Sdružení CZ.NIC, správce národní domény .cz, si v letos deklarovalo splnit dva hlavní úkoly. Tím méně důležitým z hlediska fungování českého Internetu je podpora obecně prospěšných projektů. Tento cíl si CZ.NIC vytkl již ve stanovách z roku 1998, kde se v článku 4. nazvaném Činnost sdružení uvádí: „Sdružení podporuje v souladu se schválenou koncepcí činnosti sdružení obecně prospěšné projekty a činnosti vztahující se k činnosti sdružení pod podmínkou, že se jedná o projekty otevřené všem zájemcům a že projekty, příspěvky na ně a jejich výsledky jsou pravidelně zveřejňovány.“ Schválení čtyřstránkové koncepce trvalo čtyři roky. Kolik tedy dostanou?
Na obecně prospěšné projekty je v následujícím příspěvkovém období vyhrazeno 2,8 milionu korun, což je u sdružení, jehož cílem není vytváření zisku poněkud málo, když se zvyšující se výnosy z registrací doménových jmen po strmém růstu z předchozích let vyšplhaly na 116.517 milionů korun. Přestože příjmy jsou takřka o čtvrtinu větší než předloni a téměř čtyřnásobné oproti roku 1999, CZ.NIC ve finále zbývá stále méně peněz, ačkoli větší počet domén přímo neznamená vyšší náklady na jejich správu. V současné době činí zisk CZ.NIC pouhé tři miliony korun, což je přibližně 3,5 procenta z celkových výnosů. Kam tedy finanční prostředky plynou?
Z oné sumy skončí přibližně 100 milionů v kapse dodavatele technického řešení KPNQwest, od něhož blíže nespecifikovaný podíl putuje do firmy Softwarové aplikace a systémy, která je nyní součástí holdingu ICZ a dodává aplikační software. Do ICZ migrovali někteří lidé spjatí s KPNQwest (resp. původním EUnetem). 85procentní podíl KPNQwest na výnosech CZ.NIC neodpovídá nákladům na provoz národní domény ani z třetiny. Ze zbývajících peněz spolknou více než 10 milionů výdaje na provoz CZ.NIC, firmy se třemi zaměstnanci. Největší náklady jsou zřejmě na právní kancelář a PR agenturu.
Zájemci o libovolnou část z oněch 2,8 milionů korun si mohou v průběhu července a srpna, podat žádost na základě Pravidel pro poskytování příspěvků na obecně prospěšné projekty a činnosti. Jejich formulace je víceméně standardní a ve zkratce říka, že CZ.NIC podporuje projekty rozvíjející pozitivní hodnoty Internetu, a to maximálně 50ti procenty do výše celkových nákladů projektu, nejvýše však 1.000.000 korun. A že CZ.NIC neposkytuje příspěvky ve formě slev na vlastní služby (což má možná důvod ryze pragmatický, neb registrační systém nezná doménové jméno zdarma a i CZ.NIC si sám sobě musí každoročně doménu platit).
Podané žádosti vyhodnotí dotační komise složená ze zástupců CZ.NIC a její závěry budou podkladem pro rozhodnutí představenstva. CZ.NIC si vyhrazuje právo nevybrat k poskytnutí příspěvků žádnou z žádostí nebo neposkytnout příspěvky v celém rozsahu. Pozitivní je bod 11. s názvem Veřejnost, týkající se zveřejňování podrobností o žadatelích a podaných žádostech, což je zřejmě poprvé, kdy se CZ.NIC zavazuje zveřejnit něco, co by umožnilo kontrolovat rozhodnutí představenstva. Mediální politika CZ.NIC je v poslední době velmi liberální, i když samozřejmě zveřejňuje pouze to, co se hodí (viz tajení nouzového řešení v případě výpadku KPNQwest).
Pomineme-li podporu obecně prospěšných projektů, tím více důležitým úkolem CZ.NIC je zavedení systému více registrátorů, který by na monopolním trhu s doménovými jmény vytvořil částečně konkurenční prostředí. Ten je momentálně ve fázi, kdy představenstvo není schopno zadat projekt (!) a bez výběrového řízení se hledá externí konzultační firma, která samozřejmě nebude mít z podobnými věcmi zkušenosti, což povede k dalším průtahům. Můžeme pouze spekulovat o tom, zda jsou za současného složení představenstva, kdy tři s pěti členů měli v minulosti konkrétní vazbu na KPNQwest, záměrné či nikoli.
ČLÁNKY DO MAILU