Počátkem února jsem zde na Lupě psal o tom, jak broadbandové fórum (coby poradní orgán ministerstva informatiky) dokončilo vyhodnocování žádostí o podporu z tzv. broadbandového fondu (dotačního titulu), a vedení ministerstva (MI) následně rozhodlo, kteří žadatelé dotace skutečně dostanou. Jejich seznam od té doby visí na webu ministerstva, ale chybí v něm jedna podstatná informace: kolik peněz kdo dostane. Tedy výše dotací, kterou jednotliví žadatelé získali. Tato informace se na ministerském webu objevila teprve minulý pátek (pro většinu žádostí, ale nikoli pro všechny).
Souběžně s informací o výši poskytnutých dotací se na webu MI ČR objevila ještě jedna zajímavá informace, o faktickém rozpuštění Broadbandového fóra:
Přerušení činnosti Fóra pro vysokorychlostní přístup k Internetu
V souvislosti s blížícími se volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu se ministryně informatiky Dana Bérová rozhodla přerušit činnost svého poradního orgánu, Fóra pro vysokorychlostní přístup k internetu.
‚Považuji za vhodné, aby nově zvolené politické vedení státu, a tím i budoucí vedení ministerstva, mělo možnost vybudovat si vlastní poradní orgán s tím, že si určí jeho personální složení podle svých představ,‘ říká ministryně informatiky.
Není to moc brzy?
Pojďme nejprve ke druhé zprávě, která se týká samotného broadbandového fóra. Tisková zpráva je formulována jako „přerušení činnosti“, v kontextu „do voleb“. Tomu rozumím jako faktickému rozpuštění tohoto orgánu v jeho stávajícím složení, ale nikoli jeho zániku – nové vedení resortu, které vyplyne z výsledků voleb, si tak bude moci zvolit jeho nové složení podle vlastních představ. Tedy za předpokladu, že nějaké ministerstvo informatiky vůbec bude nadále existovat.
Čtenářům Lupy jistě není neznámé, že konkrétně ODS hovoří o jeho zrušení, a o převedení resortních kompetencí přímo na předsedu vlády. Osobně bych to neviděl až tak horké, protože nebude-li ODS sestavovat jednobarevnou vládu (což mi nepřijde moc pravděpodobné), bude potřebovat někde „usídlit“ své koaliční partnery. Ale to by bylo na úplně jinou diskusi, do které se nechci pouštět.
Vraťme se raději k samotnému broadbandovému fóru. Budoucí vedení resortu by si zcela určitě mohlo zvolit jeho nové složení tak jako tak, i kdyby nedošlo k nynějšímu pozastavení. Navíc do voleb přeci jen zbývá ještě nějaká doba, během které by fórum ještě mohlo alespoň něco stihnout. Jenže co?
Původní představa, zakotvená v Národní broadbandové strategii (Národní politice vysokorychlostního přístupu), byla taková, že fórum bude kromě vyhodnocování projektů a doporučování dělat i jiné věci. Například řídit (metodicky) obsah tzv. Broadbandového serveru, což je především osvětová a informační záležitost. Zatím byl tento server zřízen spíše formálně, v rámci Portálu veřejné správy, a fakticky na něm najdete jen informace o výsledcích popisovaného výběrového řízení na dotace. Takže minimálně na obsahu Broadbandového serveru mohlo fórum ještě pracovat, ve prospěch všeobecné „broadbandové osvěty“.
Z rozhovorů s některými členy broadbandového fóra si pamatuji, že se chystali i na revizi (resp. aktualizaci) samotné definice broadbandu. Ta stávající totiž má dvě části, z nichž jedna je závislá na čase a hovoří o určité minimální hranici:
Pro rok 2005 považuje strategie za minimální hranici vysokorychlostního přístupu nominální rychlost 256 kilobitů za sekundu."
Takže jak vlastně vypadá broadband v roce 2006? Má nějakou minimální hranici? Stejnou jako v roce 2005? Pravdou je, že příslušnou aktualizaci mělo navrhnout právě broadbandové fórum, jehož hlavní úkoly (zakotvené v Broadbandové strategii [PDF, 595 KB]) se týkaly v první řadě takovýchto koncepčních záležitostí, a teprve pak vyhodnocování žádostí o dotace:
Hlavním úkolem Fóra bude rozpracovávat tuto strategii, pravidelně připravovat návrhy její aktualizace a vydávat svá další doporučení a návrhy k rozvoji vysokorychlostního přístupu (broadbandu) v ČR.
Z toho, co bylo až dosud o práci broadbandového fóra publikováno, se obávám, že jeho činnost se omezila jen na hodnocení žádostí o dotace, zatímco jeho koncepční role byla potlačena, resp. nevyužita. Pokud je tomu skutečně tak, pak přerušení jeho činnosti není až tak nelogické – proces hodnocení žádostí už je u konce, a nyní je na samotném resortu, aby rozhodl a své rozhodnutí naplnil (dotace skutečně vyplatil).
K tomu všemu malá perlička: když na nedávné konferenci Internet ve státní správě a samosprávě (ISSS) pořádala ministryně Dana Bérová tiskovou konferenci, pospíšil si s prvním dotazem člověk, který se ptal, jak podat trestní oznámení na broadbandové fórum. Neříkal proč, ale měl problém s tím, kam a komu jej vlastně adresovat (kde fórum sídlí atd.). Pokud nešlo jen o specifickou formu exhibice a svůj dotaz myslel vážně, pak asi nedocenil jednu zásadní skutečnost: že broadbandové fórum je pouze poradním orgánem, který hodnotí a vydává doporučení. Tím, kdo skutečně rozhoduje o využití dotačního titulu, a je za to také odpovědný, je Ministerstvo informatiky ČR. Takže pokud se někomu na rozdělování dotací něco nelíbí a chce to řešit až formou trestního oznámení, měl by tuto skutečnost vzít v úvahu.
Je výše dotací definitivní?
Pojďme nyní již k samotným dotacím. Jak jsem již uvedl v úvodu, když o nich MI ČR na přelomu ledna a února rozhodlo (na návrh Broadbandového fóra), zveřejnilo pouze seznam akceptovaných žádostí – ale ještě neřeklo, kolik kdo dostane. Důvod byl ten, že ve většině případů ministerstvo krátilo výši dotace oproti tomu, co žadatelé původně požadovali – a tak muselo ještě proběhnout jednání s žadatelem, zda na změněné podmínky přistoupí.
Dalším faktorem je nutnost vyhovět podmínkám Evropské unie ohledně veřejné podpory, resp. toho, kdo smí dostat jaké dotace, v jaké výši a v jakém časovém období. Unie zde aplikuje pravidlo „de minimis“ podle kterého dotace jednomu subjektu do 100.000 eur během tří let nevyžadují tzv. notifikaci a souhlas ze strany EU, ale vyšší sumy již ano. Takže ministerstvo vyžadovalo od žadatelů potvrzení o tom, že i s dalšími dotacemi nepřekročí uvedenou částku, a u některých muselo poskytnutí dotace (nad 100.000 eur) rovnou podmínit ještě i souhlasem EU.
I když se tedy nyní u většiny úspěšných žadatelů objevily konkrétní částky, mnohde je to s následujícím disclaimerem:
Část dotace převyšující částku podle pravidla ‚de minimis‘ (kdy subjekt může být příjemcem podpory de minimis ve maximální výši 100.000 eur během tří let) bude poskytnuta pouze za předpokladu schválení notifikace režimu veřejné podpory projektů na podporu vysokorychlostního přístupu k internetu Evropskou komisí. V případě neschválení režimu veřejné podpory Evropskou komisí bude příjemci poskytnuta pouze část dotace ve výši odpovídající možné horní hranici podpory dle pravidla „de minimis“ (tedy max. 100.000 eur), ve smyslu nařízení Komise č. 69/2001 ze dne 12. ledna 2001, o použití článků 87 a 88 Smlouvy o založení Evropského společenství na podporu de minimis."
Takže i nyní prezentované částky, opatřené tímto disclaimerem, nemusí zdaleka být definitivní. Pokud žadatelé nezískají potřebný souhlas EU (s veřejnou podporou), budou omezeny na maximálních 100.000 eur (navíc v součtu s eventuelními dalšími dotacemi a za období tří let).
Kam směřuje nejvíce peněz?
Pokud jde o samotné výše dotací pro jednotlivé projekty, ty nyní najdete na webu MI ČR u stručných anotací jednotlivých projektů. Nikoli ale u všech, protože u šesti akceptovaných žádostí tento údaj stále chybí. Nejspíše tedy jednání resortu s žadateli někde uvízla.
Z uvedeného důvodu nelze také úplně přesně spočítat, jak konkrétně byla celá částka pro rok 2006 (200 mil. Kč) přesně rozdělena. Stávající součet za všechny projekty, u kterých byla částka zveřejněna, vychází na něco málo přes 140 milionů. Pokud jde o rozdělní mezi tři základní („tematické“) oblasti, to zatím vypadá následovně:
- Infrastruktura: cca 20 milionů korun,
- obsah: cca 93 milionů korun,
- marketing, osvěta, podpora: cca 27 milionů korun.
Takže dřívější vášnivé diskuse o tom, zda má stát více podporovat rozvoj infrastruktury nebo obsahu, nakonec ministerstvo (na návrh fóra) rozhodlo celkem jednoznačně ve prospěch obsahu. Na své si se 27 miliony korun přišla i dodatečně přidaná kategorie „Marketing, osvěta a podpora“, která v původní Národní broadbandové strategii, definující způsob využití broadbandového fondu, vůbec nebyla.
Kdo dostane nejvíce?
Pojďme nyní ke konkrétním projektům. V tomto článku není prostor je popisovat všechny, a tak se zastavme jen u těch, které ve svých kategoriích získaly nejvíce.
V kategorii „infrastruktura“ získaly celkem čtyři žadatelé příslib dotací ve výši alespoň 2 miliony korun. Jsou to:
- Internetizace Mikroregionu Konstantinolázeňsko – dostupnost, 2,5 mil. korun,
- Projekt vybudování pasivní optické infrastruktury v Šumperku s využitím technologie FTTB, 2,281 mil. korun,
- Širokopásmová síť pro občany Třeboně, 2,2 mil. korun,
- Projekt na podporu síťové infrastruktury v rámci akademického roamingového systému eduroam, 2 mil. korun.
Největší částku (2,5 mil. korun) tedy získal projekt Mikroregionu Konstatntinolázeňsko. Zajímavé je, že jeho stručná anotace na webu na první pohled vůbec nesouvisí s Internetem, natož s broadbandem:
Cílem žadatele je zajištění trvalé obyvatelnosti regionu. Ve spolupráci zejména členských obcí, ale i místních neziskových organizací a podnikatelů se snaží o dlouhodobý rozvoj regionu. V minulých letech úspěšně realizoval společné projekty komunitního plánování úprav vybraných návsí, Koncepci řešení Vrchu Krasíkova i vyznačení cyklotras v celém regionu.
V kategorii „obsah“ se „točily“ podstatně vyšší sumy, a čtyři projekty zde dosáhly nad 10 milionů korun:
- Projekt Národní broadbandové knihovny, 25 mil. korun,
- Centrum sdílených služeb pro e-municipality a zdravotní portál, 24,996 mil. korun,
- Archivace a zpřístupnění dokumentů Národní digitální knihovny prostřednictvím centrálního datového úložiště, 15,805 mil. korun,
- Centrální elektronická podatelna, 10,5 mil. korun.
V nové kategorii „Marketing, osvěta, podpora“ bylo nejméně úspěšných žádostí, ale zato „dosáhly“ na relativně vyšší částky. Zde jsou čtyři nejúspěšnější:
- Názorový portál PEPRNET, 7,5 mil. korun,
- Internet, široký a bystrozraký: vytvoření prezenčního kurzu včetně výukového materiálu (tištěné příručky) a jeho aplikace v celé ČR 5,2 mil. korun,
- Virtuální město, 4 mil. korun,
- Broadband Monday, 3,5 mil. korun.
Přitom třeba nejúspěšnější žadatel v této kategorii, portál PEPRNET, se nijak netají svým směrováním i do oblasti bulváru:
Názorový portál PEPRNET.CZ se skládá ze tří vzájemně propojených názorových proudů – Celebrity fórum (vše o celebritách a celebrity o sobě), Oko (veřejný bulvár, komunitní celky, vytváření názorových proudů, zapojení celebrit do těchto proudů) a E-Zin (elektronický magazín vytvářející tématické a názorové otázky, zastřešující místo mezi Okem a Celebrity fórem). Doplňkem je motivační program, kde za aktivity sbírají registrovaní uživatelé bonusové body (pepře).
Jaké je hodnocení?
Hodnotit jednotlivé projekty, a hlavně pak účelnost dotace z veřejných prostředků a poměr mezi výší dotace a skutečným efektem, je hodně ošemetné. Opravdu nezávidím broadbandovému fóru a ministerstvu to, jak museli zvažovat všechny okolnosti, všechna pro a proti, a hledat jemnou hranici mezi tím, co a jak má smysl pro rozvoj Internetu a broadbandu, co může mít skutečný přínos, a co už nikoli.
Skutečný výsledek se ukáže až s delším časovým odstupem. Proto si raději odpustím vlastní a nutně subjektivní hodnocení konkrétního přidělení dotací, resp. jejich rozdělení mezi různé formy a varianty obsahu, infrastruktury, marketingu, podpory atd. Co když to nakonec dopadne tak, že největší přínos pro rozvoj Internetu bude mít třeba právě bulvár a různé komunitní servery?
ČLÁNKY DO MAILU