Neustále odkládaný zákon
Sněmovní tisk 885 byl projednán ve druhém čtení ve středu 14. prosince 2005. Bod byl několikrát zařazen jako pevný bod jednání s přesným termínem, respektive pořadím, ale s ohledem na momentálně jiné priority vlády i poslanců a poněkud předvolebně laděné a zpravidla dlouhé diskuse nad aktuálními věcmi docházelo k neustálým posunům až do zmíněného data. Do té doby měla většina poslanců, kteří se problematikou médií a digitalizace zabývají, připraveny pozměňovací návrhy v písemné podobě. Oproti původním předpokladům se již nepodařilo zařadit závěrečné třetí čtení návrhu zákona ještě na tuto schůzi a přijde na řadu pravděpodobně až na první lednové schůzi, která začíná 24. ledna 2006. S ohledem na pravidla jednání lze očekávat závěrečné hlasování ve středu 25. ledna nebo 1. února 2006. Případná mimořádná lednová schůze se tímto bodem zabývat nemůže.
Šlo tedy spíše o formální bod v průběhu celého schvalovacího procesu, neboť tzv. druhá čtení návrhů zákonů nejsou určena k hlasování, ale pouze k podávání pozměňovacích návrhů a jejich případného zdůvodnění.
Původně byla problematika digitálního vysílání zařazena již ve vládním návrhu Zákona o elektronických komunikací (ZEK) na podzim roku 2004. Na základě politické dohody došlo k vynětí příslušné části, aby se usnadnilo další projednávání ZEK. Ministerstvo informatiky podle dohody následně předložilo vyňatou část o digitálním vysílání jako samostatnou novelu zákona hned na počátku roku 2005. Mezitím došlo v rámci ZEK ke schválení dílčí úpravy zákona o České televizi a Českém rozhlasu, která umožňuje vznik veřejnoprávního multiplexu. Návrh ZEK byl po odmítnutí senátních úprav definitivně schválen v březnu, s účinností od května 2005. V rámci ZEK byl jen dílčím způsobem doplněn Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání o nový bod § 24a, který nově vymezuje rozsah vysílání ve formě diagramu pokrytí v rozsahu celého území republiky.
Digitalizaci řeší dva hlavní zákony
Vlastní digitální novela mediálního zákona č. 231 s obsahem identickým s vyňatou částí ze ZEK byla předložena vládou/ministerstvem informatiky do Poslanecké sněmovny jako tzv.“nosič“ s tím, že obsah novely bude při jednání ve sněmovně následně upraven. Projednávání novely bylo z prvního čtení ve sněmovně zařazeno k projednání pouze do Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Tehdejší ministr informatiky Vladimír Mlynář na jarním mimořádném jednání podvýboru pro mediální legislativu za účasti zástupců regulačních institucí a provozovatelů vysílání předložil základní problémové okruhy, které měly být řešeny v rámci přípravy textu novely.
Základní otázky byly již předtím od podzimu roku 2004 součástí diskusí pracovní skupiny ministerstva informatiky (MI), které se účastnili i zástupci českého Parlamentu. Kromě návrhu novely od MI (počítající mj. s principem licencování jednotlivých televizních programů) byl v první fázi předložen komplexní pozměňovací návrh poslance Petra Plevy (ODS), který lze stručně charakterizovat jako návrh zahrnující licencování a provozování celých multiplexů. Částečně podobný návrh předložil v počátku i poslanec Ladislav Skopal (ČSSD), ale v další fázi plán na vznik institutu provozovatele multiplexu a provozovatele EPG (elektronického programového průvodce) již jeho text neobsahoval. Po několika jednáních výboru byl nakonec do sněmovny předložen návrh poslance Ladislava Skopala, zpracovaný ve spolupráci s MI, ministerstvem kultury a Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ).
Na červnovém zasedání Poslanecké sněmovny proběhlo druhé čtení. V jeho průběhu bylo předloženo značné množství pozměňovacích návrhů a nakonec bylo po diskusi na plénu schváleno vrácení projednání této novely zpět do příslušného výboru.
Novela počítá s přerušením licenčního řízení na DVB-T
Během léta byly analyzovány všechny pozměňovací návrhy a připomínky k textu novely a na základě jednání přípravného týmu byl dopracován inovovaný návrh poslance Ladislava Skopala a předložen k projednání kulturnímu výboru. Po několika projednáních ve výboru byl návrh po jeho doplnění doporučen na jednání pléna Poslanecké sněmovny. Ostatní poslanci v rámci snahy nekomplikovat tuto fázi jednání stáhli své návrhy změn s tím, že je předloží až přímo na jednání sněmovny v rámci druhého čtení návrhu zákona. Původní termín projednání byl odložen až na poslední schůzi Poslanecké sněmovny.
Nový návrh vychází z původního textu, ale v řadě ustanovení je rozšířen a doplněn. Proti původní verzi se například již nepočítá se zrušením probíhajícího licenčního řízení Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) na udělení licencí pro digitální televizní vysílání, ale jen s jeho přerušením a pokračováním v režimu nového zákona. V textu zůstávají bonusové licence pro stávající provozovatele televizního vysílání, které mají umožnit rychlejší přechod na digitální vysílání a uvolnění kmitočtů dosud využívaných pro analogové vysílání, které jsou nezbytné pro doplnění současných tří digitálních sítí a pro sestavení sítí dalších. Vznikly určité diskuse na téma rizika těchto ustanovení a jejich možného vnímání jako tzv. nedovolené státní podpory, zejména pak nyní, po potížích s rozhodnutím Evropské komise v případě finanční podpory při ukončení analogového vysílání v Berlíně.
Po řadě konzultací, mj. i na setkání ministrů kultury států EU v listopadu v Bruselu, je zřejmé, že tato ustanovení nelze za nedovolenou podporu považovat. Evropská komise při zdůvodnění svého rozhodnutí v případě DVB-T v Berlíně navíc doprovodila informaci o opatřeních a rozhodnutích [PDF, 80 kB], která mají charakter nedovolené podpory – a i z toho je zřejmé, že se to netýká navrhovaných ustanovení v ČR.
Jak vyřešit otázku sdílení kmitočtů u Primy?
Text novely řeší „překlopení“ stávajících provozovatelů televizního vysílání, i když mezitím došlo k určitému posunu v rozhodování RRTV v této věci. RRTV na podzim 2005 již o žádostech na rozjezd digitálního vysílání v několika případech precedentně rozhodla, mj. i po soudním rozhodnutím ve věci žaloby TV Prima proti odmítnutí RRTV rozšířit licenci i o možnost digitálního vysílání. Podobnou žádost podala také televize Nova a regionální televize. Nova již od RRTV získala souhlas a zahájila digitální vysílání v multiplexu A, regionální televize zatím na rozhodnutí rady čekají (v současnosti se čeká na stanovisko ČTÚ).
Návrh novely se nově rozšířil i o poměrně problematické a velmi sledované (a také lobované…) téma „očištění“ licence televize Prima. Domnívám se, že toto ustanovení patří, stejně jako řada dalších, k tématům spíše pro politické rozhodnutí, při kterém musí být kromě poměrně jednoduchých technických argumentů důkladně zváženy všechny dopady, rizika a důsledky. Osobně považuji tuto část za jednu z hlavních příčin několikaměsíčního odkladu projednávání návrhu zákona, navíc i v tomto případě nelze po zkušenostech s jinými kauzami pominout všechny platné závazky a mezinárodní dohody, včetně prodloužení platných licencí. Zatím neúspěšná snaha přijmout spíše omezenější a jednodušší formu novely zákona bez zbytečných sporných bodů mohla rozjezd digitálního vysílání podstatně zjednodušit. Řadu problémů jsou RRTV i ČTÚ po dohodě s dotčenými subjekty podle mého schopny řešit v „pracovním pořádku“. Novela jakéhokoliv zákona asi ani nemůže postihnout všechny problémy, navíc mění-li se situace tak rychle, jako je tomu v případě technologického vývoje v digitálním vysílání.
Vysílání přes Internet zákon nezná
I nadále není za vysílání podle tohoto zákona považováno vysílání prostřednictvím Internetu. Významnou změnou je nové zařazení Technického plánu přechodu, který podle dřívějšího usnesení vlády zpracuje a předkládá ČTÚ (viz rozhovor DigiZone.cz s předsedou Rady ČTÚ Davidem Stádníkem). Plán určí mj. i postup při ukončení analogového vysílání a jeho postupném vypínání v jednotlivých oblastech. Jedná o rozhodnutí v režimu tzv. opatření obecné povahy, které zajišťuje otevřené projednávání a možnost toto rozhodnutí oficiálně připomínkovat.
V návrhu novely pak i nadále zůstávají nové definice a úpravy licenčního řízení pro digitální licence, které může nyní RRTV vyhlásit i z podnětu žadatele. Takové licenční řízení pak je ale určeno všem přihlášeným a nikoliv jen iniciátoru řízení, jak tomu bylo v případě některých předchozích návrhů. S drobnými úpravami proti letní verzi je zapracována otázka tzv. must carry (povinného zařazování některých stanic do programové nabídky) a ustanovení o veřejném zájmu a jeho přezkoumávání.
Návrh nově obsahuje také limity pro omezení vlastnictví více celoplošných televizních programů v analogii se stávajícími ustanoveními pro analogové vysílání. V průběhu příprav novely byla původně více rozpracována problematika úprav digitálního vysílání veřejnoprávních médií, ale díky zahájení řádného televizního vysílání v multiplexu A v říjnu letošního roku se nakonec některé tyto úpravy staly bezpředmětnými.
Druhé čtení: 80 stran pozměňovacích návrhů
Pozměňovací návrhy podané v rámci druhého čtení představují téměř 80 stran textu. Některé návrhy se ale vztahují i k jiným normám, v několika případech k zákonu o rozhlasových a televizních poplatcích (např. poslanec Vladimír Koníček z KSČM) nebo k zákonu o správních poplatcích (poslanec Miloslav Vlček z ČSSD – zvýšení poplatků k žádostem o digitální licence nebo o jejich změny v rozsahu jednoho a dvou milionů korun). Při prosincovém jednání v Poslanecké sněmovně zazněla řada argumentů pro podané návrhy. Poslanec Petr Pleva předložil svůj původní komplexní pozměňovací návrh a současně i návrhy upravující text z kulturního výboru. Řada návrhů ruší úpravy, které jednostranně mění licenci televize Prima.
K tomuto sledovanému tématu vystoupila například i poslankyně Táňa Fischerová (US-DEU) a mj. uvedla: …zákonem přikazujeme, jak mají být uspořádány vztahy mezi soukromými podnikateli, kteří se v tuto chvíli neumějí mezi sebou dohodnout. Zákonem vnucené řešení vkládá poškozené straně do rukou nástroj k domáhání se odškodnění na státu. I když v dalším odstavci se jim zároveň vytváří možnost něco získat, nezbavuje je to jejich práva se odškodnění domáhat. Paradoxem těchto dvou odstavců je zejména to, že jeden z nich jakoby reaguje na nemožnost technicky řešit provoz současného celoplošného vysílání na sdílených kmitočtech s regionálními televizemi, a proto se zákonem jako nějaký nádor chirurgicky odřízne, aby se dalším ustanovením zákona přišil k jinému novému celoplošnému vysílání. Buďto tedy platí teze, že žádný technický problém se sdílenými kmitočty neexistuje, nebo za pár let budeme řešit tentýž problém, kdy bude nutno regionální vysílání odříznout od jiného celoplošného vysílání…
Kritické vystoupení poslance Karla Sehoře (ODS) obsahovalo doporučení tento návrh zákona raději vůbec nepřijímat a pokračovat v přechodu na digitální vysílání podle současných norem. Návrh poslance Ivana Langera (ODS) mj. obsahuje ustanovení k omezení křížení vlastnictví mezi operátory sítí a provozovateli vysílání. V dalších návrzích jde spíše o procedurální úpravy, například o některé lhůty pro rozhodování RRTV (různí poslanci) nebo o prodloužení lhůty pro zahájení vysílání od doby udělení licence z navrhovaných 180 dnů na jeden rok, jako je tomu dosud u analogového vysílání (návrh poslance Radima Turka z ČSSD).
Digitální licence nebude možné prodloužit?
Poslanec Vladimír Koníček (KSČM) pak také navrhuje opět doplnit úpravy veřejnoprávního multiplexu kromě vysílání i o tzv. multimediální obsah veřejné služby a řadu dalších ustanovení. Poslankyně Ivana Levá (KSČM) předložila vlastní pozměňovací návrh a navíc si z důvodu aktuální nepřítomnosti přisvojila i návrh poslance Zdeňka Jičínského (ČSSD). Tento návrh se mj. zabývá i úpravami k zajištění přesnosti a nestrannosti v publicistických a politicko-publicistických pořadech. V další části návrhu se zdůrazňuje neprodloužitelnost nových digitálních licencí.
Návrh poslance Zbyňka Novotného upravuje charakter držitele licence, jde-li o akciovou společnost, když akcie musí být registrovány jako akcie znějící na jméno. Poslanec Petr Bratský (ODS) navrhuje mj. i alternativy pro vracení analogových kmitočtů ve vazbě na penetraci zařízení pro digitální příjem. Poslanec Břetislav Petr (ČSSD) doporučuje upravit licenční kriteria. Návrh poslance Petra Rafaje (ČSSD) se týká zejména regionálního televizního vysílání. Poslanec Milan Ekert (ČSSD) řeší svým návrhem problematiku regulace vlastnictví v případě digitálního vysílání. Celkem podalo své návrhy na změny digitální novely mediálního zákona čtrnáct poslanců.
ČLÁNKY DO MAILU