V reakci na původní článek Karla Rujzla se nám ozval pan Grill z firmy P.E.S. consulting, která pro Barrington celou službu zabezpečovala po technické stránce. Mimo jiné tehdy napsal: „Přiznám se, že jsme u nás všichni napjatí, jak to vše bude. O službu je velký zájem, ale nemáme představu, jak budou zaplaceny případné poplatky CZ-NICu. Stále se uklidňujeme a doufáme, že firma Barrington vše zvládne. Domén je již dnes několik stovek a každý den přibývají další. Pokud uvažujeme, tak prodejem reklamy na povinných reklamních proužcích firma Barrington může vydělat i na případné poplatky. Záleží na návštěvnosti a na tom, jak dobře reklamní proužky prodá. Snad vše dobře dopadne jak pro nás, tak i pro klienty.“
Dnes už je zřejmé, že to dobře nedopadlo. Celá akce vybouchla a je ve hvězdách, co se se údajnými stovkami zaregistrovaných domén bude dít dál, zvláště poté, co se v příštích měsících zřejmě za správu domén konečně začne fakturovat. Způsob, jakým tak řečená firma Barrington akci rozjela a jak tato dojela, dosti připomíná nekalé jednání. Z podvodu přitom Barrington obviňují i provozovatelé služby Mr.Linx, podle níž si měla v rozporu s pravidly „pomáhat“ a uměle zvyšovat počet údajně protočených bannerů na svých stránkách.
Vývoj celého problému podrobně a velmi srozumitelně popisuje již dříve citovaný pan Grill ve stanovisku své firmy P.E.S., které vám nabízíme v plném znění – je to vážně poučné čtení.
Osobně bych z celé věci nedělal tragédii: Barrington sice zřejmě nesplní, co slíbil, ale znamená to pouze tolik, že uživatelé jeho služby nedostanou zdarma to, co původně měli. Nic tedy netratí – jen nic nedostanou. Sporný moment je pouze v případě těch stovek registrovaných domén, u nichž firma Barrington uváděla jako vlastníka sebe, nikoliv přímo své uživatele. Ti tak na jejich držení nemají žádný nárok a snadno o ně mohou přijít. Domnívám se však, že nikdo, kdo měl o nějakou doménu skutečný zájem, si ji od Barringtonu zaregistrovat nenechal; této nabídky využili spíše nadšenci, kteří si tam chtěli udělat třeba své domovské stránky.
„Nikdy ničemu nevěř,“ říká Dan Dočekal, a říkal to i v tomto případě; jak se ukázalo, měl pravdu. Doplnil bych ještě jednu lidovou moudrost z televizních reklam: „Nejsem tak bohatá, abych si mohla kupovat levné věci.“ Když něco dostanete zadarmo, přijde vás to obvykle dost draho. A neplatí to jen o Internetu.
Související články a odkazy:
Doména zadarmo už není sen