UPŘESNĚNO: Česká televize podle slov vedoucího projektu digitalizace Pavla Hanuše neuvažuje o tom, že by po vypnutí analogového vysílání zprovoznila tak hustou síť vykrývačů jakou má u analogového vysílání. Bylo by to příliš drahé, a jeden vykrývač by pozemním signálem obsloužil nanejvýš několik stovek lidí.
K TÉMATU: Čtyřicet procent lidí není motivováno k přechodu na digitální příjem
„ČT zabezpečí pokrytí multiplexu 1 v rozsahu, jak to předepisuje zákon. Problém ale může nastat v některých lokalitách, kde budou mikrooblasti, ve kterých signál nebude dostatečný,“ uvedl Hanuš na včerejší konferenci HDTV v rámci bloku Digitální svět. Týká se to především některých menších sídlišť nebo dokonce jen několika domů v rámci určité části města. Pro tyto účely jsou v analogu zprovozněny lokální vykrývače, které budou v případě ČT v provozu až do úplného vypnutí analogu. V digitálním vysílání ale televize počítá s tím, že diváci v problémových mikrooblastech přejdou na satelitní příjem.
DOPORUČUJEME: ČT spustí 1. září HD vysílání svých programů na satelitu
„Provozní náklady jsou 250 korun měsíčně na jednu domácnost. Někde ale problém se signálem zasáhne jen 400 nebo 500 lidí. Pokud bychom měli vykrýt všechny mikrooblasti, bylo by to příliš drahé a neefektivní,“ dodal Hanuš a zmínil případ Rakouska, kde se „mikrodíry“ nevykrývají terestricky ale právě satelitem. Šéf digitalizace ČT ale zdůraznil, že podmínku 99-procentního pokrytí obyvatelstva televize určitě splní. Problém s terestrickým signálem se tak dotkne jen minimálního množství lidí.
AKTUALIZACE – Pavel Hanuš dnes reagoval na nepřesnost ohledně provozních nákladů, kterou jsme uvedli. Provozní náklady na jeden digitální dokrývač nejsou 250 korun měsíčně. Jak upřesnil, jsou to průměrné náklady na vykrytí jedné domácnosti v mikrooblasti. Tato částka dokonce převyšuje koncesionářský poplatek jedné domácnosti, a to je hlavní důvod, proč se ČT nechce pouštět do budování husté sítě vykrývačů. Panu Hanušovi se za nepřesnost v citaci omlouváme.
ČLÁNKY DO MAILU