Dražba digitálních sítí pro komerční rádia má vynést desítky milionů korun

Český telekomunikační úřad chce ještě do konce letošního roku vyhlásit tendr na provozovatele komerčních digitálních rozhlasových sítí. Předpokládá, že aukce práv k využívání kmitočtů vynese desítky milionů korun. Například minimální výše ceny za příděl v rozsahu celoplošné vysílací sítě bude stanovena částkou 9 950 000 Kč. Vítězná společnost získá příděly kmitočtů s platností do konce roku 2040.

Úřad to oznámil v dokumentu s principy výběrového řízení. Sedmistránkový materiál umístil na svůj web jako součást veřejné konzultace. Zjednodušeně řečeno si chce ověřit, jestli proti takovému postupu nebudou na trhu zásadní námitky. Relevantní subjekty mohou k navrhovaným principům poslat do 27. října své připomínky. Úřad se potom rozhodne, jestli je potřeba k chystanému výběrovému řízení uspořádat vysvětlující workshop, anebo zda už připraví návrh podmínek tendru pro veřejnou konzultaci.

Výběrové řízení bude vyhlášeno současně pro dva celoplošné příděly a 26 regionálních přídělů. Do vícekolové aukce budou firmy posílat obálkovou metodou nabídky s utajenou cenou na příděly, o které by měly zájem. Kdo nabídne nejvyšší cenu, ten získá kmitočty. Každý zájemce může přitom podat nabídku na libovolný počet přídělů – bez ohledu na to, zda jde o celoplošné sítě, nebo o regionální.

První plánovaná celoplošná vysílací síť (síť B) umožní šířit nezávislé regionální vysílání s využitím samostatných kmitočtových bloků sloučených do 3 oblastí České republiky. Druhá celoplošná vysílací síť (síť C) bude využívat dva kmitočtové bloky na sloučených skupinových přiděleních vyhrazených pro celé území České republiky vyjma Prahy a Středočeského kraje a jeden sloučený kmitočtový blok pro oblast Prahy a Středočeského kraje.

Návrh DAB+ vysílací sítě B

Autor: Český telekomunikační úřad

Návrh DAB+ vysílací sítě C

Autor: Český telekomunikační úřad

Rozsah šíření nezávislého regionálního vysílání tak bude závislý na požadavcích provozovatelů vysílání a technických možností využití kmitočtových bloků v závislosti na technických možnostech daných konfigurací vysílací sítě.

Každá firma může v prvním kole získat maximálně 1 příděl pro celoplošné sítě nebo 1 příděl pro regionální síť v každém jednotlivém regionu. Zároveň nemůže získat regionální příděly, které by zasáhly víc než 8 různých regionů České republiky. Tuto podmínku ČTÚ stanovil kvůli tomu, aby nemohla vzniknout další pseudo-celoplošná síť z regionálních přídělů.

Označení jednotlivých regionů České republiky pro účely kmitočtových přídělů

Autor: Český telekomunikační úřad

Úřad zamýšlí stanovit jako další podmínku účasti ve výběrovém řízení složení peněžní záruky 100 000 Kč. Chce tím předejít spekulativní účasti v tendru. Firmy ucházející se o příděly musí být vzájemně majetkově nezávislé.

„Držitel přídělu musí zajistit, že přidělené rádiové kmitočty budou efektivně využívány. Efektivním využíváním se rozumí zajištění možnosti příjmu na vnější anténu (outdoor) alespoň pro 80 % obyvatel nacházejících se na území, pro které je určen předmětný příděl. Současně musí zajistit minimálně 95 % pokrytí dálničních koridorů a silnic I. třídy nacházejících se na území, pro které je určen předmětný příděl (tato podmínka se týká celoplošných i regionálních sítí). Držitel přídělu musí zajistit nejpozději do 1 roku od nabytí právní moci přídělu 50 % pokrytí obyvatel a dálničních koridorů a silnic I. třídy a nejpozději do 2 let splnit celkové stanovené podmínky pro efektivní využívání kmitočtů,“ uvedl ČTÚ v podkladovém materiálu.

Dá se předpokládat, že se do tendru přihlásí přinejmenším České Radiokomunikace, Teleko, RTI CZ nebo firma Digital Broadcasting, která svůj zájem o DAB+ deklarovala už na několika odborných konferencích.

Kdo tam bude vysílat?

Na zářijovém setkání Innovation Days sice generální ředitel Českých Radiokomunikací Miloš Mastník překypoval optimismem, že digitální rozhlas čeká bouřlivý rozvoj, ale je otázka, jaký bude reálný zájem komerčních vysílatelů o umístění jejich programů do sítí.

Poslední údaje průzkumu Radioprojekt za první pololetí letošního roku uvádějí, že digitální rozhlasové vysílání využívá přibližně 14 procent populace. Každý čtvrtý radiopřijímač prodaný v maloobchodní síti má možnost přijímat DAB+. Velmi zvolna se zvyšuje penetrace digitálních autorádií. Povinnost mít DAB+ platí pro všechny nově prodávané vozy v celé Evropské unii od listopadu 2021, průměrné stáří osobních vozů v Česku je však 15 let.

Za těchto podmínek je zatím jednoznačným tahounem digitální nabídky stanic Český rozhlas. Ten však svými programy zasahuje jen část publika. Jeho DAB+ multiplex je rozdělený na síť 12C pro Čechy a 12D pro Moravu. Celoplošné DAB+ vysílání s pokrytím 95 % obyvatel ho ročně stojí 60 milionů Kč.

Jenže Český rozhlas má zákonem zajištěný příjem z rozhlasových poplatků. Komerční stanice si musí na náklady na distribuci signálu nejprve vydělat. Dosud platí za analogové šíření svých programů, DAB+ tedy znamená výdaje navíc. A není jisté, jakou přidanou hodnotu pro ně bude mít (britské nebo německé obchodní modely bude obtížné aplikovat na násobně menším trhu, jako je ten český). Stávající pokrytí komerčních rádií je robustní. Relativně největší smysl by pro komerční rádia měly regionální DAB+ sítě, kvůli vytváření síťového programu s odpojovaným reklamním prostorem.

Je zřejmé, že úspěšný komerční rozvoj DAB+ se bez zavedených soukromých stanic neobejde. Kromě jiného kvůli tomu, že nováčci nebudou mít kapacity, finance ani dostatečně silné značky, které by přiměly posluchače k pořízení DAB+ přijímačů. Nelze zároveň ani odhadnout, jaký úspěch by měly případné digitální klony úspěšných analogových komerčních programů. Český rádiový trh je dlouhodobě stabilní a Radioprojekt naznačuje, že nějaká větší neoslovená a současně komerčně lukrativní skupina posluchačů na něm není. Rádia si spíš přetahují publikum mezi sebou.

Nejposlouchanější čistě digitální stanicí v Česku je momentálně veřejnoprávní Radiožurnál Sport – 16 tisíc posluchačů si ho zapíná každý den. Následuje rovněž veřejnoprávní Radio Wave s 12 tisíci posluchači, publikum ostatních stanic se pohybuje v jednotkách tisíců.

Poslechovost soukromých projektů, jako je ZUN Radio (Zoner Underground Network), není veřejně známá vůbec. Metropolitní digitální zpravodajská stanice Hlas Prahy k 1. říjnu vypnula své vysílání po necelých dvou letech existence. Taneční SeeJay Radio léta aktivně podporovalo DAB+, nakonec ale tuto formu šíření muselo vzdát a veřejná sbírka na finanční podporu rádia neuspěla. K digitálnímu poslechu se snaží motivovat posluchače také regionální Signál rádio.