Dominik Gazdoš (Knihobot): Prodělávali jsme až tři miliony měsíčně, teď máme rekordní čísla

Loni v naší anketě Křišťálová Lupa vyhráli kategorii Mladá krev, ve které jsou nominované projekty podnikatelů mladších třiceti let. Dostali se i mezi deset finalistů v kategorii Internetové podnikání. A poradenská společnost Deloitte je v roce 2021 umístila na patnácté místo v žebříčku nejrychleji rostoucích firem ve střední Evropě Fast Fifty.

Zakladatelé Knihobotu přitom podnikají v oboru, který na první pohled může někomu připadat až zastarale – prodeji knih z druhé ruky. Přesto měl loni rekordní obrat, byť měli namále a jejich byznys mohl dopadnout nešťastně. 

„V krizových měsících jsme měli obrat deset milionů, ale tři miliony jsme tratili. Museli jsme se rychle rozhodnout, jak firmu upravit a nastartovat,“ říká v podcastu pro Lupu Dominik Gazdoš, zakladatel a výkonný ředitel Knihobotu. Firmu vede se svým bratrem Davidem, který má na starost technické záležitosti.

V podcastu mluví o dalších plánech firmy. Chce začít víc působit třeba v Německu a možná se postupně přemění i pro marketplace pro knižní vydavatele.

Knihobot existuje od roku 2019 a slavil hned úspěch. I ten loňský rok byl nakonec vlastně úspěšný, přestože jste museli propouštět. Co se loni stalo?

Pro mě je zrovna tohle už docela dávná minulost, protože Knihobot je nyní už větší, než byl před tou změnou, o které mluvíte. Za ty problémy na trhu mohla válka na Ukrajině, poklesly nám tržby. Zároveň jsme počítali s dalšími penězi od nových investorů, ale všechny venture kapitálové fondy měly v tu chvíli kvůli tomu, co se dělo, stopku. I když měly peníze, tak nám říkali, ať si s nimi přijdeme popovídat za půl roku. Nám to ale po půl roce už nedávalo smysl, protože jsme se mezitím otočili do velmi hezkých čísel. Dnes jsme prostě už jiná firma.

Na druhou stranu jste museli propustit třetinu lidí.

Ano. To si ale teď zkouší kdekdo a ne všichni o tom mluví. Ale je pravda, že jsme byli hodně pod tlakem situace. Firma by to ještě nějakou dobu vydržela, ale bylo by to protahování agónie a pak bychom se zpět dostávali hůř. Proto jsme museli být rychlí.

Část rozhovoru jsme přepsali do textu, celý si jej můžete poslechnout ve formě podcastu:

Zaujalo mě, že jste oproti jiným firmám docela otevření. Přiznali jste, že jste měsíčně tratili tři miliony korun. Což je dost velká částka, jinou firmu by to položilo.

Já vždy za tu otevřenost dostanu vynadáno (smích). Je pravda, že ta ztráta byla vysoká. My měli tou dobu obrat 10 milionů a tratili jsme tři. Zjednodušeně řečeno, každá další objednávka v tu dobu pro nás znamenala velký problém. Ale museli jsme se podívat pravdě do očí a rychle se rozhodnout. Říct si, že čím rychleji tu změnu uděláme, tím rychleji se z toho dostaneme.

Zakladatelé Knihobotu David Gazdoš a Dominik Gazdoš

Autor: Knihobot

V byznysu se občas pro takovou situaci používá přirovnání rychle nabírat, rychleji propouštět.

Ten switch proběhl skutečně strašně rychle a některé momenty nám nyní připadají svým způsobem vtipné. Měli jsme asi týden na to, abychom si uvědomili, v jakém jsme průseru. Ještě v úterý jsme třikrát volali jednomu programátorovi, o kterého jsme měli zájem, a snažili jsme se ho přemluvit, aby na naší nabídku kývl. A o dva dny později jsme s bratrem na poradě řešili, koho musíme škrtnout. Ale věřím, že to všichni ti lidé, kterých se to dotklo, vzali nakonec dobře.

Zmiňoval jste, že se už se koukáte do budoucnosti. Vrátím se ale ještě k jednomu číslu do minulosti. Nakonec jste totiž obrat loni navýšili o 140 procent, takže rok pro vás dopadl dobře. Letošní rok vypadá ještě lépe?

Za březen budeme mít obrat asi 24 milionů.

Obrat je ale jen jedno číslo, jak jste na tom se ziskem?

Jsme ziskoví. Upřímně ale říkám, že se teď ani nesnažíme generovat příliš velký zisk, protože pořád věříme, že je před námi velká příležitost, a nechceme úplně usnout na vavřínech. Faktem ale je, že dovedeme teď firmu mnohem lépe řídit. Na týdenní bázi vidíme, co se u nás děje, a dokážeme na to reagovat.

Zmiňujete se o příležitosti, která je před vámi. Tuzemský trh s použitými knihami tedy ještě není podle vás vyčerpaný?

Myslíme si, že my dnes děláme v Česku zhruba dvě procenta celého knižního trhu. A když to srovnáme s běžnými knihkupectvími, která nějakým způsobem doplňujeme, tak jsme pořád vlastně ještě malí. Naši příležitost ale vidím třeba i v zahraničí, protože pro nás je výhoda, že tu službu, jak ji děláme my, v západní Evropě ještě nikdo nedělá. Třeba v Německu existuje firma Momox, která s použitými knihami obchoduje a má obrat 300 milionů eur. Ale dělá něco, co před námi dělaly v Česku jiné tři firmy. Naše služby jsou proti Momoxu výrazně lepší a víc odpovídají tomu, co ten zákazník potřebuje.

Čím?

Je to výrazně jednodušší. U Momoxu nebo u služby Knihovrátek, kterou na Slovensku spustilo vydavatelství Martinus, jejich systém spočívá v tom, že musíte vzít vámi nabízené knihy jednu po jedné. A postupně je zadat do jejich formuláře, kde vyplňujete třeba i ISBN. Zkouší i různé aplikace. Ale v momentě, kdy chcete prodat 30 knížek, tak vám to už zabere dost času. Nám stačí, když knížky nafotíte na jedné hromadě, a my už to všechno zařídíme sami. Na druhou stranu nám musí lidé věřit, protože dopředu nikdy nemají garanci, kolik za ty knihy dostanou. A věří nám, proto se k nám vracejí.

Jak vlastně fungují systémy Knihobota? Našel jsem, že jste si veškeré systémy dělali sami.

My máme nyní šestičlenný IT tým. A vlastně všechno, snad kromě Google Sheets, jsme si dělali a děláme sami. Ale cítím, že počet lidí v našem IT týmu je nízký, docela nás to brzdí. Chtěli bychom mít do konce roku tak dvacet lidí, abychom, když nás něco napadne, to mohli hned zkusit. Dnes ten tým víceméně jen udržuje stávající systémy.

A zadávání knih do systému tedy funguje jak?

Ono to zas tak složité není a zrovna tohle chceme během následujícího půl roku překopat a víc to zautomatizovat. V podstatě to je ale tak, že přijde krabice s knihami, některý z našich lidí zkontroluje, zda nejsou knihy plesnivé nebo polité, a pak se to hned nafotí a případně popíše, pokud nemáme knihu v databázi. A pak probíhá automatické stanovení ceny.

Cenu tedy stanovujete automaticky na základě dat, která máte k dispozici?

Přesně tak. Ale ani to není moc složité. Jde vlastně o jednoduchý algoritmus, ale i ten jsme museli jednu dobu krotit. Protože když to jen napíšete tak, že to má prodávat za co nejvíc, tak začne postupně tu cenu neúměrně navyšovat.

Což se vám stalo?

Ano (smích). Dnes to máme velmi omezené, jsou tam mnohem silnější korekční mechanismy, které cenu stlačují dolů.