Železného cestou
Pokud jste v posledních dnech z Tomia Okamury v Jiříkově vidění, nejste v tom sami. Nejprve to vypadalo na velmi dobrý tah televize Barrandov, protože Okamura je přece jenom populární tvář, co navíc dobře funguje v televizi. O tom žádná. Kdyby skutečně začal na Barrandově moderovat všednodenní večerní diskuse Dobrý večer, Česko!, zcela jistě by se jejich sledovanost pohybovala v úplně jiných číslech, než zatím předvádí. Jenže ruku v ruce s Okamurovými politickými ambicemi se prostě už od začátku nedalo věřit, že mu jde jenom o moderování. Na to už televizní obrazovka vyhrála volby příliš mnoha vychytralcům.
Okamurův plán vstoupit do politiky není nový, připravuje se na něj delší dobu. Těžko si představit nějakého jiného mluvčího asociace cestovek, co si ve volném čase jen tak spisuje knížku Umění vládnout, vyjadřuje se takřka ke každému tématu a objíždí s vyčpělými baviči republiku se svým debatním kroužkem. Tohle je regulérní předvolební kampaň, kterou nevidí jenom slepý. Vyvrcholením měl být ostrý a kontroverzní diskusní pořad v televizi. Leč, nezdařilo se a můžeme jen spekulovat, zda tím pravým důvodem je opravdu „zákaz“ hosta – odboráře.
Japonec nakonec
Efektu, o který Okamura televizním pořadem usiloval, se ale dočkal i bez něj. A žije z něj dodnes, kdy už hodně diskutovaný pořad na Barrandově běží bez nějakého většího zájmu diváků. Média rozpoutala pravou Okamurománii, takže se tu dozvídáme o polojaponcově slivovici zvané Okamurovice, tu o jeho nehodě na D1 či žalobě na moderátorku Barboru Tachecí, které se nějak nepozdávají Okamurovy nápady na řešení „romské otázky“. Je vlastně úplně jedno, co Okamura řekne, nebo se mu stane, případně co o něm řekne někdo jiný. Okamura v titulku znamená úspěch (ha, teď jsem prozradil pravý důvod tématu téhle glosy!).
Prostě mám v těchto mrazivých dnech pocit, že česká média a novináři ztrácejí smysl pro realitu. Copak nevidí, že každý jeden pomáhají Okamurovi v jeho předvolební kampani? Že je to velmi laciný a účinný způsob, jak ušetřit na neúčinných a předražených billboardech a novinových inzerátech? Ne, je to asi jedno, přednější je prvoplánový efekt Tomia Okamury coby hosta televizního hobby magazínu, který na kameru ukáže, jak se prý dělá japonská zmrzlina (vida, už je z něj i lahůdkář!).
My novináři se občas chováme jako pitomci a při každé fotografii Tomia Okamury v novinách nebo jejich lesklých přílohách o bydlení a vaření si to musím neustále opakovat. V senátních volbách na Zlínsku mu prorokuji vítězství už v prvním kole. Voliči totiž nebývají o moc chytřejší než média.
P.S.: Úsměvná historka na závěr. Přede dvěma lety autor této glosy zval Tomia Okamuru coby mluvčího asociace cestovek na debatu o cestovním ruchu v Pardubickém kraji. Okamurova asistentka odpověděla, že pan Tomio si za podobné akce účtuje 30 000 Kč bez DPH, ale pokud by nepřednášel sám, prý by mohl slevit. Na mluvčího asociace docela slušný job.
ČLÁNKY DO MAILU