Česká televize oznámila, že brzy zahájí testy hybridní televize HbbTV. Technické řešení pro vás zajistí košická společnost Antik Technology. Kdy začnete HbbTV reálně testovat?
Česká televize vyvíjí hybridní vysílání jak v České republice, tak na Slovensku. Zkoušíme to ve dvou prostředích. Antik Technology oslovila ČT, protože si chce otestovat set-top-boxy a potřebuje k tomu partnera, který je dostatečně progresivní a HbbTV je pro něj perspektivní. Jelikož tato platforma se úspěšně rozvíjí v německých veřejnoprávních médiích a je doporučena EBU (Evropskou vysílací unií, která sdružuje veřejnoprávní vysílatele, pozn. red.) pro celou Evropu, ČT se rozhodla pro různé formy testování, aby byla na technologickou změnu připravena. Stejně intenzivně ale jednáme také s českými vývojáři, protože český trh je pro ČT prioritou. Před týdnem jsme si interně schválili celkovou strategii.
Jak vypadá?
V první fázi chceme provést technické testy, ve druhé vytvořit novou generaci teletextu, tzv. HD teletext s video upoutávkami, a pak zkoušet náročnější verzi teletextu, která by se podobala aplikacím v chytrých telefonech a tabletech, jako je iPad. Až v poslední fázi vytvoříme aplikaci pro videoarchiv, tedy vysílání. Vycházíme z toho, že jak technické testy, tak první verzi HD teletextu děláme do zdi, protože na českém trhu nejsou set-top-boxy přijímající hybridní televizi a nevíme, kdy budou a kdy bude platforma oživená. Věříme nicméně, že nejpozději v první polovině příštího roku se set-top-boxy na trhu objeví.
Které české firmy mají zájem podílet se na startu HbbTV od České televize?
Slovenský Antik byl první, kdo přišel z vlastní iniciativy s nabídkou. I s tím, že zajistí hardware. ČT do toho vkládá jen obsah teletextu a později iVysílání. Jde jen o test. Ostatní vývojáři na tom budou stejně. Nejednáme ale pouze o HbbTV. Stále je ve hře také widget vyvíjený se Samsungem, i když nebyl dosud výrobcem zprovozněn, čemuž nerozumím. Widget nabízel kompletní internetový videoarchiv – iVysílání.cz. Možná i proto moc nevěříme na spojení s jednotlivými výrobci na speciálních aplikacích jen v jejich operačním systému. Spíš sázíme na zprovoznění platformy hybridního vysílání v HbbTV, která by byla přístupná všem typům moderních televizorů bez ohledu na výrobce přes novou generaci set-top-boxů. Vím, že komerční stanice jdou jinou cestou, ale ČT jí moc nevěří.
Teď myslíte konkrétně widgety Novy pro sledování archivu jejích pořadů na televizorech Panasonic a nejnověji také LG, které nefungují na bázi oné schválené normy HbbTV, ale jsou to jednotlivá technická řešení od výrobců těchto televizorů?
Ano. Komerční televize hledají pro sebe nejoptimálnější byznys model a hybridní vysílání, zvlášť na HbbTV, je zatím u nás ani ne v plenkách. Navíc ČT nemá na webu placený obsah, a tak potenciální dělení zisku s výrobcem televizoru v rámci nějaké aplikace nepřichází v úvahu. ČT pro tyto uzavřené systémy není příliš perspektivní. Ani na HbbTV nepočítáme s tím, že by videoarchiv iVysílání byl zpoplatněný. Je to služba divákům.
Čili cesta vytváření widgetu České televize pro televizory Samsung je z vašeho pohledu slepá a u jiných výrobců televizorů ji nepodstoupíte?
Pokud to ČT nebude nic stát a daný výrobce nebude chtít tuto službu zpoplatnit, takovou spolupráci nevylučuji. Ale není součástí naší strategie a nemáme na ní hlubší zájem. Prioritou je hybridní televize HbbTV, která má podporu střešní organizace veřejnoprávních médií v Evropě, tedy EBU. V otázce Samsungu je nutné vidět tuto spolupráci v celém kontextu. Když přede dvěma lety začínal vývoj widgetu, o HbbTV nebylo ještě téměř v praktické rovině ani vidu, ani slechu. Na svou dobu byla spolupráce se Samsungem od ČT logický krok, neboť šlo o zkoumání nových platforem a technologických inovací, ale teď už je to slepá cesta. Je lepší připravit platformu pro všechny, než vyvíjet deset různých aplikací pro různé systémy.
Nepůjdete tedy po stopách Novy a nebudete se individuálně domlouvat s výrobci televizorů Panasonic a LG na tom, aby se archiv pořadů ČT dostal i do jejich přijímačů?
Za prvé si myslím, že tito výrobci spíš oslovují Novu, aby se s nimi podělila o svůj archiv seriálů, filmů a dalších pořadů, čemuž rozumím a myslím, že je tam oboustranný zájem, pokud je to nová cesta, jak vydělat peníze. Za druhé: zkušenosti s chytrými telefony nám ukazují, že různé operační systémy mají různé přednosti a zápory. Ne všechny telefony umějí přehrávat stejně dobře živé video, nebo mají tak intuitivní dotykový displej. Lidé ale neřeší problémy a kvalitu těch telefonů nebo operačních systémů. Myslí si, že za chyby může ČT. Nebudeme mluvit výrobcům do jejich strategie, ale snažíme se najít tu optimální pro Českou televizi. A tou je nyní hybridní televize HbbTV. Až se objeví něco lepšího, další inovace, přizpůsobíme se. Nyní se ukazuje, že by to mohl být nejrozumnější model. Ale pokud přijde výrobce televizorů a bude se chtít napojit na náš videoarchiv, nevyženeme jej.
A to byl případ Samsungu?
Ano, byl to případ Samsungu. Ale samozřejmě ne zcela. Na vývoji jeho widgetu jsme se podíleli interními silami, které vždycky musí komunikovat s vývojáři na druhé straně. Nyní ale nemáme zájem ani vázat naše vnitřní síly. Ty budou pracovat na testování HbbTV.
Televize Nova vysílá přes widgety televizorů Panasonic už delší dobu. Podle ředitele internetu Novy Pavla Krbce tuto službu využívá zhruba tisíc diváků Novy denně. Je to podle vás hodně, nebo málo?
Tisíc lidí není moc. Ale museli bychom to srovnat s číslem, kolik lidí si každý večer pustí doma film na DVD. Na druhou stranu, je otázka, nakolik žijeme v době, která se takovým službám teprve otevírá, nebo jestli už je těch uživatelů, kteří by to chtěli, dostatek, ale radši si stahují pořady na počítači nebo třebas brzy i v tabletu. Stahování pořadů v televizoru bude stejně jako na internetu především doménou mladé generace, a ta vyrostla online na počítači. Jsem ale optimista a přes tato v současnosti nízká čísla věřím, že nové hybridní technologie bude v horizontu pěti let využívat deset procent obyvatelstva. Dá se to i sociologicky dovodit, že přibližně deset procent lidí touží po nových technologiích, jsou v tomto ohledu hodně aktivní a akční, což znamená, že si nejenom pořídí nové přijímače, ale naučí se je ovládat a zajímají se, jak fungují. Stahují si obsah, hrají si. Pokud těch deset procent lidí si bude stahovat filmy, seriály nebo dokumenty, bude hybridní platforma úspěšná.
Deset procent není zase tak moc.
Deset procent je vysoké číslo. Nelze čekat, že v horizontu tří až pěti let změní půlka obyvatelstva svoje návyky. Místo sledování klasického televizního programu že začne surfovat na hybridním modelu. Pasivní konzumace televize má svoji psychologickou a společenskou rovinu, není to jenom o tom, že se chci podívat na nějaký pořad. Televize tvoří kulisu, hudební i sociální, spoustě lidem hraje, aniž by ji sledovali, společně sdílejí v určitý čas stejné pořady jak v jedné rodině, tak celém kraji nebo státě. Aktivně si pustit nějaký pořad bude v první fázi mentálně totéž jako jít do DVD půjčovny. Jakmile se ale stahování pořadů v hybridních technologiích rozvine, bude sílit a za deset let může být ono číslo populace využívající hybridní vysílání mnohem vyšší. To už může být ta polovina populace. Nejprve se ale musíme nový model televizních služeb využívat. Ne každému se do toho bude chtít.
Bude to složité?
Vůbec ne. Viděl jsem a zkoušel rozhraní nejenom u HbbTV, ale i spousty dalších podobných hybridních technologií a jsou jednodušší než práce s mobilem nebo počítačem. Nebude to o nic složitější než teletext, ale na mnohem vyšší technologické a vizuální úrovni. Když se diváci naučili hledat v teletextu nebo ve vyhledávačích na internetu, tohle pro ně bude mnohem banálnější. Spíš jde o to, že určitému typu člověka nějakou dobu trvá, než se odváží technologii vyzkoušet, vkročit do ní a osvojí si její logiku. Půjde o překonání stereotypu a zažití novinky.
Teď je to úplná novinka, která není zrovna nejlevnější a navíc nenabízí příliš mnoho obsahu lokalizovaného do češtiny.
Když si ale uvědomíme, že se za minulý rok prodalo v České republice 700 tisíc širokoúhlých televizorů, myslím si, že tato země je natolik posedlá technologickými novinkami, že k tomu skutečně dojde. Mohu porovnávat s Francií, Nizozemskem nebo Belgií, kde jsem žil. Tam k takové frekvenci výměny starých televizorů nebo mobilních telefonů za nové, jako tady u nás, nedochází. Češi mají častěji vyšší touhu po novém zážitku než obyvatelé v zemích, o kterých jsme soudili, že tam mají lidé víc peněz, a tak je víc utrácejí za nové „hračky“. Proto věřím, že až bude hybridní vysílání funkční a na českém trhu set-top-boxy, hodně lidí začne s televizorem experimentovat. Potenciál ČT je díky rozsáhlému videoarchivu vysoký.
Máme aktuální příklady. Když si jenom vezmete mobilní aplikace, už máme přes 50 tisíc stažených aplikací ČT 24 jenom u iPhonu, přes 20 tisíc u Androidu. Další čerstvé cca tři tisíce v chytrých Nokiích. To už je vysoké číslo lidí, kteří si chtějí pustit televizní vysílání ČT 24 v mobilu nebo rychlé textové zprávy. Desetitisíce lidí mají staženou i aplikaci ČT 4. Jsou to lidé ochotní mentálně vstoupit do nového mediálního světa, investovat do něj energii.
Ale převedeno do televizních čísel, oněch 70 tisíc uživatelů není ani jedno procento dospělých diváků. To je na televizní sledovanost dost málo.
Jde o výběrového diváka se silnou motivací. Jsme na začátku proměny mediálního světa. Smartphony jsou ještě drahé a ne každý je má. Totéž připojení k mobilnímu internetu a navíc 3G síť není nijak pro takové přenosy silná a WiFi je málokde. To se ale bude měnit. Datové toky se mají v příštích pěti letech zvýšit 30 krát. Nepochybuji, že v takovém horizontu bude zprovozněna i 4G síť a pak bude tohle všechno úplně o něčem jiném. Důležité je, že ČT 24, ČT 4 a iVysílání už bude v mobilech tradiční médium, a to lidé nezapomínají, pokud stále inovujete a umíte se prosadit. Chceme, aby lidé vnímali, že jim ČT dokáže technologické novinky nabízet ve chvíli, kdy přicházejí na trh, ne až mezi posledními.
Věřím tomu, že veřejná služba má být v tomto smyslu průkopníkem, tím, kdo do toho investuje a jde do toho i s tím rizikem, že bude mít zpočátku méně uživatelů. My bychom si měli trochu „nabít hubu“ a ukázat trhu „tady ne, tady to moc nefunguje“ nebo „tudy ano“, protože komerce jde na jistotu. Snaží se pro všechny nacházet optimální řešení.
Nova evidentně cítí, že ve videu na vyžádání je budoucnost. Přitom vaše iVysílání je mnohem obsáhlejší, ale dosud na televizorech není a má menší návštěvnost.
Na internetu nemá iVysílání komplexně nižší návštěvnost. Nemá ale cenu srovnávat. My děláme službu, je to videoarchiv a postupně jej nabízíme na nových platformách. HbbTV je ta nejposlednější platforma a jak vidíte, tak ji intenzivně testujeme už ve chvíli, kdy si ji ještě nikdo nemůže pustit. Budování nových médií ČT má za sebou devět měsíců. Za tu dobu jsme vytvořili šest aplikací pro mobily, dalších šest je ve vývoji, modernizovali web ČT, zřídili web ČT 1 a ČT 2, předělali iVysílání a překódovali jej do MPEG-4 a nyní modernizujeme weby ČT 24 a ČT 4 a chystáme se na tablety. Každý má svoji strategii. Ta naše má svou hlubší logiku. Šíříme ČT na všechny platformy v podobě, jaká je pro tyto platformy nejlepší. Film jako Avatar potřebuje velkou obrazovku, ale zprávy můžete sledovat i v mobilu.
Foto: Milan Fridrich, Česká televize (kliknutím obrázek zvětšíte)
Nebo na tabletu. Kdy se uživatelé iPadů dočkají aplikace pro iVysílání.cz?
Je hotová, už se jen testuje. Jsem na ni hrdý, protože vypadá a funguje velmi dobře. Kvalita obrazu je při dobrém připojení fantastická. Věřím, že se nám ji podaří předat uživatelům během května. Vývojáři budou s touto aplikací soutěžit 10. května na Apparade v Praze. Jsem zvědav, jak ji nadšenci přijmou. Aplikace na iPady, kde by byl archiv televizních pořadů sedm let zpátky včetně seriálů a dalších pořadů, nevzniká každý den.
Chystáte něco dalšího pro iPady?
Ve vývoji už je rovněž aplikace pro ČT 24, včetně textových zpráv, reportáží na vyžádání a živého vysílání samozřejmě. Na iPadu lze spustit aplikaci pro iPhone už nyní, je to stejný operační systém, ale ani text, ani živé vysílání nejsou v dobré kvalitě, protože rozměrem jde o jiný přístroj. U chytrých televizorů taková aplikace nemá moc význam, protože si člověk může pustit přímo ČT 24 nebo kouknout v hybridním modelu na HD teletext.
To sice ano, ale ČT 24 nabízela na webu některé televizní přenosy, které v klasickém vysílání neměla. To samé se týká některých sportovních přenosů ČT 4, které jdou jenom na webu.
ČT 24 nabízela na webu většinou konference, když byla na nějaké partnerem. Kousek šel v televizi a zbytek na webu. Televize není multikanálová, kdežto internetová platforma ano. Což dokázala Olympiáda ve Vancouveru, kde na webu běželo osm kanálů sportovních událostí současně. U ČT 24 se velmi zřídka na webu pouští něco sólo. Jde jen o konference, kde tím plníme veřejnou službu na nové platformě. Dělo se tak jednou za dva měsíce.
Ono se to spíš týká ČT 4, která na webu vysílá některé přenosy domácího fotbalu a hokeje, které jdou souběžně se zápasy vysílanými přímo v programu ČT 4.
ČT 4 to má nárazově, ve chvíli, kdy má vysílací práva ke sportovním přenosům, které běží souběžně ve stejnou dobu. Děje se to, protože například přenášíme Davis Cup, Fed Cup a další události a Češi postoupí a rozhodne se, že další utkání Fed Cupu se bude hrát další víkend, kdy je zrovna mistrovství světa v klasickém lyžování, a do toho se může stát, že tam ještě „spadne“ akce v krasobruslení nebo Liga mistrů. Proto se to řešilo tak, že v televizi šla koláž přenosů a na webu například tři různé kanály. Ale ani tohle se nestává často.
Stává, u Gambrinus ligy nebo hokejové extraligy vysílá ČT 4 souběžně dva zápasy a jeden jde v televizi, zatímco druhý na internetu.
To ano. Myslel jsem tzv. supervíkendy.
A jde o to, zda by si diváci nechtěli pustit přes rozhraní HbbTV na svém televizoru ten zápas, který zrovna nevysílá ČT 4, ale dává ho na svém webu.
Tohle je zcela určitě věc, kterou HbbTV může pomoct vyřešit, ale nepředbíhejme. Je logické, že když někdo žije ve Zlíně, zajímá ho hlavně zápas Zlína, a kdyby ho nemohl vidět, naštve ho to. HbbTV ale netvoří nové televizní kanály, takhle hybridní technologii vnímat nelze. Ještě nemáme přesně definován její model pro Českou republiku a nemůžeme v plánech předbíhat.
Kdo bude moci sledovat ono pilotní vysílání HbbTV České televize v Košicích? Budou to zákazníci společnosti Antik Technology, která tam provozuje metropolitní optickou síť?
To je předčasné. V první fázi to budou jen vývojáři a poté se s námi Antik musí dohodnout na optimálním modelu.
Tyto testy v Košicích začnou ještě letos na jaře?
Technické testy ano. Obsah se musí vytvořit a vhodně zabalit. Začneme, jak jsem říkal, novou podobou teletextu. Jde nám o to nyní hlavně zkoušet propustnost a kapacitu. Plánujeme vytvořit postupně dva teletexty. Jeden stručný a strukturovaný číselně jako dnes a druhý jako aplikaci podobnou té v iPadu, samozřejmě bez živého vysílání. Tedy aby uživatel hybridního vysílání mohl mít rozšířené zprávy a pouštět si reportáže, videa sám.
Kdy se jich dočkáme přímo u nás v České republice?
Přibližně ve stejné době. Ale pouze experimentálně u vývojářů. Dokud nebudou speciální set-top-boxy a lidé nebudou mít vysokorychlostní připojení na internet, tak si HbbTV nepustí.
Budete k tomu potřebovat nějakou speciální licenci od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV)?
Nejedná se o nový televizní program, ani nic takového. HbbTV je jen technologie šíření, vlastně datový protokol. Celý obsah je uložený nikoliv v televizi, nýbrž na serveru a šíří se po internetových linkách. Set-top-box je rozcestník, který bude přivádět televizní vysílání a internetové protokoly k HbbTV. Alespoň takhle to v tuto chvíli hodláme řešit. Jak to bude jednou vypadat v budoucnu i s ohledem na stále větší konverzi televize a internetu, televize a počítače, to se uvidí.
Test pozemního vysílání HbbTV, třeba jenom v Praze, nechystáte?
Ne, kdepak. HbbTV přes internetový datový tok je nejefektivnější.
Na květen jste ohlásili start nových webů ČT 24 a ČT 4. Kdy se reálně objeví na internetu?
Budou počítám až druhý červnový týden. Přesné datum spuštění stanovím až na konci května.
Jak se bude lišit nový web ČT 24 od toho současného?
Oba weby projdou vizuální proměnou, to je to hlavní. Většina potřebných informací bude přímo na hlavní stránce, nikoli na podstránkách. Chceme víc pracovat s videem. Chtěli bychom víc rozjet sociální komunikaci a občanskou žurnalistiku, která je a bude do budoucna důležitou součástí veřejné služby. Zavedeme rubriku „vaše zprávy“. Diváci budou moci posílat svoje zpravodajská videa. Půjde o něco podobného jako je Digináves. Toto by byl takový YouTube na ČT 24, ale sami bychom si vybírali, co se tam nakonec objeví a co ne.
Nová podoba zpravodajského webu ČT 24, jak jej budeme vídávat od letošního června (Zdroj: ČT Nová média)
Takže na webu ČT 24 bude nějaký formulář, přes který budu moci nahrát svoje video a to projde editací v redakci a pokud bude splňovat vaše nároky, publikujete ho.
Ano.
Slibovali jste taky výraznou regionalizaci webu ČT 24.
Bylo to pochopeno jinak, než myšleno. Celá ČT má výrazný regionální rozměr, který se opírá o zákon i o Kodex ČT. Web ČT 24 má i v současnosti regionální sekci. Větší regionalizací myslíme především lepší práci a umístění zpráv a pořadů, které ČT vytváří. ČT na internetu dělá přesně to, co jí ukládá zákon: šíří veřejnou službu na nových technologických platformách, ale pouze tu, kterou vytváří pro televizní vysílání. Nemáme žádný úmysl soupeřit s vnějškem světa, chci jenom, aby byl web tak aktuální a profesionální, jako je ČT 1, ČT 2, ČT 24 a ČT 4. Aby například web ČT 24 nabízel ty samé zprávy pro toho, kdo si v danou chvíli nemůže pustit vysílání ČT 24, formou internetových aplikací. Nic víc.
Minule jste mi řekl, že budete konkurovat iDnesu a Novinkám. Platí to?
Já jsem řekl, že chci, aby byl konkurenceschopný, což mělo vyjadřovat fakt, že jeho současná podoba neodpovídá už tomu, jak funguje ČT 24. Veřejná služba nikomu nekonkuruje, je postavena na jiných základech a musí plnit určité závazky a povinnosti. To jiná média na trhu nemusí. Pokud má být veřejná služba profesionální, musí mít profesionální i doplňkové služby. Jediné, v čem na webu ČT 24 posílíme jeho individualitu, je sociální komunikace, aby byl více tvořen lidmi a aby se jeho prostřednictvím víc komunikovalo s diváky. Pokud někdo četl Kodex ČT, musel vidět, že první kapitola je věnována divákovi a zdůrazňuje se, že on je na prvním místě. Chceme, aby to tak cítil kdykoliv a kdekoliv využije veřejnou službu.
Počítáte s námitkami iDnesu a Novinek, že zatímco oni si musí na svůj provoz vydělat prodejem reklamy, vy máte financování zajištěné koncesionářskými poplatky, které musíme platit povinně všichni?
Za prvé, to by mohla říct i TV Nova nebo Prima z hlediska televize. Tomu argumentu vůbec nerozumím. Za druhé, internet ČT a vysílání už tady existuje mnoho let, není to žádná nová služba. Weby a doplňkové služby ČT navíc neplatíme z koncesionářských poplatků. ČT má obchodní činnost, prodává vysílací práva a podobně, za řádově desítky milionů korun ročně. ČT je veřejná služba a rozvoj nových platforem a technologií jí ukládá zákon i Kodex. Není to nic, co by nemělo svůj rámec, pokud se ČT svými aktivitami nedostává mimo kontext svých pořadů a vysílání.
Navíc, když jsem se teď díval, kolik se loni protočilo na českém internetu reklamních peněz, šlo o 7,7 miliardy korun. ČT za celý internet měla z reklamy osm milionů korun, což je jedna desetina procenta celkové sumy na celém českém internetu. Začínám mít pocit, že některým médiím a manažerům spíš vadí, že ČT je moderní, získává si i mladého diváka, umí sociální sítě, její mobilní a tabletové aplikace jsou populární. Nikdo nečekal, že rozvoj nových médií nebude pro ČT jistá smrt. Nejde o nová média, jde o přežití veřejné služby. Osekávání ČT by znamenalo její smrt a o tu jde. Nejde o internet. Na něm ČT žádné extravagance nechystá.
Co tedy chcete? Jaká je strategie ČT na internetu?
Chceme šířit služby na nové platformě pro ty, kteří je chtějí na jiném přístroji než je televizor. Protože internet je platforma, nic jiného než platforma, není to médium. Jsou tam jen variace na noviny, rozhlas a televizi. Média na ní jen existují v digitalizované podobě. Nesprávně se jim občas říká, že to jsou internetová média, ale to není správný termín. Ta média jsou digitální a jejich největší problém je v tom, že se jejich textová zpráva dostává do v přímé konkurence s videem nebo čímkoli jiným, a z toho panuje největší napětí. Mezi jednotlivými médii na internetu neexistují ostré hranice, jako byly mezi novinami, rozhlasem a televizí. Do teď nehráli na stejném hřišti jako my, teď na něm hrajeme všichni. Ale každý ať si uvědomí, v míře racionální žárlivosti, že ČT je tady stanovena zákonem, má plnit určité parametry, ty se hlídají, má poskytovat doplňkové služby, razit technologické inovace a není ničí konkurencí.
Dá se tedy říct, že většinu peněz v rozpočtu divize Nových médií ČT tvoří výnosy z obchodní činnosti ČT?
Rozpočet nových médií je tak nízký, jsou to doplňkové služby, že se vejde v pohodě několikrát do výnosů z obchodní činnosti. Důležité je, že ČT nehodlá za tyto věci utrácet víc, než musí. Ale i kdyby to dělala z poplatků, ČT má povinnost, co se týče technologické roviny a doplňkových multimediálních služeb, poskytovat občanům servis. Proto jdeme do mobilních telefonů, do aplikací pro tablety a do spousty dalších věcí, protože to je věc, která je obzvlášť pro mladého diváka naprosto klíčová. On nechce klasické sledování televize, jak ho známe my. Ale je to taky člověk, který má nárok na to, aby se k němu dostala veřejná služba. To, že si nezapne televizi, prostě už dnes nehraje roli. Má spousty jiných přístrojů, kterými k němu televize může dopravit jak živé vysílání, tak jednotlivé pořady a informace.
Když to přeženu, v mobilech nebo na internetu nedělá ČT nic víc, než jako kdyby tam měla teletext. V tu chvíli vzniká pro všechna média úplně jiný typ problému, než který teď řeší. Budou muset řešit, co si počnou s chytrými televizory. Může se brzy stát, že člověk přijde z práce domů a nezapne si počítač, ale hybridní vysílání. Pro nás není web nic jiného, než teletext k vysílání, které teď máme na internetu. Ale primárně se samozřejmě staráme o tu „bedýnku“, která se teď promění, a na ní budeme dál fungovat.
Ale asi se ani vám nevyplatí jít do úplně všech aplikací. Třeba u chytrých mobilů jste zatím ve třech: iPhonu, Androidu a Symbianu 3. Jenže jsou tu ještě mobilní telefony BlackBerry nebo mobily s operačním systémem Windows Phone 7 a do těch se nehrnete. Proč? Protože mají méně uživatelů, nebo to je technicky náročnější? A jak vlastně volíte, do kterého operačního systému jít a do kterého už ne?
Volíme to podle inspirace ze zahraničí. Třebas aplikace BBC a na druhé straně je počet přístrojů na českém trhu, tedy potenciální odbyt. Navíc chceme, aby člověk mohl sledovat živé vysílání nebo pořady, což s sebou nese nároky i na chytré telefony. Ne každý je tak „chytrý“. Což znamená, že my i v tomto ohledu musíme volit platformy a mobilní zařízení, na kterých je tohle všechno možné. Apple, respektive iPhony, jsou multimediální zařízení, která jsou přímo dělaná na sledování videa a všechny funkce, které může ČT v těchto zařízeních nabídnout. Podobně se chová Google Android a také poslední řada Symbianů v Nokiích. Určitě se podobně chová Windows Phone 7, ale problém je, že u této platformy vůbec nevíme, v kolika telefonech se u nás vyskytuje a v jakých.
Nemáte ani základní představu?
V tuto chvíli dle odborníků, s nimiž to konzultujeme, je to platforma, která není rozšířená. Až bude, tak se spojíme s Microsoftem a začneme na ní dělat. Musíme zvažovat, do čeho se vyplatí a nevyplatí dát peníze. Ale ve chvíli, kdy třeba Windows Phone 7 přejde na chytré Nokie, bude to zase jiný příběh.
A co aplikace ČT pro telefony BlackBerry?
BlackBerry je manažerský telefon, který je v České republice zatím minoritní a multimediální služby zavádí až v aktuální poslední řadě. Předtím tuto funkcionalitu neměl. Také ho sledujeme, vůbec se nebráníme udělat pro něj aplikace, ale musí to mít smysl.
Můžeme to tedy nějak kvantifikovat? Kde je ta hranice, pro kolik lidí jste ochotni vyvinout novou aplikaci? iPhone má v Česku asi 100 tisíc lidí…
150 až 200 tisíc. Přesné číslo se špatně zjišťuje, neboť každý prodaný telefon neznamená využití v České republice a ne každý iPhone využívaný v České republice tady byl zakoupen.
Dobrá, ze všech majitelů iPhone si 50 tisíc stáhlo aplikaci ČT 24. Kde je ta hranice počtu lidí, kteří by měli mít chytrý telefon s určitým operačním systémem, abyste pro tento systém vyvinuli vlastní aplikace?
Z mého pohledu jsou to desítky tisíc lidí. 40, 50, 60 nebo 100 tisíc lidí s potenciálem růstu. Neinvestujeme do starších aplikací. Do mrtvých operačních systémů nemá smysl investovat a obsazovat je, když frekvence výměny mobilních telefonů je jeden až dva roky. Vývoj aplikace trvá několik měsíců a trh se staršími platformami se mezitím zmenšuje, takže se nám to prostě nevyplatí. Ale do potenciálně větších platforem půjdeme, ale zase: pokud je to malá, progresivní platforma, očekáváme, že se bude podílet na vývoji a financování. Vnímáme, že musíme jít na maximum těchto platforem, ale na druhou stranu nemůžeme riskovat vstup do platformy, která za půl roku zanikne a my ní utopíme 200 tisíc korun za vývoj aplikace. Proto žádáme garance a spolufinancování tohoto vývoje.
Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz