Bratislavský experiment
Za prvním digitálním experimentem v Bratislavě stál banskobystrický Výzkumný ústav spojů, vysílač dodala firma Tesla a digitální přijímače společnost Philips. Vysílalo se od 27. září do 25. října 1999 z lokality Kamzík a veřejnost se mohla s výsledky seznámit na výstavě Intermedia 1999. Zkušební multiplex nabízel první program veřejnoprávní Slovenské televize, televizi Markíza, VTV, zvláštní infokanál a rozhlasové stanice SRo 1 a Fun Radio (maximální povolený výkon vysílače 1 kW). Ukázka vzbudila velký zájem televizních diváků a zdálo se, že digitální vysílání získá podporu i v parlamentu. Státní podnik Radiokomunikace uvažoval o spuštění stálého vysílání mimo spektrum analogových kmitočtů, potřeboval ale garanci státu, finanční příspěvek a úpravu legislativy.
Rychlému zavedení digitálního vysílání nakonec zabránili poslanci, kteří neprojevili o danou problematiku patřičný zájem. Politická situace na Slovensku směřovala k výměně vlády a digitální vysílání nebylo nosným tématem pro žádnou parlamentní stranu. Bratislavský experiment po necelém měsíci skončil a na digitalizaci se na dlouhých pět let úplně zapomnělo. Zatímco v okolních zemích včetně České republiky probíhaly dlouhodobé experimenty a přípravy na start řádného digitálního vysílání, na Slovensku se stále ještě udělovaly licence pro analogové vysílání, vznikaly projekty nových plnoformátových stanic (Luna, Joj) a nic nenasvědčovalo tomu, že by se někdo chtěl tématu digitalizace vážně věnovat.
Nebyla to ale tak úplně pravda. V květnu 2000 přijala slovenská vláda Telekomunikační politiku SR na léta 2000 – 2002, na jejímž základě vznikl dokument Strategie a technická kritéria pro zavedení pozemského digitálního televizního vysílání v systému DVB-T na Slovensku. Jeho autoři předpokládali start pravidelného digitálního vysílání na rok 2004, přičemž k definitivnímu vypnutí analogu by došlo v roce 2015. V červenci 2001 vznikla meziresortní Skupina pro digitální vysílání na Slovensku jako odborný orgán slovenské Rady pro vysílání a retransmisi. Jejím úkolem bylo připravit a spustit projekty pilotního vysílání DVB-T v Košicích, Banské Bystrici a Bratislavě a připravit definitivní koncepci přechodu na digitální vysílání včetně plánu využití kmitočtového spektra.
2004 – rok pilotních projektů DVB-T
Skupina pro digitální vysílání předpokládala, že během roku 2004 spustí experimenty, které nejpozději do konce roku 2005 nahradí řádné vysílání. Podobně jako v České republice se ale nepodařilo dodržet jednotlivé termíny, takže košický experiment začal místo v červenci až koncem října 2004, přičemž licence pro zkušební vysílání platí až do 30. června 2006 (to vylučuje spuštění řádného vysílání před tímto datem). V obou případech je viníkem telekomunikační úřad, který teprve v červenci 2004 udělil oprávnění pro pilotní vysílání na východním a středním Slovensku a neuzpůsobil dobu jeho platnosti předpokládanému termínu zahájení řádného vysílání. Do června 2006 má vysílat také plánovaný experiment v Bratislavě.
Provozovatelem košického multiplexu je společnost Telecom Corp. z Vranova nad Topľou, vysílač v lokalitě Červený breh pod Bankovom vysílá na kanálu 44 výkonem 5,1 kW. Na stejném kanálu má vysílat i vysílač v Prešově, oba budou fungovat na bázi jednofrekvenční sítě SFN. V Košicích lze nyní digitálně přijímat oba programy Slovenské televize a komerční stanice Markíza a Joj. Rozhlasové stanice nejsou součástí programové nabídky a provozovatel s nimi v dohledné době ani nepočítá. Licenci pro zkušební vysílání na kanálu 59 v Banské Bystrici – Laskomeru a Zvolenu – Malé stráži získala společnost Slovak Telecom a její dceřiná firma Radiokomunikácie. Zkušební multiplex vysílá od 22. prosince 2004, licence platí do června 2006.
Banskobystrický a zvolenský pilotní projekt je obsahově bohatší než košický. Diváci mohou sledovat oba programy Slovenské televize, Markízu, Joj, regionální AZTV Info a sedm rozhlasových stanic: veřejnoprávní okruhy Rádio Slovensko, Rádio Devín, Rádio FM a Rádio Regina a komerční Fun Radio, Rádio Twist a Rádio Lumen. Příjem na běžnou anténu je bezproblémový v obou městech a ve Sliači, která leží mezi nimi. Ve vzdálenějších lokalitách záleží na členitosti terénu. Banskobystrický Výzkumný ústav spojů od ledna 2005 provádí měření intenzity pole podle vyzářeného výkonu, který se může v době experimentu měnit (maximální povolený výkon u obou vysílačů je 10 kW).
Bratislavu blokovala televize Joj
Určité potíže nastaly se spuštěním pilotního projektu v Bratislavě. Zde se mělo vysílat opět na 50. kanále, slovenská vysílací rada ale mezitím tento kmitočet přidělila televizi Joj pro analogové vysílání. Sice mělo jít o dočasné řešení a televize měla frekvenci vrátit, jakmile Telekomunikační úřad rozhodne o zahájení zkušebního digitálního vysílání, majitelé Joj ale zalobovali pro přemístění pilotu na kanál 66, který byl veden jako záložní pro účely experimentu DVB-T. Výběrové řízení na provozovatele bratislavského experimentu vypsal telekomunikační úřad teprve v listopadu 2004 a v květnu 2005 vybral stejně jako v případě Banské Bystrice a Zvolenu společnost Slovak Telecom, respektive její odštěpný závod Radiokomunikácie.
O programovém obsazení bratislavského multiplexu rozhodovala letos v červnu Rada pro vysílání a retransmisi. Zájemců nebylo mnoho, a tak se dostalo téměř na všechny. Z televizních stanic získaly povolení Slovenská televize (pro kanály STV1 a STV2), televize Joj a zpravodajská TA3, která jinak vysílá pouze v kabelových rozvodech a po satelitu (její vlastník, finanční skupina J a T, usiluje v České republice o digitální licenci pro zpravodajskou televizi Z1, projekt vede bývalý reportér TV Nova a ČT Martin Mrnka). Z rádií pak Slovenský rozhlas, Fun Radio, Rádio Lumen a Rádio Expres. Multiplex zatím nevysílá, ale jeho start se očekává v nejbližších dnech. Podobně jako u dalších dvou pilotů i v Bratislavě půjde o dva vysílače, které vytvoří jednofrekvenční síť na jednom kanále.
Radiokomunikácie chtějí zpočátku v bratislavském experimentu vysílat pouze rozhlasové a televizní programy, v příštím roce se pustí do testování doplňkových služeb. Pro všechny tři pilotní projekty na Slovensku platí, že podstatnou část obsahu (přes 50 procent) mají tvořit televizní programy. Na pilotní projekty by měly v roce 2006 navázat přechodné celoplošné vysílací sítě, jejichž provozovatele opět vybere Telekomunikační úřad. Výběrové řízení má vypsat ještě do konce letošního roku. Ve stejném termínu chce parlament přijmout legislativu, která určí pravidla pro přechod na pozemní digitální vysílání, zejména pak řešení otázky překlopení současných analogových programů do DVB-T a podmínky pro udělení nových licencí pro digitální televizi a rozhlas.
Mezi vážnými zájemci o provozování dočasných vysílacích sítí je kromě Slovak Telecomu/ Radiokomunikácií také provozovatel košického experimentu Telecom Corp. (neúspěšně usiloval i o bratislavský pilot) a kabelová společnost Satro (také žádala o bratislavský experiment). V takzvaném přechodném období, než Slovensko začne vypínat analogové kmitočty, vzniknou tři celoplošné vysílací sítě, z toho jedna na kanálech 61 až 69 a dvě ve čtvrtém a pátém televizním pásmu na kanálech pod 60. Po vypnutí analogu by na Slovensku mělo vysílat šest sítí, z toho některé zaplní čistě regionální multiplexy.
ČLÁNKY DO MAILU