Docházení

Prognózy…

Dlouhá léta se vedly debaty a dohady, kdy se vyčerpá zásoba IPv4 adres. Předpovědi výrazně kolísaly – v první polovině 90. let to vypadalo na rok 2002 až 2003, ve druhé polovině po nasazení CIDR spíše 2020 až 2030. Nezaned­batelná skupina popíračů byla toho názoru, že nikdy.

V současné době se posouváme od prognostiky ke kronikářství. IANA přidělila poslední volné prefixy počátkem února letošního roku. Aktuálně máme za sebou další milník: 15. dubna vyčerpal svou zásobu IPv4 adres asijský APNIC. A příště jsme na řadě my. Všechny předpovědi se shodují, že dalším regionálním registrem, který se ocitne na IPv4 suchu, bude evropský RIPE NCC. Příklad APNICu ukazuje, že je velmi obtížné předpovědět datum, nicméně celkem bezpečně si můžeme zadeklamovat s Kozinou „Do roka a do dne!“

Konec IPv4 adres v APNICu byl hektický. Koncem listopadu loňského roku předpovídal Geoff Huston, že podle konzervativního modelu vydrží do konce roku 2011 a při uvážení zvýšené spotřeby s blížícím se koncem do září, s přesností na tři měsíce. Skutečnost překonala spodní hranici pesimistického odhadu o další dva měsíce. Raketový závěr dobře ilustruje, že ještě v polovině března bylo datum vyčerpání APNICu odhadováno na 10. května.

Na serveru IPv4 Depletion vyšla pěkná studie, co se v APNICu dělo a jak by vypadala předpověď pro RIPE NCC, pokud dojde k podobným jevům.

Že s blížícím se vyčerpáním vypukne hon na zbývající adresy se dalo čekat. Mne osobně překvapil spíše opak – velmi dlouho se prakticky nic nedělo a veškeré spotřební křivky se stáčely vzhůru jen zvolna. O to větší panika nás čekala na konci. Poté, co vešlo ve známost vyčerpání adresních zásob IANA, zvýšil se počet žádostí vůči APNICu skokově na trojnásobek. Závěrečný trhák se vymkl všem předpovědím a způsobil rázný posun data vyčerpání směrem vpřed.

Autor: Satrapa Pavel

Spotřeba adres APNIC (zdroj: www.ipv4deple­tion.com)

Stephan Lagerholm ve svém článku uvádí, že průměrná spotřeba RIPE NCC je v současnosti kolem 150 000 adres denně. Při jejím zachování by adresy měly vystačit do května 2012. Jako pesimistický odhad použil okamžitý skokový nárůst spotřeby na trojnásobek a v takovém případě evropský registr vydrží do poloviny září.

Můžeme se uklidňovat, že dosavadní křivky spotřeby RIPE NCC významnější nárůst zájmu nesignalizují. Jenže to v APNICu také ne, změna byla náhlá. Navíc Evropané viděli názornou ukázku, že v závěru končí všechna legrace a kdo zaváhá, je bez adres. Odhadoval bych, že se svými žádostmi nebudou příliš otálet.

Lze také očekávat, že někteří zájemci z regionu obhospodařovaného APNICem se pro adresy obrátí jinam. Teoreticky by sice neměli, ale reálně se tak děje. Sečteno a podtrženo: považoval bych pesimistickou variantu za celkem pravděpodobnou. Smiřme se s tím, že RIPE NCC nejspíš dojdou adresy letos na podzim.

…a dopady

Co vyčerpání adresních zásob regionálního registru reálně znamená? Je to konec přidělování adres pro nové zájemce o připojení k Internetu? Stručně řečeno, ne. Vyčerpání regionálního registru způsobí, že příslušné lokální registry (což jsou obvykle poskytovatelé Internetu) již nezískají žádné další adresy podle dosavadních pravidel.

Většina z nich ale adresy ještě má (zpočátku vlastně všichni) a postupně je bude různým tempem spotřebovávat. Na počáteční zásobě a tempu spotřeby každého z nich bude záviset, jak rychle se který poskytovatel dostane do úzkých. Všichni se nejspíš budou snažit vyhnout úplnému vyčerpání svých adres (takže popírači měli v jádru pravdu – IPv4 adresy nedojdou, jen bude stále těžší se k nim dostat). Bránit se budou zřejmě kombinací několika nástrojů:

• Nákupy adresního prostoru: Trh s IPv4 adresami je zatím v plenkách, ale s rostoucím nedostatkem nepochybně poroste zájem o tuto cestu k adresám. Ceny postupně porostou.

• Znevýhodňováním veřejných adres. Veřejná IPv4 adresa bude mít charakter prémiové služby a bude se za ni připlácet (někde se tak již děje).

• Zvýhodňováním neveřejných adres. NATované neveřejné adresy jsou a zůstanou volně k mání. Pro připojenou síť však znamenají určité omezení, zejména pokud si chce provozovat vlastní servery pro síťové služby. To bude kompenzováno nižší cenou a cenový rozdíl mezi připojením s veřejnými a NATovanými adresami zřejmě postupně poroste.

• Nasazováním IPv6, kde je habaděj adres, zatím ale nedostatek služeb. Se zhoršující se situací IPv4 bude jeho situace postupně výhodnější a výhodnější. A pokud se podaří rozumně vyřešit přístup k IPv4 zdrojům (NAT64 je na spadnutí), může se poměrně brzy ocitnout v pozici jednodušší a levnější varianty.

Vraťme se ještě k regionálním registrům. Vyčerpání zásoby některého z nich ve skutečnosti neznamená, že by mu nezbývaly žádné adresy. Pro poslední blok /8 totiž ve všech regionech platí speciální pravidla. Má sloužit pro přechodové mechanismy k IPv6, proto je přidělován nestandardně: po malých částech (prefixy délky 22 bitů zahrnující 1024 adres), z nichž každý lokální registr může získat jen jednu.

Ondřej Filip ve svém textu popisuje, že tudy se v principu dá dostat k IPv4 adresám, i když je příslušný regionální registr vyčerpán. Podmínky jsou ovšem dost nevýhodné – je třeba stát se lokálním registrem a platit členský příspěvek. URIPE NCC jsou poplatky nižší než u APNICu (2000 euro jednorázový vstup a 1300 euro roční paušál), ale stále znamenají pořizovací náklady kolem 2 euro a udržovací 1 euro ročně za každou adresu. Kromě toho lze očekávat, že pokud by touto cestou vyrazilo velké množství zájemců, regionální registry zpřísní podmínky. Například RIPE NCC už dnes požaduje, aby žadatel již měl alokovány IPv6 adresy.

Zatím se nouzový režim Evropy bezprostředně netýká. Ale nepotrvá to dlouho.