Dění v oblasti eGovernmentu začíná v poslední době připomínat houpačku: nejprve jsou nastoleny velké a ambiciózní cíle, aby se záhy narazilo na realitu a na poslední chvíli se z nich zase notně slevilo.
Před rokem, v závěru roku 2022, šlo o zřizování datových schránek všem fyzickým osobám, které na sebe prozradí, že jsou informačně gramotné. Konkrétně tak, že se dokážou někam přihlásit pomocí své identity občana. Dnes již víme, jak to dopadlo: s velkým vypětím a doslova na poslední chvíli se podařilo od tohoto záměru ustoupit. A ještě se to svým způsobem oslavovalo jako úspěch: že se podařilo zabránit nejhoršímu. Byť jen u nepodnikajících fyzických osob.
Z čeho se nakonec ani na poslední chvíli neslevilo, bylo kompletní „přepřáhnutí“ českého eGovernmentu. To když s příchodem letošního roku (2023) vznikla nová Digitální a informační agentura (DIA) a po třech měsících převzala eGovernment do své gesce. Byl to luxus, jehož pouhá implementace (vybudování a rozjezd agentury) si vyžádala nemalé lidské a finanční zdroje, které se musely někde vzít (a jinde nutně chybět). Nehledě na důsledky v podobě odkladu jiných věcí, které musely počkat na zřízení a „záběh“ nové agentury.
Článek vyšel v papírovém časopisu Lupa 3.0, který si můžete stáhnout zdarma ve formátu PDF. Stačí vyplnit tyto údaje:
Odesláním informací souhlasím se Zásadami zpracování osobních údajů
Co se bude řešit na poslední chvíli letos?
V závěru letošního roku by se dramatický „vývoj na poslední chvíli“ mohl opakovat. Tentokrát kolem našeho národního projektu digitalizace osobních dokladů, známého jako eDoklad (dříve též eDokladovka) a spočívajícího v zavedení tzv. digitálních stejnopisů průkazů. Zpočátku hlavně občanského průkazu, ale potenciálně i dalších průkazů a osvědčení (obecně dokladů).
O technickém řešení a předpokládaném způsobu fungování a využívání digitálních dokladů (resp. jejich digitálních stejnopisů) jste se nedávno mohli dočíst v podrobném článku Digitální občanský průkaz v mobilu se blíží aneb Jak budou fungovat české eDoklady zde na Lupě. I o „rozfázování“ celého projektu eDoklad do tří etap:
- od 1. 1. 2024 mají mít povinnost přijímat digitální stejnopisy průkazů (pro potřeby ověřování totožnosti) ústřední správní orgány,
- od poloviny roku 2024 pak mají mít stejnou povinnost i ostatní státní orgány, kraje a obce s rozšířenou působností,
- od počátku roku 2025 pak budou mít tuto povinnost ostatní orgány veřejné moci a také soukromoprávní osoby (pokud jim zákon uloží povinnost ověřovat totožnost).
Dobré je ale vědět, že tímto projektem se pouštíme do vlastního řešení něčeho, o čem dobře víme, že záhy přijde jako jednotné celounijní řešení, s větším repertoárem funkcí a širšími možnostmi využití, v podobě tzv. evropské peněženky digitální identity (EUDIW, EU Digital Identity Wallet). Práce na implementaci již probíhají a s plnou dostupností se počítá pro rok 2026.
A i když něco z našeho vlastního řešení snad bude možné využít i v rámci celounijního řešení, přece jen je otázka, zda je rozumné a efektivní pouštět se na přechodnou dobu do vlastního řešení využitelného jen v tuzemsku – když poměrně brzy (cca v roce 2026) budeme muset nasadit a podporovat i řešení s evropskou peněženkou, fungující v celé EU. Jako bychom snad měli přebytek odborných kapacit a finančních zdrojů a hledali pro ně nějaké uplatnění.
Pokud jde o očekávané náklady na naše vlastní eDoklady, ty opravdu nebudou malé. Centrální vývoj celého řešení podle odhadů přijde jednorázově na cca 50 milionů korun. Mnohem větší (desetinásobné, cca půl miliardy) pak mají být jednorázové náklady napříč veřejnou správou.
Nad vším se ale ještě vznáší důležitý otazník: aby mohl být celý náš národní projekt eDoklad uveden v život, musí pochopitelně být nejprve ukotven v právní úpravě. Konkrétně do zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby, musí být vloženo nové právo: na využití digitálního stejnopisu průkazu.
Příslušný legislativní návrh již je v Poslanecké sněmovně (jako sněmovní tisk č. 548), kam se dostal na konci září. Šance na jeho řádné přijetí ještě v letošním roce a nabytí účinnosti k 1. 1. 2024 tak stále je. Ale také to nemusí stihnout.
Jak se z 1 GB stane 100 MB?
Jiným příkladem rozporu mezi ambicemi a realitou, který vedl k odkladu a redukci původních záměrů, je snaha o zvětšení maximální velikosti datových zpráv v datových schránkách. Dnes je maximem 20 MB a u privilegovaných datových schránek (typu OVM, zřizovaných na žádost) 50 MB. Což ale mnohdy nemusí stačit.
Proto je již nějakou dobu „v plánu“ významné zvětšení velikosti datových zpráv, až na 1 GB, v podobě tzv. velkoobjemových datových zpráv (VoDZ). Původně k tomu mělo dojít již k počátku roku 2023. Pak to bylo posunuto na polovinu roku 2023. Letos to bylo opět odloženo, na počátek roku 2024 – navíc s tím, že místo 1 GB bude maximální velikost jen desetinová, tedy pouze 100 MB. Vyhovělo se tím připomínkám z meziresortního připomínkového řízení, které poukazovaly na nepřipravenost spisových služeb na tak velké datové zprávy.
Aby to ale vůbec bylo alespoň oněch 100 MB, místo původně zamýšleného 1 GB a současných 20 (či 50) MB, musí být ještě včas schválena novela prováděcí vyhlášky č. 194/2009 Sb. K původní verzi návrhu novely, která počítala s 1 GB a je v eKlepu od února, se teprve 20. září přidala novější verze, která počítá již jen s oněmi 100 MB.
Kdy bude eSbírka a eLegislativa? Kdy digitální stavební řízení?
Skutečným rekordmanem v odkládání je záměr digitalizace (původně ještě elektronizace) celého legislativního procesu a Sbírky zákonů. První zmínky o projektech eLegislativa a eSbírka pocházejí ještě z let 2006 až 2007, z éry ministra vnitra Ivana Langera a jeho náměstka Zdeňka Zajíčka, a vznikly jako součást projektu eGon. Tedy souběžně s projekty datových schránek či základních registrů. Na rozdíl od nich ale eSbírku ani eLegislativu dosud nemáme.
Po všech možných odkladech by nejnovějším termínem ostrého startu eSbírky a eLegislativy měl být 1. leden 2024. Opět ale má být na poslední chvíli fakticky odložen. Formálně: nahrazen postupným náběhem, rozfázovaným do několika etap. Takže třeba zákony mají být v eSbírce dostupné až od roku 2025.
Jinou ukázkou „nárazu na realitu“ může být i osud digitalizace stavebního řízení. Ta má být spuštěna k 1. 1. 2024 (u vyhrazených staveb), resp. k 1. červenci 2024 u ostatních staveb. Ovšem poté, co ÚOHS nedávno zastavil zakázku na realizaci nezbytného informačního systému pro digitalizaci stavebního řízení, se řeší, „jak dál“. Jednou z navrhovaných možností je i další odklad celé digitalizace.
Osvědčení o digitálním úkonu: Co to vlastně má být?
Rozpor mezi ambicemi a realitou je dobře vidět i na praktickém naplňování „vlajkové lodi“ naší digitalizace, a to zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby. Byl přijat s velkou slávou, stal se zákonem roku 2019 a dodnes je přirovnáván k digitální ústavě. Jeho ustanovení nabývají účinnosti postupně, ale s jejich praktickým naplněním to už taková sláva není.
Přečtěte si také:
Z průkopníka digitalizace je otloukánek. Stát šikanuje autentizační nástroj mojeID
Například již od února 2022 mají uživatelé služeb eGovernmentu právo získat osvědčení o digitálním úkonu. Reálně jej skutečně mohou získat, ale jen pro několik málo konkrétních úkonů v rámci několika specifických služeb. Protože ty ostatní dodnes řeší, jak rozumět tomu, co si zákon navymýšlel, a jak (a zda vůbec) se tomu dá dostát. Problém je mj. v tom, že zákon si přeje, aby osvědčení obsahovalo identifikaci digitálního úkonu v rámci určité služby a také určení toho, kdo úkon činí. Jenže dokud bude existovat možnost nestrukturovaného podání neboli možnost napsat volným textem, co a kým je požadováno, a možnost odeslat to různými způsoby (třeba z cizí datové schránky či z anonymního e-mailu), musí někdo přečíst obsah, pokusit se mu porozumět a určit, o jaký konkrétní úkon jde a kdo jej činí. Dokud to nenaučíme umělou inteligenci, musejí to dělat lidé a nelze to zautomatizovat.
Ale jelikož by to „dalo moc práce“, objevují se snahy zredukovat osvědčení o digitálním úkonu na prosté potvrzení o dodání nějaké zásilky. Takové, jaké již dnes automaticky generují elektronické podatelny, když jim přijde nějaký e-mail, aniž ještě zkoumají jeho obsah.
Kompletní digitalizace: Do února 2025 má být hotovo
Digitální ústava neboli zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby, má ještě řadu dalších cílů. A jeden, který je určitě nejambicióznější. Není to nic menšího než záměr zdigitalizovat všechny služby uvedené v Katalogu služeb. Zjednodušeně všechny služby eGovernmentu, u kterých je to principiálně možné a u nichž právní úprava nepředepisuje něco jiného. A to do 1. února 2025 a v tom smyslu, aby pro všechny úkony v rámci těchto služeb existoval inteligentní formulář umožňující přihlášení uživatele a předvyplnění všech již známých údajů.
Takových služeb je opravdu hodně (přes 7000) a jednotlivých úkonů v rámci těchto služeb ještě více (přes 32 000). Všechny tyto úkony mělo být možné činit jak skrze (samoobslužný) portál, tak i datovou schránkou nebo e-mailem (s alespoň uznávaným elektronickým podpisem).
Asi není nutné zdůrazňovat, jak mamutí úkol to je, kolik práce to obnáší i jak velké náklady si to vyžádá. Dlouholetý prezident ICT Unie a nyní i prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček coby jeden z duchovních otců nynější digitální ústavy opakovaně burcuje celou veřejnou správu před blížícím se termínem 1. února 2025, do kdy má „být hotovo“. A apeluje i na včasné rozpočtování zdrojů pro rok 2024, potřebných pro dosažení tohoto cíle.
Ano, bez toho to nepůjde. Ani bez lidí s potřebnou kvalifikací, schopnostmi a ochotou pracovat. Zatím jsme ale až tak moc nepokročili. Navíc se nacházíme v době, kdy celá společnost musí šetřit a většina orgánů veřejné moci musí řešit mnohem přízemnější věci: jak i přes nejrůznější škrty a redukce finančních prostředků i tabulkových míst „zůstat naživu“ a fungovat alespoň tak jako doposud.
Takže: bude po letech bez výraznějšího spěchu rok 2024 rokem velkého vzepětí a závěrečného finiše před cílovou metou digitální ústavy? Podaří se zmobilizovat dostatek kapacit i zdrojů a dohnat to, co se dosud až tak moc nedařilo? Nastane konečně onen slibovaný digitální ráj na zemi, kdy mezi úřady a jejich plně digitalizovanými agendami konečně nebudou obíhat lidé, ale jen data?
Nebo přijde na poslední chvíli další odklad, či jen nějaké snížení opravdu hodně vysoko nastavené laťky?
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete dostávat exkluzivní tištěný speciál Lupa 3.0?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU