O možnosti používat háčky a čárky (diakritiku) ve jménech domén druhé úrovně, pod národní TLD doménou .cz, se hovoří již delší dobu. Současná pravidla jsou totiž taková, že v těchto jménech (jako např. „mesec“, v rámci „mesec.cz“) lze používat jen písmena bez háčků a čárek, číslice a pomlčku (která mj. může být jen uprostřed jména). Technické řešení, které by umožňovalo používat i další znaky, včetně znaků s diakritikou, již existuje a jmenuje se IDN (Internationalized Domain Names), viz např. zde či zde.
Otázkou je ovšem jeho praktické využití, které na jedné straně něco přináší (možnost registrace nových doménových jmen), ale na druhé straně také něco stojí (náklady na implementaci a provoz, resp. registraci nových domén) a má také jisté praktické důsledky (má své požadavky na podporu v rámci aplikací a něco vyžaduje i od uživatelů). Ne každému proto musí vyjít, že toto řešení skutečně chce a potřebuje. Různé země se k implementaci IDN postavily různě – obvykle ale po pečlivém zvážení a následném vypracování a zveřejnění určité vlastní strategie, záměru či plánu postupu v této oblasti.
Pokud jde o ČR, zde jsem ještě do nedávné doby žádné ucelenější a oficiální stanovisko nezaznamenal. Pouze občas v médiích probleskla vyjádření typu „pracujeme na tom“. Jako třeba v prosinci roku 2003, kdy Hospodářské noviny ocitovaly tehdejšího výkonného ředitele CZ.NIC Jiřího Dohnala:
V České republice plánujeme zavedení tohoto systému ke konci příštího roku," říká Jiří Dohnal, výkonný ředitel sdružení CZ.NIC, které se o tuzemské adresy s koncovkou „.cz“ stará.
Další pohled do zákulisí jste si mohli přečíst i zde na Lupě, z pera (dnes již bývalého) šéfredaktora Lupy Marka Antoše (Chceme domény s háčky a čárkami?). Tento článek je ze srpna loňského roku a z jeho obsahu je patrné, že míra neurčitosti ohledně zavedení či nezavedení IDN se oproti konci roku 2003 spíše zvětšila, než zmenšila. Článek končí konstatováním, že definitivní slovo zatím nepadlo a že
významný vliv by mělo hrát také mínění internetové veřejnosti; zda sami uživatelé, resp. držitelé domén, o podobné rozšíření stojí.
Sám autor také zmiňuje, že si „není úplně jistý, jestli by zavedení diakritiky do domén přineslo víc dobrého či špatného“ a naznačuje, že CZ.NIC by se mohl zeptat veřejnosti formou nějakého průzkumu.
Jak průzkum probíhal?
CZ.NIC se nakonec skutečně rozhodl pro formu průzkumu, který si objednal u společnosti Markent. Tento výzkum proběhl v říjnu loňského roku a dotazoval se organizací, vybraných podle velikosti i podle působnosti. V zásadě ale šlo o organizace působící v roli uživatelů domén, nikoli v roli doménových registrátorů, tam by výsledek nejspíše byl úplně jiný. Přednost však dostaly organizace, jejichž představitelé jsou členy CACIO (České organizace manažerů úseků informačních technologií), a výsledek pak byl „převážen podle údajů ČSÚ, takže výsledný soubor reprezentuje strukturu organizací aktivně působících v ČR“. Podrobnosti najdete v závěrečné zprávě samotného průzkumu.
Velikost celkového vzorku byla „kolem“ 500 organizací – na jednom místě závěrečné zprávy se uvádí, že osloveno bylo 542 respondentů, jinde se hovoří o 432 oslovených organizacích. V každé měl být osloven právě jeden pracovník, odpovědný „za koncepční rozhodnutí týkající se WWW prezentace zkoumané organizace“.
Osobně si vůbec nejsem jistý, zda volba cílové skupiny byla optimální a zda se neměl CZ.NIC více ptát také širší uživatelské veřejnosti. Zkusme to alespoň z části kompenzovat stejně formulovanou anketou zde na Lupě, za tímto článkem. Třeba podobné ankety uspořádají i méně odborně zaměřené servery, a tím také přispějí k získání ucelenějšího pohledu na názory celé veřejnosti. Za sebe bych jen rád dodal, že s celkovým závěrem (IDN neimplementovat) se plně ztotožňuji – negativa by podle mého názoru převážila nad přínosy.
Jaký je celkový zájem?
Zpět ale ke zjištěním již provedeného šetření společnosti Markent. Prvním a jistě i hlavním zjistěním je samotný zájem o zavedení systému IDN, resp. možnosti používat národní znaky (diakritiku, tj. háčky a čárky) v doménách druhé úrovně, pod národní doménou .cz. Výsledek ukazuje následující obrázek:
 |
Rozhodně pro diakritiku byla tedy jen tři procenta respondentů, a „spíše pro“ dalších 21 procent. Zbytek, čítající celkem 76 procent, byl „spíše proti“ až „rozhodně proti“. Zajímavé je také rozložení odpovědí mezi respondenty, kteří jsou a naopak nejsou zastoupeni v CACIO, viz další obrázek. Naznačuje, že mezi členy CACIO je více skeptiků („rozhodně ne“) a naopak žádný výrazný zastánce („rozhodně ano“). Na druhou stranu je mezi nimi více zastánců názoru spíše ano
 |
Proč ano?
Za povšimnutí určitě stojí i důvody, které respondenti uváděli na podporu zavedení diakritiky do jmen domén druhé úrovně: jednoznačně mezi nimi vede argument „skutečného názvu firmy“, následovaný „celkovou jazykovou správností“. Výsledky ukazuje následující tabulka s četnostmi jednotlivých uváděných důvodů v procentech:
| výhoda | četnost v % |
|---|---|
| skutečný název firmy | 33 |
| pro Čechy lepší – správná čeština | 24 |
| začátečníkům to usnadní práci | 12 |
| lepší orientace | 10 |
| nezaměnitelnost | 10 |
| je to přirozené | 7,7 |
| lepší srozumitelnost, čitelnost | 7,2 |
| jednodušší vyhledávání | 32 |
| už žádné komolení názvů | 6,1 |
| větší personifikace | 3,7 |
| více možností – větší rozlišení | <1 |
| rozšíření počtu domén | <1 |
| rychlejší vyhledávání | <1 |
| uživatelská vstřícnost | <1 |
| větší příležitost pro marketing | <1 |
Na otázku ohledně kladných přínosů ovšem odpovědělo jen asi 32 procent všech respondentů, což už je poměrně malý vzorek. Z něj se navíc většina (80 procent respondentů) rekrutovala z těch respondentů, kteří sami mají zájem na využití možnosti zaregistrovat si nějakou tu „oháčkovanou“ či „očárkovanou“ doménu (z těch, kteří takovýto zájem nemají, se k přínosům vyjádřilo jen 16 procent).
Proč ne?
Na opačně směřující otázku, ohledně záporných aspektů zavádění domén s diakritikou, odpovědělo podstatně více respondentů – na 78 procent. Prakticky stejné zastoupení (76, resp. 78 procent) zde přitom měly oba tábory – ti, kteří by novou možnost využili, i ti, kteří by tak neučinili. Podle očekávání převažují obavy ze zmatků při zadávání adres (zřejmě zahrnující i to, že ne všechny SW aplikace IDN již podporují), a také obtížnost přístupu ze zahraničí.
| nevýhoda | v % |
|---|---|
| nastane zmatek při zadávání adres | 33 |
| obtížný přístup uživatelů ze zahraničí | 25 |
| složitost vyhledávání | 15 |
| nekompatibilita se zahraničím | 12 |
| je to nesmysl | 5 |
| zvykat si na nový systém | 4 |
| diakritická znaménka do globální sítě nepatří | 4 |
| komunikační problémy ze strany zahraničních zákazníků | 4 |
| problémy technického rázu | 4 |
| díky diakritickým znaménkům by bylo spousta chyb | 3 |
| použitelné pouze pro Čechy | 3 |
| problémy se zapamatováním adresy – s háčky | 3 |
| krátkodobý zmatek | 3 |
| vyhledávače ne vždy vše najdou | 3 |
| problémy se zahraniční klávesnicí | 2 |
| některé systémy nemají češtinu – nepoužitelné | 2 |
| problémy s kódováním češtiny | 1,9 |
| více práce s upravování stránek | 1,2 |
| nové názvy, nové reklamy…., vše nové | 1,2 |
| nejednoznačnost názvu, možnost záměny | 1,1 |
| nastavení prohlížení SW | <1 |
| další písmena navíc | <1 |
| nutnost zkoušet více variant názvů při vyhledávání | <1 |
| obtížná práce s klávesnicí bez češtiny | <1 |
| nutnost registrace více domén | <1 |
| nahrává spekulantům | <1 |
| shody domén s i bez diakritiky | <1 |
| znakové stránky by nefungovaly | <1 |
| nespolehlivost přeložených verzí | <1 |
K mému překvapení v tomto přehledu naopak téměř chybí strach ze zneužití – například formou registrace „podobné“ domény a spekulace s ní, nebo provozování nějakého „anti-situ“ na podobné adrese (třeba nějaké parodie, nebo také konkurenčního serveru, případně i zneužití domén pro potřeby phishingu).
V další části průzkumu však byly explicitně zkoumány i tyto aspekty. S výrokem „Zaregistrovali bychom si název domény s českými diakritickými znaky, aby si ji nezaregistroval někdo jiný“ rozhodně souhlasilo 25 procent a spíše souhlasilo dalších 19 procent respondentů. Mezi členy CACIO byl ale souhlas výraznějí: rozhodně souhlasilo 65 procent! S obecným principem, že přednost při registraci by měl mít držitel stávající domény bez háčků a čárek, se ztotožnilo dokonce 91 procent respondentů, kteří vesměs požadovali dosti dlouhou lhůtu pro uplatnění takovéhoto přednostního práva (nejvíce respondentů prosazovalo tři měsíce).
Výrazný byl také souhlas s názorem, že by vlastníci stávajících domén měli získat „oháčkované a očárkované“ domény zadarmo (40 rozhodně pro, 36 spíše pro).
Cui bono?
Průzkum Markentu se respondentů dotazoval i na to, komu by zavedení diakritiky v doménách druhé úrovně nejvíce prospělo. No a zde se problém spekulace s doménami již objevil – podle názoru respondentů by vše nejvíce prospělo právě spekulantům s doménami. To mi poněkud nehraje s tím, že z toho respondenti neměli prakticky žádné obavy, resp. nezařadili to do negativních aspektů.
 |
Zajímavé bylo také to, že názory členů i nečlenů CACIA ohledně otázek „komu to nejvíce prospěje“ se až tak moc nelišily. Výjimkou však byl právě přínos pro spekulanty s doménami, kde členové CACIO měli mnohem vyhraněnější názor.
 |
Asi to bude dáno tím, že členové CACIO museli problému spekulace s doménami čelit častěji než ostatní společnosti. Pravdou také je, že názory členů a nečlenů CACIO se výrazně lišily i v dalších oblastech. Třeba v názoru na to, zda by držitelé stávajících domén měli získat nové domény (s diakritikou) zcela zadarmo. Mezi nečleny CACIO bylo 45 procent rozhodně pro, mezi členy naopak nikdo. Zato „spíše pro“ bylo 96 procent členů CACIO a jen 32 procent nečlenů. Podle mne to jen dokládá ne zcela optimální volbu cílové skupiny.
Jaký je závěr?
Jaký závěr z uvedeného průzkumu udělalo nové vedení CZ.NIC, jistě již tušíte z titulku a perexu tohoto článku:
Sdružení CZ.NIC, z. s. p. o. se přípravám na zavedení IDN věnuje již řadu měsíců, na základě negativního výsledku průzkumu se však rozhodlo tyto práce pozastavit.
Tisková zpráva, kterou k tomu CZ.NIC vydal, hovoří o tom, že bude zájem o háčky a čárky ve jménech našich domén průběžně monitorovat, a pokud se situace se zájmem o ně změní, je připraveno práce na projektu IDN obnovit.
K tomu, jak vlastně systém IDN a dikritika v doménách funguje, se vrátím v samostatném článku.
ČLÁNKY DO MAILU