Pokud bydlíte na správném místě, máte na různých místech naší země díky existenci Regionální sítě 7 a Vysílací síť 4 možnost pozemně přijímat téměř všechny programy České televize a v Česku nejsledovanější program TV Nova v HD kvalitě. Kdo jednou okusil vysoké rozlišení na televizi s větší uhlopříčkou, už těžko si nevšimne propadu obrazové kvality po přepnutí na program ve standardním rozlišení. Pokud se na svorkách vašeho přijímače signálu některé ze zmiňovaných sítí nedostává, nezoufejte! Máte možnost si osvěžit u nás tolik zažité anténní kutilství, přinášející ještě před dvěma desetiletími ovoce v dálkovém příjmu programů OK3, Premiéra, ZDF, ORF a dalších z našich sousedních zemí.
Zatímco vysílací sítě 1 a 2 uvádějí dle ČTÚ pokrytí téměř 100%, vysílací síť 3 ochuzená o některé výkonné vysílače (oproti sítím 1 a 2) necelých 98 %, Vysílací síť 4 pak přes 86 % a atraktivní Regionální síť pak 75 %. Tato data jsou platná pro modelový případ – používáte směrovou anténu na střeše v 10 metrech nad zemí. Ve chvíli, kdy například ke svému PC připojíte USB DVB-T přijímač s malou náhražkovou anténkou a nacházíte se mimo dosah místního vysílače, máte prostě smůlu procenta – neprocenta. V modelovém případě náhražkového příjmu uvnitř budov bude procentuální rozdíl pokrytí vysílacích sítí 1 a 2 vůči ostatním sítím propastný. Propagované výhody digitalizace se tak v případě vysílacích sítí 3 a více nekonají – zajištění anténních systémů v budovách je mimo oblasti blízké vysílačům nezbytné.
I k vaší USB klíčence je zapotřebí pořádná anténa.
Ještě než vtrhneme do terénu, podívejme se na několik reálií:
Pokrytí
Signál pozemní digitální televize se primárně šíří na přímou viditelnost. Protože systémy vysílacích antén směřují většinu vyzařované energie do vodorovného úzkého svazku nad zemským povrchem, ubývá na přímé viditelnosti přijímaná úroveň signálu přibližně (nejméně) s druhou mocninou vzdálenosti. Odjedu-li od vysílače na dvojnásobnou vzdálenost, signál bude přinejlepším čtvrtinový. Pokud se od vysílače vzdálím desetkrát a chtěl bych mít stejnou přijímanou úroveň, musel by vysílač zvýšit výkon nejméně stokrát. Za místa s přímou viditelností se signál může ohýbat nebo lámat přes překážky, často se také odráží a rozptyluje od objektů, které přímou viditelnost mají. Tyto procedury ovšem signál velmi tlumí – až o několik řádů, stejně jako při prostupu signálu do útrob budov. Pro porovnání některých vysílačů dále uvádím mapky viditelnosti z těchto vysílačů – od vysílacích antén k potenciálním anténám přijímacím (v 10 metrech).
Anténní jednotky (rakvičky)
Anténní systémy na vysílačích se skládají z jednotlivých anténních jednotek. Velikost obvyklých anténních jednotek je přibližně 100×50×20 cm, váží asi 15 kg a mají zisk cca 11 – 12 dB oproti půlvlnému dipólu. V horizontální rovině vyzařují nejvíce energie ve výseči cca 60°, pro vyzařování blízké všesměrovému je potřeba použít čtyři jednotky. Ve vertikální rovině jednotky vyzařují nejvíce energie ve výseči cca 25°. Pokud se použije více jednotek nad sebou (signál z vysílače se do jednotek rozdělí a přivede do každé ve vhodné fázi), svazek energie ve vertikální rovině se zúží a případně přiklopí k zemi. Při stejném výkonu koncového stupně vysílače se při použití například čtyřech jednotek nad sebou téměř čtyřikrát zvýší vyzářený výkon. Na vysílači nad sebou bývá až 16 jednotek. Možnost zúžení vertikálního svazku je dána vzdáleností a rozložení pokrývaného území pod vysílačem.
Vysílač multiplexu 4 na Karlovarsku v době svého spuštění loni v létě.
České Radiokomunikace
České Radiokomunikace, nazývané často také jako dominantní provozovatel vysílacích služeb, provozují síť vysílačů postavených převážně na významných kopcích a horách s vysílacími anténními systémy umístěnými na vysokých věžích. Většina z nich vyrostla v 60 – 80. letech minulého století. Jedná se o unikátní často i umělecká díla, některá památkově chráněná. Dnes by výstavba vysílacích středisek stála desítky až stovky milionů Kč a byla by asi těžko realizovatelná. V roce 2001 byla společnost privatizována a samozřejmě se chová jako každý dobrý hospodář, zvláště pokud má svým způsobem monopolní postavení – se svým arzenálem umí zajistit a zajišťuje celoplošné pokrytí rozhlasovým a televizním vysíláním. Vysílání v celoplošných sítích Českých Radiokomunikací si mohou dovolit jen ekonomicky silnější subjekty.
Zajímavý článek uvedl sesterský web: http://oskar.blog.root.cz/2013/08/26/decko-jako-desivy-dusledek-digitalizace/
Digital Broadcasting a Progress Digital
Společnosti provozující Vysílací síť 4 (VS4) a Regionální síť 7 (RS7) na trh vstoupili na trh jako protipól dominantních Radiokomunikací. Nabízejí příznivější cenu za šíření programů ve svých multiplexech, slibují rozšíření pokrytí, tam kde o to bude zájem. Se svými vysílači jsou více ve městech, využívají stávající body používané telekomunikačními operátory. Pokouší se též používat vysoké kóty, na kterých mají své vysílače České Radiokomunikace, jsou však limitováni alternativními objekty a někdy i dosti alternativním umístěním anténních systémů, které omezuje využívání smysluplných vyšších výkonů.
Prague Digital TV
Společnost provozuje Regionální síť 4 – jedná se o nástupnickou síť po Multiplexu B – na stejných lokalitách, na stejném frekvenčním kanále i se stejnými výkony.
Pokračujme navštívenými lokalitami.
Hlavní pražský vysílač Českých Radiokomunikací má antény umístěny ve výšce více než 200 metrů nad zemským povrchem.
Vysílač Vysílací sítě 4 využívá vertikální polarizace. Pokud by odtud vysílala také Regionální síť 7, nebylo by často nutné pořizovat do rozvodů STA druhou anténu s horizontální polarizací namířenou na jeden ze dvou stávajících vysílačů RS7.
Opravdu pěkná ukázka městského vysílače – anténní systém je dostatečně vysoko, aby jeho vyzařovací diagram nerušila konstrukce budovy – Vysílací síť 4 a Regionální síť 7.
Jediný vysílač, odkud vysílá Vysílací síť 4, Regionální síť 7 a zároveň Regionální síť 4. RS4 využívá anténní systém v horní části věže 2×4 anténní jednotky, hned pod anténním systémem Fajn radia. RS7 a VS4 zde používá anténní systém zhruba v polovině věže v konfigurace 3×4 anténní jednotky.
Strahovská galerie přináší fotografie anténního systému RS4 na osvětlovacím stožáru Rošického stadionu a anténní systém na strahovské věži Českých Radiokomunikací, jenž byl využit pro testy DVB-H a je v záloze pro použití v DVB-T.
Černohorská galerie přináší obrázky vysílače Českých Radiokomunikací – vysílací anténa pro DVB-T tu má 12 anténních jednotek nad sebou. Vysílač Regionální sítě 7 je zde umístěn na rozhledně. Umístění anténního systému pouze pro jeden směr je kompromisní, v podstatě v korunách stromů, pravděpodobně aktuálně nebylo možné navyšovat konstrukci rozhledny.
Klínovecká galerie přináší společné pohledy na věž ČRa a věž využívanou RS7 a multiplexem 4. Anténní systém na věži Radiokomunikací má nad sebou 16 jednotek. Anténní systém Regionální sítě 7 a Vysílací sítě 4 využívá dva směry jednotek na boku stožáru.
Fotografie známého severočeského vysílače Buková hora poskytl Páv Lučištník ze serveru www.gsmweb.cz. Původně jednu anténní jednotku na vysílači RS7 a multiplex 4 doplnily v nedávné době další dvě. Každá jednotka míří trochu jiným směrem, vyzařovací diagram této soustavy bude asi zajímavý. Limitace vyzařování nástavbou budovy je možná záměrná z důvodu dodržení povoleného diagramu.
Vysílač Vysílací sítě 4 – Teplice Vodárna přímo vybízí k instalaci multiplexu RS7. Tři jednotky ve směru na Most vypovídají mnohé o tom, zdali se také v Mostě dočkají vlastního vysílače těchto sítí.
Pokrytí Prahy, Teplic a části Ústí nad Labem bude u Vysílací sítě 4 a Regionální sítě 7 srovnatelné nebo lokálně lepší než u vysílačů Českých Radiokomunikací. Vysílače RS7 a VS4 na známých vysokých horách jsou však limitované horším umístěním anténních systémů i nižším povoleným výkonem. Je otázkou, zdali by nebylo vhodnější využít více vysílačů přímo ve městech. Jejich výkon postačí v desítkách a stovkách Wattů – podobně jako zjevně bude muset například v Regionální síti 9 v Mostě (10 Wattů).
ČLÁNKY DO MAILU