Kousek od českých hranic brzy začne fungovat čipová továrna tchajwanské společnosti TSMC, která je s velkým náskokem největším zakázkovým polovodičovým producentem na světě. TSMC, na jejíchž kapacitách jsou závislé firmy jako Apple, Nvidia, AMD, Qualcomm a mnohé další, tento týden oficiálně odstartovala stavbu komplexu v Drážďanech. To je velice zajímavé téma i pro sousedící Česko, pro které je Tchaj-wan otevřený částí investic a dodavatelského řetězce.
První evropskou fabriku TSMC v Evropě vybuduje konsorcium European Semiconductor Manufacturing Company (ESMC). Většinový podíl 70 procent v něm drží TSMC a po 10 procentech mají dvě německé firmy Infineon a Bosch, podílníkem je také nizozemská NXP Semiconductors. Jde o trojici klíčových evropských polovodičových hráčů navrhujících a vyrábějících čipy.
Projekt vyjde na 10 miliard eur, tedy více než 250 miliard korun. Na to se nabalí řada dalších investic v zatím nevyčísleném objemu. Začátek výroby je naplánován na konec roku 2027, pokud vše půjde tak, jak má. TSMC staví modernější továrnu v Arizoně v USA, kde musí řešit průtahy dané nižším tempem tamních pracovníků, jejich nedostatkem a podobně. Drážďanský komplex má po dokončení chrlit 40 tisíc 300mm křemíkových desek (waferů) ročně.
Zelená z Bruselu
TSMC do Evropy nepřinese nejmodernější výrobní procesy. Mimo jiné z toho důvodu, že tady nemáme žádný Apple či Nvidii, a neměl by je kdo využít. Přesto se na starý kontinent dostane technologie, která zde ještě není, a sice 16 a 12nm proces FinFET.
Evropská komise proto tento týden schválila, že Německo může poskytnout TSMC státní podporu ve výši 5 miliard eur. Evropská unie má takzvaný zákon o čipech (Chips Act), který kromě jiného umožňuje veřejnou podporu projektům, které jsou první svého druhu. O takzvanou notifikaci Evropské komise bude žádat také Česko, respektive společnost Onsemi, která chce za pomoci státu za dvě miliardy dolarů rozšířit produkci v Rožnově pod Radhoštěm.
C.C. Wei, výkonný ředitel TSMC
„Chtěl bych poděkovat německé vládě a Evropské komisi za velkou podporu,” uvedl během ceremoniálu v Drážďanech C.C. Wei, výkonný ředitel a předseda představenstva TSMC. Naznačil tak, že veřejná podpora je pro stavbu polovodičových továren nezbytná. Bez ní nelze konkurovat.
Wei doplnil, že na Drážďany padl výběr i kvůli tomu, že tím TSMC bude blízko zákazníkům. Drážďanská TSMC bude produkovat ještě jedním procesem, konkrétně 28 a 22nm CMOS. Oba procesy mají sloužit primárně evropskému průmyslu nebo automobilkám. TSMC se s partnery zaměří na technologie, jako jsou MRAM, RRAM, RF, embedded flash a další.
Budoucnost evropského průmyslu
Tchajwanská továrna například bude stát v těsné blízkosti čipového fabu Bosche, který je jedním z joint-venture partnerů ESMC. „Vstupem do projektu si chceme zajistit výrobní kapacitu do budoucna. Také dodáváme automobilkám, které časem na 12nm a další procesy určitě přejdou,” popsal Lupě Marek Jakowatz z Bosche.
„Chceme vyrábět čipy pro bezpečnější a autonomní vozy nebo pro detekci objektů,” navázal Kurt Sievers, výkonný ředitel NXP. Je možné, že se příchod TSMC do Evropy dotkne také Rožnova a Brna, kde má NXP několik stovek lidí v podpoře a vývoji. Česká pobočka je jednou ze čtyř zdejších firem, kvůli kterým si stát z Bruselu půjčí 1,1 miliardy korun. NXP část peněz využije na vývoj čipů pro autonomní vozy.
Zahájení stavby továrny TSMC v Drážďanech. V pozadí je čipová výroba Bosche, jednoho z partnerů projektu.
Šéf Infineonu Jochen Hanebeck (firma už továrnu v Drážďanech má a za miliardy eur staví další) jako další dodavatel automobilek uvedl, že vozy budoucnosti budou mít nula emisí a budou postaveny na softwaru. „Na to budeme potřebovat mnohem více čipů,” naznačil příchod změn, kterým bude muset evropský autoland čelit, i kvůli tlaku z Číny a bruselské regulaci.
Infineon mimo jiné dodává Škodě Auto, která na otevíračce v Drážďanech měla svého člověka. Přítomen byl člen představenstva Karsten Schanke, který je zároveň ředitelem polovodičové strategie v mateřském Volkswagenu. Škoda a VW jsou také velkými zákazníky Onsemi. Skupina už s Rožnovem podepsala smlouvu na dodávky z chystané nové produkce.
Gravitační pole
Dalším velkým důvodem, proč TSMC vsadila na Drážďany, je ekosystém. Celé Sasko je největším výrobním polovodičovým centrem v Evropě, vzniká tam každý třetí čip. Výroby zde mají či budou mít firmy Infineon, Bosch, GlobalFoundries (dříve součást AMD), X-FAB, SAW Component a Jenoptik. V Magdeburgu se zase za desítky miliard eur chystá stavět Intel.
Na to je navázaný nemalý řetězec různých dodavatelů, univerzit, výzkumných center a vývojových firem. Východoněmecké Sasko v polovodičích zaměstnává přes 80 tisíc velmi dobře placených odborníků. Čipový sektor za 30 let po revoluci zvedl saské HDP na hlavu ze 14 tisíc na 38 tisíc eur. „Investice TSMC nám pomůže toto číslo ještě zlepšit. Drážďany byly do druhé světové války jednou z nejlepších částí Německa, čehož chceme opět dosáhnout,” řekl saský premiér Michael Kretschmer. „Drážďany jsou nejlepší místo pro mikroelektroniku v Evropě.”
Ursula von der Leyen, Olaf Scholz a C.C. Wei na zahájení stavby továrny TSMC v Drážďanech
Samotná TSMC v Drážďanech zaměstná asi dva tisíce lidí. Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyen ale nepřímo vzniknou další desítky tisíc pozic. TSMC uvedla, že na jedno přímé místo připadá několik nepřímých. Továrna na čipy není autonomní ostrov, kolem je potřeba řada dodavatelů surovin, energií, strojů a mnoha dalších věcí. Sasko také bude muset výrazně investovat do infrastruktury.
„Benefity půjdou daleko za hranice Saska i Německa,” věří Leyen. „Evropské firmy dostanou přístup k novým technologiím a kapacitám, a posílí se lokální dodavatelské řetězec,” řekla Leyen na setkání v Drážďanech.
Tady do hry vstupuje zájem České republiky, která bude chtít z investičního tažení Tchaj-wanu rovněž něco získat.
České ambice
Jak už jsme informovali, do Saska se nedávno postupně vydali přední čeští politici, jako prezident Petr Pavel, předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a další. Naši čelní představitelé rovněž udržují úzké vztahy s Tchaj-wanem. Ten díky tomu v Praze a Brně buduje několik čipových center a oznámil záměr u nás postavit část dodavatelského řetězce TSMC. Tyto ambice potvrdila firma Topco Scientific a organizace TeaLa, sdružující více firem. Obě instituce doprovází TSMC při zahraniční expanzi.
„Hlásí se nám první tchajwanské firmy, které u nás plánují otevřít sídla,” potvrdil Lupě ředitel národního polovodičového klastru Stanislav Černý. „Začínají se ozývat subdodavatelé,” potvrdila Česko-taiwanská obchodní komora.
„Teď proběhnou dvě vlny tchajwanských návštěv a vše se bude ladit,” dodal Černý, zatím bez konkrétních jmen. Debaty probíhají mimo jiné v rámci napojení na centrum návrhu pokročilých čipů, které Tchaj-wan otevře v Brně.
S Tchaj-wanem spolupracuje ministerstvo průmyslu a obchodu, v poslední době došlo ke spuštění čipového design centra a rozšíření stipendií pro české studenty. „Vzájemnou spolupráci pomáhá posílit agentura CzechInvest, která má na Tchaj-wanu nové zastoupení. Ohledně záměrů firem navázaných na TSMC také komunikujeme s tchajwanskými subjekty, ale detaily potenciálních podnikatelských zaměrů a investic v této fázi s ohledem na jejich citlivost nekomunikujeme," vkázala Lupě mluvčí úřadu Petra Milcová.
Jak bude vypadat továrna TSMC v Drážďanech
V Praze už například otevřela vývoj firma Analog Bits, jejíž analogové části se využívají v nejmodernějších čipech světa. Ve svých výrobních procesech je vedle Samsungu či Intelu používá právě TSMC. Analog Bits tak do Česka přináší možnost podílet se na 2nm procesech, a v budoucnu i více. To je investice s velmi vysokou přidanou hodnotou.
Národní polovodičový klastr se nyní snaží konsolidovat české čipové prostředí. Za rok a půl fungování se do něj zapojilo 37 firem. Kromě obvyklých podezřelých, jako jsou Onsemi nebo STMicroelectronics, Renesas, ASICentrum (vývoje v Praze) či NXP, tam jsou podniky typu Stroza (automatizační linky a stroje pro polovodiče, působí v Rožnově), Streicher (vakuové komory) či Argotech (silicon photonics). Samozřejmostí jsou firmy Tescan či Thermo Fisher Scientific, vyrábějící elektronové mikroskopy.
Další příležitosti a posílení Česka přinese investice Onsemi. Česko už dnes produkuje tři miliony waferů ročně a patří mezi zajímavé evropské regiony. Investice se budou nabalovat. Energoaqua už například oznámila, že v Rožnově investuje až miliardu do dodávek vody, plynu a technických plynů včetně vodíku.
Meopta, mikroskopy a ti další
Příval nových investorů si slibuje i samotné Německo. V návaznosti na akci TSMC už příchod do země oznámily tchajwanské podniky jako Fan Xuan (Marketech International), Flexium Interconnect, Silicon Power (výroba flash disků, DRAM modulů a podobně) a další.
Subdodavatelský ekosystém pro čipové továrny je obrovský. Jen na akci v Drážďanech bylo možné spatřit zástupce podniků jako BASF, Carl Zeiss, Linde, Nordic Semiconductor, IMEC, Merck, ASM International, Tokyo Electron, Applied Materials či ASML. Poslední tři jmenovaní dodávají stroje pro výrobu čipů a samy mají stovky až tisíce partnerů. ASML a Applied Materials například Meoptu z Přerova, od níž odebírají optiku. A Thermo Fisher z Brna zásobuje TSMC elektronovými mikroskopy na vývoj a kontrolu kvality čipů.
Ukázky čipů od Infineonu, Bosche a NXP, partnerů TSMC:
Je možné, že se Česko akce TSMC zúčastní i jako dodavatel základních potřeb. Lupa slyšela informace o možných skladech či logistice. Zdaleka ale nelze říci, že by se prostor otevřel pouze zde, zájmem je také získat mnohem vyšší přidanou hodnotu.
Příchod investic tohoto typu znamená i velkou poptávku po lidech. Polovodičových odborníků je málo. Tchaj-wan proto začíná financovat vzdělávací centra v Česku a VUT a ČVUT rozjíždí nové programy a aktivity. Cílem přitom není pouze zásobovat Sasko, ale rozvinout vlastní polovodičový sektor. „Vytvoříme velice dobře placená místa a budeme se podílet na školení odborníků z Evropy,” doplnil obecně šéf TSMC.
Ještě není konec
Lze očekávat, že čipové investice se v Evropě budou rozšiřovat. Ursula von der Leyen uvedla, že chce navrhnout nový fond pro investice do strategických oblastí. V kuloárech se začíná mluvit o Chips Actu 2 a dalších projektech.
„Nová Evropská komise musí být komisí pro investice,” sdělila šéfka EK, což by po dosavadním regulačním tornádu skutečně přišlo vhod. První Chips Act podle ní mobilizoval investice za 115 miliard eur a obor má pro starý kontinent představovat investiční revoluci. EU díky Chips Actu například rozjede nejvyspělejší prototypovací linku na světě, přístup k ní bude mít i Česko.
Na akci v Drážďanech promluvil také německý kancléř Olaf Scholz, jehož vláda schválila obří státní pobídky pro TSMC, Intel, Infineon a další. Scholz už dříve na přednášce v Praze uvedl, že podpora čipů bude drahá, ale nutná.
Čipy jsou podle kancléře cestou k dekarbonizaci a prostředkem k útěku od fosilních paliv. „Udržitelné technologie, moderní energetika a průmysl 4.0 závisí na polovodičích, ty jsou ropou dneška,” popsal Scholz. „Pro průmyslovou zemi, jakou je Německo, je tento přerod klíčový.”
Scholzova vláda občas čelí kritice, že podporuje pouze velké firmy a jejich projekty. „Čipy potřebujeme pro veškerý náš průmysl. Žádné čipy znamenají žádný průmysl a služby. Výroba těchto zařízení je velmi náročná na kapitál. Evropa není nejlevnějším místem pro výrobu, proto je nutné poskytovat pobídky. Navíc kolem továren vyroste síť dodavatelů, výzkumníků, startupů a tak dále. Profitovat tedy bude i menší a střední sektor. Přijdou firmy, které by tady jinak nebyly,” shrnul Scholz své přemýšlení. S podporou chce pokračovat.
Příchod TSMC do Evropy zároveň znamená takzvaný de-risking. Během covidových problémů byly narušeny globální řetězce, kvůli čemuž nebyla k dispozici řada čipů, což kromě jiného odstavilo výrobu evropských vozů, včetně Škodovky. Lokální továrna umožní snížit riziko, protože přiblíží i ekosystém dodavatelů a sníží se závislost na jednom ostrově, na který si navíc dělá zálusk Čína.
Pro TSMC zároveň nastala nová éra. De-risking, politický a byznysový tlak firmu přinutily investovat v zemích zákazníků. Vedle Evropy se staví výroba v USA (čtyři a tři nanometry, později ještě méně) a Japonsku (stejné procesy jako v Evropě). Celkové investice jdou do vysokých desítek miliard dolarů.
Chci odebírat newsletter
ČLÁNKY DO MAILU