Loni v říjnu vydal Financial Action Task Force (FATF) návrh doporučení, které se zabývá „virtuálními aktivy“ a týká se převážně kryptoměn. Hned na začátku se v něm píše toto: „S ohledem na potřebu přiměřeně zmírnit rizika spojená s praním peněz a financováním terorismu spojená s činností v oblasti virtuálních aktiv stanoví FATF podrobnější požadavky na provádění účinné regulace a dohledu poskytovatelů virtuálních aktiv.“
Kontroverzi budí zejména rozšíření doporučení 16 o bankovních převodech v souvislosti s virtuálními aktivy. Zatímco zástupci burz a navázaných společností bijí na poplach a šíří katastrofické scénáře, kryptoměnová komunita ani spekulanti se zatím příliš nestarají. Je na vině ignorace, nebo skutečně o tolik nejde, a co vůbec budou nová pravidla v praxi znamenat?
Financial Action Task Force neboli Finanční akční výbor (doslovně komando) je mezinárodní mezivládní organizace, která je obecně uznávána za světového tvůrce standardů a doporučení v oblasti AML/CFT (praní špinavých peněz a financování terorismu). Byla založená v roce 1989 a v roce 1990 vydala Čtyřicet doporučení v boji proti praní špinavých peněz, která byla později doplněna o 9 speciálních doporučení v boji proti financování terorismu.
Doporučení jsou průběžně revidována a k jejich dodržování je zavázáno 180 světových jurisdikcí. Přestože může FATF vydávat pouze doporučení a sestavovat blacklist těch, kdo se jimi neřídí, jde ve finančním světě o poměrně obávanou instituci, protože ignorování jejích rad obvykle vede k vyloučení celých jurisdikcí z plnohodnotné participace na globálním finančním systému. Ty pak zpravidla projevují až přehnanou snahu ohlídat si, aby jejich ovečky doporučením vyhověly.
Kryptoměnové burzy byly v hledáčku již dlouho
Zahrnutí zprostředkovatelů přístupu ke kryptoaktivům a jejich kustodiálních úložišť do stejného regulačního frameworku, jaký se vztahuje na instituce tradičního finančního světa, bylo jedním z hlavních bodů programu současného prezidenta FATF Marshalla Billingslea, už když nastupoval do funkce (za chvíli mu funkční období končí).
Ve svém programu prohlašuje, že: „Předsednictví USA si klade jako prioritu objasnit, jak se normy FATF vztahují na poskytovatele virtuálních měn a navazující podniky. Virtuální měny jsou stále více využívány k praní výnosů z trestné činnosti, ale nejsou explicitně uznány v doporučeních FATF. Většina zemí, včetně většiny členů FATF, stále nereguluje poskytovatele virtuálních měn v rámci boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Kvůli nově vznikajícím rizikům je nutné vysvětlit, jak se normy vztahují na poskytovatele virtuální měny a navázaný byznys, včetně péče o zákazníky, převodů finančních prostředků a dohledu. Během amerického předsednictví se FATF také pustí do nového projektu, který se zaměří na osvědčené postupy v oblasti virtuální měny na podporu vymáhání práva.“
Lze tedy říci, že se USA snaží svého předsednictví ve FATF maximálně využít k tomu, aby získaly na kryptoměnové instituce lepší páku, a vzhledem k tomu, jak se jim čas krátí, z nastoupeného kurzu těžko ustoupí.
Doporučení č. 16 – kladivo na kryptoměnové burzy i na uživatele
Aktualizovaná sada doporučení FATF obsahuje doporučení 15, které se zabývá novými technologiemi. To bylo v říjnu 2018 pozměněno tak, aby nově zahrnovalo i virtuální aktiva. Doporučení požaduje, aby poskytovatelé virtuální služby neboli VASP (typicky burzy a směnárny, ale také další kustodiální úložiště, jako jsou například webové peněženky) museli být licencováni nebo registrováni a podléhali účinným systémům pro monitorování a dodržování pravidel AML/CTF.
Letos v červnu plánuje FATF přijmout výkladovou poznámku k doporučení 15, která bude poskytovat další pokyny. To samo o sobě pro navázaný byznys nemusí být zrovna příjemné, ale asi ani žádné velké překvapení (podobná pravidla obsahuje například i evropská AMLD5 směrnice), rozruch ale vzbudila veřejná konzultace o odst. 7 písm. B) interpretační poznámky, která se týká provádění doporučení 16 o bankovních převodech v souvislosti s virtuálními aktivy.
Ta totiž říká, že se bude po všech VASP požadovat, aby shromažďovali a sdíleli informace o tom, kdo, kdy a kam virtuální aktiva posílá. VASP budou muset ověřovat a udržovat záznam o identitách vlastních uživatelů a poskytovat spolu s transakcí tyto informace sobě navzájem a na vyžádání pak příslušným autoritám. Jinými slovy, když burza obdrží kryptoplatbu na účet zákazníka, bude mít povinnost se snažit získat informace o jejím původu. Tak jako ve světě tradičních finančních služeb zde bude pravděpodobně existovat minimální částka, jejíž pohyb sledování nepodléhá.
TIP: Jak vlády řeší kryptoměny? Některé je staví mimo zákon, jiné daní. Tlak na regulaci sílí
FATF vychází z toho, že jde dnes v tradičním bankovním a finančním světě o poměrně běžnou a již zavedenou praxi a instituce z kryptoměnového univerza, na které FATF cílí, skutečně tradiční finanční svět připomínají. Na první pohled je tedy (až na „vysvlečení“ uživatelů do naha) vše v relativním pořádku: proč by pro někoho měla platit jedna pravidla a pro jiného jiná?
Okolo 300 zástupců postižených institucí má ale jiný názor a své pochyby o nových pravidlech přednesli na konzultačním fóru FATF, které se konalo 6. a 7. května ve Vídni. Argumenty se většinou nesly v duchu, že je něco takového v souvislosti s kryptoměnami neproveditelné, zabrzdí to rozvoj ekosystému, jde o návrat do středověku, ztrátu soukromí a pseudonymity uživatelů. FATF se již ale zdá se rozhodl. Jsou tedy obavy na místě?
Nezamýšlený pozitivní dopad
Odpověď je trochu komplikovanější. Na první pohled nová pravidla všechno jen komplikují, jsou naroubována na ne zcela kompatibilní systém, budou v některých případech obtížně vymahatelná (kouzlo kryptoměn je mimo jiné v tom, že nemusíme pro transakce využívat prostředníky a transakce jsou pseudonymní) a znamenají zásadní zásah do soukromí uživatelů a kontroly nad jejich daty. Ne zanedbatelné množství uživatelů, kteří odmítají, nebo nemohou poctivě vyplnit KYC pravděpodobně odřízne od přístupu k burzám, nebo povede k obchodu s kradenými a falešnými identitami.
Na straně druhé skutečně není a nikdy nebyl důvod, proč by instituce, které se tváří jako banky kryptosvěta, neměly dodržovat stejná pravidla jako tradiční finanční instituce, pokud také spravují uživatelské prostředky (rozhodně pokud operují s fiat měnami) a čerpají z toho odpovídající výhody a privilegia. Mohlo by to mít mimo jiné i ten vedlejší efekt, že s nimi banky konečně začnou jednat jako rovný s rovným a odpadne pokoutné zavírání a blokování účtů a podobné radosti. Lehce pozitivní může být i dopad na bezpečnost burz a přísnější compliance může zapříčinit vyčištění trhu od menších (více rizikových) hráčů.
Co se týče ztráty soukromí a anonymity, nebo pseudonymity, té se uživatel centralizované burzy spolu s dalšími právy vzdal již dávno, žádná dramatická změna se tedy nekoná. Když už ale má přijít regulace ve stylu tradičního bankovního světa, mohla by proběhnout se vším všudy – tedy i se závazky, které mají tradiční finanční instituce vůči svým klientům, ať již jde o superpřísná pravidla ochrany uživatelských dat, nebo garanční systém finančního trhu.
Toho se ale nedočkáme, a to je špatně. Jak se totiž opakovaně ukazuje, KYC (identifikace klientů, know your customer) v rukou k tomu nepřizpůsobených institucí, jako jsou kryptoměnové burzy, se stává časovanou bombou a obřím lákadlem pro zloděje identit. Mimochodem, bude zajímavé sledovat, jak nové požadavky FATF půjdou dohromady s evropskými pravidly GDPR.
Nová pravidla mohou ale přinést jeden nezamýšlený pozitivní dopad. Uživatelé si díky nim mohou uvědomit dvě věci:
- Centralizované burzy vždycky představovaly pro bezpečnost soukromí uživatele obrovské riziko
- Kustodiální úschova kryptoměn nikdy nebyl zrovna ten nejlepší nápad
A třeba z toho vyvodí patřičné důsledky. Jedním z nich by mohl být i masovější odklon od centralizovaných burz s KYC a monitorovanou transakční a obchodní historií k těm skutečně decentralizovaným (ovšem pozor, i řada takzvaně decentralizovaných burz má stále silně centralizované části). Ty se od začátku potýkají s mnohem pomalejší adopcí, neboť nejsou pro spekulanty, kteří stále tvoří jádro celého kryptoměnového trhu, vůbec zajímavé kvůli tragickému nedostatku likvidity. To vše navzdory tomu, že s prvotní ideou kryptoměn (být svojí vlastní bankou v cenzuře rezistentním finančním systému) souzní podstatně lépe.
ČLÁNKY DO MAILU