Stejně jako před dvěma roky se síť digitálního rozhlasového vysílání rozšíří o deset nových lokalit s vysílači různých vyzářených výkonů. V průběhu letních měsíců bylo opět možné sledovat (obdobně jako před rokem) přípravu a instalaci nových anténních systémů na všech vysílačích, které získaly individuální oprávnění od Českého telekomunikačního úřadu.
Co se dozvíte v článku
Doplněno 18. 9.: Všechny uvedené vysílače spustil Český rozhlas oficiálně ve čtvrtek 17. září 2020 v 9 hodin. Zajímavosti z tiskové konference jsme zprostředkovali v této aktualitě.
Většinu lokalit provozují České Radiokomunikace, dvě (v Příbrami a u Znojma) pak patří firmě Teleko. Nové vysílače rovným dílem posílí český i moravský blok na frekvenčních kanálech 12C, resp. 12D.
|
Lokalita |
blok |
kmitočet |
vyzářený výkon |
nadm. výška |
|
12C |
227,36 MHz |
10 kW |
614 m |
|
|
12C |
227,36 MHz |
10 kW |
713 m |
|
|
12C |
227,36 MHz |
1 kW |
1012 m |
|
|
12C |
227,36 MHz |
1 kW |
823 m |
|
|
12C |
227,36 MHz |
316 W |
560 m |
|
|
12D |
229,072 MHz |
10 kW |
835 m |
|
|
12D |
229,072 MHz |
10 kW |
1485 m |
|
|
12D |
229,072 MHz |
1 kW |
1119 m |
|
|
12D |
229,072 MHz |
1 kW |
942 m |
|
|
12D |
229,072 MHz |
316 W |
333 m |
Tabulka nových vysílačů multiplexu Českého rozhlasu vychází z otevřených dat Českého telekomunikačního úřadu. „Úřední“ jména lokalit jsem doplnil o háčky, čárky, místní názvy vysílacích kót a odkaz na polohu v mapách.
Přítomnost nového anténního systému pro III. pásmo s vertikální polarizací na konkrétní lokalitě je viditelnou indicií svědčící o tom, že konání operátora směřuje k uvedení plánovaného vysílače do provozu.
Konfigurace anténního systému může také ledacos napovědět o budoucím územním dosahu dané vysílače. Případná směrová omezení vyzařování anténního systému určují koordinované vyzařovací diagramy dostupné opět v otevřených datech Českého telekomunikačního úřadu.
Mapy pokrytí
Pro představu, jaké území zasáhnou nové vysílače, jsem připravil sadu map pokrytí. Výpočty simulací úrovní elektromagnetického pole na území České republiky jsem provedl v programu Radio Mobile.
Prahová úroveň signálu modelově odpovídá podmínce nepřerušovaného přednesu přijímače umístěného mimo budovu ve výšce 1,5 m s vytaženou teleskopickou anténou. Tato podmínka je shodná pro příjem v automobilu s vestavěným autorádiem využívajícím střešní anténu.
Vyšší úrovně signálu, v mapce značené barevnou škálou po deseti decibelech, odpovídají podmínkám pro příjem ve vnitřních prostorech budov. V závěru článku počítám s modelovým útlumem šíření do budov 15 decibelů.
U vysílačů, které jsem osobně navštívil, kromě mapek pokrytí rovněž připojuji fotky věže a anténního systému určeného pro DAB+. U všech vysílačů odkazuji také na fotogalerii GSMwebu: ta prochází neustálou obměnou v závislosti na aktivitě fotografů – nadšenců/dobrovolníků.
Liberec
Liberec byl dosud posledním krajským městem bez uspokojivého pokrytí multiplexu ČRo DAB+. Vysílač má směrové omezení na sever.
Pardubice
Pardubicko dosud přijímalo DAB+ z Černé hory. Nový vysílač významně zlepší především příjem uvnitř budov.
Vysílač Krásné pro DAB+ disponuje velkorysým osmipatrovým anténním systémem bez směrového omezení podobně jako vysílač Javořice. Ziskový anténní systém koncentrující vyzařovanou energii do úzkého svazku vyžaduje zlomek potřebného výkonu koncového stupně vysílače oproti jednodušším (nižším) anténním systémům.
Jihlava
Vysílač Jihlava vyplňuje svým signálem dosud bílá místa na pomezí Jihočeského kraje, Jihomoravského kraje a kraje Vysočina.
Votice
Vysílač Mezivrata vyplňuje mimo jiné hluchá místa mezi vysílači Kleť a Praha-Město.
Anténní systém pro DAB+ je zde umístěn v zákrytu věže. Jihovýchodním směrem bude vyzařování výrazněji tlumeno konstrukcí věže a pokrytí bude zřejmě horší, než ukazuje mapa pokrytí.
Příbram
Příbram se po spuštění multiplexu ČRo DAB+ stane „superDABovým“ městem. Ve srovnání s Prahou jí bude chybět pouze možnost příjmu multiplexu Českých Radiokomunikací.
Sušice
Okolí Sušice dokrývá nově vysílač Svatobor známý i z mezinárodních koordinací DAB+ sítí.
Jeseník
Na špičce vysílače Praděd se nachází nejvyšší místo v České republice. Dosah tohoto vysílače je značný. Hluboká údolí Jeseníků však mohou trpět slabým signálem. Směrem na území Polska je bohužel předepsáno jen velmi omezené vyzařování. Anténní systém je v realitě zakryt tímto směrem konstrukcí věže.
Znojmo
Pokrytí multiplexu ČRo DAB+ v okolí Znojma zajistí vysílač Kuchařovice.
Valašské Meziříčí
Vysílač Radhošť vyplní bílá místa v okolí Valašského Meziříčí, díky své poloze doplní na řadě míst pokrytí ostatních vysílačů ve velké části Moravskoslezského kraje.
Třinec
Vysílač na kótě Malý Javorový doplní pokrytí signálem v oblasti Třince, Českého Těšína a Karviné.
DAB+ multiplex Českého rozhlasu – náhled na celou síť
Témata predikovaných úrovní signálu ode všech vysílačů multiplexu, dominantních vysílačů pro konkrétní místa a pokrytí jednotlivých kmitočtových bloků pro rozšířenou síť ČRo DAB+ přináší další mapky.
Přírůstek pokrytí z nově spuštěných vysílačů
Červené oblasti v mapkách značí nově pokrytá místa pro podmínky venkovního příjmu i příjmu uvnitř budov. Pro příjem vně budov se jedná o dokrytí dosud nepokrytých míst. Z mapek je patrné, že význam nově spouštěných vysílačů již často míří i k posílení pokrytí uvnitř budov.
Další možné rozšiřování ČRo DAB+
Kde bude i nadále nedostatečné pokrytí a bude vhodné přemýšlet o doplnění DAB+ sítě Českého rozhlasu novými vysílači? Proložil jsem vrstvu pokrytí uvnitř budov (empiricky určený modelový útlum 15 dB) s vybranými lokalitami VKV-FM celoplošných sítí Českého rozhlasu. Písmenné zkratky znamenají: R – Radiožurnál, D – Dvojka, V – Vltava a P – Plus. V blízkosti těchto vysílačů jsou posluchači zvyklí na kvalitní příjem a doplnění některých těchto vysílačů by dávalo smysl.
V síti je také zřetelná absence hlavních vysílačů Českých Radiokomunikací – Plzeň-Krašov a Mikulov-Děvín i sekundárních vysílačů, například Chomutov – Jedlová hora, Cheb – Zelená hora a Domažlice – Vraní vrch.
Výzvy vyplývající z rozšíření sítě
Od loňského rozdělení multiplexu na českou a moravskou odnož je otevřena otázka přidělení jiného identifikátoru sítě Ensemble ID pro jednu z odnoží sítě. Dle normy má mít každá síť s odlišným obsahem své unikátní Ensemble ID, název sítě může být stejný. Stejný identifikátor pro bloky 12C i 12D způsobuje podle některých reportů problémy na autorádiích při volbě stanic obsažených pouze v jedné odnoži (v případě, když přijímač přejel z jedné oblasti do druhé a pak zase zpět).
Aktuální rozšíření sítě je příležitostí zvážit, zdali nesnížit zabezpečení signálu ze stávajícího 2-A na 3-A. Vhodnější okamžik z pohledu celé sítě už s dalším případným rozšířením nepřijde.
Při riziku mírného snížení pokrytí by se mohly zvýšit datové toky a s tím související zvuková kvalita všech stanic. V situaci, kdy je větší část stanic šířena s datovým tokem 48 kb/s, reálně ale čistým tokem pro zvukový signál přibližně 40 kb/s, by se jednalo o solidní rozhlasovou revoluci. Při téměř nezměněném rozdělení multiplexu mezi stanice by se stávající stanice se 48 kb/s dostaly k datovému toku 64 kb, stanice se 64 kb by dosáhly na datové toky 80 kb/s a stanice se současnými 80 kb/s by dosáhly na datové toky přes 100 kb/s.
Takto masivní zvýšení pokrytí se u multiplexu Českého rozhlasu už nebude opakovat. Multiplex ČRo se stává dospělou celoplošnou sítí. Další vysílače už budou látat jen menší díry, což je možné u pozemského vysílání prakticky donekonečna. Výsledkem výstavby sítě pro Český rozhlas je také skutečnost, že je již většina velkých vysílačů Českých Radiokomunikací vybavena anténními systémy pro digitální rozhlas DAB+.
Výstavba budoucích komerčních sítí samotných Českých Radiokomunikací tak bude zřetelně jednodušší jak z finančního, tak z časového pohledu.
ČLÁNKY DO MAILU
