly during that year. That's not a perfect, all-variables-equal experiment, of course; any number of factors could explain the results. But for sure, it wasn't the disaster I'd feared.

David Pogue na blogu popisuje, jak to dopadlo, když O'Reilly nabídl jeho knihu bez DRM. Během okamžiku se objevila uplně všude, volně, bez nutnosti zaplacení – přesto se ale stále prodávala. Osobně si myslím, že jde o jednu z velmi důležitých ukázek toho, jak skutečně e-knižní trh funguje. A také toho, že DRM by jednoho dne mělo umřít. Opravdu umřít.

Hodně by se toho dalo napsat o Amazonu – skrz Kindle je jedním z hlavních hráčů na poli prodeje e-knih. V současné době prodává běžně víc „výtisků“ elektronické než papírové podoby. Významnou roli chce získat i Barnes & Nobble  – tam pro změnu najdete čtečku jménem Nook. Zahraničním vydavatelům je důležitost elektronických knih známa a snaží se, těm českým to v pár případech dochází, většina ale zujala k e-knihám spíš odmítavý postoj. Ne nepodobný tomu, jaký měla řada vydavatelů novin a časopisů k Internetu. Do té doby, než jim ujel vlak.

Na úplný závěr ještě doporučím jeden blog – užitečné čtení, zejména pokud budete hledat „jak vyřešit nějaký ten problém s češtinou“. Zajímavý je také blog a web – byť vzhledově poněkud originální. Nenechte se ale odradit, obsahuje totiž přínosné informace. Pokud se v průběhu března zadaří s novým vzhledem na Gutenberg.cz, můžete očekávat obsah týkající se e-knih právě tam.