Před měsícem jste představili svoji vizi rozvoje zemského digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T2. Co jste za ten měsíc stihli vyjednat? Posunul se nějak projekt kupředu?
Měsíc je relativně krátká doba. Připravujeme testovací scénáře, abychom byli schopni diskutovat s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) o vhodnosti testování DVB-T2. Předpokládáme, že by tyto scénáře mohly být hotovy v horizontu jednoho měsíce. Požádali jsme předsedu Rady ČTÚ Pavla Dvořáka, který je zároveň předsedou technické skupiny Národní koordinační skupiny pro přechod na digitální televizní vysílání, aby zorganizoval schůzi této skupiny, kde bychom toto téma otevřeli. Měli bychom na ní probrat dva základní body: otázku dlouhodobého přechodu na HDTV v zemských sítích a téma testování standardu DVB-T2 tak, abychom mohli nastavit nějaký mód, který by byl potom přijat buď formou D-booku, nebo nějakého doporučení pro výrobce digitálních přijímačů. Aby tu byl jeden standard a výrobci a prodejci se mu mohli přizpůsobit a začít dovážet DVB-T2 přijímače.
Zveřejnili jste plán, že do letní olympiády 2012 chcete pokrýt signálem DVB-T2 většinu populace České republiky, konkrétně 8,5 milionu diváků. Musíte mít tedy nějaký konkrétní postup, s jakým byste mohli přijít za televizemi, budoucími klienty této sítě. Máte už nějakou konkrétní nabídku ceníku za toto vysílání?
Toto téma je určitě hodně zajímavé, ptají se nás na něj všichni. Je to ale předčasná otázka, protože nemáme standard DVB-T2 otestovaný do té míry, abychom věděli, co to bude znamenat na straně kapitálových výdajů do upgradu sítě. Nemáme otestováno chování jednofrekvenčních sítí, což také hodně ovlivní cenu provozu takové sítě. Nejprve je třeba stanovit přesný standard, aby se do České republiky mohly začít dovážet televizory a set-top-boxy s DVB-T2 tunery, které budou plně vyhovovat tuzemským podmínkám. Standard, který jsme používali pro květnový test DVB-T2 v Praze, byl plně převzatý z Británie, a nemusí být úplně nejvhodnější. Británie je ostrovní země, v České republice přeci jenom více hrozí možné rušení z okolních zemí a standard DVB-T2 by se tu mohl chovat jinak než na britských ostrovech. Jakmile stanovíme vysílací standard, budeme pokračovat na plánování celé sítě a začneme diskutovat s televizemi o cenové politice.
Takže termíny, které zazněly na vaší konferenci a týkaly se první přechodové sítě DVB-T2, nemusí být zase až tak reálné? Začátek výstavby jste plánovali na příští rok a dokončení v prosinci 2013.
Tyto termíny jsou reálné. Jsou to technické termíny, kdy jsme schopni postavit síť DVB-T2. Obchodní část je samozřejmě druhá věc. Očekáváme, že po dobu přechodu od DVB-T k DVB-T2, bude muset být stejně nastaven určitý modus financování, který bude pro televize výhodnější. Otázkou je, jak se tento modus nastaví. Záleží na tom, zda ve vysílání České televize bude pokračovat reklama a zda u komerčních televizí půjde o kompletně nové programy, nebo do této sítě umístí stávající stanice, a zda zvolíme formu náběhové ceny, která by jim usnadnila rozjezd tohoto vysílání.
Připravíte třeba rozdílné ceníky pro televize, které už vysílají ve vašich DVB-T sítích a pro nové, které zatím pozemně nevysílají? Můžou vaši současní klienti počítat s nějakými slevami?
Rozlišení ceníku podle mne není možné. Podléháme dikci zákona o elektronických komunikacích, musíme mít stejné ceny pro všechny. Jediná možnost, která připadá v úvahu, a kterou nám zákon umožňuje, je množstevní sleva. Ta funguje již nyní v současném multiplexu 2, kde televize, které v něm provozují vedle jednoho i další program, mají na druhý množstevní slevu. Tento mechanismus bychom byli schopni uplatnit i v případě nového multiplexu.
Slibujete divákům, že letní olympiádu v roce 2012 nabídnete přes pozemní vysílače v HD kvalitě. Znamená to, že jste se už předběžně domluvili s Českou televizí, která ji bude vysílat, na zapojení do sítě DVB-T2? Není to slib, který nemůžete dodržet, protože držitelem vysílacích práv pro Českou republiku je právě ČT?
Technicky jsme schopni zajistit, aby ta síť v polovině roku 2012 běžela. Samozřejmě otázkou je obchodní vyjednávání, ale na to je relativní dostatek času, abychom se dohodli a aby olympiáda skutečně běžela v HD kvalitě v síti DVB-T2. Samozřejmě, pokud se nedohodneme, síť bude bez olympiády.
Takže jste slibovali něco, co nemůžete dodržet?
Můžeme garantovat technickou stránku tohoto vysílání. Jako operátor samozřejmě nemůžeme dát stoprocentní garanci, kolik kanálů budeme mít v multiplexu, který budeme připravovat pro vysoké rozlišení. Není naší ambicí říct, že budeme mít sedm konkrétních televizí, vždycky záleží na obchodních podmínkách, které se mohou lišit od očekávání televizí. Multiplex 2, který dnes provozujeme, například nepočítal s tím, že v něm bude vysílat televize Prima. Všeobecně se očekávalo, že Prima bude vysílat v multiplexu 3. Naší ambicí samozřejmě bude zaplnit multiplex DVB-T2 co nejdříve. Výchozí pozice stávajících televizí je samozřejmě mnohem lepší než pro další nové hráče. Nicméně pokud bude na trhu nový hráč, který bude chtít nastoupit hned do vysílání ve vysokém rozlišení, nebráníme se tomu a budeme velice rádi s tímto subjektem jednat.
Ještě k olympiádě. Pokud tedy ČT nebude vysílat ve vaší přechodné síti DVB-T2, diváci budou naštvaní, protože jste jim slibovali olympiádu v HD kvalitě přes pozemní vysílače. Proběhlo to médii. Jejich hněv se ale snese na ČT, nikoli na vás. Nesnažíte se takovým slibem donutit ČT, aby do vaší sítě vstoupila? Slibujete něco, co může obsahově poskytnout pouze ČT, ale zatím nevíte, jestli bude ochotna přijmout vaše obchodní podmínky.
V žádném případě to není snaha vyvíjet nátlak na ČT. Prezentovali jsme, co je technická možnost Českých Radiokomunikací, a využili jsme lákadla olympijských her. Co se týče obchodního jednání, České Radiokomunikace jsou připraveny se dohodnout. Zářným příkladem mohou být multiplexy 1 a 2, kde byly podmínky nastaveny tak, že zaplnění sítě 2 bylo velmi rychlé. Prezentace projektu DVB-T2 měla za úkol říci, že technicky nic nebrání tomu, aby byla v polovině roku 2012 pokryta HD vysíláním většina krajských měst. A v roce 2012 bude největším lákadlem pro HD obsah olympiáda.
Kdy předpokládáte start pilotního vysílání DVB-T2, nebo dlouhodobého testu, který chcete provozovat v Praze?
Rozdělil bych dlouhodobé pilotní vysílání od nějakého testovacího vysílání. Současná legislativa nám bohužel neumožňuje dlouhodobé testy, takže budeme schopni, a doufáme, že s tím bude souhlasit i ČTÚ, otestovat chování standardu DVB-T2 tak, abychom nastavili sjednocená pravidla jeho používání pro Českou republiku. Tyto testy bychom chtěli zahájit letos v říjnu. Musíme kvůli tomu připravit testovací scénáře, abychom se s ČTÚ domluvili, co chceme testovat, jak velké bychom chtěli jednofrekvenční sítě, apod. Předpokládám, že toto testování by trvalo asi do poloviny roku 2011.
A dlouhodobější pilotní vysílání?
Pokud mezitím dojde ke změně legislativy, která nám umožní dlouhodobější testování, velmi rádi bychom po ustanovení jednotného standardu zahájili pilotní vysílání. Už jsem řekl, že projekt DVB-T2 má dvě roviny: nastavení standardu a nastavení strategie přechodu na DVB-T2. První část by mohla probíhat v rámci onoho prvního testu od letošního října do poloviny příštího roku. Mezitím by už měla paralelně probíhat diskuse o strategii přechodu na HD vysílání v zemských sítích, která určitě nezabere jeden měsíc, ale spíš několik měsíců. Předpokládejme tedy, že jakmile ukončíme testování standardu DVB-T2, ve spolupráci s ČTÚ a NKS dáme dohromady D-book pro přijímače DVB-T2 v České republice, který bude závazný, a mohl by být nastaven rámec přechodu na zemské digitální vysílání ve vysokém rozlišení. V tu chvíli má smysl zahájit nějaké dlouhodobější pilotní vysílání.
Takže zatím není zcela jasné, kdy by to pilotní vysílání mělo začít a zda vůbec začne?
Souhlasím s tím, co řekl Pavel Hanuš (vedoucí projektu digitalizace ČT, pozn. red.), že nemá smysl dělat „test pro test“. Nemůžeme testovat něco, aniž by byla stanovena strategie, jak chceme dál postupovat. Vznikne jen přechodový multiplex? Kdo se do tohoto přechodového multiplexu přihlásí? Bude to naprosto volný multiplex, nebo v něm budou alokovány pozice pro stávající televize? Ono se totiž může stát, že připravíme přechodový multiplex, a ony ho kompletně obsadí úplně nové televize. Stávající televize třeba nebudou mít finanční prostředky na to, aby pokryly přechod na HDTV. Po liberalizaci trhu se možnost televizního vysílání otevře všem zájemcům, vstoupí sem zahraniční hráči, kteří už standardně odbavují svoje vysílání v HD kvalitě a mohou rozjet příjem televizí v HDTV.
Říkal jste, že si chcete během plánovaného testu DVB-T2 vyzkoušet jednofrekvenční sítě. V Praze tedy půjde o Žižkov a Cukrák?
Chceme samozřejmě vyzkoušet SFN sítě, protože systém DVB-T2 se chová trošku odlišně než DVB-T. Měl by umožňovat provoz větších jednofrekvenčních sítí. V Praze bychom chtěli využít klasiku – vysílače Praha-město a Cukrák. A velmi rádi bychom, ale to záleží na ČTÚ, zkusili jednofrekvenční síť s Kojálem. Samozřejmě je otázka, zda a jak to bude fungovat.
Praha v jednofrekvenční síti s Kojálem? Není to moc daleko?
Přesně tak. Bylo by to určitě zajímavé pro testování, aby signál ve vysokém rozlišení nebyl k dispozici jenom v Praze, ale i na Moravě.
Kdy si požádáte o kmitočty pro tento test? A máte už představu, jaké kmitočty by to měly být?
Požádání o kmitočty je trošku předčasné. Nyní musíme ve spolupráci s ČTÚ vyladit testovací scénáře. Musíme si ujasnit, co chceme testovat, na jakých SFN sítích, a to, zda si požádáme o kmitočty, které jsou nyní využívány a budou uvolněny, nebo najdeme nějaký jiný způsob, je opravdu na diskusi s ČTÚ.
Ještě k tomu slibu olympiády v HD rozlišení z pozemních vysílačů v létě 2012: předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák na vaší konferenci o DVB-T2 prohlásil, že přidělování kmitočtů pro tuto síť připadá v úvahu až po ukončení přechodu ze zemského analogového na zemské digitální televizní vysílání, tedy po červnu 2012. Stihli byste takovou síť vybudovat mezi červnem a červencovým startem olympiády?
Pokud by to probíhalo tímto způsobem, velmi pravděpodobně ne. Pracovali jsme s předpokladem, že bude možné tuto síť začít stavět dříve, než Pavel Dvořák prohlásil na konferenci. Naše strategie vyšla z diskuse se zástupci britské společnosti Arqiva, podle které je pro úspěšný přechod ze standardního rozlišení na vysoké rozlišení v zemských sítích záhodno, aby do ukončení přechodu z analogového na digitální vysílání byla pokryta signálem DVB-T2 velká města. To znamená, že tento proces by měl probíhat paralelně. Nemyslíme si, že by bylo úplně nejlepší, aby testy DVB-T2 probíhaly dodatečně. Máme tedy trošku jiný názor a teď bude záležet na diskusi s ČTÚ, zda najdeme nějaký kompromis, na kterém se budeme schopni shodnout.
Zatím tedy neprobíhají nějaká společná jednání, třeba i s televizemi, na definici onoho přechodu z DVB-T sítí na DVB-T2?
Nikdo tu pomyslnou rukavici ze země zatím nezvedl, strategie přechodu na DVB-T2 se nedefinuje. Bylo by dobré, kdyby se ustavil nějaký pracovní tým, který by na ní začal pracovat. Ze strategie by mělo také vyplynout, zda bude tendr na kmitočty pro přechodnou síť DVB-T2 vypsán půl roku před tím, než bude moci začít vysílat, nebo už v průběhu roku 2011. Teď je to ale předčasná otázka, soustředíme se hlavně na ten technický aspekt, zda jsme vůbec tuto síť schopni zprovoznit, a ČTÚ by se mělo ujmout řešení z hlediska správy spektra.
Pavel Dvořák neřekl, že tendr na přechodnou síť vypíší v roce 2012, nýbrž na konci přechodu z analogového na digitální televizní vysílání. ČTÚ se snaží tento proces urychlit tak, aby skončil už v listopadu 2011, včetně Jesenicka a Zlínska, kde by se podle nynějšího harmonogramu digitalizace mělo analogově vysílat až do června 2012. Jste na takový scénář připraveni?
Tato otázka se neustále opakuje a my jsme na ni už několikrát odpovídali. Technický plán přechodu (TPP) říká něco jiného a tento dokument platí. Podle TPP se chovají všechny subjekty, které se pohybují na trhu – správce spektra, operátoři sítí i televize, které s nimi mají podepsané smlouvy. My se podle něj chováme vůči svým dodavatelům. TPP je jediným platným dokumentem, na jehož základě jsou nastaveny všechny smluvní vztahy, a jakékoli posunutí termínů není vůbec lehké. Podívejte se, jak dopadla naše snaha o dřívější start multiplexu 2 z Ještědu: vysílá tam zatím jenom Prima. I posunutí startu digitálního vysílání České televize na Lysé hoře o jeden měsíc zvládneme jen tak tak. Ještě před měsícem na Lysé hoře sněžilo, museli jsme posunout termín výměny antény.
Pojďme ke stávajícím sítím DVB-T. Jak pokračují jednání s Regionální televizní agenturou o připojování studií RTA do celoplošného digitálního vysílání Primy v multiplexu 2? Už jste uzavřeli s RTA smlouvu?
Jednáme s nimi. Pokud dojde k dohodě, ke které máme relativně blízko, měla by RTA Jižní Čechy k 1. červenci vstoupit do vysílání multiplexu 2 z vysílače Kleť.
Což RTA musí, protože 30. června odtud přestane vysílat analogová Prima a pokud by RTA Jižní Čechy z tohoto vysílače nevysílala déle než 30 dní, mohla by přijít o licenci i kmitočtový příděl.
Přesně tak.
Čili počítáte s tím, že postupně s termíny vypínání analogových vysílačů, z nichž společně s Primou vysílají studia RTA, začne RTA vstupovat do multiplexu 2?
Samozřejmě. Děláme všechno pro to, aby termíny, které jsou v TPP, byly pro regionální odpojování RTA v multiplexu 2 ty nejzazší. Bohužel jižní Čechy byly trošku zpožděny tím, že docházelo k úpravě legislativy, na kterou RTA čekala, a která umožňuje profinancování nákladů spojených s regionálním odpojováním v síti z radiokomunikačního účtu ČTÚ. Tím pádem diskuse s RTA byly trošku delší, než se očekávalo. Troufám si tvrdit, odpojování RTA v jiných částech republiky by mělo být rychlejší a mělo by možná dojít i nějakému souběhu analogového a digitálního vysílání RTA.
Existují i další malé regionální televize, které by rády vysílaly v regionálních multiplexech, a někde se to už děje. Kdyby ČTÚ vypsal výběrová řízení na nové regionální sítě DVB-T, zúčastnili byste se jich?
Na to je lehká odpověď: ano. Vše závisí na obchodním modelu. Jsme ochotni a schopni provozovat i regionální multiplexy. Otázkou je nalezení vhodných obchodních modelů, protože v momentě, kdy dostáváte kmitočet na nějakou lokální oblast pro konkrétní vysílač, musíte najít zákazníky pro celý tento multiplex. Pokud by na to byl český televizní trh připraven, troufám si tvrdit, že by bylo možné takové sítě vybudovat relativně brzy. Ale poptávka na to, aby se prodaly pozice pro pět televizních kanálů třeba na střední Moravě nebo v jižních Čechách, tu zatím není. Technicky by to nebyl žádný problém. Větším oříškem by bylo nalézt takový obchodní model, aby se ten regionální multiplex uživil.
Ony už takové multiplexy existují, konkrétně v jižních Čechách vysílá digitální síť televize Gimi, která je zaplněná. Je ale otázka, zda to není experimentální vysílání, za které ostatní televize vyjma Gimi nic neplatí.
Bohužel neznám obchodní ujednání mezi operátorem a televizemi, které vysílají v této síti, takže to nemůžu komentovat.
České Radiokomunikace se loni neúspěšně pokoušely získat kmitočty pro první celoplošnou síť digitálního rozhlasu. ČTÚ nakonec ale žádného vítěze nevybral, proti čemuž jste podali rozklad. Jaký je stávající stav?
Podali jsme rozklad, rozhodnutí se vrátilo k vedení ČTÚ a nyní čekáme na výsledek.
Pavel Dvořák, který má o rozkladu rozhodnout, říká, že ho zamítne.
Já jsem toto vyjádření ještě bohužel nedostal.
Lze se potom, pokud bude rozklad skutečně zamítnut, ještě nějak odvolat?
Zvážíme právní kroky, pokud obdržíme nějaké rozhodnutí od ČTÚ, ale protože jsme oficiální cestou ještě nic neobdrželi, platí, že rozhodnutí ČTÚ bylo z naší strany vráceno pro další projednání na tomto úřadě.
Zúčastníte se nových tendrů ČTÚ na krajské sítě pro digitální rozhlas, které by měl úřad vypsat v nejbližších týdnech?
Prostudujeme zadávací dokumentaci, a pokud usoudíme, že najdeme vhodný obchodní model, zúčastníme se.
Nevadí vám, že jak zrušený, tak chystané tendry na sítě pro zemský digitální rozhlas se týkají kmitočtů v L-pásmu, které je podle vás méně atraktivní než III. televizní pásmo? Proč jste o tyto kmitočty vůbec usilovali, když jste je v minulosti kritizovali?
Naše stanovisko, že kmitočty v III. televizním pásmu by měly být primárními kmitočty pro digitální rozhlas, trvá. To, že strategie ČTÚ je jiná, nás donutilo tuto situaci nějakým způsobem reflektovat a usoudili jsme, že lze najít alespoň částečný obchodní model pro vysílání v L-pásmu. Samozřejmě není úplně takový, jako u III. televizního pásma. Jsme stále přesvědčeni, že pro rychlejší rozvoj digitálního rádia by měl být postup ČTÚ opačný. Nejdřív mělo dojít k tendru na III. televizní pásmo, měla se jím pokrýt celá republika a kmitočty v L-pásmu se měly využít pro regionální sítě v dalších výběrových řízeních, která by následovala po tendru na III. televizní pásmo.
Když jste žádali o první celoplošnou síť v L-pásmu, měli jste už představu o klientech, kteří by v ní vysílali? Konkrétně mě zajímají komerční rádia, která se zatím k digitálnímu vysílání staví skepticky.
Bohužel, na tuto otázku vám nemůžu odpovědět. Určitě jsme nějaká jednání měli, ale detaily nemohu zveřejňovat.
Hlavním klientem takové sítě by zřejmě byl veřejnoprávní Český rozhlas. S tím jste jednali?
S Českým rozhlasem jsme o digitalizaci rozhlasového vysílání samozřejmě hovořili, to není žádným tajemstvím. Konkrétní obsah našich jednání však zveřejňovat nebudeme.
Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz
ČLÁNKY DO MAILU