Dvacet let žižkovského vysílače: v očekávání DVB-T2 a digitálního rozhlasu

Pohled do minulosti

Stavba vysílací věže na Žižkově začala 25. října 1985, kdy byl položen její základní kámen. V knize Vysílací věže, kterou vydala společnost freytag & berndt, a jež by neměla chybět v knihovně žádného z nadšenců do digitálního vysílání i šíření vysílacích vln vůbec, se píše, že tomuto kroku předcházel dlouhodobý výběr nejvhodnější lokality, a to již od roku 1953. Žižkovská televizní a rozhlasová věž vznikla proto, že bylo nutné hlavní město Československa pokrýt kvalitním signálem. Do roku 1991, než byl vysílač postaven, za tímto účelem sloužil buďto nevyhovující Cukrák, který fungoval od roku 1961, nebo Petřín do sedmdesátých let 20. století, který však Prahu nepokryl dokonale a bylo nutné provést jeho rekonstrukci. Diváci si však mohou vzpomenout na to, že v hlavním městě bylo možné naladit nejen vysílání Československé televize, ale také vysílání sovětské. Rozhlasové vysílání se na Žižkov přestěhovalo z Ústřední telekomunikační budovy (ÚTB) na Olšanské, která je Pražanům známá spíše pod zkratkou ÚTB. Projekt telekomunikační věže vypracovali v roce 1984 Václav Oulický, Jiří Kozák a Alex Bém. K jejich projektu se však poměrně nelichotivě vyjádřil Klub Za starou Prahu, který ho považoval za brutální zásah do staré Prahy, mimo jiné spolu s magistrálou přes Václavské náměstí.

Archivní fotky z výstavby vysílací věže na Žižkově

Zdroj: České Radiokomunikace

Několik faktů

Věž je 216 metrů vysoká, čímž si zajistila pražské prvenství. Je skutečně nejvyšší stavbou v hlavním městě. Podle informací Marka Podhorského, který dával knihu Vysílací věže dohromady, bylo potřeba na stavbu žižkovského vysílače téměř 12 tisíc tun betonu a oceli. Aby byl eliminován výkyv věže, je zde kyvadlo o hmotnosti 900 kilogramů, které je zavěšené na hydraulických tlumičích. Výkyv špičky je reálně zhruba 12 centimetrů, tedy desetkrát menší než je ten teoretický. Bedliví pozorovatelé dokonce zaznamenali pohyb lustrů v tehdejších restauracích. Pata věže se nachází ve výšce 246 metrů. Základová deska je uložena v patnáctimetrové hloubce, má průměr 30 metrů a je 4 metry silná. Z ní pak vystupuje trojice ocelových tubusů s vnitřními železobetonovými stěnami. Ty mají výšku 134 metrů. Restaurace, která je v současné době v rekonstrukci, byla situována do výšky 66 metrů, vyhlídka pak o necelých 30 metrů výše. Významné výročí, které jsme si připomněli v minulých dnech, se vztahuje k veřejné části. Právě 18. února 1992 byla otevřena její veřejná část. V ní už se vystřídaly tři firmy, z nichž ta poslední aktuálně pracuje na rekonstrukci. Za zmínku jistě stojí i zajímavost, že v minulosti, konkrétně v roce 2002, využilo prostory žižkovské věže také pražské Country Rádio, které tu našlo své útočiště během katastrofických záplav.

Výstavba žižkovské vysílací věže v roce 1989. (Foto: archiv Českých Radiokomunikací)

Na návštěvě na… žižkovském vysílači v Praze

Začátkem října vyměnily České Radiokomunikace anténu na hlavním pražském vysílači na Žižkově, aby odtud mohly 31. října spustit digitální vysílání samostatných multiplexů 1 a 2. Operaci, při které zasahoval speciální dvourotorový vrtulník Kamov Ka-32, sledovalo i několik účastníků fotosoutěže serveru DigiZone.cz. S vítězi této soutěže a mluvčí ČRa Marií Fianovou jsme o několik dní později mohli tento vysílač navštívit a dostali jsme se do míst, kam normální turista nemůže.

Významným milníkem byla výměna vysílací technologie v roce 2008

Začátkem října 2008 provedly České Radiokomunikace významný zásah do technologií žižkovské vysílací věže. V souvislosti s postupujícím procesem pozemního digitálního vysílání, provedly výměnu těchto vysílacích technologií, konkrétně tedy antén. Původní antény se totiž tehdy ukázaly pochopitelně jako zastaralé a pro DVB-T naprosto nevyhovující. Zajištěna byla navíc i možnost využití pro nové služby, jako je DVB-T2, digitální rozhlas a v té době ještě nemrtvé DVB-H, tedy vysílání pro mobilní zařízení. Stará anténa z roku 1990 byla projektována pouze pro analogové vysílání. Byla úzkopásmová, měla malý zisk a nedostatečnou výkonovou kapacitu pro více programů. Výměnu před čtyřmi lety provedl ruský vrtulník Kamov se švýcarskou posádkou, která díky své pověsti a kvalitní práci figurovala při operacích podobného typu po celé Evropě. Co se týká nové UHF antény, která má přes osm a půl tuny, v její dolní části, která sloužila pro analogové vysílání, byly umístěny stanice ČT 1, Nova a Prima. Nad ní byla naopak část digitální, odkud jsou v tuto chvíli šířeny tři multiplexy. Všechny v praxi kontrolují České Radiokomunikace. Nad analogovou a digitální částí je umístěn již zmiňovaný tlumič kmitů. Celá tato část má necelých 23 metrů a průměr válce je 1,6 metrů. Za zmínku stojí také skutečnost, že Radiokomunikace použily pro tento vysílač (stejně jako v Brně) vertikální polarizaci, která měla podle nich lepší pokrytí ve velkých městech s bohatou zástavbou.

Výměna vysílací antény na Žižkově vzbudila před čtyřmi lety nebývalý zájem. Přihlížela mu řada novinářů i takzvaných čumilů z běžného lidu. (Foto: Ivana Dvorská)

Z ARCHIVU: „Operace Žižkov“ byla úspěšná a práce posádky Kamov K-32 bezchybná

Téměř s precizností a přesností švýcarských hodinek usadila včera posádka tamního vrtulníku Kamov K-32 na vrchol pražského vysílače v Mahlerových sadech tubus pro novou anténu, ze kterého bude do budoucna šířeno několik digitálních multiplexů. Již 31. října bude na kanále 53 zahájeno vysílání veřejnoprávního multiplexu 1 na kanále 53 s programy České televize a Českého rozhlasu a ve stejný den na kanále 41 také komerční multiplex 2. Nejen, že se celé akce zúčastnilo kromě široké novinářské obce a civilistů také vedení ČRa, ale vše pravděpodobně sledovala také samotná generální ředitelka Jane Hannah.

Plány do budoucna

České Radiokomunikace v současnosti budují unikátní regionální síť datových center v hodnotě stovek milionů korun po celé České republice. První datové centrum bude uvedeno v život právě na žižkovském vysílači, uvedl při příležitosti 20. výročí této stavby generální ředitel operátora Kamil Levinský. Moderní datové centrum budujeme pro naše firemní zákazníky v prostorách, které dříve sloužily analogovému televiznímu vysílání. Pro zajištění spolehlivosti televizního signálu zde jsou instalovány čtyři nezávislé zdroje energie. To v podstatě vylučuje jakýkoliv výpadek, dodal. Podle vedoucího útvaru strategie a rozvoje společnosti České Radiokomunikace Jiřího Vykydala obstojí Žižkov i v budoucnu. Na datové centrum je možné přebudovat i další prostory. K dispozici je celkem 1 300 metrů čtverečních. Navíc se počítá, že tato pražská dominanta bude do budoucna využita také pro vysílání v normě DVB-T2 a také digitální rozhlas DAB/DAB+. Místo dvou restaurací by měly být nově k dispozici tři, nový majitel chce v areálu udělat také minigolf a neměl by tu chybět ani jakýsi pivní stánek. V přípravě je také rekonstrukce vyhlídkové kabiny.

Text byl připraven s využitím knihy Vysílací věže, jejímž autorem je Marek Podhorský, a tiskovými materiály Českých Radiokomunikací